Spotřební materiál v organizacích veřejného sektoru (OSS a ÚSC), 1. část

Vydáno: 31 minut čtení

Spotřební materiál představuje v i v organizacích veřejného sektoru položky aktiv, které jsou v průběhu rozpočtového období postupně spotřebovávány, a to buď bez vytvoření další hodnoty (slouží k provoznímu chodu organizace), nebo jsou spotřebovávány k produkci výrobků nebo služeb, které s přidanou hodnotou buď slouží organizaci samé, nebo mohou být určeny k dalšímu prodeji. Podstatou obou pojetí je, že dané aktivum bude dříve, nebo později spotřebováno.

Spotřební materiál v organizacích veřejného sektoru (OSS a ÚSC) - I.část
Mgr.
Pavel
Bláha
Část tohoto oběžného majetku může být produkována vlastní činností organizace ve formě zásob vlastní výroby. Některá aktiva spotřebního charakteru mohou být ve formě zboží určena k dalšímu prodeji. Z uvedeného plyne, že z účetního hlediska nejde o aktiva dlouhodobého charakteru, jejichž doba použitelnosti (nebo setrvalosti) v organizaci by byla delší než jeden rok. Přesto se může stát, že určité konkrétní spotřební aktivum v organizaci nebude během roku spotřebováno ani jako zboží prodáno a i přes roční limit v organizaci zůstane.
Na oblast spotřebního materiálu v OSS a ÚSC se vztahuje poměrně velké množství právních předpisů. Pokusme si je rozdělit s ohledem na charakter úpravy:
Nakládání s finančními zdroji na pořízení a výnosy z prodeje
nastavují v obecné rovině rozpočtová pravidla veřejných subjektů:
Zákon č. 218/2000 Sb.,
o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, se týká hospodaření OSS a státních příspěvkových organizacích a dalších státních subjektů:
*
rozpočet, pravidla jeho sestavení a nakládání s ním + rozpočtové příjmy a výdaje,
*
rozpis rozpočtu u správců rozpočtových kapitol státního rozpočtu,
*
vázání rozpočtu, rozpočtové změny a opatření,
*
odpovědnost za výkon finanční kontroly,
*
hospodaření OSS a státních příspěvkových organizací.
Zákon č. 250/2000 Sb.,
o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, se vztahuje se na ÚSC (obce, kraje, Hlavní město Prahu, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady, rozpočtové a příspěvkové organizace a další subjekty zřizované ÚSC):
*
rozpočet, pravidla jeho sestavení a nakládání s ním + rozpočtové příjmy a výdaje,
*
rozpis rozpočtu neprodleně po schválení zastupitelstvem,
*
odpovědnost za výkon finanční kontroly,
*
hospodaření ÚSC, organizačních složek, příspěvkových organizací, regionálních rad a svazků obcí,
*
hlavní a hospodářská činnost ÚSC (na tu se nevztahuje rozpočtové třídění).
Zatřídění rozpočtových položek organizací veřejného sektoru v hlavní
(nepodnikatelské)
činnosti
popisuje vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů. Popisuje mimo jiné druhové třídění (základní systém, který klasifikuje veškeré transakce veřejných rozpočtů) podle toho, zda se jedná o:
*
Inkaso
(prodej spotř. materiálu) x
Platbu
(pořízení spotřebního materiálu/zboží)
*
Nenávratnou
(pořízení spotř. materiálu) x
Návratnou
*
Domácí
(pořízení a prodej spotř. materiálu v ČR) x
Zahraniční
(pokud by spotřební materiál pocházel, nebo byl distribuován do zahraničí)
*
Opětovanou
(dostane protihodnotu = pořízení spotř. materiálu) x
Neopětovanou
*
Povinnou
x
Dobrovolnou
(pořízení spotř. materiálu/zboží je dobrovolné rozhodnutí)
*
Běžná
(materiál nebo zboží se pořizuje ke spotřebě nebo prodeji) x
Kapitálová
*
Týkající se pasiv
x
Aktiv
(spotřební materiál a zboží jsou oběžná aktiva)
*
Pro účely rozpočtové politiky
x
Řízení likvidity
Konkrétní zatřídění zohledňuje skutečné okolnosti transakce se spotřebn