Novela zákona o účetnictví od 1. 1. 2016

Definice subjektů veřejného zájmu (dále jen "SVZ") byla přesunuta ze zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, do zákona o účetnictví. Za SVZ se podle zákona o účetnictví považuje účetní jednotka se sídlem v České republice, která je:

Většina účetních jednotek, které jsou zařazeny do kategorie SVZ, podléhá dohledu České národní banky (dále jen "ČNB"), která provádí dohled nad bankovním sektorem, družstevními záložnami, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijními společnostmi, fondy penzijních společností, směnárnami a nad institucemi v oblasti platebního styku.

Na webových stránkách ČNB je uvedeno, že dohled nad finančním trhem provádí ČNB na základě zmocnění v zákoně č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. Povinnosti i pravomoci dohledu v jednotlivých sektorech finančního trhu pak upravují i jednotlivé sektorové zákony, v případě dohledu nad kapitálovým trhem i samostatný zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Výkon dohledu nad finančním trhem představuje souhrn činností, které se týkají povolovacích a schvalovacích řízení, plnění informačních povinností, vlastního dohledu na místě i na dálku, mezinárodní spolupráce apod. V návaznosti na integraci dohledu nad finančním trhem do ČNB dochází postupně ke sjednocování a unifikaci těchto procesů.

Mezi úvěrové instituce se řadí zejména banky, spořitelní a úvěrní družstva (družstevní záložny). Družstevní záložny se liší od bank právní formou (družstevní záložna může být založena pouze ve formě družstva), výší požadovaného základního kapitálu (35 milionů Kč oproti 500 milionům Kč u bank) a okruhem klientů, pro které je družstevní záložna oprávněna vykonávat činnosti (pouze pro členy). V ostatním, zejména pokud jde o pravidla obezřetného podnikání, platí pro družstevní záložny v zásadě stejné požadavky jako pro banky.

Činnost pojišťoven, zajišťoven a pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí je regulována omezujícími a přikazujícími pravidly, především v podobě právních předpisů upravujících pojišťovací a zajišťovací činnost a pojistné zprostředkování. Dohled nad dodržováním těchto pravidel a vyvozování důsledků z jejich porušení je nazýván dohledem v pojišťovnictví. Dohled v pojišťovnictví podle zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, je vykonáván v zájmu zachování finanční stability pojišťoven a zajišťoven a ochrany pojistníků, pojištěných a oprávněných osob.

Činnost institucí poskytujících finanční služby v oblasti důchodového systému (penzijních institucí) - penzijních fondů, penzijních společností obhospodařujících transformované, účastnické a důchodové fondy, zahraničních institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění - je regulována právní mi předpisy upravujícími provozování penzijních systémů - penzijního připojištění, důchodového spoření, doplňkového penzijního spoření, zaměstnaneckého penzijního pojištění. Dohled nad dodržováním těchto pravidel a vyvozování důsledků z jejich porušení je nazýván dohledem v oblasti penzí.

 I-----------------------------------------------I-------I I                       Název                   I Počet I I-----------------------------------------------I-------I I Banky a pobočky zahraničních bank             I   46  I I-----------------------------------------------I-------I I Družstevní záložny                            I   11  I I-----------------------------------------------I-------I I Pojišťovny a pobočky zahraničních pojišťoven  I   55  I I-----------------------------------------------I-------I I Zajišťovny                                    I   1   I I-----------------------------------------------I-------I I Penzijní společnosti                          I   8   I I-----------------------------------------------I-------I I Důchodové fondy                               I   20  I I-----------------------------------------------I-------I  Zdroj: ČNB  

Ing. Jiří Nekovář, prezident Rady pro veřejný dohled nad auditem, uvedl dne 29. dubna 2016 na konferenci věnované reformě auditu v praxi, že v České republice je podle definice SVZ platné do roku 2015 celkem 428 SVZ.

Novela zákona o účetnictví rozšiřuje účetní jednotky o další kategorie:

Mikro účetní jednotkou je účetní jednotka, která k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň dvě z uvedených hraničních hodnot, a to: aktiva celkem 9 milionů Kč, roční úhrn čistého obratu 18 milionů Kč, průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 10.

Malou účetní jednotkou je účetní jednotka, která není mikro účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň dvě z uvedených hraničních hodnot, a to: aktiva celkem 100 milionů Kč, roční úhrn čistého obratu 200 milionů Kč, průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50.

Střední účetní jednotkou je účetní jednotka, která není mikro účetní jednotkou ani malou účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň dvě z uvedených hraničních hodnot, a to: aktiva celkem 500 milionů Kč, roční úhrn čistého obratu 1 000 milionů Kč, průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 250.

Velkou účetní jednotkou je účetní jednotka, která k rozvahovému dni překračuje alespoň dvě hraniční hodnoty, a to aktiva celkem 500 milionů Kč, roční úhrn čistého obratu 1 000 milionů Kč, průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 250. Za velkou účetní jednotku se vždy považuje subjekt veřejného zájmu a vybraná účetní jednotka.

Vybranými účetními jednotkami jsou organizační složky státu, státní fondy podle rozpočtových pravidel, územní samosprávné celky (obce a kraje), dobrovolné svazky obcí, regionální rady regionů soudržnosti, příspěvkové organizace a zdravotní pojišťovny (§ 1 odst. 3 zákona o účetnictví).

Novela zákona o účetnictví zavádí tři kategorie skupin účetních jednotek:

Malou skupinou účetních jednotek je ta, která sestává z konsolidující účetní jednotky a konsolidovaných účetních jednotek a která na konsolidovaném základě nepřekračuje k rozvahovému dni alespoň dvě z uvedených hraničních hodnot, a to: aktiva celkem 100 milionů Kč, čistý obrat 200 milionů Kč, průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50.

Střední skupinou účetních jednotek je ta, která není malou skupinou účetních jednotek a sestává z konsolidující účetní jednotky a konsolidovaných účetních jednotek a která na konsolidovaném základě nepřekračuje k rozvahovému dni alespoň dvě z uvedených hraničních hodnot, a to: aktiva celkem 500 milionů Kč, roční úhrn čistého obratu 1 000 milionů Kč, průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 250.

Velkou skupinou účetních jednotek je ta, která sestává z konsolidující účetní jednotky a konsolidovaných účetních jednotek a která na konsolidovaném základě překračuje k rozvahovému dni alespoň dvě hraniční hodnoty uvedené pro střední skupiny účetních jednotek, tj. aktiva celkem 500 milionů Kč, roční úhrn čistého obratu 1 000 milionů Kč, průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 250.

Účetní závěrka je nedílný celek a tvoří ji rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze a ve výkazu zisku a ztráty.

Účetní závěrka obchodních společností zahrnuje i přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Účetní jednotky uvedené v § 1a písm. b) až d) zákona o účetnictví přehled o peněžních tocích nesestavují. Malé účetní jednotky a mikro účetní jednotky nejsou povinny sestavovat přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu.

Vybrané účetní jednotky sestavují přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu vždy, pokud k rozvahovému dni a za bezprostředně předcházející účetní období splní obě hodnoty uvedené v § 20 odst. 1 písm. c) bodech 1 a 2 zákona o účetnictví, tj. aktiva celkem 40 milionů Kč a roční úhrn čistého obratu 80 milionů Kč.

Uvedené dva účetní výkazy jsou nově povinnou součástí účetních závěrek velkých a středních účetních jednotek a budou poprvé sestavovány za účetní období, která započala v roce 2016.

Účetní jednotky sestavují účetní závěrky k rozvahovému dni, kterým je den, kdy uzavírají účetní knihy. Novela zákona o účetnictví nově uvádí, že v účetnictví běžného účetního období musí být k rozvahovému dni zohledněn dopad událostí, které nastaly do konce rozvahového dne, i když se informace o těchto událostech staly účetní jednotce známými až mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky.

V případě významných událostí, které nastaly mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky, jsou důsledky těchto událostí popsány a jejich ekonomické dopady jsou kvantifikovány v příloze v účetní závěrce.

Informace se považuje za významnou, jestliže je o ní možné předpokládat, že by její neuvedení nebo chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek uživatele, přičemž významnost jednotlivých informací se posuzuje v souvislosti s jinými obdobnými informacemi.

U vybraných účetních jednotek, s výjimkou zdravotních pojišťoven, se považuje za významnou též informace o ocenění nehmotného majetku ve výši nad 60 000 Kč a u samostatných hmotných movitých věcí nebo souboru hmotných movitých věcí ve výši nad 40 000 Kč.

Účetní jednotky mohou vést účetnictví v plném nebo ve zjednodušeném rozsahu. Vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu může příspěvková organizace, pokud tak rozhodne její zřizovatel, a malá nebo mikro účetní jednotka, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

Účetnictví ve zjednodušeném rozsahu může vést ta účetní jednotka, která je spolkem, pobočným spolkem, odborovou organizací, pobočnou odborovou organizací, mezinárodní odborovou organizací a pobočnou mezinárodní odborovou organizací, organizací zaměstnavatelů, pobočnou organizací zaměstnavatelů, mezinárodní organizací zaměstnavatelů a pobočnou mezinárodní organizací zaměstnavatelů, církví a náboženskou společností nebo církevní institucí, která je právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností, honebním společenstvem, obecně prospěšnou společností, nadačním fondem, ústavem, společenstvím vlastníků jednotek nebo bytovým a sociálním družstvem.

Novela zákona o účetnictví opět zavádí jednoduché účetnictví a to pro účetní jednotky, které jsou právnickými osobami podle § 1 odst. 2 písm. a) a b), pokud:

Účetní jednotky v jednoduchém účetnictví vedou účetní knihy, kterými jsou peněžní deník, kniha pohledávek a kniha závazků a pomocné knihy o ostatních složkách majetku.

Řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku jsou povinny mít ověřenou auditorem ty účetní jednotky, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis, a dále:

Nová úprava rezerv v zákonu o účetnictví říká, že rezervy jsou určeny k pokrytí závazků nebo nákladů, jejichž povaha je jasně definována, a u nichž je k rozvahovému dni buď pravděpodobné, že nastanou, nebo jisté, že nastanou, ale není jistá jejich výše nebo okamžik jejich vzniku. K rozvahovému dni musí rezerva představovat nejlepší odhad nákladů, které pravděpodobně nastanou, nebo v případě závazků částku, která je zapotřebí k vypořádání. Rezervy nesmějí být použity k úpravám hodnot aktiv.

 I---------I----------I---------I----------I I  Název  I  Období  I   Účel  I  Částka  I I---------I----------I---------I----------I I rezerva I  odhad   I  známe  I  odhad   I I---------I----------I---------I----------I 

Na základě požadavků evropských právních předpisů byla do zákona o účetnictví vložena část týkající se zpráv o platbách orgánům správy členského státu Evropské unie nebo třetí země (dále jen "zpráva o platbách"). Zprávu o platbách sestavuje k rozvahovému dni velká účetní jednotka, včetně subjektu veřejného zájmu, s výjimkou vybrané účetní jednotky, činná v těžebním průmyslu, a velká účetní jednotka, včetně subjektu veřejného zájmu, s výjimkou vybrané účetní jednotky, činná v odvětví těžby dřeva v původních lesích, které vyvíjejí činnosti uvedené v příslušných nařízeních Evropské unie.

Zákon o účetnictví v § 37 a 37a vyjmenovává správní delikty, které mohou postihnout účetní jednotku při porušení povinností stanovených tímto zákonem, uvádí jmenovitě situace, které správní delikt představují a odkazuje i na příslušnou část zákona, která tuto povinnost ukládá. Zároveň stanovuje i výši pokut, které mohou být za správní delikt uloženy. Správní delikty podle zákona o účetnictví v prvním stupni projednává finanční úřad, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.

Z informací o činnosti Finanční správy za rok 2014 a 2013 vyplývá např., že:

 I------------------------I-------------------------I-------------------------I I         Sankce         I          2014           I           2013          I I                        I------------I------------I------------I------------I I                        I   počet    I    v Kč    I   počet    I    v Kč    I I                        I  případů   I            I  případů   I            I I------------------------I------------I------------I------------I------------I I zákon o účetnictví -   I         36 I  1 216 251 I         35 I    745 569 I I fyzické osoby          I            I            I            I            I I------------------------I------------I------------I------------I------------I I zákon o účetnictví -   I        830 I 28 699 968 I        844 I 21 437 158 I I právnické osoby        I            I            I            I            I I------------------------I------------I------------I------------I------------I I 
Celkem
                 I        
866
 I 
29 916 219
 I        
879
 I 
22 182 727
 I I------------------------I------------I------------I------------I------------I  Zdroj: Finanční správa