Registry dlužníků

Vydáno: 25 minut čtení

Úvěry domácnostem u bank a finančních institucí dosáhly v červenci roku 2011 podle údajů ČNB1 obrovské částky 1 085,15 miliardy Kč. A v této částce nejsou započítány úvěry, které mají občané u nefinančních institucí. Problém domácností s nesplácením dluhů dále narůstá. V polovině roku 2011 měly domácnosti u bank 56,335 miliardy Kč úvěrů, které nesplácely minimálně tři měsíce a déle2. Nesplácené úvěry jsou velkým rizikem nejen makroekonomickým, ale také samotných bank a jiných poskytovatelů úvěrů. A tak začaly vznikat evidence, kterým se zjednodušeně říká registry dlužníků, ač toto označení není úplně přesné. V současné době jich existuje několik, mají různý právní režim, ale hlavně různý právní základ.

Registry dlužníků
JUDr.
Václav
Bartík
JUDr.
Eva
Janečková
 
Bankovní registr klientských informací
Asi nejznámějším je Bankovní registr klientských informací (dále jen „BRKI“), jehož právním základem je zákon č. 21/1992 Sb., o bankách. Ten v § 38a odst. 1 stanoví, že
"v rámci plnění povinnosti postupovat při výkonu své činnosti obezřetně se banky a pobočky zahraničních bank mohou vzájemně informovat o bankovním spojení, identifikačních údajích o majitelích účtů a o záležitostech, které vypovídají o bonitě a důvěryhodnosti jejich klientů, a to i prostřednictvím právnické osoby, která není bankou. Majetkový podíl na této právnické osobě mohou mít pouze banky, které jsou povinny zajistit, že tato právnická osoba bude zachovávat získané údaje v tajnosti a chránit je před zneužitím. Banka a pobočka zahraniční banky je povinna k získaným údajům o klientech jiné banky a pobočky zahraniční banky přistupovat tak, jako by šlo o údaje o jejích vlastních klientech"
.
Tento registr provozuje společnost CBCB - Czech Banking Credit Bureau, a. s., která byla založena účelově, právě pro vedení registru. V souladu se zákonným zmocněním jsou jejími akcionáři banky, konkrétně 5 zakládajících bank, nicméně spolupracujících bank je výrazně více, přesněji 243. Spolupracující banka v tomto případě znamená, že jedna každá z nich, v postavení správce osobních údajů, údaje o svých klientech do BRKI vkládá a také o klientech ostatních bank dostává informace, byť s jedním omezením. Ani banka, pokud se dotáže do registru na konkrétní osobu, nezjistí, které jiné banky je klientem. Toto bezpečnostní opatření bylo zavedeno proto, aby si banky případně nemohly přetahovat klienty.
Registr obsahuje poměrně velké množství osobních klientů bank a i rozsah informací o jednotlivém klientovi je značný. Jedná se např. o identifikační osobní údaje klienta, rodné číslo, osobní údaje, které vypovídají o bonitě, důvěryhodnosti (či platební morálce) klienta a které
klient
sdělil či sdělí bance, nebo které banka získala či získá v souvislosti s plněním, případně neplněním příslušného smluvního vztahu s bankou (více viz www.brki.cz).
V případě, že se fyzická osoba stane klientem banky, nebo o to jen usiluje, a součástí poskytovaných služeb je či má být jakýkoliv finanční produkt, který může vyprodukovat pohledávku, např. povolený kontokorent, objeví se informace v rozsahu údajů výše uvedeném v BRKI. K zanesení osobních údajů do BRKI ani není třeba souhlasu. V tomto případě se jedná v souladu s § 5 odst. 2 písm. a) zákona o ochranně osobních údajů (dále jen „ZoOU“) o zpracování, které je nezbytné pro dodržení právní povinnosti správce podle § 38a odst.