Platby v hotovosti podléhají od určité výše sankcím. Podmínky, kdy je možné tyto sankce uplatnit, upravuje zákon č. 254/2004 Sb. , o omezení plateb v hotovosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o omezení plateb v hotovosti“, příp. „ZOPH“).
Omezení plateb v hotovosti
Ing.
Miloš
Kořínek
Co je vlastně smyslem zákona o omezení plateb v hotovosti
Zákon o omezení plateb v hotovosti určuje, kdy jsou fyzické a právnické osoby povinny provést platbu bezhotovostně prostřednictvím
osoby oprávněné poskytovat platební služby
, nebo provozovatele poštovních služeb formou poštovního poukazu, a upravuje kontrolu dodržování této povinnosti. Dále stanoví, jaké případné sankce hrozí za porušení zákona.Dle § 3 ZOPH se
povinnost provést nad určitou výši bezhotovostní platbu vztahuje
na platby, které se uskutečňují:a)
navzájem mezi osobami s místem trvalého pobytu, místem pobytu nebo sídlem na území České republiky, pobočkami nebo organizačními složkami zahraničních osob zřízenými na území České republiky, nebo
b)
osobami s místem trvalého pobytu, místem pobytu nebo sídlem na území České republiky, pobočkami nebo organizačními složkami zahraničních osob zřízenými na území České republiky ve prospěch osob s místem pobytu nebo sídlem v zahraničí, pokud přesahuje výše těchto plateb částku stanovenou tímto zákonem.
Povinnost bezhotovostní platby se nevtahuje na:
*
platby daní, poplatků, cla, záloh na tyto platby, odvodů za porušení rozpočtové kázně a na jiné druhy plateb uskutečňované podle daňového řádu nebo podle celního zákona, pokud tyto zákony nestanoví jinak,
*
povinné platby vyplývající z pracovněprávních vztahů,
*
platby důchodů z důchodového pojištění, včetně jednorázových doplatků a výplat náhrad z penzijních fondů,
*
platby prováděné v době krizového stavu vyhlášeného podle zvláštního právního předpisu (zákon 240/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů),
*
platby určené k úschově peněz notářem,
*
platby pojistného a výplat pojistného plnění ze soukromého pojištění.
Hranice, od které vzniká povinnost provést bezhotovostní platbu
Z ustanovení § 4 ZOPH vyplývá, že poskytovatel platby, jejíž výše překračuje částku
15 000 EUR (s účinností od 27. 5. 2011 došlo k novelizaci ZOPH a limit byl stanoven na částku 350 000 Kč)
je povinen provést platbu bezhotovostně.Výjimku tvoří platby, které musí být podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, popřípadě zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, provedeny v hotovosti.
Jakým kursem přepočítat EUR na Kč
Další otázkou může být kurs, kterým se má platba v Kč na měnu EURo přepočítat. Ze zákona o omezení plateb v hotovosti vyplývá, že je to směnný kurs devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou a platný ke dni provedení platby.
Do limitu je nutné započítat všechny platby, a to jak v české, tak i v cizí měně, které jsou provedeny v průběhu jednoho kalendářního dne týmž poskytovatelem platby témuž příjemci platby.
Příklad
Fyzická osoba si dne 1. 4. 2011 dohodla, že tentýž den od právnické osoby odkoupí osobní automobil za 480 000 Kč. Zároveň při sepsání dohody předala prodávajícímu zálohu v hotovosti ve výši 100 000 Kč. Tentýž den doplatila zbylých 380 000 Kč rovněž v hotovosti.
Řešení
Dne 1. 4. 2011 byl směnný kurs vyhlášený ČNB 24,510 Kč za 1 EUR. Částka 480 000 Kč tedy představovala 19 584 EUR. Limit 15 000 EUR byl touto platbou překročen o 4 584 EUR. Celá platba měla být provedena bezhotovostně.
Jaké sankce z porušení zákona vyplývají
Sankce lze rozdělit do dvou skupin, a to zvlášť pro fyzické osoby a zvlášť pro právnické osoby a podnikající fyzické osoby.
Podle ustanovení § 5 ZOPH se přestupku dopustí jak fyzická osoba, která provedla platbu v hotovosti v rozporu se ZOPH, tak i fyzická osoba, která takovouto platbu přijala. Za porušení ZOPH lze fyzické osobě uložit pokutu do výše 500 000 Kč. Při ukládání sankcí za přestupek se potupuje podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
Správního deliktu se dopustí právnická a podnikající fyzická osoba, která přijala nebo vydala platbu v hotovosti v rozporu se ZOPH. V tomto případě je však možné uložit pokutu až do výše 5 000 000 Kč. Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. Procesní norma, podle které jsou vydávána rozhodnutí o správním deliktu, je správní řád.
Vrátíme-li se k výše uvedenému příkladu, tak fyzické osobě, která není podnikatelem a platbou 480 000 Kč porušila ZOPH lze uložit pokutu až do výše 500 000 Kč. Právnické osobě, která platbu přijala, se může uložit pokuta podstatně vyšší, a to až do 5 000 000 Kč.
Při stanovení výše pokuty by měl správní orgán, který je oprávněn pokuty ukládat, přihlédnout k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
Až do roku 2008
(do 18. 8. 2008, od 19. 8. 2008 je novela č. 303/2008 Sb.) musela být pokuta uložena v každém případě. Příjemci hotovostní platby byla pokuta uložena, pokud platba přesáhla limit a příjemce platby musel vědět, že jejím uskutečněním došlo k porušení zákona.
Nejmenší sankce musela činit alespoň 10 000 Kč. Od této doby (tj. od 19. 8. 2008)
již není stanovena dolní hranice pro uložení pokuty a finanční nebo celní úřad ji v odůvodněných případech nemusí uložit. Může se jednat například o první a ojedinělé porušení zákona o platbách v hotovosti nebo o překročení limitu o nevýznamnou částku.Kdy zodpovědnost za přestupek zaniká
U nepodnikajících fyzických osob podle § 20 zákona o přestupcích přestupek zaniká, a to v délce jednoho roku od jeho spáchání. Přitom řízení o přestupku správní orgán zahájí z úřední povinnosti bezodkladně, nejpozději však do 60 dnů ode dne, kdy se o porušení povinnosti dozvěděl.
Odpovědnost právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do jednoho roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.
Současně právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila (§ 6a odst. 1 ZOPH).
Kdo je oprávněn pokuty ukládat
Správní delikty vyplývající ze ZOPH umožnil zákonodárce zjišťovat, ukládat pokuty a vybírat je územním finančním orgánům a celním orgánům.