Nová smlouva s Polskem

Vydáno: 15 minut čtení

Mezi Českou republikou a sousedním Polskem jsou velmi úzké všestranné a vzájemné hospodářské vztahy. V návaznosti na tuto skutečnost byla uzavřena nová smlouva o zamezení dvojímu zdanění, která lépe odráží současné ekonomické a politické vztahy obou zemí - členských států Evropské unie. Nová Smlouva mezi Českou republikou a Polskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu (dále jen „smlouva s Polskem“) vstoupila v platnost dnem 11. června 2012.

Nová smlouva s Polskem
Ing.
Pavel
Kyselák
Citovaná smlouva byla publikována ve Sbírce předpisů České republiky - Mezinárodní smlouvy v částce 55/2012 pod číslem Tato smlouva se začala v České republice prakticky provádět od
1. ledna 2013
, a to podle prvního odstavce článku
26 – Vstup v platnost
.
Ve vzájemných daňových vztazích mezi oběma státy tak nově sjednaná smlouva nahradila původní smlouvu mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku, která byla publikována ve Sbírce zákonů č. 31/1994 Sb. a doplněná č. 64/1994 Sb. (dále jen „původní smlouva“). Dnem 1. ledna 2013 však tato původní smlouva pozbyla platnost a účinnost, jak uvádí druhý odstavec článku 26 -Vstup v platnost nové smlouvy. Předchozí smlouva již neodpovídala novým politickým, hospodářským, ale zejména daňovým podmínkám. Z těchto důvodů se příslušné úřady obou zemí dohodly na její renegociaci.
V následujícím textu k nové smlouvě s Polskem si uvedeme několik vybraných poznámek včetně rozdílů oproti původní smlouvě.
 
Staveniště a služby
Na rozdíl od původní smlouvy obsahuje nová smlouva v
článku 5 – Stálá provozovna
výraznější změny, a to zejména ve třetím odstavci, který uvádí problematiku stálých provozoven spojených s časovým testem. Tzv. „staveništní“ stálá provozovna s časovým testem delším jak
12 měsíců
je ve třetím odstavci nově definována jako staveniště nebo stavební, montážní nebo instalační projekt nebo dozor s tím spojený. Nová smlouva na rozdíl od původní toto ustanovení rozšiřuje o problematiku „dozoru s tí