Nad judikaturou k opravám chyb v účetnictví a jejich zaviněním účetní firmou

Vydáno: 45 minut čtení

Účetnictví je základním zdrojem podkladů pro řádné sestavení daňového přiznání. Při jeho vedení se daňoví poplatníci dopouštějí celé řady chyb, které mohou mít za následek doměření daně. Judikatuře z oblasti snahy o jejich odstranění je věnován dnešní příspěvek. Pozornost věnujeme i vztahu externí účetní k chybám způsobeným svému klientovi.

Nad judikaturou k opravám chyb v účetnictví a jejich zaviněním účetní firmou
Ing.
Zdeněk
Burda
 
Opravy a rekonstrukce účetnictví
Účetnictví by na konci roku mělo projít řádnou inventarizací, ve které by se mělo přijít na případné chyby v účtování. Čas od času se však stane, že teprve v následujícím roce (či ještě později) přijdeme na to, že je v účetnictví chyba.
V případě, že se již po uzavření účetních knih, odeslání daňového přiznání a účetních výkazů na finanční úřad dodatečně přijde na chybu v účetnictví uplynulého roku, snaží se některé účetní jednotky znovu otevírat již uzavřené účetnictví a zpětně do něho zasahovat.
Jak se na dodatečné úpravy účetnictví dívá
legislativa
?
Do konce roku 2001 zákon č. 533/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění (dále jen „ZoÚ“), neumožňoval otevírat již uzavřené účetní knihy.
Současné znění ZoÚ v § 17 odst. 7 říká:
"Po schválení účetní závěrky nesmí účetní jednotka přidávat další účetní zápisy kdykoli později do uzavřených účetních knih s výjimkou případů přeměny společnosti uvedených v odstavci 3.
Do okamžiku schválení účetní závěrky, nejpozději však do konce následujícího účetního období, může účetní jednotka pouze z důvodů, že obsah položek účetní závěrky neodpovídá skutečnému stavu, již uzavřené účetní knihy opět otevřít a provést případnou opravu účetních zápisů a sestavit novou účetní závěrku
, která se tímto stává účetní závěrkou podle tohoto zákona."
Z výše uvedeného je zřejmé, že řešení chyb uplynulého roku, na které se přijde až v roce novém, je nutné posuzovat podle toho, zda účetní závěrka byla nejen sestavena, ale i schválena. Pokud se na chybu přijde sice až po uzavření účetních knih, ale před
okamžikem schválení účetní závěrky, nejpozději však do konce následujícího účetního období, může účetní jednotka již uzavřené účetní knihy opět otevřít a provést případnou opravu účetních zápisů a sestavit novou účetní závěrku, která se tímto stává účetní závěrkou podle tohoto zákona. Pokud se na chybu přijde až po schválení účetní závěrky
, není možno situaci řešit zpětnými úpravami do již uzavřených knih.
Příklad 1
Společnost VVV, a. s., sestavila účetní závěrku za rok 2010 v březnu 2011. V květnu 2011 byla závěrka schválena. V lednu 2012 zjistila, že do výnosů roku 2009 zapomněla zahrnout fakturu ve výši 100 000 Kč.
Firma bude muset zmíněnou fakturu zahrnout do účetnictví do účetních výnosů roku 2012. Do účetnictví roku 2010 již nemůže zasahovat, protože účetní závěrka je již schválena.
Příklad 2
Firma HHH, s. r. o., sestavila účetní závěrku za rok 2011 v dubnu 2012. Ještě před jejím schválením zjistila, že do výnosů roku 2011 zapomněla zahrnout fakturu ve výši 50 000 Kč. Protože však ještě nedošlo ke schválení účetní závěrky za rok 2011, může otevřít již uzavřené účetní knihy roku 2011 a zmíněnou fakturu zahrnout do účetnictví do výnosů roku 2011. Posléze sestaví a schválí novou účetní závěrku za rok 2011.
Poznámka: Pro úplnost připomínáme, že účetní závěrku neschvaluje ani účetní, ani vedení společnosti. Pravidla nestanovují účetní předpisy, ale obchodní zákoník. Tak např. dle § 128 obchodního zákoníku schvaluje účetní závěrku s. r. o. valná hromada. Ta se musí konat nejpozději do šesti měsíců od posledního dne účetního období. Obdobně se postupuje i u akciové společnosti. Na druhé straně schválení či neschválení účetní závěrky nemá vliv na termíny pro podání daňového přiznání. Proto mohou nastat v praxi případy, kdy např. je již podáno daňové přiznání, ale účetní závěrka není schválena.
 
Jak účtovat opravy minulých účetních období?
Jak již bylo výše uvedeno, jestliže se na chybu přijde až po schválení roční účetní závěrky, není možno znovu zasahovat do účetnictví minulých let. Opravu je nutno provést v účetnictví běžného období. Pokud jde o opravu nákladů či výnosů minulých období, České účetní standardy nařizují pro opravu využít účtovou skupinu 68 - Mimořádné výnosy, kde se účtuje oprava výnosů minulých účetních období,
pokud jde o významné položky
, obdobně se v případě opravy nákladů použije účtová skupina 58 - Mimořádné náklady, opět v případech, že jde o významné položky.
Pokud o významné položky nejde, použije se ten nákladový či výnosový účet, ke kterému věcně příslušná chybná operace patřila, tedy ten na kterém bylo původně chybně účtováno (popř. mělo být účtováno).
Výjimkou z výše uvedených pravidel jsou případy přeměny společnosti, kdy ještě dodatečný zásah ZoÚ připouští.
Jestliže se po odevzdání daňového přiznání k dani z příjmů za uplynulý rok přijde na chybu, která má dopad na daňový základ, je nutno tuto situaci řešit podáním buď opravného, nebo dodatečného daňového přiznání.
Příklad 3
Firma VVV, s. r. o., podala 15. února 2012 daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2011. (Neměla daňového poradce, ani povinnost auditu, proto lhůta pro podání řádného daňového přiznání byla do 2. dubna 2012.) Dne 25. března v podniku zjistili, že došlo k chybě, na základě které zapomněli do nákladů roku 2011 zaúčtovat fakturu na 100 000 Kč.
Protože ještě neuplynula lhůta 2. dubna (1. duben v roce 2012 připadá na neděli), která je stanovena pro podání řádného daňového přiznání, celou situaci vyřeší podáním opravného daňového přiznání na nižší daňovou povinnost, zohledňující výše uvedené skutečn