Hmotný majetek

Vydáno: 48 minut čtení

Soudním řízením z oblasti hmotného majetku jsme se v našem časopise již věnovali ve vztahu ke dvěma specifickým oblastem - samostatnou pozornost jsme věnovali judikatuře z oblasti technického zhodnocení majetku a též technickému zhodnocení pronajatého majetku. V dnešním výběru zajímavých soudních rozhodnutí se zaměříme na hmotný majetek jako takový.

Hmotný majetek
Ing.
Zdeněk
Burda
daňový poradce, BD Consult, s.r.o.
 
Z judikatury
 
1. Okamžik zahájení odpisování v případě vkladu nemovitosti do základního kapitálu obchodní společnosti
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu, čj. 9 Afs 70/2009 z 10.12.2009, zveřejněno ve Sbírce rozhodnutí NSS 4/2010 pod č. 2023/2010.)
 
Komentář k judikátu č. 1
Předmětem sporu byl správný okamžik pro zahájení odpisování - zákon o daních z příjmů požaduje, aby v tomto momentu poplatník předmět odpisování vlastnil. Vlastnictví se běžně odvozuje od vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí s právními účinky vkladu ke dni doručení návrhu katastrálnímu úřadu. Žalobce však tvrdil, že v jeho případě jde o specifickou situaci, protože se jednalo o zvýšení základního kapitálu u již existující akciové společnosti.
Dovozoval, že zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí má v takovém případě pouze evidenční povahu a samotná existence zápisu nemůže být rozhodující pro to, zda se předmětné nemovitosti staly součástí základního kapitálu. S odkazem na § 202 odst. 5 obchodního zákoníku argumentoval, že zvýšení základního kapitálu je účinné již okamžikem jeho zápisu do obchodního rejstříku. Je-li základní
kapitál
zvýšen vkladem nemovitosti, dostávají se nemovitosti do řádné držby společnosti se všemi důsledky s tím spojenými. Tuto skutečnost požadoval zohlednit pro dřívější umožnění zahájení odpisování.
Finanční orgány ani soudy jeho argumentaci však nepřevzaly a přiklonily se k „obvyklé“ variantě, tedy odvozovat vznik vlastnictví od vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí.
 
Právní věty
I. Vlastnické právo k nemovitostem, které jsou předmětem nepeněžitého vkladu do základního kapitálu obchodní společnosti při zvýšení základního kapitálu, vzniká společnosti až vkladem vlastnického práva do katastru nemovitostí a nikoli již splacením nepeněžitého vkladu.
II. V období mezi splacením nepeněžitého vkladu a vkladem vlastnického práva k nemovitostem do katastru nemovitostí na základě písemného prohlášení dle § 60 odst. 1 obchodního zákoníku má obchodní společnost předmětné nemovitosti toliko v držbě a nikoli ve vlastnictví. V tomto období proto není obchodní společnost oprávněna uplatňovat ve vztahu k tomuto majetku daňově uznatelné náklady na tvorbu rezerv na opravy a odpisování hmotného majetku dle § 7 odst. 1 zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, a § 28 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
     
Shrnutí k judikátu
Valná hromada žalobce rozhodla dne 8.6.2006 o zvýšení jeho základního kapitálu nepeněžitým vkladem. Předmět tohoto nepeněžitého vkladu tvořily nemovitosti. Splacení předmětného nepeněžitého vkladu bylo do obchodního rejstříku zapsáno dne 3.10.2006. K zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí ve prospěch stěžovatele došlo u některých nemovitostí s právními účinky vkladu ke dni 5.2.2007, u některých nemovitostí bylo vlastnické právo ve prospěch stěžovatele zapsáno s právními účinky vkladu ke dni 1.11.2007.
    
Názor Nejvyššího správního soudu
Krajský soud v předmětné věci dospěl k závěru, že ačkoli to není v § 204 odst. 3 obchodního zákoníku výslovně uvedeno, i v případě zvýšení základního kapitálu akciové společnosti nepeněžitým vkladem v podobě nemovitostí podléhajících evidenci v katastru nemovitostí z obchodního zákoníku jednoznačně vyplývá nutnost vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí ke vzniku vlastnického práva společnosti. Nejvyšší správní soud se s uvedeným právním posouzením krajského soudu ztotožňuje, a to z následujících důvodů.
Vlastnické právo k nemovitostem (evidovaným v katastru nemovitostí) v souladu s § 2 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných práv k nemovitostem, ve znění účinném pro projednávanou věc, vzniká vkladem vlastnického práva do katastru nemovitostí, pokud občanský zákoník nebo jiný zákon nestanoví jinak. Dle § 2 odst. 3 zákona č. 265/1992 Sb. právní účinky vkladu vznikají na základě pravomocného rozhodnutí o jeho povolení ke dni, kdy návrh na vklad byl doručen katastrálnímu úřadu.
Ustanovení § 33 odst. 1 písm. g) vyhlášky Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), dále určuje, že předmětem vkladu jsou práva zapisovaná do katastru na základě prohlášení vkladatele s úředně ověřeným podpisem o vložení nemovitosti do základního jmění obchodní společnosti nebo do jiného obdobného jmění právnické osoby (dále jen „základní jmění“), doloženého společenskou smlouvou nebo zakladatelskou smlouvou nebo zakladatelskou listinou nebo jinou listinou s projevem vůl