Celní zákon a jeho novela, 2. část

Vydáno: 23 minut čtení

Tímto článkem navazujeme na předchozí článek (Daně a právo č. 4/2012), ve kterém jsme se zabývali některými změnami, vzešlými z tzv. velké novely Celního zákona, provedené zákonem č. 104/2011 Sb. , která je v účinnosti od 1. 7. 2011. V tomto příspěvku pokračujeme ve výčtu některých podstatných změn, jež novela zákona č. 13/1993 Sb. přinesla.

Celní zákon a jeho novela
Tomáš
Hájíček
 
Posílení oprávnění a kompetencí celních orgánů
a)
Novela celního zákona mění gramatické vyjádření právních předpisů, jejichž prováděním jsou celní orgány pověřeny, v oblasti používání operativně pátracích prostředků při plnění úkolů
vyplývajících pro Českou republiku z mezinárodních smluv
(při provádění dohledu nad osobami, o nichž je možno se důvodně domnívat, že
porušily či porušují celní předpisy druhé smluvní strany
). V ustanovení § 37a odst. 2 Celního zákona bylo, oproti dosavadní právní úpravě, novelou změněno legislativní vyjádření okruhu působnosti celních orgánů stran oprávnění k používání operativně pátracích prostředků, když termín
"právní předpisy, jejichž prováděním jsou celní orgány pověřeny"
byl nahrazen termínem
"předpisy patřící do působnosti celních"
. V uvedeném kontextu se jedná o nepříliš významnou terminologickou úpravu1. Nicméně vzhledem k závažnosti zásahu do soukromí jednotlivců používáním operativně pátracích prostředků je vhodné věnovat předmětnému oprávnění celních orgánů pozornost. Pro aplikaci § 37a odst. 1 Celního zákona, dle kterého mohou být operativně pátrací prostředky použity, je nezbytné naplnění podmínek, kdy
musí existovat závažné důvody domnívat se, že došlo k porušení celních předpisů druhé smluvní strany u příslušné mezinárodní smlouvy, jež byla v České republice dle čl. 10 Ústavy ratifikována
, současně
musí být ono porušení celních předpisů druhé smluvní strany při porovnání, pokud by k němu došlo v České republice, způsobilé k podřazení pod skutkovou podstatu úmyslného trestného činu dle české právní úpravy (srov. Trestní zákoník)
a při použití operativně pátracích prostředků
musí být striktně sledován pouze takový účel, který je v příslušné mezinárodní smlouvě uveden
(srov. § 37a odst. 1 a § 37c odst. 2 Celního zákona). Novela § 37a odst. 2 Celního zákona dále reaguje na existenci (účinnost) trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.), účinného od 1. 1. 2010, což souvisí s hypotézou právní normy § 37a (odst. 2) Celního zákona, která musí být naplněna, aby celním orgánům vzniklo oprávnění při plnění závazků z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, k použití operativně pátracích prostředků, včetně sledování osob a věcí, resp. odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu [srov. § 158d, resp. § 88 zákona č. 14