Proces provádění veřejnosprávních kontrol v podmínkách ÚSC, 1. část

Proces provádění veřejnosprávních kontrol v podmínkách ÚSC1 - I. část
JUDr.
Petr
Pospíšil
LL. M.
Ing.
Blanka
Štefanková
(Krajský úřad Moravskoslezského kraje)
Ing.
Ivana
Durczoková
(Krajský úřad Moravskoslezského kraje)
1. Úvodem
Kontrolu lze obecně charakterizovat jako jeden ze základních nástrojů řízení. Veřejná správa se svými orgány je jak subjektem (tzn. vykonavatelem), tak objektem (tzn. předmětem) kontrolní činnosti. Veřejný sektor uspokojuje potřeby veřejného zájmu2 formou veřejných služeb a prostřednictvím veřejných prostředků. Právě s ohledem na nakládání s veřejnými prostředky je legitimní, že činnost ve veřejné správě je podrobena právně formalizované vnější i vnitřní kontrole.
V nyní předkládaném textu, který je zamýšlen jako první ze série tří článků věnovaných veřejnosprávní kontrole, se budeme věnovat právnímu základu kontroly ve veřejné správě včetně subjektů, které se na kontrolách ve veřejné správě podílí. Samostatnou kapitolu pak budeme věnovat popisu veřejnosprávních kontrol vykonávaných ÚSC.
Naším cílem v této sérii článků je přiblížit čtenářům proces provádění veřejnosprávních kontrol tak, jak je vykonávána v ÚSC a s přihlédnutím k aktuálním změnám především u porušení rozpočtové kázně.
2. Právní základ
Základními a nejdůležitějšími právními předpisy, které vymezují kontrolu ve veřejné správě v podmínkách ÚSC jsou následující zákony:
*
zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů,
*
zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů,
*
zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZFK“),
*
zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „MRP“),
*
zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění pozdějších předpisů,
*
zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
Nechceme zde z uvedených zákonů opisovat pasáže související s tématem tohoto článku. Spíše v dalším textu upozorníme na některá jejich významná ustanovení, kterým se budeme detailněji věnovat.
3. Obecně o kontrolách ve veřejné správě
Kontroly ve veřejné správě lze rozdělit podle několika rozličných hledisek. Obecně (tzn. nejen ve veřejné správě) lze kontroly rozdělit na:
*
předběžné, průběžné, následné, občasné, soustavné,
*
plánované, operativní,
*
vnitřní, vnější,
*
profesionální a laické (občanské),
*
řídící, průřezové.
V rámci veřejné správy je forma kontrol uspořádána podle hierarchické úrovně institucí ve státě. V kontrolním systému veřejné správy je ústřední kontrolní úroveň vykonávána státem - tj. Parlamentem České republiky, který kontrolu provádí prostřednictvím svých iniciativních a kontrolních orgánů. Vláda ČR svou kontrolu provádí prostřednictvím ministerstev a územních finančních orgánů, celních úřadů, úřadů práce, správy sociálního zabezpečení a dalších odvětvově příslušných orgánů.
Další ústřední orgány státní správy, které mají svou nepominutelnou roli v systému kontroly veřejné správy byly zřízeny přímo zákonem. Jsou to Nejvyšší kontrolní úřad ČR, Česká národní banka, Veřejný ochránce práv, Úřad pro ochranu osobních údajů, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Energetický regulační úřad, Ústavní soud a další instituce zřízené zákonem za účelem kontroly (např. také Rada České televize, senát vysoké školy nebo fakulty).
V rámci územní veřejné správy je kontrolní funkce vykonávána kraji a obcemi.
Kontrola je vykonávána jak v rámci samostatné působnosti tak v rámci přenesené působnosti.
Pod kontroly vykonávané krajským úřadem v přenesené působnosti podřazujeme přezkoumání hospodaření obcí v územní působnosti kraje3 a kontroly výkonu přenesené působnosti svěřené orgánům obcí4. Kontrola vykonávána kraji a obcemi v samostatné působnosti je veřejnosprávní kontrolou nebo kontrolou územních rozpočtů5 podle MRP.
Nutno podotknout, že subjekty v procesu kontroly na všech úrovních mají právními předpisy jasně vymezené
kompetence
tak, aby se vzájemně nepřekrývaly.
4. Veřejnosprávní kontrola v působnosti kraje a obce
Veřejnosprávní kontrola je u orgánů veřejné správy součástí finanční kontroly
tak, jak ji popisuje ze ZFK. Je to finanční kontrola skutečností rozhodných pro hospodaření s veřejnými prostředky, uskutečňuje se u subjektů vně organizace, kdy kontrolovanou osobou jsou v obecné rovině:
a)
žadatelé o veřejnou finanční podporu a její příjemci,
b)
právnické osoby, ke kterým kontrolní orgán vykonává funkci zřizovatele (zakladatele).
Veřejnosprávní kontrola je rozlišena podle rozhodovacího procesu na
předběžnou, průběžnou a následnou.
Tyto fáze veřejnosprávní kontroly naleznou své uplatnění zejména u žadatelů a příjemců veřejné finanční podpory z rozpočtu ÚSC.
Předběžná veřejnosprávní kontrola
je prováděna před uskutečněním veřejného výdaje. Jedná se o takové kontrolní postupy, které zhodnotí, zda žadatel o veřejnou finanční podporu splňuje předem stanovená kritéria pro poskytnutí podpory, zda jsou podklady předložené žadatelem v souladu s právními předpisy. Žadatelem jsou myšleny subjekty provádějící veřejně prospěšné činnosti a veřejnou finanční podporou je označena
dotace
, dar či finanční příspěvek. Tato fáze je ukončena splněním všech stanovených kritérií, přičemž výsledkem může také být neschválení poskytnutí veřejné finanční podpory k tomu příslušným orgánem ÚSC.
Průběžná veřejnosprávní kontrola
je prováděna v průběhu realizace operace až do konečného vypořádání, respektive vyúčtování poskytnuté podpory. Cílem této fáze veřejnosprávní kontroly je předcházení vzniku závažných nedostatků, nezákonného jednání a s tím spojeným negativním dopadům na veřejné prostředky. Uplatňuje se zejména před vyplacením schválené veřejné finanční podpory nebo v případě zálohového vyplácení před vyplacením konečně schválené výše finanční podpory.
Následná veřejnosprávní kontrola
je vykonávána po vyúčtování operace a je vykonávána na místě. V této fázi veřejnosprávní kontroly je prověřováno zda:
*
je s veřejnými prostředky nakládáno hospodárně, efektivně a účelně,
*
operace odpovídají právním předpisům, schváleným rozpočtům, programům, uzavřeným smlouvám a jiným rozhodnutím,
*
vypořádání a vyúčtování operací věrně zobrazuje stav, zdroje a pohyb veřejných prostředků, a to v souladu s úkoly veřejné správy na daném úseku činnosti,
*
při vypořádání a vyhodnocení operace byla posouzena míra shody stanovených a dosažených parametrů (cena, kvalita atd.),
*
byla splněna případná opatření k nápravě přijatá v průběhu průběžné kontroly,
*
je zaměřena i na ověření účinnosti vnitřního kontrolního systému, především na dělbu odpovědnosti a plnění povinností zaměstnanců kontrolované osoby za jednotlivé úkony v etapě realizace operací.
Veřejnosprávní kontrola příspěvkových organizací
je prováděna podle ust. § 15 MRP. V tomto ustanovení je vymezeno, že zřizovatel (tzn. obec nebo kraj) provádí pravidelnou, systematickou a úplnou kontrolu svého hospodaření a hospodaření jím zřízených a založených právnických osob a to po celý rozpočtový rok.
Předmětem kontroly ze strany zřizovatele může být kontrola veškerých prostředků příspěvkové organizace včetně prostředků poskytnutých z jiných rozpočtů (ze státního rozpočtu, ze zahraničí), dále pak oblast majetkových vztahů a přiměřenosti a účinnosti vnitřního kontrolního systému.
Podle již zmíněného ustanovení § 15 MRP provádí ÚSC také pravidelnou a systematickou kontrolu hospodaření založených právnických osob, tedy především akciových společností a společností s ručením omezeným.6 Tato kontrola však nemůže být prováděna podle ZFK, neboť podle ust. § 1 odst. 3 tohoto zákona se zákon na kontrolu právnických osob, ke kterým ÚSC plní funkci zakladatele nevztahuje. Může však v konkrétním případě nastat situace, že založená právnická osoba může být v pozici žadatele nebo příjemce veřejné finanční podpory a v tom případě může být u této osoby provedena veřejnosprávní kontrola. Taková kontrola se ovšem může zaměřit jen na skutečnosti rozhodné při hospodaření s veřejnou finanční podporou a nikoliv na hospodaření právnické osoby jako celek. Pro zajištění celkové kontroly hospodaření založené právnické osoby může ÚSC využívat
delegace
svých zástupců do řídících a kontrolních orgánů právnických osob podle příslušných ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dozorčí rada, představenstvo)7 a rovněž to, že rada kraje (obce) vykonává funkci jediného společníka (akcionáře), tzn. fakticky vykonává působnost valné hromady společnosti.
Při výčtu kontrolovaných osob v procesu veřejnosprávní kontroly prováděné ÚSC je nutno zmínit ještě
veřejnosprávní kontrolu využití prostředků definovaných v ust. § 160 odst. 1 písm. c)8 zákona č. 561/2004 Sb.
, o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, prováděnou na základě ust. § 10 ZFK u škol a školských zařízení zřizovaných obcemi. Tuto kontrolu vykonává kraj v samostatné působnosti a může prověřovat pouze skutečnosti rozhodné pro poskytnutí prostředků, soulad s právními předpisy, hospodárnost, účelnost a efektivnost při nakládání s prostředky.
Obce a kraje
se stávají také
kontrolovanou osobou
v rámci veřejnosprávní kontroly, a to zejména tehdy, jestliže se samy staly žadatelem nebo příjemcem veřejné finanční podpory z rozpočtu jiného orgánu veřejné správy. V případě poskytnutí podpory z rozpočtu kraje obci, je kontrolním orgánem krajským úřad. Je samozřejmě možné také to, aby veřejnou finanční podporu poskytla obec jiné obci nebo kraji, a v takovém případě je kontrolním orgánem obecní úřad obce, která podporu poskytla. V případě poskytnutí veřejné finanční podpory z prostředků státu je pak kontrolním orgánem ve vztahu ke kraji i k obci příslušný správce kapitoly státního rozpočtu.
5. Závěr
ÚSC jako subjekty veřejné správy hospodaří s veřejnými prostředky a jsou dle platných právních předpisů povinny využívat svůj majetek účelně a hospodárně v souladu se svými zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Právě to je důvodem, proč musí být ve veřejné správě kvalitně propracován a realizován systém veřejnosprávní kontroly. Obce a kraje jednak samy veřejnosprávní kontrolu provádějí u příjemců veřejné finanční podpory z jejich rozpočtu a dále u svých zřízených nebo založených organizací. V případě, kdy jsou obce či kraje samy příjemcem veřejné finanční podpory stávají se přirozeně samy kontrolovanou osobou.
V předloženém článku jsme se pokusili podat úvodní výklad k problematice veřejnosprávní kontroly v působnosti obcí a krajů. V následujících článcích pak detailněji popíšeme procesní pravidla provádění veřejnosprávní kontroly, její dokumentaci a věnovat se budeme také problematice porušení rozpočtové kázně, která s veřejnosprávní kontrolou neoddělitelně souvisí.
2 srov. Roubínková D.: Management obcí: organizační struktura a nositelé řídících rozhodnutí. Karlovarská právní revue 2007, č. 1, str. 72:
Veřejná správa je pak pozitivně definována jako výkon činností ve veřejném zájmu, kterými jsou uskutečňovány a vykonávány veřejné záležitosti, a to těmi, kteří tyto činnosti uskutečňují jako právem stanovenou povinnost, a to v mezích stanovených zákonem.
3 srov. zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění pozdějších předpisů.
4 srov. ust. § 67 odst. 1 písm. e) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
5 srov. ust. § 15 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.
6 Ke vztahu obcí a krajů k jimi založeným obchodním společnostem srovnej komplexní výklad in Pospíšil, P. Obchodní společnosti územních samosprávných celků. Správní právo: Odborný časopis pro oblast státní správy a správního práva, roč. XLIII, 2010/6, str. 321-366.
7 srov. Pospíšil, P. Zástupci krajů a obcí v orgánech obchodních společností 1-3. Moderní obec, roč. 2011, č. 2, 3, 4.
8 Tzv. přímé vzdělávací náklady - na platy, náhrady platů, nebo mzdy a náhrady mezd, na odměny za pracovní pohotovost, odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a odstupné, na výdaje na úhradu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na úhradu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, na příděly do fondu kulturních a sociálních potřeb a ostatní náklady vyplývající z pracovněprávních vztahů, výdaje na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí, žáků a studentů zdravotně postižených, výdaje na učební pomůcky, výdaje na školní potřeby a na učebnice, pokud jsou podle tohoto zákona poskytovány bezplatně, a rovněž výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků, na činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání.