Zákon o přeměnách po novele

Zákon o přeměnách nabyl účinnosti teprve nedávno, dne 1. 7. 2008. Ihned po jeho přijetí však bylo zřejmé, že obsahuje řadu nedostatků, které si vyžádají jeho urychlenou a rozsáhlou novelizaci. Mezi takové nedostatky patří rozpor části jeho ustanovení s evropským právem, absence regulace některých procesů a nejednotná (a někdy i nesprávná) terminologie a chybné odkazy. Tyto nedostatky by měla novela odstranit. Dalším důvodem přijetí nové úpravy je nutnost převést do českého práva nedávné změny relevantních evropských předpisů, které se týkají fúzí a rozdělení.² Konečně měla novela reagovat³ na kritiku Evropského soudu pro lidská práva, jež směřovala na úpravu přípustnosti napadení usnesení valné hromady o přeměně.⁴

Stávající znění zákona o přeměnách výslovně upravuje pouze přeshraniční fúzi a převod jmění na zahraničního společníka. Absence úpravy ostatních přeshraničních přeměn vyvolávala obavy, že takový stav je v rozporu s evropskou svobodou usazování. Novela proto doplňuje obecná ustanovení týkající se přeshraničních přeměn. Zakotvena dále budou zvláštní ustanovení potřebná pro realizaci přeshraničního rozdělení a přeshraničního převodu jmění na společníka. Jako nový typ přeměny ⁵ je navíc detailně upraveno přeshraniční přemístění sídla, a to jak přemístění sídla zahraniční právnické osoby do České republiky, tak i přemístění sídla české společnosti nebo družstva do jiného členského státu Evropské unie.

Zřejmě nejviditelnější změnou je nová úprava rozhodného dne. Rozhodný den fúze, rozdělení a převodu jmění na společníka je den, od něhož se jednání zanikající společnosti (družstva) považují z účetního hlediska za jednání uskutečněná na účet nástupnické společnosti (družstva nebo přejímajícího společníka). Od rozhodného dne se tedy účetnictví zúčastněných společností (družstev) chová, jako by již k přeměně došlo; právní důsledky jsou ovšem spojeny až se zápisem přeměny do obchodního rejstříku.

Stávající právní úprava chápe rozhodný den jako klíčový okamžik přeměny. K rozhodnému dni (resp. ke dni předcházejícímu rozhodný den) je třeba sestavit účetní závěrky zúčastněných společností, zahajovací rozvahu nástupnické společnosti a určit výměnný poměr podílů u fúze a rozdělení. Rozhodný den je tedy okamžikem, ke kterému jsou stanoveny ekonomické podmínky přeměny. V pomyslném časovém harmonogramu je podle aktuální úpravy rozhodný den na prvním místě - dokumenty (zejména projekt přeměny) je možné vyhotovit teprve po jeho uplynutí.

Novela počítá s tím, že rozhodný den bude moci být určen jako den předcházející vypracování projektu přeměny, ale i den následující; nejzazším rozhodným dnem pak může být den zápisu přeměny do obchodního rejstříku. Limitem je nutnost stanovit rozhodný den tak, aby nepředcházel o více než 12 měsíců den, v němž bude podán návrh na zápis fúze do obchodního rejstříku. I nadále přitom bude platit, že ke dni předcházejícímu rozhodnému dni se zpracovávají konečné účetní závěrky a k rozhodnému dni potom zahajovací rozvaha.

Byla-li konečná účetní závěrka při fúzi, rozdělení nebo převodu jmění na společníka sestavena z údajů ke dni, od něhož ke dni vyhotovení projektu přeměny uplynulo více než šest měsíců, je nutné sestavit mezitímní účetní závěrku. Jejím účelem je poskytnout společníkům společností (družstev), které se zúčastní fúze, aktuální údaje.

Po novele se mezitímní účetní závěrka nebude vyžadovat, pokud k tomu všichni společníci (členové) všech společností (družstev) zúčastněných na přeměně udělí souhlas. Mezitímní účetní závěrka taktéž nebude nutná, pokud zúčastněná společnost zveřejňuje pololetní zprávu podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Konečně bude jednoznačně upravena povinnost nechat mezitímní účetní závěrku ověřit auditorem, pokud alespoň jedna ze zúčastněných společností (družstev) má povinnost ověřit konečnou účetní závěrku nebo mezitímní účetní závěrku auditorem.

Změny se dotknou i zahajovací rozvahy, a to v souvislosti se změnou koncepce rozhodného dne. Podle novely musí být k zahajovací rozvaze připojen komentář, ve kterém bude popsáno, do jakých položek zahajovací rozvahy byly převzaty položky vyplývající z konečné účetní závěrky té které osoby zúčastněné na přeměně nebo jak jinak s nimi bylo naloženo. Popis struktury převáděných položek vlastního a cizího kapitálu naproti tomu nebude nadále součástí projektu přeměny.

Zákon o přeměnách počítá s výrazným zapojením znalce. Jeho úkolem je ocenit jmění, přezkoumat projekt přeměny, popř. se zabývá výší poskytovaného vypořádání. Jedná se přitom o nezávislého znalce jmenovaného soudem, jehož činnost výrazným způsobem přispívá k ochraně ekonomických zájmů společníků (členů) zúčastněných společností (družstev).

Podle současného znění zúčastněná společnost (družstvo) navrhne znalce. Pokud soud s návrhem nesouhlasí (zejména má-li pochybnosti o jeho nepodjatosti), návrh zamítne, nemůže však namísto navrženého znalce jmenovat jiného dle svého uvážení. Po novele bude platit, že soud není návrhem vázán a v případě pochybností o vhodnosti navržené osoby může jmenovat jiného znalce podle svého uvážení. Novinkou je taktéž možnost znalce odvolat na návrh osoby, která osvědčí naléhavý právní zájem, pokud znalec porušuje závažným způsobem své povinnosti (doposud k odvolání znalce mohlo dojít jen na návrh osoby, která návrh na jmenování znalce podala).

Statutární orgán každé ze zúčastněných společností (družstev) je povinen zpracovat podrobnou písemnou zprávu o přeměně. Zpráva o přeměně je určena společníkům dané společnosti (členům družstva), kterým má poskytnout dostatek informací pro rozhodování, zda s přeměnou vysloví souhlas či nikoliv.

Zatímco podle platné úpravy je možné, aby statutární orgány zpracovaly společnou zprávu o přeměně, po novele již vypracování společné zprávy bude nepřípustné. Dojde taktéž k omezení případů, kdy se zpráva o přeměně nepořizuje (po novele „nemusí být zpracována“). Nově totiž bude možno od zpracování zprávy upustit (vedle dalších taxativně vypočtených případů) pouze v případě, že s tím souhlasí všichni společníci (členové) všech osob zúčastněných na přeměně (dosud bylo možné, aby zprávu nezpracovával jen ten subjekt, jehož společníci či členové s tím souhlasili).

Výraznou změnou je úprava informační povinnosti zúčastněných společností a družstev. Přeměna je operace výrazným způsobem zasahující do postavení společníků (členů) i třetích osob (zejména věřitelů). Z tohoto důvodu právní úprava zakotvuje povinnost zúčastněných subjektů zpřístupnit projekt přeměny veřejnosti. Další dokumenty⁶ (a informace) jsou potom zpřístupňovány společníkům (členům).

Podle současné úpravy jsou zúčastněné subjekty povinny uložit projekt přeměny do sbírky listin a zároveň v Obchodním věstníku zveřejnit oznámení o uložení projektu do sbírky listin a upozornění věřitelů na jejich práva. Novela umožní, aby subjekty namísto uložení projektu do sbírky listin uveřejnily projekt přeměny a upozornění pro věřitele na vlastních internetových stránkách; zároveň je třeba v Obchodním věstníku zveřejnit odkaz na internetovou stránku.

U fúze a rozdělení jsou za stávající úpravy společníkům společnosti s ručením omezeným vypočtené dokumenty zasílány poštou. V případě akciové společnosti je nutné dokumenty zpřístupnit po stanovenou dobu v sídle společnosti. Po novele bude možné dokumenty zaslat elektronickou poštou (předpokladem je souhlas společníka) nebo je zpřístupnit na internetové stránce společnosti.

Novela s sebou přináší i výrazné posílení práv společníků společností s ručením omezeným a akciových společností. Pokud mezi rozhodným dnem a zápisem fúze či rozdělení do obchodního rejstříku došlo k podstatné změně jmění kterékoliv ze společností zúčastněných na přeměně, jež by odůvodňovaly jiný výměnný poměr podílů, mají společníci, kteří s přeměnou nesouhlasili, právo na odkoupení svých obchodních podílů či akcií. Na všechny podstatné změny v majetkových poměrech zúčastněných společností přitom musí společníky upozornit statutární orgán před hlasováním o přeměně. Podíl musí odkoupit nástupnická společnost za cenu odpovídající jeho reálné hodnotě stanovené posudkem znalce.

Podle stávajícího znění zákona o přeměnách při realizaci fúze na nástupnickou společnost (družstvo) přechází jmění zanikající společnosti (družstva) včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů. Po novele bude platit, že nástupnický subjekt vstupuje do právního postavení zanikajícího subjektu. Krom jmění tedy nástupnická společnost (družstvo) převezme i veřejnoprávní práva a povinnosti (nestanoví-li zvláštní zákon jinak) a mohou vůči němu být uplatněny i veřejnoprávní sankce za porušení povinností jeho právním předchůdcem. To zatím možné nebylo, ledaže zákon výslovně v jednotlivých případech stanovil něco jiného.

Novela přináší i celou řadu dalších změn (o významu novely ostatně svědčí, že navrhováno je 482 změn stávající úpravy a počítá se s vyhlášením úplného znění zákona). Celkově dojde k výraznému zpřesnění (výslovně bude např. regulováno, že subsidiárně se užije obchodní zákoník⁷, zákon o přeměnách bude obsahovat definice obchodního majetku, jmění i podnikatele apod.) a zpřehlednění úpravy (srov. např. přehlednou úpravu změn základního kapitálu zúčastněných společností u fúze). Dále budou doplněny dosud neregulované procesy (např. postup v případě nesplaceného vkladu). Konečně novela usiluje o vyjasnění sporných otázek stávající úpravy (v zákoně o přeměnách tak např. přibude úprava vzdání se práva na výměnu podílu a jeho důsledků). Zda se nicméně zákonodárci podařilo odstranit všechny nedostatky stávající úpravy, ukáže teprve aplikace zákona v praxi.