Soukromý zemědělec obdržel od dodavatele tři po sobě číselně jdoucí faktury na prodej osiva řepky olejky. Součet základů daně převyšuje 100 000 Kč. Dodání proběhlo v jeden den, dovezeno najednou, stejné DUZP. Vyfakturováno bylo se sníženou sazbou DPH, jednalo se o tři různé druhy osiva, na každý druh byla zvlášť provedena objednávka. Je to tak správné? Přikláněla bych se k uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti, aby u odběratele nebyl zpochybněn nárok na uplatnění odpočtu, ale v účtárně dodavatele mi řekli, že pokud se jedná o různé komodity, je toto v pořádku.
PRODEJ OSIVA
Ing.
Martin
Děrgel,
ID 17737/24.04.2017
Odpověď:
Stručně vyjádřeno - dodavatel obilovin má pravdu, ale obavy odběratele jsou také namístě. Pro první názor hovoří znění právních předpisů, jelikož se samostatně posuzuje každé jednotlivé zdanitelné plnění. Naproti tomu druhý názor by převážil v případě, že došlo k daňově účelovému rozčlenění na oddělená podlimitní plnění.
Protože odpovědní servis nevyužívají jenom zasvěcení tazatelé, je vhodné stručně představit dotazovaný režim přenesení daňové povinnosti mezi plátci DPH na odběratele v tuzemsku označovaný zkratkou „PDP“. Postačí citace ze dvou ustanovení § 92a odst. 1 a § 92f ZDPH
:
„V režimu přenesení daňové povinnosti je plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečněno, povinen přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění.“
„Při dodání zboží nebo poskytnutí služby uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu plátci použije plátce režim přenesení daňové povinnosti,
pokud tak vláda stanoví nařízením
.“
Ve zmíněné Příloze č. 6 k ZDPH je uveden Seznam dodání zboží nebo poskytnutí služeb, při nichž se použije režim přenesení daňové povinnosti, stanoví-li tak vláda nařízením, přičemž pod položkou č. 8 najdeme:
„Dodání obilovin a technických plodin, včetně olejnatých semen a cukrové řepy.“
Důležitý je zvýrazněný text podmiňující uplatňování tohoto režimu PDP mezi plátci v Česku vládním nařízení. Což naplnilo nařízení vlády č. 361/2014 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v němž je pro tazatele stěžejní zejména, že:
„Režim přenesení daňové povinnosti se použije u zdanitelného plnění, kterým je dodání vybraného zboží, pokud celková částka základu daně veškerého dodávaného vybraného zboží překračuje částku 100 000 Kč.
Vybraným zbožím se rozumí (…) obiloviny a technické plodiny, včetně olejnatých semen a cukrové řepy, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury celního sazebníku v kapitole 10 nebo kapitole 12.“
Rozhodující je tedy celkový základ daně za uskutečněné zdanitelné plnění týkající se vybraného zboží podléhajícího režimu PDP. Přičemž
se zásadně posuzuje každé jednotlivé zdanitelné plnění – tedy každé dodání vybraného zboží – samostatně
. Což vyplývá z § 2 odst. 2 zmíněného nařízení vlády, kde je uveden následující text, v němž zvýrazníme relevantní
slovní obrat, z něhož je zřejmé, že se míní vždy pouze jedno jediné zdanitelné plnění: "Režim přenesení daňové povinnosti se použije u zdanitelného plnění
, kterým je dodání vybraného zboží, pokud celková částka základu daně veškerého dodávaného vybraného zboží překračuje částku 100 000 Kč."K čemuž je ale vhodné citovat z metodické pomůcky k PDP Generálního finančního ředitelství „Informace k aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti na vybraná plnění v letech 2015 a 2016“ (č. j. 2552/15/7100-20116-011073), kterou lze dohledat na webu Finanční správy ČR:
„Nutno upozornit na skutečnost, že některá jednání plátců mohou být posouzena jako
jednání s cílem vyhnout se aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti
. Pokud např. dodavatel vystaví několik daňových dokladů (popř. několik kupních smluv) pro jednoho odběratele s uvedením stejného dne uskutečnění zdanitelného plnění, hodnota základu daně na jednotlivých dokladech (popř. kupních smlouvách) přitom nepřekročí stanovený limit 100 000 Kč, ale v souhrnu za všechny daňové doklady (kupní smlouvy) bude tato hodnota základu daně překročena, přičemž tento dodavatel neuhradí daň na výstupu, může správce daně danou situaci vyhodnotit (a to vždy v závislosti na všech okolnostech konkrétního případu) jako jednání s cílem vyhnout se aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti a může mj. přistoupit k
posouzení oprávněnosti souvisejícího nároku na odpočet daně odběratele
.“
Dodáním zboží se obecně podle § 13 odst. 1 ZDPH pro účely tohoto zákona rozumí převod práva nakládat se zbožím jako vlastník. Okamžik uskutečnění zdanitelného plnění u tuzemských plnění vymezuje § 21 ZDPH, přičemž při prodeji zboží podle kupní smlouvy se jedná o den jeho dodání. Pokud by se jednalo o tzv. opakovaná plnění – dodání zboží uskutečňována ve sjednaných lhůtách během zdaňovacího období, přičemž se v rámci smlouvy jedná o plnění zbožím stejného druhu, které je navzájem zastupitelné – tak se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem zdaňovacího období. V souladu s § 36 odst. 1 ZDPH je přitom základem daně vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od třetí osoby, bez daně za toto zdanitelné plnění.
Jestliže u jednoho zdanitelného plnění - u jednoho dodání zboží, nebo u opakovaných plnění za celé zdaňovací období (kalendářní měsíc nebo čtvrtletí) - částka základu daně za veškeré takto dodávané vybrané zboží (obiloviny) nepřesáhne limit 100 000 Kč, pak toto zdanitelné plnění nepodléhá zvláštnímu režimu PDP a povinnost přiznat a zaplatit daň zůstává na dodavateli.
V pochybnostech lze uplatnit tzv. právní fikci režimu PDP
podle § 92f odst. 2 ZDPH (volně): Mají-li oba plátci důvodně za to, že zdanitelné plnění podléhá režimu přenesení daňové povinnosti podle odstavce 1, a tento režim k tomuto plnění použijí, považuje se toto plnění za zdanitelné plnění podléhající režimu PDP.A také zmíněné nařízení vlády umožňuje na základě písemné dohody obou plátců – tj. dodavatele i odběratele – uplatnit režim PDP u vybraného zboží i v případě, že není dosažena limitní hodnota 100 000 Kč.