Prostředky obrany v průběhu daňové kontroly

Vydáno: 27 minut čtení

Tento příspěvek se zabývá prostředky obrany proti nezákonnému postupu správce daně, příp. proti nevhodnému chování úřední osoby správce daně od zahájení do ukončení daňové kontroly. Autorka se věnuje zejména vymezení pojmů nečinnosti správce daně a zásahu, resp. nezákonného zásahu správce daně v souvislosti s daňovou kontrolou a prostředky obrany proti nezákonnému postupu správce daně, které poskytuje aktuální právní úprava kontrolovanému daňovému subjektu. V daném rozboru zmíněných institutů se promítá relativně nová judikatura Nejvyššího správního soudu ČR a novela soudního řádu správního provedená zákonem č. 303/2011 Sb. účinná od 1. 1. 2012. Na základě toho se příspěvek zabývá i tím, za jakých podmínek může být i činnost správce daně v průběhu daňové kontroly posouzena jako žalovatelná nezákonná nečinnost a kdy naopak na nečinnost správce daně lze pohlížet jako na žalovatelný nezákonný zásah. Příspěvek poskytuje návod, jak a v jakých případech se má kontrolovaný daňový subjekt bránit proti nečinnosti správce daně v daňové kontrole, jak následně podat žalobu proti nečinnosti ke správnímu soudu, jak upozornit správce daně na nevhodné chování úřední osoby nebo na její postup a jak požadovat zjednání nápravy a v případě neúspěchu jak následně podat žalobu na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu. Nechybí ani nástin další soudní ochrany v podobě kasační stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí o nečinnostní či zásahové žalobě, o které rozhoduje Nejvyšší správní soud, nebo v podobě ústavní stížnosti či stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva.

Prostředky obrany v průběhu daňové kontroly
Mgr.
Martina
Navrátilová
 
I. Úvod
Daňová kontrola coby právní instrument, kterým správce daně kontroluje plnění daňových povinností adresáty veřejné správy, by vzhledem k případným následkům z ní plynoucích neměla být podceňována. Proto je důležité se seznámit s právy a povinnostmi (pravomocemi) subjektů daňové kontroly, tj. zejména správce daně a kontrolovaného daňového subjektu, jejichž řádné uplatňování může a má vliv na konečný nález daňových kontrol.
Mezi významná práva kontrolovaného daňového subjektu patří možnost bránit se v průběhu daňové kontroly proti nezákonné daňové kontrole či nesprávnému či nezákonnému postupu správce daně, příp. nevhodnému chování úřední osoby správce daně. V tomto příspěvku rozlišuji právní instrumenty, které slouží kontrolovanému daňovému subjektu k obraně proti nezákonné daňové kontrole, resp. proti nezákonnému postupu správce daně od zahájení, resp. správcem daně tvrzeného zahájení daňové kontroly do jejího ukončení, v rovině daňové a v rovině soudní. V rovině daňového řízení má kontrolovaný daňový subjekt, příp. jiná osoba zúčastněná na správě daní s ohledem na okolnosti konkrétního případu možnost:
*
domáhat se ochrany před nečinností správce daně podle ustanovení § 38 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“),
*
podat stížnost proti nevhodnému chování úřední osoby správce daně nebo proti postupu správce daně podle ustanovení § 261 daňového řádu.
V rovině soudního řízení má kontrolovaný daňový subjekt k obraně svých práv dle okolností konkrétního případu možnost:
*
podat žalobu proti nečinnosti správního orgánu podle ustanovení § 79 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „soudní řád správní“),
*
podat žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu podle ustanovení § 82 a násl. soudního řádu správního,
*
podat kasační stížnost podle ustanovení § 102 a násl. soudního řádu správního,
*
podat ústavní stížnost podle ustanovení § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, příp. stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva podle Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod1.
Postup správce daně je možné žádat přezkoumat také v rámci odvolání proti platebnímu výměru vyda