Nad judikaturou z oblasti škod způsobených klientům účetními a daňovými poradci

Vydáno: 47 minut čtení

Snad každému profesionálovi působícímu v daňové a účetní oblasti se může stát, že se s klientem dostane do sporu o to, zda mu způsobil škodu. Nejčastěji se konflikt vyvine po kontrole finančního úřadu, která způsobí doměrek na dani. Zatímco doměřená daň samotná obvykle škodou způsobenou klientovi nebývá (klient by ji hradil stejně, i když v jiném zdaňovacím období), bohužel však s sebou nese i sankce - penále a úroky z prodlení a zde již otázka případné úhrady poradcem nabyde na významu. Ale ani tady rizika poradců nekončí, podílet se mohou např. i na pokutách a dalších sankcích. Vyloučena není ani trestněprávní odpovědnost.

Nad judikaturou z oblasti škod způsobených klientům účetními a daňovými poradci
Ing.
Zdeněk
Burda,
daňový poradce, BD Consult, s.r.o.
V dnešním výběru z judikatury se pokusíme ukázat zajímavé rozsudky z této oblasti. V úvodu je třeba poukázat na to, že zatímco obvykle v této rubrice vybíráme rozsudky správním soudů, protože jde o spory finanční orgány - daňový subjekt, v tomto případě se se správním soudnictvím nesetkáme. Je tomu tak proto, že příslušnou sankci vyměří finanční úřad vždy daňovému subjektu, přičemž není rozhodující, zda má daňového či účetního poradce. Otázku případného zavinění tímto poradcem pak finanční orgány neřeší a je věcí dalšího jednání mezi dotčeným daňovým subjektem a poradenskou firmou. Pokud se nedohodnou, přicházejí na řadu nikoli správní, ale běžné civilní soudy, u kterých
klient
žaluje poradce o náhradu škody. Nesplnění povinností poradce vůči klientovi pak může mít i trestněprávní dopad.
 
Z judikatury
 
Komentář k judikátům č. 1 a 2
A právě v prvním případě našeho výběru soudních rozhodnutí se zaměříme na trestní právo. Soudy řešily otázku, která nastává velmi často - účetní firma zpracovala účetnictví klientovi, ten však za její služby nezaplatil. Účetní firma pak zadržela účetnictví i účetní doklady a odmítala je vydat, dokud nedostane zaplaceno. Na svém postoji trvala i v momentě, kdy bylo zahájeno vyšetřování policií, doklady vydala až po zamítnutí stížnosti o zahájení trestního stíhání. Jednatel účetní firmy byl obviněn a shledán vinným z přečinu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 třetí trestního zákoníku a obdržel podmíněný dvouměsíční trest odnětí svobody v trvání dvou měsíců s odkladem na zkušební dobu jednoho roku. Z uvedeného je zřejmé, že nezaplacení faktury za vedení účetnictví není možné řešit zadržováním dokladů. Obviněný nebyl úspěšný ani s ústavní stížností, která byla odmítnuta.
 
1. Trestní odpovědnost jednatele účetní firmy v případě nevydání účetních dokladů pro nezaplacení od klienta
(podle Usnesení Nejvyššího soudu čj. 5 Tdo 1377/2013-22 ze dne 22.1.2014)
         
Shrnutí k judikátu
Městský soud v Praze podle § 259 odst. 3 trestního řádu rozhodl tak, že obviněného uznal vinným přečinem zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 alinea třetí trestního zákoníku, za což byl podle § 254 odst. 1 trestního zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou měsíců, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 trestního zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání jednoho roku. Poškozené občanské sdružení Sportovní klub Slavia Praha soud odkázal s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Obviněný Ing. J. Š. podal dovolání k Nejvyššímu soudu.
Hlavní výhradou, kterou obviněný v odůvodnění svého dovolání uplatnil, byl výkon oprávnění jemu vyplývajících z § 560 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, účinný do 31.12.2013. Jedná se o institut závazkového práva tzv. „vzájemné plnění“, který by znamenal odchylku od zásady, že každý je povinen splnit svůj závazek v době stanovené ve smlouvě a vztahoval se na dvoustranně zavazující závazky. Podle tohoto ustanovení: "Mají-li si ze smlouvy plnit účastníci navzájem, může se domáhat splnění závazku jen ten, kdo sám splnil svůj závazek dříve anebo je připraven jej splnit. I ten, kdo je povinen plnit předem, může své plnění odepřít až do té doby, kdy bude poskytnuto nebo zabezpečeno plnění vzájemné, je-li plnění druhého účastníka ohroženo skutečnostmi, které nastaly u druhého účastníka a které mu nebyly známy, když smlouvu uzavřel."
Nárok obviněného na zaplacení faktury na částku 756 000 Kč však nelze v žádném případě pod režim tzv. synallagmatických závazků podřadit.
Smlouvou o vedení účetnictví ze dne 1.6.1999 se společnost DOSS – účto, s.r.o. (původně Sdružení DOSS -Ing. J. Š.), nazvaná „zpracovatel“, závazala k vedení podvojného účetnictví dvou subjektů, a to Sportovního klubu Slavia Praha, občanské sdružení, a Slaviasport s. r. o., oba se sídlem Praha 10, Vladivostocká 1460, nazvaná „zadavatel“. Na základě dodatku č. 2 této smlouvy z 2.1.2002 zůstal pouze jeden ze smluvních partnerů a to Sportovní klub SLAVIA PRAHA občanské sdružení. Tomu pak náležela povinnost poskytovat společnosti DOSS -účto, s.r.o., veškeré potřebné účetní podklady a za toto vedení účetnictví platit smluvní cenu. Je pravda, že v dodatku č. 1 uvedené smlouvy uzavřené je mimo jiné obsažen závazek „zadavatele“ zaplatit „zpracovateli“ v případě jednostranné výpovědi smlouvy finanční náhradu ve výši dvanáctinásobku dohodnuté měsíční smluvní ceny. Svým obsahem v podstatě vylučuje možnost vzájemného podmínění a tudíž zániku závazku vzájemným plněním, jak umožňovalo ustanovení § 560 občanského zákoníku.
Obviněný, resp. společnost s ručením omezeným, jejímž jménem vystupoval, byl povinen vést řádně podvojné účetnictví druhé smluvní straně po dobu trvání smlouvy. S ohledem na výpověď a uplynutí výpovědní lhůty k 31.12.2010 tak skončil smluvní vztah a obviněný byl povinen vrátit vše, co měl ve svém držení za účelem naplňování obsahu smlouvy. Opakovaná tvrzení obviněného o souběžné povinnosti občanského sdružení zaplatit mu finanční částku vyplývající z dodatku č. 2, jak byl citován, nemají žádné opodstatnění a již vůbec ne souvislost s jím tvrzeným