Rekodifikace soukromého práva od 1.1.2014

spolky (§ 214 až 302 NOZ) - jedná se o náhradu dosavadní úpravy sdružení dle zákona o sdružování občanů,

nadace a nadační fondy (§ 303 až 401 NOZ) - jedná se o náhradu dosavadní úpravy nadací a nadačních fondů podle zákona o nadacích a nadačních fondech,

cenné papíry (§ 514 až 544 NOZ) - náhrada dosavadní úpravy cenných papírů v zákoně o cenných papírech,

bytové spoluvlastnicví (§ 1158 až 1222 NOZ) - náhrada dosavadní úpravy v zákoně o vlastnictví bytů,

zvláštní ustanovení o nájmu prostoru sloužícího podnikání (§ 2302 až 2315 NOZ) - zrušení zvláštní úpravy v zákoně o nájmu a podnájmu nebytových prostor,

pojistnou smlouvu (§ 2758 až 2872 NOZ) - náhrada dosavadní zvláštní úpravy v zákoně o pojistné smlouvě.

v obecné rovině se jednalo např. o rozdílnou promlčecí lhůtu - 3 roky podle starého občanského zákoníku x 4 roky podle obchodního zákoníku,

u koupě zboží podle obchodního zákoníku ochrana kupujícího při koupi od nevlastníka - podle § 446 obchodního zákoníku, pokud byl kupující v dobré víře, že prodávající je vlastníkem; naproti tomu starý občanský zákoník chránil vlastníka a na kupujícího od nevlastníka vlastnické právo nemohlo přejít, byť byl v dobré víře, že kupuje od vlastníka,

záruční doba 24 měsíců u koupě spotřebního zboží podle starého občanského zákoníku; naproti tomu obchodní zákoník záruční dobu neupravoval,

duplicitní úprava příkazní smlouvy ve starém občanském zákoníku a mandátní smlouvy v obchodním zákoníku.

podřízení úpravy závazkového (smluvního) práva mezi podnikateli plně NOZ,

jednotnou obecnou úpravu promlčecí lhůty - podle § 629 NOZ tříletá, pokud si smluvní strany nesjednají odlišnou délku podle § 630 NOZ,

použití smluvního typu „smlouvy o příkazu“ podle § 2430 až 2444 NOZ pro podnikatelské i nepodnikatelské vztahy,

úpravu smlouvy o zápůjčce (nahrazuje dnešní úpravu smlouvy o půjčce ve starém občanském zákoníku) i smlouvy o úvěru (dosud upravena obchodním zákoníkem) v NOZ - smlouva o zápůjčce v § 2390 až 2394 NOZ, smlouva o úvěru v § 2395 až 2400.

základní principy soukromého práva,

fyzické a právnické osoby,

spotřebitelé a podnikatelé,

zastoupení,

vymezení věcí a jejich rozdělení,

právní jednání,

rodinné právo - manželství, příbuzenství, poručenství,

věcná práva - např. nabývání vlastnictví, úprava spoluvlastnictví včetně bytového spoluvlastnictví, právo stavby, věcná břemena, zástavní a zadržovací právo, správa cizího majetku a svěřenský fond,

dědické právo,

závazkové (obligační) právo včetně úpravy jednotlivých smluvních typů, náhrada škody,

přechodná ustanovení.

obchodní rejstřík,

spolkový rejstřík (nahradí dnešní evidenci sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, úpravou spolků),

nadační rejstřík (pro nadace a nadační fondy upravené nově NOZ),

rejstřík ústavů (jedná se o novou právní formu právnické osoby upravenou přímo v § 402 a násl. NOZ),

rejstřík společenství vlastníků jednotek,

rejstřík obecně prospěšných společností (pro společnosti vzniklé před 1.1.2014).

Uplatňování soukromého práva je nezávislé na uplatňování práva veřejného (§ 1 odst. 1 NOZ). Tato zásada nebyla dosud výslovně zakotvena, ale bylo nutno ji dovozovat z obecných právních zásad. Byť se proti současnému stavu nejedná vysloveně o změnu, nová úprava předchází některým komplikacím. Například je nade vší pochybnost, že dlužník nemůže vyhrožovat neuhrazením ceny za zdanitelné plnění, pokud mu nebyl poskytnut doklad se všemi náležitostmi daňového dokladu (pokud si tuto podmínku zaplacení smluvně nevymínil). Obdobně nemůže odmítat úhradu na účet, který dodavatel neurčil ke zveřejnění v registru plátců DPH (opět pokud si tuto podmínku zaplacení smluvně nevymínil) apod.

NOZ v § 1 odst. 2 upřednostňuje smluvní volnost nad rámec zákonné úpravy, upřednostňuje tedy právní úpravu (od které se lze smluvně odchýlit) před právní úpravou (od té se smluvně odchýlit nelze). Jinými slovy, zákonnou úpravu použijeme jako určité vodítko, a pokud smluvním stranám více vyhovuje odchylná úprava, nechť si svá práva a povinnosti upraví odchylně. Kromě toho, že je zákonná úprava určitým vodítkem pro vzájemnou úpravu práv povinností, je také pojistkou pro vyřešení situací, které si smluvní strany neujednaly. jsou ta ustanovení, kde je zákaz výslovně uveden, a dále ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Oproti úpravě současného obchodního zákoníku se jedná o koncepční změnu - obchodní zákoník vyjmenovával ustanovení a všechna ostatní byla . Současný (starý) občanský zákoník povoluje odchylku od zákonné úpravy, pokud zákaz neplyne z povahy příslušného ustanovení. Domnívám se, že velkým problémem nové úpravy (alespoň zpočátku) bude právě posouzení, zda je určitá úprava či nikoli. Tento stav pravděpodobně povede k praxi, která bude nadále zákonnou úpravu pro jistotu považovat za úpravu .

Zákon nelze vykládat doslovně, pokud by to bylo v rozporu se smyslem a účelem zákona. Podle § 2 odst. 2 NOZ nelze zákonnému ustanovení přikládat jiný význam, než jaký plyne z vlastního smyslu slov v jejich vzájemné souvislosti a z jasného úmyslu zákonodárce; nikdo se však nesmí dovolávat slov právního předpisu proti jeho smyslu. Ani tato zásada nebyla dosud součástí právního řádu a trvalo velice dlouho, než se tato zásada prosadila např. při výkladu § 196a obchodního zákoníku. Toto ustanovení dosud limituje např. majetkové převody mezi akciovou společností či společností s ručením omezeným a jejími akcionáři resp. jejími společníky. Ustanovení § 196a obchodního zákoníku bylo dlouhou dobu vykládáno značně formalisticky bez ohledu na smysl a účel zákona; zlomovým bylo až rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu ČR ze dne 8.2.2012, sp. zn. 31 Cdo 3986/2009, který v daném případě ustanovení vyložil dle jeho účelu a nikoli dle jeho formálního znění. Nicméně byla-li ve smlouvě podléhající ustanovení § 196a odst. 3 obchodního zákoníku sjednána cena tržní (tj. cena v daném místě a čase obvyklá), ačkoliv cena, za níž byl majetek převeden, nebyla stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem, bylo účelu sledovaného uvedeným zákonným příkazem dosaženo, byť nikoliv postupem předpokládaným v ustanovení § 196a odst. 3 obchodního zákoníku (potažmo článku 11 směrnice). V takovém případě však není žádného důvodu dovozovat absolutní neplatnost uzavřené smlouvy jen proto, že nebyl dodržen mechanismus zabezpečující, aby cena za převod majetku nebyla sjednána na úkor společnosti. Opačný závěr (podle něhož to, že cena nebyla stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem vede bez dalšího k závěru o neplatnosti smlouvy podléhající ustanovení § 196a odst. 3 obchodního zákoníku i tehdy, byla-li sjednána cena tržní) by v krajním případě mohl vést i k poškození společnosti, na jejíž ochranu je ustanovení § 196a odst. 3 obchodního zákoníku konstruováno (např. bude-li ve smlouvě sjednána cena pro společnost výhodnější než cena tržní).

Zásada jednání v dobré víře. Podle § 7 NOZ se má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. Jinými slovy, pokud zákon nestanoví jinak, neprokazuje se jednání v dobré víře, ale jedna strana prokazuje, že protistrana v dobré víře nejednala. Dosud takováto zásada nebyla stanovena a jednání v dobré víře se prokazovalo - viz dále k nabytí věcného práva od neoprávněného.

minimální údaje zapisované do veřejných rejstříků (v případě obchodních společností a družstev se jedná o údaje zapisované do obchodního rejstříku),

ustavení a vznik právnické osoby,

sídlo - podle § 136 NOZ může být sídlo právnické osoby v bytě, neruší-li to klid a pořádek v domě. Proti současné úpravě (kdy nesmí být sídlo v bytě, pokud to odporuje povaze právnické osoby nebo rozsahu její činnosti) se nejedná o významnou změnu,

účel právnických osob - právnická osoba může být podle § 144 NOZ ustavena ve veřejném nebo v soukromém zájmu; toto členění však nemá žádný praktický význam,

veřejná prospěšnost právnických osob jako důležitá novinka podle § 146 a násl. NOZ. Veřejná prospěšnost není svázána s účelem právnické osoby (může se tedy jednat i o právnickou osobou ustavenou v soukromém zájmu) ani s právní formou právnické osoby (může se tedy jednat i o jinou právní formu než nadaci, nadační fond či ústav - např. veřejně prospěšnou může být i společnost s ručením omezeným), ale s tím, zda splňuje veřejné prospěšnosti. Statut veřejné prospěšnosti přitom bude údajem dobrovolně zapisovaným do rejstříku právnických osob (např. do spolkového rejstříku) a bude mít důležité daňové souvislosti - např. hodnotu darů poskytnutých právnickým osobám bude možno odečíst od daňového základu jen tehdy, bude-li mít obdarovaná právnická osoba zapsaný veřejné prospěšnosti,

orgány právnické osoby - např. podle § 151 NOZ i jediný jednatel s. r. o. bude považovat za člena individuálního orgánu s. r. o., více jednatelů s. r. o. bude považováno za členy kolektivního orgánu s. r. o. (nikoli jako dnes přímo za osoby, které jsou statutárním orgánem), možnost, aby členem orgánu byla právnická osoba (§ 154 NOZ),

jednání za právnickou osobu - podle § 161 a násl. NOZ jednání statutárního orgánu není jako dnes přímo jednáním právnické osoby, ale jednáním zástupce právnické osoby,

zrušení, přeměny zánik a likvidace právnické osoby.

obecnou úpravu korporací v § 210 až 217 NOZ. Podstatou korporací jsou společníci (společenství osob), ale pokud tak stanoví zákon, může mít i jediného společníka. NOZ jako právní formu upravuje spolky, ZOK upravuje obchodní (veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost, evropská společnost a evropské zájmové sdružení, družstvo se speciální úpravou pro bytová družstva a pro sociální družstva, evropské družstvo);

podrobnou úpravu spolků (§ 214 až 302 NOZ), která nahrazuje dnešní úpravu sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. NOZ ruší stávající zákon o sdružování občanů a dnešní sdružení s právní subjektivitou jsou nově považována za spolky podle NOZ (§ 3045). Spolky jsou v systematice typů právnických osob NOZ řazeny mezi . Ke změně právní formy ze sdružení podle zákona o sdružování občanů na spolek podle NOZ dochází automaticky, ze zákona (§ 3045 NOZ). Podle přechodného ustanovení NOZ (§ 3045) mají dosavadní sdružení podle zákona o oceňování majetku také možnost změnit svoji právní formu na ústav (viz níže) anebo na sociální družstvo (nový druh družstva upravený § 758 a násl. zákona o obchodních korporacích - družstvo, které soustavně vyvíjí obecně prospěšné činnosti směřující na podporu sociální soudržnosti za účelem pracovní a sociální integrace znevýhodněných osob do společnosti s přednostním uspokojováním místních potřeb a využíváním místních zdrojů podle místa sídla a působnosti sociálního družstva, zejména v oblasti vytváření pracovních příležitostí, sociálních služeb a zdravotní péče, vzdělávání, bydlení a trvale udržitelného rozvoje);

podrobnou úpravu nadací a nadačních fondů, souhrnně označovaných jako (§ 303 až 401 NOZ). Fundací je právnická osoba vytvořená majetkem vyčleněným k určitému účelu s činností vázanou na účel, k němuž byla zřízena. Nadace (§ 306 NOZ a násl.) se zřizuje k trvalému společensky nebo hospodářsky užitečnému účelu, nadační fond (§ 394 NOZ a násl.) se zřizuje k jednorázovému společensky nebo hospodářsky užitečnému účelu. Nadace může být založena s účelem veřejněprospěšným i dobročinným (podpora jen určitých osob včetně rodinných nadací). Podle § 349 a násl. NOZ může nadace spravovat jako přidružený fond samostatně vyčleněný majetek;

podrobnou úpravu ústavů (§ 402 a násl. NOZ). Výsledky činnosti ústavu musí být každému rovnocenně dostupné za předem stanovených podmínek. Ústav k provozování společensky nebo hospodářsky užitečnému účelu využívá svoji osobní složku (zaměstnance, nikoli společníky) i majetkovou složku (ta však není chráněna jako u fundací).

hmotné a nehmotné (§ 496 NOZ),

nemovité a movité (§ 498 NOZ),

zastupitelné a nezastupitelné (§ 499 NOZ),

zuživatelné a nezuživatelné (§ 500 NOZ).

pozemky,

podzemní stavby se samostatným účelovým určením (např. metro nebo vinný sklep) a věcná práva k nim,

práva, která za nemovité věci prohlásí zákon (typicky právo stavby prohlášené za nemovitou věc v § 1242 NOZ),

věci, které nelze přenést z místa na místo bez porušení jejich podstaty, a o kterých zvláštní právní předpis stanoví, že nejsou součástí pozemku (např. komunikace).

staveb vzniklých od 1.1.2014,

staveb existujících k 1.1.2014, jsou-li vlastnictvím vlastníka pozemku (§ 3054 NOZ).

byt jako prostorově oddělenou část domu,

podíl na společných částech nemovité věci (zahrnuje podíl na pozemku popř. na právu stavby a podíl na budově),

přenechá-li se věc jak stojí a leží (úhrnkem), jdou její vady k tíži nabyvatele (§ 1918 NOZ), zcizitel přebírá záruku za jakost, že předmět plnění bude po určitou dobu způsobilý k použití k ujednanému, resp. obvyklému, účelu a bude mít ujednané, resp. obvyklé, vlastnosti (§ 1919 NOZ). Pro případ smlouvy o koupi movité věci NOZ obsahuje zvláštní úpravu záruky za jakost v § 2113 a násl., nabyvatel může uplatnit práva z vadného plnění, pokud vadu vytkl zciziteli bez zbytečného odkladu poté, kdy měl možnost věc prohlédnout a vadu zjistit, a to nejpozději do 6 měsíců od převzetí plnění (§ 1921 NOZ) - jedná se o obecnou úpravu, pro případ kupní smlouvy NOZ obsahuje úpravu speciální,

je-li vada odstranitelná, může se namáhat nabyvatel opravy, popř. doplnění plnění anebo přiměřené slevy z ceny; je-li vada neodstranitelná, může nabyvatel odstoupit od smlouvy anebo žádat přiměřenou slevu z ceny (§ 1923 NOZ). Poškozený nabyvatel má podle § 1924 NOZ i právo na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s uplatněním práv z vadného,

uplatnění práv z vadného plnění nevylučuje právo na náhradu škody (§ 1925 NOZ).