Od roku 2013 novelou č. 96/2012 Sb. , kterou se mění vyhláška č. 323/2002 Sb. , o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "vyhláška č. 96/2012 Sb. ") se Česká republika dostala v požadavcích na zajištění účetních a rozpočtových dat za hranice reality. Za hranici únosnosti již byla s náročnými požadavky na zajištění výkazu PAP1 od loňského roku, který již svým prvotním nastavením vylučuje možnost kvalitních výstupů, ale situace se má od roku 2013 ještě významně zhoršit. Je pravdou, že změny od roku 2013 se více týkají státních organizací, ale dojde k obrovskému plýtvání veřejnými financemi.
Co je motivem absurdních byrokratických požadavků ministerstev?
Ing.
Ivana
Schneiderová
auditorka, č. osvč. KAČR 1840
Zatímco v podnikatelském prostředí je na zaúčtování jednoho účetního dokladu vyčleněno cca 5 minut a náklad se vyjadřuje v hodnotě 6-12 Kč, v ÚSC2 je značná část případů (především u těch povinných k členění dle PAP), kdy zaúčtování jednoho dokladu trvá 1 hodinu. Pokud se jedná o účetní případ k dotaci, tak často i mnohem déle a navíc s rizikem potřeby následných oprav. Nákladově lze zaúčtování jednoho účetního dokladu u ÚSC vyjádřit částkou 120 Kč až 200 Kč.
Příklad
Nejprve se pokusím zjednodušeně vysvětlit, co znamená zaúčtovat výdaj u ÚSC pro účetního pracovníka:
1.
Jako první úkon účetní pracovník hledá syntetický účet z účtového rozvrhu, ZBÚ zná většina účetních nazpaměť, tj. toto není žádná časově náročná práce.
2.
Analytické členění v případě ZBÚ se vyhledává také z účetního rozvrhu, opět záležitost jednoduchá a rychlá. V jiných účetních případech, kdy se hledá závazná analytika z projekčně programové dokumentace k SW, která se musí dodržet kvůli zpracování výkazů, se již jedná o pracnou i poměrně složitou záležitost.
3.
ORJ/ORG - účetní vyhledá z číselníku organizačního členění příslušný číselný kód (např. výdaj se týká obecního úřadu - kód 20/201).
4.
Položka dle rozpočtové skladby - účetní zvolí druh výdaje dle přílohy č. A k vyhlášce č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "vyhláška o rozpočtové skladbě"), (např. 5139 - ostatní materiál).
5.
Paragraf dle rozpočtové skladby - účetní zvolí druh výdaje dle přílohy B k vyhlášce o rozpočtové skladbě (např. 3612 - bytové hospodářství).
6.
Pokud je na výdaj určena účelová
dotace
, musí se zaúčtovat i tzv. účelový znak do výše krytí výdajů dotací. Účelový znak je v číselníku MF, který obsahuje k dnešnímu dni 2 296 účelových znaků. Vyhledávání usnadňují první dvě čísla znaku, která označují poskytovatele.7.
Od roku 2008 se začal používat nástroj a zdroj. Členění se týká jen výdajů krytých příjmy spolufinancované ze zahraničních zdrojů (EU, EHP.) Účetní pracovník musí zjistit číslo nástroje a zdroje a výdaj rozdělit v poměru spolufinancování EU, spolufinancování ze státního rozpočtu a z vlastních zdrojů zvlášť vykázat část výdaje, který je neuznatelný (např. DPH). Toto provádí v kombinacích nástroje a různých zdrojů. Co popisuji v bodě 1-6 se znovu opakuje, ale v rozpisu na 3-4 řádky.
8.
Od roku 2012 se začaly účetní data členit pro výkaz PAP (pro obce s počtem obyvatel nad 3 tis.). Pro účetní pracovníky to znamená doplnit analytiku výkazu PAP, typ změny a případně IČ partnera, což znamená dohledávání "kódů" ze 2 rozsáhlých tabulek (nejprve v jedné a pak v navazující) a zjišťování IČ partnerů transakce nebo aktiv a pasiv (někdy těžko zjistitelných).
9.
Pokud se nejedná o výdajový nebo příjmový účetní doklad, ale např. o náklady, výnosy nebo pořízení dlouhodobého majetku musí se řešit ještě členění pro daňové účely. Z hlediska daně z příjmů se náklady a výnosy člení pomocí kódů a analytik na daňově uznatelné a neuznatelné. Z hlediska DPH se účetní doklady člení pomocí různých technik tak, aby byly vykázány základy daně a DPH ve správném řádku přiznání. Z důvodu automatického zpracování přiznání k DPH se často využívají i pomocné účty, což někdy zápisy zdvojnásobuje. Objektivně zde přiznáváme, že toto členění je však zajišťováno i u podnikatelských subjektů.
10.
Po zjištění všech "potřebných" kódů se zaúčtuje hodnota v Kč a souvztažný účet, kterého se týká rovněž některá z uvedených členění.
Od roku 2013 se pro organizační složky státu (příjmy a výdaje státního rozpočtu) zavádí novelou vyhlášky o rozpočtové skladbě č. 96/2012 dalších 5 třídění rozpočtovou skladbou. (Celkově je 12 třídění.) Číselníky, ze kterých se vybírá číselný kód pro třídění příjmů a výdajů, obsahují v některých případech i
desetitisíce kódů
. Jedním z požadovaných kódování je členění na samostatné vybrané účetní případy - což by již bylo efektivnější rovnou do centrály posílat přímo všechny naskenované účetní doklady.Když účetní ÚSC potřebuje na zaúčtování účetního případu výdaje cca 1 hod, tak účetní např. ministerstva zvládne zaúčtovat tak 2-3 doklady za pracovní den. Jedna účetní věta (což je jen část zápisu účetního případu) obsahuje až 87 (viz tabulka v příloze) číselných znaků v členění na 15 typů číselných kódů, které se vyhledávají z číselníků obsahujících nejčastěji stovky kódů, v některých případech však i desetitisíce kódů. Náklad na
zaúčtování, zdůrazňuji JEDNOHO, účetního dokladu se blíží k 1 tis. Kč. Pro ukázku absurdnosti požadavků státu bychom měli uvést, že např. zaúčtování pořízení kancelářských sponek za 26 Kč stojí Českou republiku až 4x více, než samotný náklad.
Veřejnost nad tímto neskutečným plýtváním veřejnými financemi zpravidla pokrčí rameny a s despektem prohlásí, že pokud to po našem státu požaduje EU, že se s tím nedá nic dělat. V důvodové zprávě k novele rozpočtové se dočtete toto:
"Dvanáct třídění rozpočtové skladby je ve světovém srovnání neobvyklé
, obvykle se používá jen třídění odpovědnostní, druhové a odvětvové. Ministerstvo financí však má zato
, že zavedení tak podrobného členění příjmů a výdajů je nutné a že je nutné, aby bylo provedeno vyhláškou o rozpočtové skladbě. Spolu se zavedením IISSP umožní dokonalejší sledování příjmů a výdajů v rozpočtu i skutečnosti a zdokonalení informací přispěje ke zlepšení řízení finančních vztahů. Rozšíření rozpočtové skladby je spojeno s problémem, kterým je skutečnost, že všechna nová třídění nemohou být v úplnosti upravena přímo vyhláškou o rozpočtové skladbě, a to nejen proto, že
některá z nich přinášejí stovky i tisíce jednotek třídění
, ale zejména proto, že si většinou vyžadují velmi časté a rychlé doplňování, které není možné provádět novelami vyhlášky." Je zřejmé, že když takto nesmyslně rozsáhlé třídění a členění zavádí jen ČR, že se asi o požadavek EU nemůže jednat.
Obdobný problém je i s výkazem PAP. Zajištění údajů pro PAP je velmi pracné, nákladné, přínos je značně diskutabilní. Přesto je odůvodňována potřeba takového výkazu pro zajištění údajů pro EUROSTAT.
Zajímavé však je, že jsme jedna z mála zemí EU, který takto rozsáhlý výkaz zpracovává. Respektive snad jen Estonsko má výkaz, který se PAP přibližuje. Proč obdobný výkaz nezpracovávají ostatní země EU a přesto je EU s jejich výstupy spokojená?
Není na místě si položit otázku, proč zrovna na ČR je ta EU taková "zlá", co jsme jí udělali?
Možná je však problém někde jinde. Třeba mají v ostatních zemích EU lépe nastaveno finanční účetnictví pro sektory veřejných financí. Systém mají nastaven tak, aby potřebné údaje pro hodnocení hospodaření a finanční pozice státu bylo možné čerpat z účetních výkazů uzpůsobených veřejnému sektoru.
Hlavní problém vidíme v tom, že nikdo centrálně nezpracoval systémový seznam požadavků, co je potřeba zobrazit, aby z této analýzy vyšel jednotný smysluplný účetní systém. Stále se nabalují další evidence a sběr dat s diskutabilním informačním přínosem, ale s obrovskými náklady na informační technologie a na lidské zdroje. Nové agendy se zavádějí systémem "pokus - omyl" plošně bez odladění a odzkoušení.
Ke vzniku celých nových evidenčních agend dojde pravděpodobně tak, že je zjištěn nějaký požadavek EU na určité údaje. Přesné údaje nejsou snadno dosažitelné z finančního účetnictví, což je pak argumentem pro zavržení stávajících informačních systému a vytvoření nového systému, který je však ke stávajícím systémům v mnohém duplicitní.
Jenže nový systém se zavede bez příprav, obsahuje mnoho chyb, čímž dojde i k chybným výstupům, státní organizace nedodržují předpisovou kázeň, výsledek nesplní očekávání, tedy se další "nový" systém zavrhne (přesto se v něm nadále pokračuje) a vymyslí se další systém.
Výsledkem absurdních požadavků předpisů potom musí zákonitě být data nepřehledná, s velkým počtem chyb, nekontrolovatelná, tj. nespolehlivá.
Na základě výše uvedeného lze učinit závěr, že již po necelých 2 letech účetní reformy je celý systém zralý na řádnou revizi a zahájení činností k zefektivnění sběru dat pro potřeby státu.
Poznámka:
Novelou rozpočtové sklady a dopady na obce se budeme zabývat v článku v následujícím vydání časopisu. Ač byla novela k rozpočtové skladbě vydána k dubnu 2012, tak k listopadu 2012 je situace taková, že od data vydání novely 96/2012 Sb. není nikde vidět žádná příprava na aplikaci této novely. Nejsou ani návrhy změn souvisejících předpisů (např. zapracování třídění do výkazů dle vyhlášky č. 449/2009 Sb.), nejsou připraveny číselníky, nejsou nastaveny struktury datových vět. Chystají se rozpočty a úředníci MF se v říjnu meziodborově začínali domlouvat, kdo a co má udělat a zda vůbec mají něco udělat. Není vydána nová metodika k nástroji a prostorovému původu (dříve zdroji) ani k Účelovým znakům. Pravděpodobně vše bude vydáno kolem 25. 12. 2012.
Příloha:
Účetní věta v případě např. výdaje v plném rozsahu třídění dle RS a zároveň PAP:
+-----------------------------+----------------------------------------------+------------------------------+ | Položka věty | ÚSC, DSO, RRRS (SF) - počet číselných znaků | OSS - počet číselných znaků | +-----------------------------+----------------------------------------------+------------------------------+ | SU - syntetický účet (2xx) | 3 | 3 | | AU - analytika | 3 až 5 | 3-5 (i více) | | ORJ/ORG - organizační | 6 až 8 (podnikatel odhadem 1-3) | 6-8 (i více) | | RS - kapitola | - | 3 | | RS - položka | 4 | 4 | | RS - paragraf | 4 | 4 | | RS - NZUZ | 3 až 5 + 1 + 5 = 9 - 11 | 5 + 1 + 5 = 11 | | RS - ZJ | 3 | 3 | | RS - podklad | - | 1 | | RS - průřez | - | 2 | | RS - program | - | 13 | | RS - rozp. přesun | - | 9 | | RS - struktura | - | 10 | | PAP - Typ změny | 3 | 3 | | PAP - IČ banky | 8 | 8 | +-----------------------------+----------------------------------------------+------------------------------+ | Celkem | 43-49 | 83-87 | +-----------------------------+----------------------------------------------+------------------------------+
Toto je však počet číselných znaků pro jeden účetní řádek, jeden druh výdaje může být rozepsán na x řádků, pokud se jedná o výdaj spolufinancovaný z Evropské unie v členění na nástroje a zdroje - tak 4 řádky x počet položek, na které se výdaj rozepisuje, tj. minimálně se použije cca 250 číselných znaků, které se mohou násobit. Toto nepotřebuje další komentář, snad jen modlitbu, aby tuto rekapitulaci neviděli daňoví poplatníci. Zvýrazněné šedé buňky jsou uvedeny pro porovnání nároků na účetní členění v podnikatelském sektoru.
Použité zkratky:
OSS = organizační složky států
ÚSC = územně samosprávné celky (obce, kraje)
DSO = Dobrovolné svazky obcí
RRRS = Regionální rady regionů soudružnosti
SF = státní fondy
ZBÚ = základní běžný účet
1 pomocný analytický přehled
2 územní samosprávný celek