Akcie jsou nejčastěji obchodovaným cenným papírem, který není omezen pouze na podnikatelské subjekty, ale často představuje i soukromou investici, případně jen spekulaci fyzických osob. Vlastnictví akcií zpravidla končí jejich úplatným převodem (prodejem) jinému stávajícímu nebo novému akcionáři. S čímž je spojen příjem, resp. výnos, a dostává se tak na pořad dne otázka, jak s ním správně naložit z pohledu zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů („ZDP “), kde zejména u fyzických osob došlo k velkým změnám.
Zdanění příjmů z prodeje akcií
Ing.
Martin
Děrgel
Daňový režim příjmu z prodeje akcií může být v zásadě dvojí:
-
Osvobození od DPPO
Podle § 19 odst. 1 písm. ze) bodu 2 ZDP jsou daně z příjmů právnických osob osvobozeny příjmy:
-
z převodu podílu mateřské společnosti (definice viz rámeček níže) v dceřiné společnosti (definice viz rámeček níže),
-
plynoucí poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 3 ZDP (tj. daňovému rezidentovi ČR) nebo společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu EU než ČR.
Právní forma společnosti:
-
a.s., s. r. o. nebo družstvo podle českého obchodního zákoníku, nebo
-
společnost, která je daňovým rezidentem jiného státu EU podle Směrnice Rady 2011/96/EU o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států (viz Sdělení Ministerstva financí zveřejněné ve Finančním zpravodaji č. 8/2013).
Nejméně 10% podíl na základním kapitálu.
Tento podíl je držený nejméně nepřetržité 12 měsíců.
-
Tuto podmínku lze splnit i dodatečně.
Příklad 1
Podmínky osvobození od DPPO
Matka, s. r. o., založila (jako jediná) na jaře roku 2013 Dceru, a.s. V létě 2014 celý svůj podíl na Dceři, a.s., prodala firmě Spekulanti, s. r. o., načež tento nový akcionář prodal celý podíl na Dceři, a.s., ještě v roce 2014.
Pro Matku, s. r. o., bude příjem z prodeje balíku akcií na Dceři, a.s., osvobozen od daně z příjmů, protože jsou naplněny definiční podmínky vztahu „mateřská
versus
dceřiná společnost“.Naproti tomu Spekulanti, s. r. o., nebudou mít příjem z prodeje tohoto balíku akcií osvobozen od daně, protože nebude naplněna jedna z definičních podmínek vztahu „mateřská
versus
dceřiná společnost“. A to konkrétně podmínka držby podílu nejméně po dobu 12 měsíců nepřetržitě. Přičemž tuto podmínku nebude možno splnit ani dodatečně, protože Spekulanti, s. r. o., prodali celý balík akcií Dcery, a.s.Příklad 2
Dodatečné splnění podmínky osvobození od DPPO
Firma Spekulanti, s. r. o., z předešlého příkladu v roce 2014 neprodala celý balík akcií Dcery, a.s., ale pouze 90% všech jejích akcií. Zbývající část akcií Dcery, a.s., prodají Spekulanti, s. r. o., až v říjnu 2015.
Protože Spekulanti, s. r. o., naplní definiční podmínky vztahu „mateřská
versus
dceřiná společnost“ - co se týče minimálně 12měsíční držby alespoň 10% podílu na základním kapitálu - dodatečně, vztahuje se na ně osvobození příjmů z prodeje akcií Dcery, a.s. A to nejen ohledně posledních 10% předmětných akcií po více než 12 měsících držby (od léta 2014 do října 2015), ale také ohledně prvního prodeje 90% akcií ještě v roce 2014. Dodatečným splněním této podmínky vztahu „mateřská versus
dceřiná společnost“ se totiž považuje tento vztah za naplněný fakticky od samého počátku, takže osvobození se týká prodeje všech akcií Dcery, a.s.Podle § 19 odst. 10 ZDP lze osvobození příjmů z převodu podílu (akcií) platící pro obchodní korporaci, která je rezidentem jiného státu EU než ČR, obdobně použít i pro obchodní korporaci, která je rezidentem Norska nebo Islandu. Dodejme, že od roku 2015 zde zřejmě přibude ještě Lichtenštejnsko.
Obdobné osvobození se dále týká také příjmů z převodu podílu na „dceřiné“ společnosti sídlících v dalších státech mimo EU plynoucích rezidentovi ČR nebo společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu EU, a to za podmínek stanovených v § 19 odst. 9 ZDP, které můžeme shrnout následovně:
1)
„Dceřiná“ společnost je daňovým rezidentem třetího státu (který není členským státem EU), se kterým má Česko uzavřenou účinnou smlouvu o zamezení dvojího zdanění (tzv. smluvních států k ČR je přes 80).
2)
„Dceřiná“ společnost má právní formu se srovnatelnou s českým s. r. o., a.s. nebo družstvem.
3)
„Dceřiná“ společnost je k „mateřské“ v obdobném vztahu jako dceřiná společnost vůči mateřské v EU:
-
alespoň 10% podíl na základním kapitálu,
-
a to nejméně po dobu 12 měsíců nepřetržitě (také tentokrát lze tuto podmínku splnit až dodatečně).
4)
„Dceřiná“ společnost podléhá dani obdobné, jako je česká daň z příjmů právnických osob, u níž sazba daně není nižší než 12%, a to alespoň v právě probíhajícím a předcházejícím zdaňovacím období.
Uvozovky jsou zde namístě, protože pojmy mateřská a dceřiná společnost jsou definovány pouze pro společnosti usídlené v prostoru EU. Na společnosti sídlící mimo EU (avšak ve smluvním státě vůči ČR) se daná definiční kritéria vztahují pouze obdobně, ani při jejich splnění proto nepůjde o dceřiné společnosti podle ZDP.
Slabinou tohoto osvobození je, že jde pochopitelně o ryze tuzemskou (českou) právní úpravu, která se nevztahuje na případné zdanění u zdroje příjmů, tedy ve státě dotyčné zahraniční „dceřiné společnosti“, jejíž akcie jsou převáděny. Protože jde o smluvní stát, závisí pochopitelně možnost zdanění ve státě zdroje především na tom, jestli to umožňuje příslušná smlouva o zamezení dvojího zdanění. Což obvykle řeší její článek 13 - Zisky ze zcizení majetku, který v řadě případů umožňuje tyto příjmy zdanit jen státu rezidence poplatníka.
Osvobození příjmů z převodu podílu (akcií) ovšem nelze uplatnit v těchto případech:
-
dceřiná společnost, která je daňovým rezidentem ČR, je v likvidaci, nebo
-
pokud byl podíl nabyt v rámci koupě obchodního závodu (nebo jeho části, anebo
-
pokud příjemce příjmu z převodu podílu není jejich skutečný vlastník (tj. platbu nepřijímá ve svůj prospěch, ale jako zprostředkovatel, zástupce nebo zmocněnec pro jinou osobu).
V návaznosti na původně navrhované nulové zdanění podílových a investičních fondů - k němuž ale nakonec nedošlo - přibyla do § 19 odst. 11 ZDP od roku 2014 nová překážka osvobození příjmu mateřské společnosti z převodu podílu na dceřiné společnosti. A to, že příjem dané společnosti -dceřiné nebo mateřské - je od daně osvobozen nebo podléhá obdobné úlevě. Jedná se o DPPO podle ZDP (což doposud není připuštěno) nebo o daň, která má stejný nebo podobný charakter a je vybírána podle zahraničních právních předpisů.
Většinou jistě příjemné osvobození příjmu z prodeje podílu, resp. akcií, má i jisté stinné stránky:
-
Podle § 25 odst. 1 písm. i) ZDP nejsou daňově uznatelné výdaje (náklady) vynaložené na příjmy osvobozené od daně, proto není daňově účinná účetní hodnota akcií, resp. jejich nabývací cena.
-
Podle § 25 odst. 1 písm. zk) ZDP nejsou daňově uznatelné výdaje (náklady) mateřské společnosti související s držbou podílu v dceřiné společnosti, kam patří:
-
Úroky z úvěrového finančního nástroje (zejména úvěry a zápůjčky) přijatého v období šesti měsíců před nabytím tohoto podílu se považují za výdaj přímo související s držbou podílu v dceřiné společnosti po dobu trvání této držby a po dobu, kdy podíl drží tzv. spojená osoba s příjemcem úvěrového finančního nástroje, pokud poplatník neprokáže, že úvěrový finanční nástroj s držbou tohoto podílu nesouvisí.
-
Případné režijní (nepřímé) náklady související s držbou podílu v dceřiné společnosti se pro účely tohoto ustanovení omezují výší 5% příjmů z podílů na zisku vyplácených dceřinou společností, pokud poplatník neprokáže, že skutečná výše těchto režijních (nepřímých) nákladů je nižší.
-
Podrobnější specifikace těchto nedaňových položek uvádí metodický Pokyn Generálního finančního ředitelství č. D-6, část K § 25, body 13 až 16, který byl zveřejněn ve Finančním zpravodaji č. 7/2011.
-
Podle § 24 odst. 7 ZDP lze o tyto nedaňové výdaje přímo související s držbou podílu (nikoli však o ty nepřímé) zvýšit nabývací cenu, která je daňovým výdajem při prodeji akcií neoceňovaných reálnou hodnotou, což ale samozřejmě nelze využít při prodeji podílu osvobozeného od daně z příjmů.
-
Podle § 23 odst. 4 písm. l) a § 23 odst. 9 písm. a) ZDP se do základu daně nezahrnuje změna reálné hodnoty u podílu, který se účetně oceňuje reálnou hodnotou a při převodu by byl osvobozen od daně.
-
Což se týká situace, kdy podíl na dceřiné společnosti je alespoň 10% ale méně než 20% (kdy není naplněn tzv. podstatný vliv) a u společníka jde o akcie k obchodování s cílem dosahovat zisk z cenových rozdílů v krátkodobém horizontu. Protože tehdy se podle § 51 odst. 1 vyhlášky č. 500/2002 Sb., provádějící zákon o účetnictví pro podnikatele, změny reálných hodnot akcií účtují výsledkově.
-
Pokud k datu reálného přecenění podílu dceřiné společnosti ještě neuplynula doba 12 měsíců, tak záleží na tom, zda poplatník předpokládá, že tuto lhůtní podmínku následně splní nebo nikoliv. Jestliže by posléze nebyl tento předpoklad naplněn, musel by poplatník podat dodatečné daňové přiznání.
Osvobození od DPFO
Fyzické osoby mají daleko širší možnosti osvobození příjmů z prodeje akcií od daně. Tyto možnosti se ovšem týkají pouze tzv. soukromých investic, tedy akcií, které nejsou zahrnuty v obchodním majetku dotyčného poplatníka. Což v souladu s § 4 odst. 4 ZDP znamená, že o těchto akciích neúčtoval, ani je neuváděl v daňové evidenci pro účely své samostatné
alias
podnikatelské činnosti ve smyslu § 7b ZDP. Obvykle ani není důvod zahrnovat akcie do obchodního majetku, takže podmínka „soukromé investice“ bývá naplněna.ZDP ovšem byl s účinností od 1.1.2014 významně novelizován, přičemž výrazná změna nastala také ohledně podmínek, za kterých je u fyzických osob osvobozen od daně příjem z prodeje cenných papírů. Tento „staré“ podmínky pro osvobození od daně přitom ještě nemůžeme zcela pominout, protože je částečně i nadále postupuje podle nich, jak si dále upřesníme citací příslušného přechodného ustanovení.
Do konce roku 2013 platily tyto „staré“ podmínky osvobození příjmů z prodeje akcií od DPFO:
-
§ 4 odst. 1 písm. w) ZDP (2013) - příjmy z prodeje cenných papírů, přesáhne-li doba mezi nabytím a převodem těchto cenných papírů při jejich prodeji dobu 6 měsíců Osvobození se vztahuje pouze na osoby, jejichž celkový přímý podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech společnosti nepřevyšoval v době 24 měsíců před prodejem 5%.
-
§ 4 odst. 1 písm. r) ZDP (2013) - příjmy (...) z prodeje cenných papírů neuvedených pod písm. w) přesáhuje-li doba mezi nabytím a převodem dobu 5 let Doba 5 let mezi nabytím a převodem se přitom zkracuje o dobu, po kterou poplatník byl společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva před jejich přeměnou (transformací).
Od roku 2014 platí nové podmínky pro osvobození příjmů z prodeje akcií od DPFO:
-
§ 4 odst. 1 písm. w) ZDP (2014) - příjem z prodeje cenného papíru, přesáhne-li doba mezi nabytím a převodem tohoto cenného papíru při jeho prodeji dobu 3 let Poznámka: Na výši podílu na základním kapitálu nebo hlasovacích právech již vůbec nezáleží.
-
§ 4 odst. 1 písm. r) ZDP (2014) - příjem z převodu podílu v obchodní korporaci s výjimkou příjmu z převodu cenného papíru, přesáhuje-li doba mezi nabytím a převodem dobu 5 let Doba 5 let mezi nabytím a převodem se přitom zkracuje o dobu, po kterou poplatník byl společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva před jejich přeměnou (transformací).
Protože došlo k významné změně podmínek časového testu osvobození příjmů z prodeje akcií (cenných papírů), je důležité, co uvádí přechodné ustanovení dané novely (zákonné opatření Senátu č. 344/2013 Sb.): „U osvobození příjmů z prodeje cenných papírů nabytých přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření Senátu (Pozn.: před 1.1.2014.) se postupuje podle § 4 odst. 1 písm. w) ZDP, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření Senátu.“ (Pozn.: „staré“ podmínky = 6 měsíců.)
Příklad 3
Prodej minoritních akcií Drobný akcionář - podíl na a.s. vždy do 5% - prodal v dubnu 2014 akcie tří akciových společností:
1)
A, a.s., nabyté v prosinci 2013,
2)
B, a.s., nabyté v červnu 2013,
3)
C, a.s., nabyté v lednu 2014.
Předpokládáme přitom, že i kdyby poplatník „podnikal“ tak předmětné akcie nezahrnul do obchodního majetku ve smyslu § 4 odst. 4 ZDP, protože v tom případě by nebylo možno uplatnit osvobození od daně (resp. až po čase od ukončení samostatné činnosti) a jednalo by se o příjem z jeho samostatné činnosti podle § 7 ZDP. Zahrnutí cenných papírů do obchodního majetku je v praxi výjimečné, protože je to obecně daňově nevýhodné.
Pro poplatníka je nejdůležitější přechodné ustanovení, podle něhož u akcií nabytých před 1.1.2014 platí pro osvobození i nadále starý krátký časový test šesti měsíců od jejich nabytí. Pokud byly akcie nabyty až po 1.1.2014, tak pro osvobození příjmů z jejich prodeje platí již nový dlouhý časový test tří let od jejich nabytí.
1)
Akcie A, nabyté v prosinci 2013 - starý časový test 6 měsíců není splněn, jde o ostatní příjem.
2)
Akcie B, nabyté v červnu 2013 - starý časový test 6 měsíců je splněn, příjem je osvobozen!
3)
Akcie C, nabyté v lednu 2014 - nový časový test 3 let není splněn, jde o ostatní příjem.
Protože příjmy z prodeje akcií (cenných papírů) A a C nesplnily časové testy osvobození podle § 4 odst. 1 písm. w) ZDP, jedná se o příjmy spadající do tzv. ostatních příjmů podle § 10 ZDP. Můžeme předeslat, že to ještě v podmínkách roku 2014 neznamená, že příjem, resp. zisk z prodeje těchto akcií bude skutečně zdaněn. Neboť se do § 10 odst. 3 písm. c) ZDP dostalo „záchranné“ osvobození těchto příjmů, pokud jejich úhrn (příjmů a nikoli zisku!) u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 100 000 Kč. K tomu se ale dostaneme až později.
Asi jen málokdo si po prvním pročtení výše citovaného přechodného ustanovení uvědomí, že se týká akcií (resp. obecně cenných papírů) nabytých před 1.1.2014, pouze podíl poplatníka na dané akciové společnosti (o jejíž akcie jde) nikdy v době 24 měsíců před prodejem nepřevyšoval 5%. U nich - pro poplatníky výhodně - zachovává přechodné ustanovení i nadále mírnější „starý“ časový test pro osvobození (6 měsíců od nabytí).
Přechodné ustanovení naopak nepamatuje na akcie (cenné papíry) nabyté před 1.1.2014 v případě, že podíl poplatníka na dané a.s. kdykoli v době 24 měsíců před prodejem převyšoval limit 5%. Ani někteří daňoví experti si přitom nebyli jisti, jak posuzovat příjem z prodeje takovýchto akcií (cenných papírů) po 1.1.2014.
Proto Ing. Jan Čapek a Bc. René Kulínský (daňoví poradci evidenční č. 1310 a 1159) pro vyjasnění dané věci iniciovali tzv. koordinační výbor, což je uznávané odborné jednání zástupců Finanční správy ČR a daňových poradců, který proběhl 4.2.2014 pod č. 419/30.01.14 Osvobození příjmů z prodeje cenných papírů - přechodné ustanovení, který je možné dohledat na www.financnisprava.cz.
Závěrečné stanovisko Finanční správy je pro poplatníky příznivé:
-
Přechodné ustanovení se vztahuje na osoby, jejichž přímý podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech společnosti nepřevyšoval v době 24 měsíců před prodejem cenných papírů 5%. U těchto osob je tak při posuzování časového testu zachován stav, který platil před 1.1.2014.
-
Ostatní osoby (tedy s větší účastí než 5%) uplatňují při prodeji cenných papírů osvobození od daně z příjmů po uplynutí tříleté lhůty od nabytí podle § 4 odst. 1 písm. w) ZDP, ve znění platném od 1.1.2014. Tyto osoby jsou tak při prodeji cenných papírů po 1.1.2014 zvýhodněny, protože časový test se jim zkracuje. Současně mohou uplatnit osvobození podle § 10 odst. 3 písm. c) ZDP, ve znění od 1.1.2014.
K druhé odrážce ještě dodejme, že v případě poplatníka s podílem na dotyčné a.s. přesahujícím 5% (kdykoli v milých 24 měsících) se jednak uplatní nový tříletý časový test pro osvobození od daně, a jednak že se přitom samozřejmě započte doba držby těchto akcií před 1.1.2014 (nepočítá se tedy nová od 1.1.2014).
Příklad 4
Prodej majoritních akcií Dominantní akcionář - podíl vždy nad 5% - prodal v říjnu 2014 akcie tří akciových společností:
1)
E, a.s., nabyté v prosinci 2011,
2)
F, a.s., nabyté v lednu 2011,
3)
G, a.s., nabyté v lednu 2014.
Předpokládáme, že i kdyby poplatník „podnikal“, tak dané akcie nezahrnul do obchodního majetku.
Poplatníka se netýká speciální přechodné ustanovení, které se totiž vztahuje pouze na cenné papíry při účasti do 5%. Nebude se proto řídit ani § 4 odst. 1 písm. w) ZDP, ve znění do 31.12.2013 (6měsíční časový test osvobození příjmů z prodeje cenných papírů při účasti do 5%), ani § 4 odst. 1 písm. r) ZDP, ve znění do 31.12.2013 (5letý časový test osvobození příjmů z prodeje cenných papírů při účasti nad 5%). Ale bude postupovat v souladu s aktuálním zněním § 4 odst. 1 písm. w) ZDP (3letý časový test osvobození příjmů z prodeje cenných papírů, a to bez ohledu na výši účasti poplatníka na základním kapitálu a hlasovacích právech společnosti).
1)
Akcie E, nabyté v prosinci 2011 - nový časový test 3 let není splněn, jde o ostatní příjem.
2)
Akcie F, nabyté v lednu 2011 - nový časový test 3 let je splněn, příjem je osvobozen!
3)
Akcie G, nabyté v lednu 2014 - nový časový test 3 let není splněn, jde o ostatní příjem.
Protože příjmy z prodeje akcií (cenných papírů) E a G nesplnily časové testy osvobození podle § 4 odst. 1 písm. w) ZDP, jedná se o příjmy spadající do tzv. ostatních příjmů podle § 10 ZDP. Můžeme předeslat, že to ještě v podmínkách roku 2014 neznamená, že příjem, resp. zisk z prodeje těchto akcií bude skutečně zdaněn. Neboť se do § 10 odst. 3 písm. c) ZDP dostalo „záchranné“ osvobození těchto příjmů, pokud jejich úhrn (příjmů a ne zisku!) u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 100 000 Kč. K čemuž se dostáváme právě nyní.
Možnosti osvobození příjmů z prodeje akcií od DPFO ovšem dnes již nekončí za branami § 4 ZDP. Od 1.1.2014 najdeme totiž zcela nový titul pro osvobození těchto příjmů poněkud překvapivě mezi tzv. ostatními příjmy v § 10 odst. 3 písm. c) ZDP, kam obecně spadají příjmy, při kterých sice dochází ke zvýšení majetku, ale nejde o jiný druh příjmů (tj. ze závislé činnosti, ze samostatné činnosti, z kapitálového majetku ani z nájmu):
-
příjmy z prodeje cenných papírů a příjmy z podílů připadající na podílový list při zrušení podílového fondu, pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 100 000 Kč.
Toto druhé „hodnotové“ osvobození se uplatní logicky jen u příjmů, které neprošly, resp. nevyhověly podmínkám osvobození od daně podle § 4 ZDP, které jsou vždy první na řadě. Ani toto nové osvobození se samozřejmě netýká příjmů z prodejů cenných papírů v obchodním majetku poplatníka, které zůstávají přednostně v dílčím základu daně ze samostatné činnosti dle § 7 ZDP, takže se do ostatních příjmů nedostanou.
U tohoto nového typu osvobození jsou podstatné tři podmínky, které musejí být splněny současně:
-
Rozhodující je úhrn dosažených příjmů a nikoli dílčí základ daně coby rozdíl příjmů a výdajů!
-
Testuje se celkový úhrn příjmů za zdaňovací období (kalendářní rok), nikoli každý prodej samostatně!
-
Limitní částka 100 000 Kč nepředstavuje nezdaňovanou část příjmů, ale podmínku pro osvobození. Proto úhrn příjmů 101 000 Kč nebude osvobozen ze 100 000 Kč, ale celý zůstane zdanitelným příjmem!
Dodejme, že podle prozatím ještě definitivně neschválené novely ZDP (sněmovní tisk č. 252 nyní po 3. čtení v Poslanecké sněmovně čeká na posouzení Senátem) se od roku 2015 tento druhý typ osvobození příjmů FO z prodeje cenných papírů sice zachová, ale přesune se do věcně přiléhavějšího § 4 odst. 1 písm. v) ZDP.
Příklad 5
Nový důvod osvobození prodeje akcií
Pan Jiří v dubnu 2014 prodal akcie tří akciových společností, které nikdy neměl v obchodním majetku:
1)
H, a.s., za 20 000 Kč nabyté v prosinci 2013 za 15 000 Kč, jeho účast v této a.s. nikdy nepřesáhla 5%,
2)
I, a.s., za 200 000 Kč nabyté v prosinci 2011 za 150 000 Kč, jeho účast v této a.s. přesahovala 5%,
3)
J, a.s., za 10 000 Kč nabyté v lednu 2014 za 40 000 Kč, na jeho účasti v této a.s. proto již nezáleží.
Jak jsme výše poznali, akcií H se díky příznivému přechodnému ustanovení týká ještě „starý“ 6měsíční časový test osvobození od daně, zatímco akcií I a J již nový 3letý časový test (výhodnější ale než dřívější 5letý).
1)
„Minoritní“ akcie H, nabyté v prosinci 2013 - starý časový test 6 měsíců není splněn, jde o ostatní příjem.
2)
„Majoritní“ akcie I, nabyté v prosinci 2011 - nový časový test 3 let není splněn, jde o ostatní příjem.
3)
„Majoritní“ akcie J, nabyté v lednu 2014 - nový časový test 3 let není splněn, jde o ostatní příjem.
Příjmy z prodejů akcií nesplnily časové testy osvobození, jedná se tak o příjmy spadající do ostatních příjmů podle § 10 ZDP. Již samotný příjem z prodeje akcií I (200 000 Kč) přitom převyšuje limitní podmínku pro uplatnění nového typu osvobození dle § 10 odst. 3 písm. c) ZDP - roční úhrn příjmů z (neosvobozených) prodejů cenných papírů za zdaňovací období nepřesáhne 100 000 Kč. Proto pan Jiří nemůže využít ani toto osvobození.
Jedinou útěchou poplatníka tak může být alespoň § 10 odst. 4 ZDP, podle kterého je umožněno v rámci jednotlivého druhu příjmů - v daném případě z prodeje cenných papírů - vzájemně kompenzovat dílčí ztrátové a ziskové zdanitelné obchody. Daňově neuznatelná je až případná úhrnná „ztráta“, kdy výdaje převyšují příjmy.
Dílčí základ daně z ostatních příjmů pana Jiřího se proto vypočte následovně: úhrn příjmů (tj. součet prodejních cen všech akcií) - úhrn výdajů (tj. součet nabývacích cen prodaných akcií, které jsou zde zosobněny jejich pořizovacími cenami + případné výdaje související s prodejem, které ale neuvažujeme) = (20 000 Kč + 200 000 Kč + 10 000 Kč) - (15 000 Kč + 150 000 Kč + 40 000 Kč) = 230 000 Kč - 205 000 Kč = 25 000 Kč.
Jak bylo předesláno, osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje akcií, které jsou zahrnuty do obchodního majetku („OM“), v případě jejich prodeje se jedná vždy o příjmy ze samostatné činnosti (
alias
z podnikání) podle § 7 ZDP, jak si upřesníme záhy. A daňový zákon vylučuje z osvobození také příjmy z prodeje akcií, které již sice nejsou v OM, ale které v něm po jakkoli krátkou část zahrnuty byly. Výluka z osvobození zde platí po dobu 6 měsíců, resp. 3 let - a to podle toho, jestli se uplatní ještě starý test osvobození „minoritních“ akcií nabytých před 1.1.2014 nebo již nový test osvobození od daně - od ukončení samostatné činnosti. Pozor tedy na to, že pro osvobození nestačí vyřadit akcie z OM a počkat 6 měsíců, resp. 3 roky, ale tyto časové testy se začínají počítat až od ukončení „podnikání“, přičemž nestačí samostatnou činnost pouze přerušit. Jde tedy o přísnější kritérium osvobození nežli např. u movitých věcí, kde se časový test počítá od jejich vyřazení z OM.Kvůli omezení spekulací neplatí osvobození ani na příjmy, které plynou z budoucího prodeje akcií uskutečněného v době do 6 měsíců, resp. 3 let, od nabytí, i když kupní smlouva bude uzavřena později, obdobně ani u akcií, které byly zahrnuty do OM, se neuplatní osvobození u příjmů plynoucích před uplynutím 6 měsíců, resp. 3 let, od ukončení „podnikání“, i když kupní smlouva bude uzavřena později.
Zdanění u právnických osob
Pokud poplatník DPPO nesplní podmínky pro osvobození příjmů z prodeje akcií, nezbývá mu, než zahrnout tyto příjmy (výnosy) do svého obecného základu daně, jelikož se nepochybně jedná o příjem z nakládání s veškerým jeho majetkem ve smyslu obecného vymezení předmětu daně podle § 18 odst. 1 ZDP.
Těchto příjmů se netýká srážková daň (u poplatníků s daňovou rezidencí v ČR), takže jejich zdanění proběhne přímo u samotného poplatníka v rámci zmíněného obecného základu daně. Protože u zdanitelných příjmů samozřejmě lze uplatnit výdaje (náklady) na jejich dosažení, zajištění a udržení, vyvstává otázka, jaké konkrétní položky je možno proti těmto zdanitelným příjmům využít. Začít je třeba tím, že podle § 25 odst. 1 písm. c) ZDP je daňově neúčinná pořizovací cena cenného papíru - tedy mimo jiné i akcií - s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. r) a w) ZDP. Obdobně podle § 25 odst. 1 písm. m) ZDP není daňově účinné plnění ve prospěch vlastního kapitálu - tedy vkladů společníků do obchodních korporací - a to se stejnými dvěma výjimkami.
Podle zmíněných dvou výjimek § 24 odst. 2 písm. r) a w) ZDP je daňově účinná:
-
účetní hodnota akcie, která se podle účetních předpisů oceňuje reálnou hodnotou, zachycená v účetnictví poplatníka v souladu s účetními předpisy ke dni prodeje akcie; případné ztráty z prodeje (prodej pod účetní hodnotu) tak zůstávají bez omezení daňově účinné;
-
nabývací cena akcie, která se podle účetních předpisů neoceňuje reálnou hodnotou, a to jen do výše příjmů z prodeje této akcie, přičemž se hodnotí prodej každé jednotlivé akcie samostatně, i při prodeji jejich balíku, a dílčí daňově neuznatelné ztráty (prodej pod nabývací cenu) nelze kompenzovat se ziskovými prodeji.
Vedle toho jsou daňově uznatelné i prokázané výdaje (náklady) související s prodejem akcií, jako jsou poplatky obchodníkům s cennými papíry a burzám za transakce, nebo odměny advokátům za sepsání smluv o převodu akcií apod. Takto prostý daňový režim ovšem nemají náklady související s pořízením akcií, tedy např. poplatky makléřům, poradcům a burzám, protože tyto se v souladu s účetními předpisy stávají součástí jejich pořizovací ceny, jak uvádí § 48 vyhlášky č. 500/2002 Sb., provádějící zákon o účetnictví pro podnikatele.
Pro správné daňové posouzení dále musíme vědět, že akcie se dle § 27 zákona o účetnictví („ZÚ“) sice obvykle oceňují reálnou hodnotou, platí zde ale řada výjimek akcií, které se reálnou hodnotou nepřeceňují:
-
představující účast v ovládané osobě (pojem vymezují § 74 a 75 zákona o obchodních korporacích),
-
představující účast s podstatným vlivem (alespoň 20% podíl na základním kapitálu, viz § 22 odst. 2 ZÚ),
-
emitované samotnou účetní jednotkou (což se přirozeně týká jen dotyčné a.s.).
Příklad 6
Zdanění příjmů z prodeje minoritních akcií
Firma ABC, s. r. o., v lednu 2014 koupila jako krátkodobou investici 500 akcií přes RM-Systém za jednotkový kurs 100 Kč/akcie, tedy celkově za 50 000 Kč. Poplatek za obchodování činil 1 000 Kč. Akcie byly zařazeny na účet 251 - Majetkové cenné papíry k obchodování v ocenění celkovou pořizovací cenou 51 000 Kč.
V dubnu 2014 firma opět přes RM-Systém prodala 400 kusů (tj. 4/5 všech) těchto akcií za jednotkový kurs 150 Kč, což znamenalo příjem (výnos) 60 000 Kč, a poplatek za obchodování činil 2 000 Kč.
Protože se jednalo o akcie, které podle účetních předpisů podléhají ocenění reálnou hodnotou - přičemž není podstatné, že k tomuto přecenění u nich v účetní jednotce ABC, s. r. o., ještě nedošlo - tak bude jejich daňové posouzení odpovídat účtování. Danově účinné proto budou 4/5 pořizovací ceny prodaných akcií = 4/5 x 51 000 Kč = 40 800 Kč, a to bez ohledu na jejich prodejní cenu, a dále poplatek za tento prodej (2 000 Kč).
Ke konci rozvahového dne (31.12.2014) bude zbývajících 100 akcií oceněno jejich aktuální reálnou (tržní) hodnotou, která např. klesne na 80 Kč/akcie, v úhrnu tedy na 8 000 Kč. Snížení ocenění bude zaúčtováno výsledkově (na MD účtu 564 - Náklady z přecenění majetkových cenných papírů) a představuje daňově účinný náklad. Protože kurs těchto akcií se nevyvíjí dobře, rozhodne vedení ABC, s. r. o., o prodeji zbytku akcií.
Jednotková prodejní cena v době prodeje (např. únor 2015) bude činit již jen 60 Kč, takže prodej vynese pouze 6 000 Kč, snížených o poplatek obchodníkovi 500 Kč. Do nákladů bude zaúčtováno aktuální účetní ocenění prodaných akcií, tedy na úrovni reálné hodnoty z posledního rozvahového dne (8 000 Kč). Protože se jedná o akcie oceňované reálnou hodnotou, bude opět daňově
relevantní
účtování, takže daňovým nákladem zůstane jak účetní hodnota prodaných akcií k datu prodeje (8 000 Kč), tak i poplatek za obchodování (500 Kč).Příklad 7
Zdanění příjmů z prodeje majoritních akcií
Firma A, s. r. o., v lednu 2014 založila akciovou společnost B, a.s., a to peněžitým vkladem 2 miliony Kč (plně splacený). Protože se jedná o akcie představující rozhodující vliv, nepodléhají ocenění reálnou hodnotou. V říjnu 2014 - tedy dříve než po roce - firma A všechny akcie B, a.s., prodala za celkovou částku 1 500 000 Kč.
Protože nejde o akcie oceňované účetně reálnou hodnotou, lze jako daňový náklad uplatnit pouze jejich nabývací cenu, a to jen do výše příjmů z prodeje každé jednotlivé akcie. Nabývací cenu akcií vymezuje § 24 odst. 7 ZDP, přičemž při nabytí akcií za peněžitý vklad jde o hodnotu splaceného peněžitého vkladu. Takže účetní náklad na prodané akcie 2 000 000 Kč bude daňově účinný pouze do výše prodejní ceny 1 500 000 Kč.
U poplatníků z řad daňových rezidentů Česka patří do obecného základu daně z příjmů právnické osoby v Česku i příjmy z prodeje zahraničních akcií, ať už byly zdaněny ve státě zdroje nebo nikoliv. Pro zamezení dvojího (opakovaného) zdanění těchto příjmů v ČR jsou předurčeny mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Které pro tyto účely státu rezidence poplatníka - tj. zde České republice -nařizují buď uplatnění metody vynětí těchto zahraničních příjmů ze zdanění v Česku, nebo metody tzv. prostého zápočtu zahraniční daně na českou daňovou povinnost. Ve většině mezinárodních smluv příjmy z převodu podílů (včetně akcií) spadají mezi Příjmy ze zcizení majetku řešené v článku 13, který zpravidla přiznává právo na jejich zdanění jen státu rezidence poplatníka (tj. Česku), čímž pochopitelně odpadá hrozba a také řešení dvojího zdanění. Ovšem existují výjimky, například smlouva s USA, je-li převáděná společnost významným majitelem nemovitostí v Americe.
Zdanění u fyzických osob
Také u osob fyzických platí, že pokud nedosáhnou na osvobození od daně, musejí příjmy z prodeje akcií zdanit v rámci svého daňového přiznání, protože u daňových rezidentů nepřichází do úvahy srážková daň. V jejich případě je situace poněkud komplikována tím, že základ daně fyzických osob sestává obecně z pěti dílčích základů daně, přičemž tento druh příjmů může podle okolností spadat do dvou dílčích základů daně:
-
buď mezi příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP - když jsou prodávány akcie zahrnuté do OM, daňové posouzení výdajů bude obdobné jako u právnických osob, ale jelikož fyzické osoby zpravidla nevedou účetnictví, a když už ano, tak jen ve zjednodušeném rozsahu, kdy se neúčtuje o reálné hodnotě, bude daňově účinná nabývací cena prodaných akcií vždy jen do výše příjmů z jejich jednotlivých prodejů - nelze kompenzovat ziskové a ztrátové obchody - plus výlohy s prodejem;poznamenejme, že zahrnutím akcií do OM si poplatník zpravidla významně daňově pohorší;
-
nebo mezi „ostatní příjmy“ podle § 10 ZDP - jde-li o jiný případ zdanitelného příjmu,v tom případě lze daňově uplatnit výdaje opět na úrovni nabývací ceny prodaných akcií, ovšem v rámci celkového úhrnu jednotlivého druhu příjmu lze vzájemně kompenzovat ziskové a ztrátové prodeje, dále je možno uplatnit i výdaje související s uskutečněním prodeje. Daňově neúčinné jsou až výdaje převyšující úhrn příjmů z prodejů akcií v rámci jednoho zdaňovacího období (kalendářního roku).
Poznamenejme, že od roku 2014 je ale poněkud nejasné, jak bude vykládán pojem „jednotlivý druh příjmu uvedený v § 10 odstavci 1“, v rámci kterého je umožněna
kompenzace
dílčích ziskových a ztrátových prodejů. Zatímco do konce roku 2013 tam byly pod písmenem b) samostatně uvedeny příjmy z převodu nemovitosti, movité věci, cenného papíru (...), tak nyní tam najdeme pouze obecné všezahrnující vymezení „příjmy z převodu věci“. Je otázkou, zda to lze chápat tak - zatím poněkud odvážně - že ztrátový prodej akcií je možno v rámci dílčího základu daně z ostatních příjmů kompenzovat se ziskovým prodejem pozemku i auta, nejde-li samozřejmě o příjmy osvobozené.Dodejme, že tohoto druhu příjmů se netýká osvobození příležitostných ostatních příjmů do 30 000 Kč.
Příklad 8
Zdanitelný prodej akcií u fyzické osoby
Paní Nováková podniká jako fyzická osoba, přičemž pro účely daně z příjmů vede daňovou evidenci. Na jaře roku 2014 koupila 4 balíky akcií čtyř akciových společností - A, B, C a D - každý za 100 000 Kč (nabývací cena). Z nichž dva (A, B) zahrnula do obchodního majetku pro účely podnikání, a zbývající dva (C, D) nikoliv.
Na podzim roku 2014 všechny 4 balíky akcií prodala, a to v případě akciových společností A a C se ziskem - za každý z nich utržila 200 000 Kč, zatímco akcie dalších dvou akciových společností B a D se ztrátou - prodejní ceny byly vždy jen 40 000 Kč. Je zřejmé, že poplatnice nesplnila podmínky pro osvobození od daně u žádného z těchto prodejů. U akcií firem A a B z důvodu jejich zahrnutí do OM a u akcií C a D nebyl naplněn nový časový test 3 let mezi nabytím a prodejem. Dosáhla tak příjmů spadajících do dvou dílčích základů daně:
-
ze samostatné činnosti
alias
z podnikání podle § 7 ZDP:-
příjem 200 000 Kč z prodeje akcií A, a.s., a příjem 40 000 Kč z prodeje akcií B, a.s.,
-
jako související daňové výdaje může uplatnit nabývací cenu těchto akcií, vždy ale jednotlivě za každou z nich, takže u akcií A uplatní celou nabývací cenu 100 000 Kč, protože příjem z jejich prodeje je vyšší, ovšem u akcií B uplatní jen část nabývací ceny 40 000 Kč do výše příjmů z jejich ztrátového prodeje,
-
prodej akcií A a B tak ovlivní tento dílčí základ daně takto = + 200 000 Kč - 100 000 Kč + 40 000 Kč -- 40 000 Kč = + 100 000 Kč (zbývající část nabývací ceny akcií B 60 000 Kč nelze daňově využít);
-
z ostatních příjmů podle § 10 ZDP:
-
připomeňme, že bez ohledu na případný zisk či ztrátu zde nemůžeme ani na chvíli uvažovat o možnosti osvobození od daně podle výše probraného § 10 odst. 3 písm. c) ZDP, osvobození těchto příjmů je totiž podmíněno tím, že příjmy (nikoli „zisky“) z prodejů akcií nepřesáhly 100 000 Kč za rok, - příjem 200 000 Kč z prodeje akcií C, a.s., a příjem 40 000 Kč z prodeje akcií firmy D, a.s.,
-
jako související daňové výdaje může uplatnit úhrn nabývacích cen těchto akcií (100 000 Kč + 100 000 Kč = = 200 000 Kč), a to až do úhrnu příjmů z jejich prodejů (200 000 Kč + 40 000 Kč = 240 000 Kč),
-
prodej akcií C a D proto ovlivní tento dílčí základ daně následovně = +240 000 Kč - 200 000 Kč = +40 000 Kč, díky vzájemné kompenzaci ziskového a ztrátového prodeje zde bude daňové zatížení nižší.