Odpisy hmotného majetku v ČR a ve vybraných státech -
komparace
Mgr. Ing.
Karel
Brychta
Ph.D.
Ing.
Pavel
Svirák
Dr.
Ing.
Anna
Bánociová
Ph.D.
1 Úvod
Daňové odpisy představují významný prvek optimalizace daňové
zátěže1). Zároveň jsou, nejenom v podmínkách České republiky (dále jen
ČR)2) a Slovenské republiky, zákonodárci chápány jako jeden z nástrojů,
kterými je možné stimulovat produkci (viz např. [3], [6] a [14]). O uvedeném svědčí příslušné změny
právních úprav daňových odpisů (a tím autoři pochopitelně nemají na mysli pouze tu českou či
slovenskou).
Tento příspěvek si klade za cíl seznámit čtenáře se základními aspekty daňových odpisů
hmotného majetku u právnických osob3) v ČR a ve vybraných státech. Jde
jmenovitě o srovnání s právní úpravou britskou, estonskou, polskou a slovenskou. Autoři si zároveň
dovolují hned v úvodu článku upozornit na skutečnost, že dále uvedené výčty a kategorie představují
pouze příkladný (demonstrativní) výčet a pro získání dalších informací je zapotřebí nahlédnout do
příslušné právní úpravy v daném státě. Níže uvedené informace mají přispět k připomenutí či
seznámení se s rámcovou právní úpravou.
2 Daňové odpisy v jednotlivých zemích
Všechny níže uvedené státy jsou členskými státy Evropské unie. V tomto ohledu je možné
poukázat na skutečnost, že byť lze u právní úpravy daňových odpisů v členských státech vysledovat
řadu shodných (či podobných) znaků, v detailním pohledu na věc se mnohdy významně rozcházejí (viz
např. [3], [4], [5] a [14]). Uvedené lze považovat za důsledek stále existující a relativně velké
míry autonomie členských států v oblasti přímých daní, kde ani zdaleka nebylo dosaženo takového
stupně harmonizace jako je tomu v oblasti daní nepřímých [16], [18].
Na druhou strany ovšem nelze opomíjet snahy Evropské komise ve vztahu k institutu
společného konsolidovaného základu daně korporací, který se velmi úzce dotýká i oblasti odpisů (viz
[11] a [15]).
2.1 Daňové odpisy hmotného majetku v České
republice
Základním právním předpisem, který upravuje daňové odpisy hmotného majetku v českém
právním řádu je zákon č. 586/1992 Sb., o daních z
příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „cZDP“). Jedná se především o
§ 26 až 33 cZDP4). V
případě České republiky autoři popisují právní úpravou platnou a účinnou od 1.1.2014, ve znění
zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., o změně
daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých
zákonů5). Základní kategorie odpisovaného a neodpisovaného hmotného majetku
jsou uvedeny v tabulce 2-1 uvedené na s. 43, která, na rozdíl od informačních tabulek pro ostatní
země, obsahuje téměř
taxativní
výčet.V české právní úpravě lze identifikovat několik typů daňových odpisů hmotného majetku.
Jsou to rovnoměrné odpisy (§ 31 cZDP), zrychlené
odpisy (§ 32 cZDP), mimořádné odpisy
(§ 30a cZDP), odpisy hmotného majetku využívaného
k výrobě elektřiny ze slunečního záření (§ 30b
cZDP) a daňové odpisy specifických kategorií majetku (viz
§ 30 odst. 4 a
5 cZDP).
Základní informace ve vazbě na prvně dva uvedené způsoby odpisování, tj. rovnoměrný a
zrychlený odpis, jsou uvedeny v níže uvedené tabulce. Z hlediska zatřídění majetku je směrodatná
příloha č. 1 cZDP s tím, že v případě, že majetek
zde není obsažen, řídí se zatřídění majetku pravidlem uvedeným v
§ 30 odst. 1 cZDP.
Tabulka 2-1: Základní kategorie odpisovaného a neodpisovaného majetku v
cZDP
I--------------I--------------------------------------------------------------------I I I Kategorie majetku I I--------------I--------------------------------------------------------------------I I Odpisovaný I • samostatné movité věci, popřípadě soubory movitých věcí se I I majetek I samostatným technicko-ekonomickým určením, jejichž vstupní I I (§ 26 cZDP) I cena je vyšší než 40 000 Kč a mají provozně-technické funkce I I I delší než jeden rok I I I • jednotky nezahrnující pozemek (dříve budovy, domy a byty nebo I I I nebytové prostory vymezené jako jednotky zvláštní