Legislativní změny přijaté v průběhu roku 2013 ovlivnily právní úpravu zdravotního pojištění jak již v roce 2013, tak od 1.1. 2014. V následujícím textu předkládám stručný přehled těchto změn, rozdělených do dvou částí.
Chronologie změn ve zdravotním pojištění ve zkratce a přehledně
Ing.
Antonín
Daněk
Změny přijaté v průběhu roku 2013, platné i po 1. 1. 2014
Od 1.4. 2013
Dne 1. dubna 2013 nabyl účinnosti zákon č. 48/2013 Sb., který novelizoval zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon ukládá vysokým školám povinnost činit vhodná opatření pro studium rodičů, a to po dobu, po kterou by jinak trvala jejich mateřská či rodičovská dovolená (tedy do tří let věku dítěte), kterou zákon specifikuje jako "uznanou dobu rodičovství". Protože se i tato uznaná doba rodičovství považuje podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon č. 117/1995 Sb."), za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání, zůstává pojištěnec po tuto dobu ve zdravotním pojištění nadále osobou, za kterou platí pojistné stát.
Od 1.8. 2013
Zvýšení minimální mzdy na částku 8 500 Kč návazně ovlivnilo široké spektrum oblastí zdravotního pojištění, zejména pak:
1) Placení pojistného zaměstnavatelem za zaměst nance
Nedosahuje-li hrubý příjem zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci aktuální výše minimální mzdy, provádí zaměstnavatel dopočet (a následný doplatek) pojistného do minimálního vyměřovacího základu. Jestliže se ze zákonných důvodů (§ 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů [dále jen "zákon č. 592/1992 Sb."]) snižuje minimální vyměřovací základ na poměrnou část, musí být odvedeno pojistné z tohoto sníženého vyměřovacího základu, tedy i včetně případného dopočtu a doplatku pojistného do této poměrné části.2) Placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů
Za osobu bez zdanitelných příjmů se ve zdravotním pojištění považuje pojištěnec, který není v rámci příslušného kalendářního měsíce ani jeden den zaměstnancem nebo osobou samostatně výdělečně činnou (dále jen "OSVČ") nebo osobou, za kterou platí pojistné stát. Platba osob bez zdanitelných příjmů vychází z minimální mzdy 8 500 Kč a zvýšila se tak z 1 080 Kč na částku 1 148 Kč.3) Nekolidující zaměstnání
Podle ustanovení § 25 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, může uchazeč o zaměstnání, který nepobírá podporu v nezaměstnanosti, současně vykonávat závislou činnost (pracovní poměr, služební poměr, dohoda o pracovní činnosti, dohoda o provedení práce), pokud příjem za kalendářní měsíc nepřevýší polovinu minimální mzdy, tj. 4 250 Kč. U zaměstnance, který je poživatelem invalidního důchodu, je minimální mzda i po datu 1. 8. 2013 určena částkou 8 000 Kč. To znamená, že maximální výše příjmu této osoby může v tzv. nekolidujícím zaměstnání činit nejvýše 4 000 Kč.Od 1.9.2013
Zákon č. 267/2013 Sb. změnil s účinností od 1. 9. 2013 zákon č. 117/1995 Sb. a zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Na základě této zákonné úpravy se studium v jednoletých kurzech cizích jazyků s denní výukou opětovně zařazuje (stejně jak v předcházejících letech) do výčtu vzdělávacích aktivit, které se považují za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání. Studenti těchto kurzů, kteří úspěšně vykonali první maturitní zkoušku v kalendářním roce, ve kterém tento jednoletý kurz zahajují, se nadále považují za nezaopatřené děti připravující se na budoucí povolání a je za ně plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát.
Od 1.11.2013
Na základě zákonného opatření Senátu č. 342/2013 Sb. se ve smyslu ustanovení § 3c odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění zákona č. 362/2009 Sb., zvyšuje s účinností od 1. 11. 2013 vyměřovací základ pro platbu pojistného státem za osoby, za které je plátcem pojistného stát, z dosavadních 5 355 Kč na 5 829 Kč. Platba pojistného za osobu, za kterou stát pojistné platí, se zvyšuje od 1. 11. 2013 z částky 723 Kč na 787 Kč měsíčně. Počínaje odvodem pojistného za měsíc listopad 2013 uplatňují vybraní zaměstnavatelé odpočet od dosaženého příjmu ve výši 5 829 Kč u poživatelů invalidního důchodu za podmínek uvedených v ustanovení § 3 odst. 7 zákon č. 592/1992 Sb.
II. Změny účinné od 1. 1. 2014
Z níže uvedených změn, platných od data 1.1. 2014, souvisejí některé s rekodifikací soukromého práva.
1.
Podražení funkčních požitků režimu příjmů ze závislé činnosti
Příjmy ze závislé činnosti jsou mimo jiné plnění v podobě: 1.
příjmu ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce,
2.
funkčního požitku.
de facto
promítá do celého právního řádu, zdravotní pojištění samozřejmě nevyjímaje.2.
Pravděpodobné pojistné
Pokud nemá zdravotní pojišťovna relevantní
informace o pohledávkách vůči zaměstnavateli nebo OSVČ (když nepodají Přehled), může rozhodnutím stanovit pravděpodobnou výši pojistného ve smyslu ustanovení § 25a odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. Jestliže zdravotní pojišťovna nedisponuje například údaji, které si sama opatří, má se pro účely stanovení pravděpodobné výše pojistného za to, že měsíčním příjmem je pro rok 2014 částka odpovídající 1,5násobku všeobecného vyměřovacího základu za rok 2012, což je výše uvedená hodnota 25 903 Kč. To znamená, že měsíční částka vyměřovacího základu z titulu pravděpodobného pojistného činí u zaměstnavatele 38 854,50 Kč (1,5 x 25 903), 13,5 % pojistného pak po zaokrouhlení 5 246 Kč. U osob samostatně výdělečně činných je tato hodnota pravděpodobného pojistného poloviční (2 623 Kč). Kromě toho může zdravotní pojišťovna uložit zaměstnavateli nebo OSVČ za nepředložení Přehledu pokutu až 50 000 Kč.3.
Minimální záloha OSVČ
Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2014 je určen sazbou 50 % z částky průměrné mzdy 25 942 Kč, tj. 12 971 Kč. Minimální výše zálohy OSVČ pro rok 2014 se vypočte jako 13,5 % z částky 12 971 Kč a zvyšuje se tak od ledna 2014 z dosavadních 1 748 Kč na 1 752
Kč. Posledním dnem splatnosti nové minimální zálohy na měsíc leden 2014 ve výši 1 752 Kč je 10. únor 2014 (8. 2. 2014 připadá na sobotu).4.
Výkon podnikatelské činnosti
V § 3a odst. 1 z.č. 592/1992 Sb. je definováno stanovení vyměřovacího základu u OSVČ. V souvislosti se změnou v § 7 ZDP platí, že vyměřovacím základem OSVČ je 50 % příjmu ze samostatné činnosti (což je nová formulace) po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu. I v těchto případech platí pro OSVČ ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ (§ 3a odst. 2 zákon č. 592/1992 Sb.), s výjimkou osob nebo situací, uvedených v navazujícím ust. § 3a odst. 3.5.
Autorské honoráře
Pokud má pojištěnec jako autor v rozhodném období kalendářního roku (byť nepravidelné) příjmy, považuje se z tohoto pohledu ve zdravotním pojištění za OSVČ, s výjimkou dále uvedenou, a to se všemi právy a povinnostmi, které z této skutečnosti vyplývají. Touto výjimkou jsou příjmy zdaňované u zdroje, který je vyplácí, kde je z daňového hlediska uplatněn postup podle § 36 odst. 2 písm. t) a § 7 odst. 6 ZDP, kdy zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky činí 15 % z příjmů autorů v případě, že výše honoráře nepřesáhne od 1. 1. 2014 v kalendářním měsíci 10 000 Kč (do konce roku 2013 se jednalo o částku maximálně 7 000 Kč měsíčně). Z příjmů této povahy se pojistné platilo do konce roku 2008, s účinností od 1. 1. 2009 již tyto příjmy povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění nepodléhají.6.
Rozšíření možností elektronického podání
V § 24 zákona č. 592/1992 Sb. se s účinností od 1. 1. 2014 doplňuje nový odst. 6, kterým dochází k rozšíření stávajících možností kvalifikovaného elektronického podání o další způsob. Fakticky nejde o technologicky nový způsob přenosu dat k příslušnému orgánu, ale pouze o nový způsob, kterým lze ztotožnit osobu podatele s podanou datovou zprávou. Příslušná datová zpráva nemusí být opatřena uznávaným elektronickým podpisem, k ověření identity podatele dojde způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky. Podatel tak prostřednictvím způsobu, který využívá k přihlášení do své datové schránky, potvrdí příslušnému orgánu, že je skutečně odesílatelem elektronicky zaslaného podání. Nejedná se o režim podání prostřednictvím datové schránky.