Nový zákon o zadávání veřejných zakázek, 1. část

Vydáno: 35 minut čtení

Vážení čtenáři, jistě v poslední době sledujete zprávy o projednávání nového zákona o zadávání veřejných zakázek 1). Proč bylo nutné přijímat zcela nový zákon, když se stávajícím jsme toho už dost zažili a naučili jsme se s ním pracovat? Tím základním motivem přijetí zcela nového zákona je evropská směrnice o zadávacích řízeních - SM/24/EU , která všem členských státům EU ukládá do 18.4.2016 přijmout novou právní úpravu problematiky veřejného zadávání v intencích příslušné evropské směrnice. A citovaná evropská směrnice přináší v některých ohledech pro zadavatele i účastníky zadávacích řízení skutečně revoluční změny. Blíže o nich v další části příspěvku, kde se pokusím vysvětlit jejich obsah.

Nový zákon o zadávání veřejných zakáze I. část
Mgr.
Pavel
Bláha
 
Úvod do nového zákona
Jak se zákon projednával? Vláda ČR jej schválila 14.10.2015 a zaslala jej k projednání v Poslanecké sněmovně. Zde jej poměrně dlouho projednávaly výbory Hospodářský, Ústavně právní, a Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Výbory i jednotliví poslanci navrhli poměrně velké množství pozměňovacích návrhů. Jejich množství se poměrně zevrubně věnovaly i sdělovací prostředky. Nutno poznamenat, že skutečně přijatých změn bylo velmi málo a základní koncept zákona se téměř nezměnil. Poslanecká sněmovna návrh zákona schválila dne 9.3.2016 a hned 14.3.2016 byl návrh zákona předán k projednání v Senátu. Zde se návrhem zákona zabývaly výbory Ústavně právní, Pro územní rozvoj, veřejnou správu a Životní prostředí a Pro hospodářství, zemědělství a dopravu a doporučily jedinou úpravu - odložit účinnost na 1. den 6. kalendářního měsíce po vyhlášení. Senát tedy navrhl prodloužit legisvakanční lhůtu o další 3 měsíce oproti sněmovně, aby se uživatelé se zákonem mohli dostatečně seznámit. Sněmovna k návrhu Senátu zaujala dne 19.4.2016 stanovisko, že zákon bude účinný 1. dne 6. měsíce po zveřejnění zákona ve Sbírce zákonů - tzn. prakticky dne 1.10.2016. Zákon byl tedy schválen a podepsán prezidentem České republiky a byl zveřejněn dne 29.4.2016 pod č. 134/2016 ve Sbírce zákonů.
Věnujme ještě pár slov některým diskutovaným tématům nového zákona. Zákonu je vyčítána jeho přílišná délka (množství paragrafů). Tuto výtku lze považovat spíše za výčitku lichou. Zákon sice nabobtnal o nějakých 100 paragrafů, v praxi ale došlo ke stavu, že do něj byl vtělen původně samostatný (nově část osmá zákona). Nově přibyla část pátá
Zjednodušený režim jako specifický nový druh zadávacího řízení na sociální a jiné zvláštní služby uvedené v příloze 4 zákona
. Zcela samostatné úpravy v části sedmé se dočkaly sektorové veřejné zakázky. Totéž se týká specifických zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti v části deváté. Autor se domnívá, že daná samostatná úprava uvedených druhů veřejných zakázek, i když zákon trochu narostl, přispěla naopak pozitivně k přehlednosti zákona.
Tím se pomalu dostáváme k systematice nového zákona. Uvedu jen nejvýznamnější odchylky od stávajícího stavu.
Systém úpravy obecných ustanovení v první části zákona se prakticky nezměnil. Navíc v ní nalezneme jednotlivé druhy zadávacích řízení.
V části druhé, která se týká základních ustanovení zadávacího řízení, již nenalezneme samostatnou úpravu lhůt. Ty se přesunuly k jednotlivým druhům řízení v podlimitním (část třetí) nebo nadlimitním (část čtvrtá) režimu. Rovněž zde budeme marně hledat úpravu požadavků na kvalifikaci dodavatelů. Ta se přesunula do části čtvrté k nadlimitnímu režimu. Má to svoji logiku. V jednotlivých druzích řízení nadlimitního režimu je vyžadována kvalifikace dodavatelů na nejvyšší úrovni požadavků. Řízení v podlimitním režimu ji může buď přejmout, nebo přiměřeně upravit. Obdobná filozofie byla použita i v případě postupů zadavatele při otevírání obálek s nabídkami uchazečů, i když v tomto případě nelze v případě podlimitních zakázek odchylky od závazného postupu použít.
V části druhé vůbec nenajdeme podmínky použití jednotlivých druhů zadávacích řízení. Ty se také poměrně logicky přesunuly do:
-
části třetí týkající se podlimitního režimu,
-
části čtvrté týkající se nadlimitního režimu,
-
jak už jsme uvedli, v části páté objevíme nový specifický druh zadávacího řízení - Zjednodušený režim,
-
a v části šesté se seskupily Rámcová dohoda, Dynamický nákupní systém a Soutěž o návrh.
Logiku této úpravy spatřujeme v tom, že v jednotlivých režimech mají druhy zadávacích řízení odlišné úpravy a specifika. A hledat je přeskakováním v zákoně nebylo úplně komfortní. Takto vše s ohledem na limit zakázky najde zadavatel na jednom místě. A když půjde o nějaký specifický druh řízení, i ten má svoji část.
O sektorových zakázkách, koncesích, zakázkách v oblasti obrany a bezpečnosti již byla řeč. Dlu