Zaměstnavatelé představují ve zdravotním pojištění rozhodující skupinu plátců pojistného, proto se na ně zdravotní pojišťovny v rámci výkonu své kontrolní činnosti prioritně zaměřují. V následujícím textu jsou charakterizovány nejdůležitější povinnosti a podmínky, platné pro zaměstnavatele v právních podmínkách roku 2012. Mělo by být zájmem jak zaměstnavatelů, tak i zdravotních pojišťoven, aby byly možnosti výskytu chyb a nedostatků minimalizovány. Pokud zaměstnavatelé řádně plní svoje povinnosti, pak se platbami pojistného získává podstatná část zdrojů systému veřejného zdravotního pojištění a současně nevzniká důvod k uplatňování sankčního postihu ze strany zdravotní pojišťovny, a to ať už ve formě zjištění dlužného pojistného, vyměření penále či uložení pokuty.
Nejdůležitější povinnosti zaměstnavatele ve zdravotním pojištění po 1. 1. 2012
Ing.
Antonín
Daněk
Příjem zakládající účast na zdravotním pojištění
Aby mohlo být plnění zúčtované zaměstnavatelem zaměstnanci zahrnuto do vyměřovacího základu pro placení pojistného, musí být současně splněny tyto podmínky:
1.
zaměstnaná osoba musí být ve zdravotním pojištění považována za zaměstnance ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon č. 48/1997 Sb.“), kdy
2.
zúčtované plnění má povahu příjmu ze závislé činnosti a funkčních požitků, zdaňovaného podle ustanovení § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“),
Naopak do vyměřovacího základu zaměstnance nepatří například příjmy:
*
nepodléhající dani nebo od daně osvobozené ve smyslu ustanovení § 3 odst. 4, § 4, § 6 odst. 7 a § 6 odst. 9 ZDP,
*
zúčtované zaměstnanci na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti ve smyslu výše uvedeného,
*
na dohodu o pracovní činnosti nedosahující 2 500 Kč,
*
taxativně vyjmenované v § 3 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, třebaže podléhají zdanění.
Pokud se na zaměstnance vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, musí být zaměstnavatelem odvedeno pojistné nejméně z aktuální výše minimální mzdy, případně z její poměrné části podle počtu kalendářních dnů trvání dané skutečnosti (například v případě, kdy se jedná o zaměstnání po část kalendářního měsíce).
Kdo se považuje ve zdravotním pojištění za zaměstnance
Zaměstnáním se pro účely zdravotního pojištění rozumí činnost zaměstnance podle § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., ze které mu plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, zdaňované podle § 6 ZDP.
Za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považuje fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků
;. V ust. § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb. jsou taxativním výčtem vyjmenovány tyto osoby, které se v roce 2012 nepovažují ve zdravotním pojištění za zaměstnance:
*
osoba s příjmy pouze ze závislé činnosti a funkčních požitků, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny,
*
žák nebo student pouze s příjmy za práci z praktického výcviku,
*
osoby pracující na dohodu o provedení práce s příjmem nepřesahujícím 10 000 Kč,
*
člen družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován, a který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu 2 500 Kč,
*
osoba činná na základě dohody o pracovní činnosti, která v kalendářním měsíci nedosáhla započitatelného příjmu 2 500 Kč,
*
dobrovolný pracovník pečovatelské služby, který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu 2 500 Kč,
*
člen okrskové komise při volbách do Parlamentu České republiky, Evropského parlamentu a zastupitelstev územních samosprávných celků.
Splatnost pojistného
Pojistné placené zaměstnavatelem za příslušný kalendářní měsíc je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Samoplátci, kterými jsou ve zdravotním pojištění osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů, platí zálohu na pojistné, resp. pojistné za příslušný kalendářní měsíc, nejpozději do 8. dne následujícího kalendářního měsíce. Dnem úhrady pojistného je připsání platby na účet zdravotní pojišťovny nebo úhrada v hotovosti na pokladně zdravotní pojišťovny.
Uplatnění odpočtu
V roce 2012 činí vyměřovací základ pro platbu pojistného státem 5 355 Kč. Pojistné, náležející příslušným zdravotním pojišťovnám za každého takového pojištěnce, pak představuje 723 Kč měsíčně.
A právě částka vyměřovacího základu 5 355 Kč určuje v roce 2012 výši odpočtu od dosaženého příjmu zaměstnance za těchto podmínek:
*
nárok na uplatnění odpočtu může použít pouze zaměstnavatel, zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců,
*
u tohoto zaměstnavatele lze uplatnit nárok na odpočet jen v případě zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod,
*
odpočet je možné nárokovat i v případě, kdy uvedené skutečnosti netrvají po celý kalendářní měsíc.
Z výše uvedeného mj. vyplývá, že v roce 2012 lze u vybrané skupiny zaměstnavatelů uplatnit odpočet pouze u poživatelů invalidního důchodu, což znamená, že se toto zvýhodnění nevztahuje na žádné jiné zaměstnance, registrované u zdravotní pojišťovny jako osoby, za které platí pojistné stát.
Plnění oznamovací povinnosti
Další povinnosti zaměstnavatele jsou spojeny s přihlašováním a odhlašováním jeho zaměstnanců. V tomto případě se vyplňuje formulář Hromadné oznámení zaměstnavatele, kdy za použití příslušných kódů dává zaměstnavatel zdravotní pojišťovně na vědomí změnové informace o jejích pojištěncích.
Ve smyslu zákona je zaměstnavatel povinen sdělit nejpozději do osmi dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, zejména následující:
a)
Oznámení o nástupu zaměstnance do zaměstnání a jeho ukončení. Mohou nastat situace, kdy datum sjednání pracovní smlouvy není totožné se dnem skutečného zahájení (nástupu do) práce. Například: Pracovní smlouva byla uzavřena s platností od 1. 1. 2012 (neděle), kdy je tento den uveden v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce, přičemž zaměstnanec fakticky nastoupil do zaměstnání až dne 2. ledna 2012 (pondělí). V tomto případě přihlašuje zaměstnavatel zaměstnance u zdravotní pojišťovny ke dni uvedenému v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce, to znamená, že použije kód „P“ s datem 1. 1. 2012. Pro účely zdravotního pojištění vychází tento postup z aplikace ustanovení § 34 odst. 1 písm. c) a § 36 odst. 1 zákona č. 262/2011 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
b)
Oznámení o změně zdravotní pojišťovny zaměstnancem, pokud zaměstnanec zaměstnavatele o této skutečnosti informoval. Stává se, že zaměstnanec neoznámí zaměstnavateli v zákonné osmidenní lhůtě změnu zdravotní pojišťovny a zaměstnavatel tudíž následně neohlásí tuto skutečnost příslušné zdravotní pojišťovně. V důsledku tohoto zaměstnancova pochybení vzniká zaměstnavateli, neodvádějícímu pojistné na zdravotní pojištění správné (tj. nové) zdravotní pojišťovně, nedoplatek na pojistném, zakládající dále nárok na penále. Vyměří-li zdravotní pojišťovna zaměstnavateli penále z dlužné částky pojistného v důsledku zaměstnancova neoznámení (opožděného oznámení) změny zdravotní pojišťovny, je zaměstnavatel podle zákona oprávněn požadovat úhradu tohoto penále po zaměstnanci, který svým jednáním porušil zákon.
c)
Oznámení o skutečnostech rozhodných pro vznik povinnosti státu platit za zaměstnance pojistné, a to i v těch případech, kdy povinnost státu vznikla v době, kdy zaměstnanci poskytl pracovní volno bez náhrady příjmu, jsou-li mu tyto skutečnosti známy. Neoznámením zařazení zaměstnance do skupiny osob, za které platí pojistné stát (například poživatelé některého z důchodů, ženy na mateřské dovolené, studenti), přichází zdravotní pojišťovna o pravidelnou platbu pojistného za tyto „státní pojištěnce“ (viz předcházející bod).
Poznámka:
Zaměstnavatel se informaci o žádosti zaměstnance o starobní důchod dozví například tehdy, kdy je mu ČSSZ nebo žádajícím zaměstnancem předložen k vyplnění tiskopis Potvrzení zaměstnavatele podle § 83 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. V tomto tiskopise je zpravidla uveden datum výplaty starobního důchodu, požadovaný zaměstnancem. Datum uvedené na tiskopise signalizuje, ke kterému datu je o přiznání výplaty důchodu žádáno, ovšem rozhodující je datum uvedené na důchodovém výměru. Pro účel splnění oznamovací povinnosti zaměstnavatelem je akceptovatelnou i možnost získání data z tiskopisu ČSSZ. Pokud by byl následně důchod přiznán k jinému datu, podal by zaměstnavatel opravné hlášení.
O oznamovaných skutečnostech je zaměstnavatel povinen vést evidenci a dokumentaci. Za nesplnění oznamovací povinnosti může zdravotní pojišťovna uložit zaměstnavateli pokutu až do výše 200 000 Kč. Při opakovaném nesplnění oznamovací povinnosti může výše postihu činit až dvojnásobek uložené pokuty.
Při plnění oznamovací povinnosti jsou zaměstnavatelé povinni sdělit zdravotní pojišťovně obchodní název, právní formu právnické osoby, sídlo, identifikační číslo organizace a číslo bankovního účtu, pokud z něj budou provádět platbu pojistného. Je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, sděluje též jméno, příjmení, rodné číslo a adresu trvalého bydliště. Zaměstnavatelé rovněž oznamují zdravotní pojišťovně změnu těchto údajů a dále sdělují ukončení své činnosti, zrušení organizace nebo její vstup do likvidace.
Přehledy zaměstnavatele
Podle zákona jsou zaměstnavatelé povinni podávat Přehledy o platbě pojistného všem zdravotním pojišťovnám, u kterých jsou pojištěni jejich zaměstnanci, a to
za příslušný kalendářní měsíc nejpozději do 20. dne následujícího kalendářního měsíce
. Tento Přehled obsahuje součet vyměřovacích základů zaměstnanců, pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny, úhrnnou výši pojistného, vypočtenou jako součet pojistného jednotlivých zaměstnanců (13,5 % z vyměřovacího základu, zaokrouhleno na celou korunu směrem nahoru) a počet zaměstnanců, ke kterým se údaje vztahují. To znamená, že do celkového počtu zaměstnanců se zahrnují všichni zaměstnanci, tedy i ti, kterým nebyl v rozhodném období, za které se pojistné platí, zúčtován žádný příjem (například nemoc, žena na mateřské dovolené stále vedená jako zaměstnanec apod.). Pokud zaměstnavatel tuto svoji zákonnou povinnost (i přes výzvu zdravotní pojišťovny) nesplní, může mu příslušná zdravotní pojišťovna stanovit rozhodnutím pravděpodobnou výši pojistného, a to na základě údajů a pomůcek, které má k dispozici, nebo které si sama opatří, případně i podle zákona. V této souvislosti si musí zaměstnavatel uvědomit, že stanovením pravděpodobné výše pojistného není dotčena - jednak jeho povinnost předložit Přehled, jednak možnost zdravotní pojišťovny uložit plátci - zaměstnavateli - pokutu až do výše 50 000 Kč. Na základě stanovené pravděpodobné výše pojistného je zaměstnavatel taktéž povinen platit penále. Oznamování pracovních úrazů
Podle § 45 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb. jsou zaměstnavatelé povinni zasílat příslušné zdravotní pojišťovně kopie záznamů o pracovních úrazech. Zaměstnavatel tyto kopie zasílá za uplynulý kalendářní měsíc najednou, vždy však
nejpozději do pátého dne následujícího měsíce
. Při nesplnění této povinnosti může příslušná zdravotní pojišťovna uložit zaměstnavateli pokutu až do výše 100 000 Kč. Dluhy zaměstnavatele
Neplacení pojistného, popřípadě jeho odvádění opožděně nebo v nižší částce, než jak je stanoveno zákonem, zakládá nárok zdravotní pojišťovny na penále, přičemž dle zákona je zdravotní pojišťovna povinna penále vymáhat. Má-li plátce pojistného vůči zdravotní pojišťovně více splatných závazků, je pořadí jejich splácení následující:
a)
pokuty,
b)
přirážka k pojistnému,
c)
nejstarší nedoplatky pojistného,
d)
běžné platby pojistného,
e)
penále.
V případě vyměření penále nebo uložení pokuty může plátce požádat o prominutí uplatněného sankčního postihu cestou odstranění tvrdosti. Rozhodnutí o žádosti zaměstnavatele o prominutí vyměřeného penále do výše 20 000 Kč je v kompetenci zdravotní pojišťovny. Rozhodčí orgán příslušné zdravotní pojišťovny pak rozhoduje o všech žádostech o odstranění tvrdosti u částek penále převyšujících 20 000 Kč, u uložených pokut, jakož i u všech podání majících povahu odvolání (plátce namítá, že zdravotní pojišťovna nepostupovala při ukládání sankce v souladu se zákonem).
Závěr
Pokud zaměstnavatel opakovaně a dlouhodobě neplatí pojistné, může se dostat do situace, kdy orgány činné v trestním řízení začnou přezkoumávat, zda toto jednání plátce naplňuje skutkovou podstatu trestného činu neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dle ustanovení § 241 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, v platném znění.