Zákon č. 280/2009 Sb. , daňový řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “), stanovuje pro správce daně pravidla, jakým způsobem je povinen vést spis daňového subjektu, a také stanovuje právo pro daňový subjekt do spisu nahlížet. Z daňového spisu lze získat některé důležité dokumenty a informace a stejně tak lze požádat o pořízení kopie ze spisu. S rozvojem elektronizace Finanční správy České republiky navíc vznikla pro daňový subjekt možnost částečně pracovat se spisem a informacemi o daňových záležitostech prostřednictvím daňové informační schránky ve formě on-line přístupu. Daňová informační schránka může daňovému subjektu alespoň částečně „ulehčit život“ při plnění daňových povinností a sloužit jako efektivní nástroj.
Co vše je možné zjistit ze spisu a z daňové informační schránky?
Mgr. Ing.
Alena
Dugová
SPIS VEDENÝ SPRÁVCEM DANĚ
Každému daňovému subjektu je příslušným správcem daně veden spis, ve kterém se nachází písemnosti týkající se práv a povinností daňového subjektu. Jde zejména o učiněná podání, písemná vyhotovení rozhodnutí, protokoly, úřední záznamy, případně jsou součástí spisu i obrazové a zvukové záznamy. Ze spisu je prakticky možné zjistit daňovou historii o konkrétním daňovém subjektu. Dokumenty jsou řazeny v časové posloupnosti a jsou označeny pořadovými čísly a vedeny pod společnou spisovou značkou. V praxi je spis šanon či složka dokumentů s vytištěnými materiály, ale spis o některých typech řízení je veden výlučně elektronicky (např. při vracení DPH osobám registrovaným k dani v jiném členském státě EU).
Spis se člení na části, přičemž kromě vyhledávací části spisu, má daňový subjekt právo do spisu nahlédnout a pořídit si ze spisu kopie dokumentů. Každá část obsahuje také soupis všech písemností. Jde o tyto části spisu:
–
jednotlivá daňová řízení,
–
vymáhání daní,
–
další povinnosti při správě daní, o nichž se vede řízení,
–
vyhledávací,
–
řízení o pořádkových pokutách.
Nahlížení do spisu
Daňový subjekt, případně jeho zástupce či pověřenec, mají právo nahlédnout do všech částí spisu týkajících se jeho práv a povinností kromě vyhledávací části spisu. Dále je daňový subjekt oprávněn nahlédnout do osobních daňových účtů vedených v rámci evidence daní za obdobných podmínek. Nahlížení do spisu se realizuje v úředních hodinách pro veřejnost, ale správce daně může připustit i nahlížení v průběhu pracovní doby mimo úřední hodiny pro veřejnost. Správce daně by měl o každém nahlédnutí do spisu podle povahy věci vystavit protokol nebo provést úřední záznam, kdy zaznamená, do kterých částí spisu bylo daňovému subjektu umožněno nahlédnout.
Na žádost daňového subjektu vydává správce daně z veřejné části spisu doslovné opisy, kopie, výpisy nebo potvrzení o skutečnostech ve spisu obsažených. Na žádost daňového subjektu správce daně rovněž ověří jejich shodu s obsahem spisu a o pořízení listiny a vydání ověřovací doložky provede úřední záznam. Podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o správních poplatcích“), je vydání stejnopisu, opisu, kopie, fotokopie nebo výpisu z úředních spisů, z rejstříků, registrů, z knih, ze záznamů, z evidencí, z listin nebo z dalšího písemného a obrazového materiálu, popřípadě sdělení o negativním nálezu, zpoplatněno. Poplatek za pořízení takových dokumentů činí 50 Kč za každou i započatou stránku, 40 Kč na technickém nosiči dat, anebo 15 Kč za první stránku a 5 Kč za každou další i započatou stránku, pokud je dokumentace pořizována na kopírovacím stroji nebo na tiskárně počítače (což je nejobvyklejší částka). Každou započatou stránkou se rozumí vydaná stránka formátu A4 a menší. Předmětem poplatku ale podle zákona o správních poplatcích není vydání prvního stejnopisu, opisu, kopie, fotokopie nebo výpisu z daňového spisu, pokud nejde o listinu nebo záznam na technickém nosiči dat, který daňový subjekt předložil správnímu úřadu nebo již jednou obdržel od správního úřadu.
Daňový řád blíže neupravuje možnost materiály ze spisu vyfotografovat při nahlížení do spisu například do mobilního telefonu. V praxi správci daně spíše tento postup nepovolují a umožňují pořídit kopie za předepsaný správní poplatek. Na druhou stranu daňový řád tuto formu pořízení kopie formou vyfocení nezakazuje, a proto by měl být možný, a to na základě zásady „co není zakázáno zákonem, je povoleno“ a zásady hospodárnosti.
Vyhledávací část spisu a přístup k informacím pro daňový subjekt
Správce daně shromažďuje o daňovém subjektu dále vybrané důkazní prostředky v neveřejné vyhledávací části spisu. Jde o:
–
písemnosti, které mohou být uplatněny v řízení jako důkazní prostředek, jestliže by jejich zpřístupnění daňovému subjektu zmařilo nebo ohrozilo cíl správy daní, účel úkonu nebo ohrozilo objektivnost důkazu,
–
písemnosti, které mohou být použity při stanovení daně jako pomůcky, jejichž zpřístupnění daňovému subjektu by ohrozilo zájem jiného daňového subjektu nebo jiných osob zúčastněných na správě daní,
–
úřední záznamy nebo protokoly o podaných vysvětleních, pokud nejsou použity jako pomůcky,
–
písemnosti sloužící výlučně pro potřeby správce daně.
Z praktických dokumentů může jít například o dožádání o poskytnutí informací od jiného daňového subjektu, informace o jiném daňovém subjektu pro použití pomůcek, metodické odpovědi od Generálního finančního ředitelství. Teoreticky by se v této části měly nacházet i podněty pro provedení daňové kontroly, které podal jiný daňový subjekt.
Daňový subjekt nemá standardně právo nahlížet do vyhledávací části spisu, ale má právo na vydání soupisu písemností, avšak bez toho, aniž je patrný obsah písemností. Daňovému subjektu je tak umožněno mít alespoň rámcový přehled o sbíraných informacích a dokumentech. V případě, že není ohrožen zájem jiného daňového subjektu nebo jiných osob zúčastněných na správě daní anebo cíl správy daní, může správce daně v odůvodněných případech, kdy je to nutné pro další průběh řízení, umožnit nahlédnutí i do písemností ve vyhledávací části spisu.
Písemnosti zakládané do vyhledávací části spisu lze v této části ponechat nejdéle do provedení hodnocení důkazů. A v případě, že jde o důkazní prostředky, které jsou uplatněny v rámci daňové kontroly, lze tyto důkazní prostředky ve vyhledávací části ponechat nejdéle do zahájení projednání zprávy o daňové kontrole. Při přeřazení písemnosti z vyhledávací části spisu do příslušné části spisu musí být ze soupisu písemností patrné, jaká písemnost byla přeřazena a do jaké části, a musí být označena pod daným pořadovým číslem a k danému datu. Tímto postupem má daňový subjekt právo se seznámit se všemi skutečnostmi, proti kterým se může následně bránit. Pochybení správce daně v tomto ohledu by mohlo způsobit nezákonnost vedení řízení a mohlo by být uplatněno v rámci opravných prostředků či soudního řízení.
Důležité dokumenty ve spisu
Mezi zásadní dokumenty vyhotovované v daňovém řízení patří protokol, který by měl správce daně vyhotovit v písemné formě při každém ústním jednání. Při každém ústním jednání je vždy vhodné pečlivě před podpisem protokol zkontrolovat, zda informace zachycené v protokolu jsou správné zejména v kontextu s poskytnutými vyjádřeními. Správce daně by měl před podpisem nahlas protokol přečíst, případně se v praxi dává v písemném vyhotovení přečíst daňovému subjektu. Je důležité, aby veškeré sdělené informace při ústním jednání byly obsaženy v příslušném protokolu či v jiných písemných důkazech, jinak totiž nebudou s největší pravděpodobností zohledněny. Z protokolů v dalších fázích řízení také vychází například Odvolací finanční ředitelství při rozhodování o odvolání či krajské soudy při rozhodování o žalobách a Nejvyšší správní soud při rozhodování o kasační stížnosti.
Při podepisování protokolu platí, že se zvlášť se všemi zúčastněnými osobami podepisuje každá jednotlivá strana protokolu. Pro protokol tedy platí
presumpce
neboli předpoklad jeho správnosti a následně se používá zejména jako důkazní prostředek v daňovém řízení a bývá obtížné až v praxi nereálné informace sdělené a podepsané v protokolu později vyvrátit či změnit.Při sepisování protokolu na ústním jednání lze kromě pečlivé kontroly také doporučit neodpovídat na otázky, u kterých si daňový subjekt není zcela jist odpovědí (pokud si fakta nepamatuje, případně dotazovaná oblast není v jeho kompetenci apod.). V tomto ohledu je vhodné se domluvit se správcem daně a napsat do protokolu termín pro písemnou odpověď v této otázce či dohodnout další osobní jednání.
Správce daně (potažmo i daňový subjekt) si z ústních jednání po předchozím uvědomění zúčastněných osob mohou pořizovat zvukový a obrazový záznam, který následně slouží jako důkazní prostředek a je součástí protokolu a je založen ve spisu.
Správce daně by měl zachytit každou sdělovanou informaci či poznámku například na základě telefonického rozhovoru do tzv. úředního záznamu, který je také ve spisu.
Daňový subjekt by v praxi měl vždy požadovat vyhotovení protokolu či alespoň úředního záznamu, protože tento procesní postup zvyšuje právní jistotu pro daňový subjekt. V daních totiž stíhá důkazní břemeno daňový subjekt a každou skutečnost je povinen prokázat právě daňový subjekt. Například, když daňový subjekt žádá o prodloužení lhůty u daného úkonu a správce daně jej telefonicky vyrozumí, že prodloužení lhůty bylo schváleno, je vhodné vyžadovat úřední záznam do spisu anebo alespoň správci daně zaslat datovou schránkou či alespoň emailem písemné potvrzení, že daňový subjekt rozumí, že lhůta byla prodloužena do příslušného data. Bez takových důkazních prostředků se bude obtížně daná situace prokazovat.
DAŇOVÁ INFORMAČNÍ SCHRÁNKA (dále jen „DIS“)
Další možností daňového subjektu k přístupu k informacím ze spisu je nástroj DIS. Zákonné vymezení DIS se nachází v daňovém řádu v § 69 až 69c. DIS poskytuje daňovému subjektu
de facto
on-line přístup k jeho osobnímu daňovému účtu a k veřejné části elektronického spisu vedeného správcem daně. Podmínkou pro práci s DIS je zaručený elektronický podpis nebo zřízená datová schránka. Přičemž daňový subjekt, který má zřízenu datovou schránku, má automaticky zřízenu i DIS a požádá správce daně pouze o zpřístupnění DIS. Zatímco, pokud daňový subjekt nemá datovou schránku zřízenu, tak musí nejprve požádat o zřízení DIS a poté o zpřístupnění DIS. Žádost o zřízení či zrušení DIS, či přihláška k nahlížení do DIS se nachází na stránkách „EPO“1). Správce daně zřídí nebo zruší DIS do 15 dnů od obdržení žádosti a do 60 dnů od obdržení přihlášky zřídí přístup do DIS. Služby DIS, tedy přihlášení do DIS, se také nachází na Daňovém portálu.2) Mezi hlavní nevýhody DIS patří pouze její informativní charakter nikoliv forma oficiálního potvrzení a také fakt, že informace mohou být promítnuty s jistým časovým zpožděním.DIS může být dostupná i pro zástupce daňového subjektu na základě udělené plné moci nebo pro pověřence. Jako u ostatních právních jednání musí příslušná plná moc či pověření zahrnovat i možnost nahlížení do DIS, případně lze udělit plnou moc či pověření právě pro práci s DIS.
Jaké informace se z DIS dozví daňový subjekt?
Z DIS může daňový subjekt zjistit řadu důležitých a užitečných informací, případně lze využívat DIS pro kontrolu plnění daňových povinností zejména s ohledem na podání daňových tvrzení či placení daní.
–
Sledování řádného zaplacení daně
– prostřednictvím DIS lze sledovat přehled vyměřených daňových povinností či odpočtů a jejich plateb či vrácení za aktuální rok a pro tři roky předcházející. Daňový subjekt může prakticky on-line sledovat, zda u některé z daní nemá nedoplatek na dani, a může tak zamezit vzniku úroků z prodlení či dokonce exekuci, ke které finanční úřady přistupují při existenci nedoplatku. Z DIS jsou patrné i předepsané zálohy na dani, takže by daňový subjekt neměl zapomenout zaplatit danou zálohu.–
Osobní daňový kalendář
– v DIS je zpracován pro konkrétní daňový subjekt termínový přehled tvrzení, která má správci daně podat. Daňový subjekt si například může ověřit, že správce daně změnil zdaňovací období pro účely DPH při změně zdaňovacího období z měsíčního na čtvrtletní či naopak, protože změna za splnění podmínek se provádí pouze vyplněním políčka v přiznání k DPH za poslední zdaňovací období kalendářního roku.–
Sledování podání daňových tvrzení a zjištění o vyměření daně z přehledu písemností
– v přehledu písemností DIS může daňový subjekt zkontrolovat, že podal včas daňové tvrzení, a pokud dané podání učinil elektronicky, tak je dokonce v DIS podání uloženo a je možné jej v pdf uložit. Dále je z přehledu písemností patrné, zda daň byla vyměřena, protože v případě vyměření se objeví informace o platebním výměru na příslušnou daň konkludentním způsobem (pokud totiž správce daně daň vyměří bez jakékoliv formy prověřování a v souladu s daňovým tvrzením, tak se platební výměr daňovému subjektu nezasílá, ale pouze se založí do spisu).–
Zjištění informací z veřejné části spisu
– DIS umožňuje sledovat seznam písemností z veřejné části spisu, kdy jsou k dispozici i konkrétní písemnosti zaslané v elektronické podobě.–
Informace o daňovém subjektu
– v DIS jsou dostupné informace o daňovém subjektu, například k jakým daním je registrován, jaká je nahlášena adresa či bankovní spojení.PRAKTICKÉ SITUACE – JAK JE LZE VYŘEŠIT?
Právo nahlížení do spisu či práce s DIS může v některých praktických situacích pomoci ke zdárnému řešení případu, anebo mohou sloužit jako efektivní cesta řešení daného problému.
Příklad
Osvědčení o registraci k DPH se ztratilo z datové schránky
Společnost podala žádost o dobrovolnou registraci k DPH v souladu s daňovým řádem elektronickou formou. Správce daně doručil osvědčení o registraci k DPH do datové schránky. Společnost nemá zaplacenou funkcionalitu datového trezoru v datové schránce. Za půl roku požaduje nový obchodní partner od společnosti předložení originálu či ověřené kopie osvědčení o registraci k DPH. Společnost se snaží písemnost najít v datové schránce, nicméně zjistí, že v datové schránce jsou uchovány písemnosti pouze po dobu 90 dní od přečtení zprávy a poté jsou vymazány.
Daňový subjekt může v tomto případě požádat správce daně o výpis ze spisu včetně ověřovací doložky. Pro úplnost lze doplnit, že kdyby v datové schránce osvědčení nalezeno bylo, tak pro zajištění ověřené kopie je potřeba provést autorizovanou konverzi dokumentu z elektronické podoby do podoby listinné například na kontaktním místě Czech Point za poplatek. Pokud by obchodní partner netrval na předložení originálu osvědčení o registraci k DPH, platnost DPH registrace je možné zjistit také z českého registru plátců DPH3), případně platnost DIČ z databáze EU „VIES“4).
Příklad
Neúměrně dlouhá daňová kontrola před vyměřením daně ohledně osvobození od DPH při dodání zboží do jiného členského státu EU
Správce daně zahájil daňovou kontrolu před vyměřením DPH kvůli nesouladu objemů dodání zboží do jiného členského státu EU vykazovaných českým plátcem DPH v souhrnném hlášení na německé DIČ a údaji dostupnými pro správce daně v databázi EU deklarovanými německým plátcem DPH. Konkrétně kontroluje správce daně důvody nesouladu a prokázání splnění podmínek pro aplikaci osvobození od DPH v souladu s § 64 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“). Protože plátce DPH nakupuje zboží v tuzemsku a většinu zboží prodává do různých členských států EU, tak plátce DPH vykazuje nadměrný odpočet DPH. Podle názoru plátce DPH je daňová kontrola před vyměřením neúměrně dlouhá a plátci DPH je zadržován nadměrný odpočet na DPH, přestože je daňový subjekt přesvědčen, že předložil požadované důkazní prostředky. Co může český plátce DPH v této věci dále podniknout?
Při nečinnosti správce daně může daňový subjekt podat podnět na nečinnostnejblíže nadřízenému správci daně v případě, že správce daně nepostupuje v řízení bez zbytečných průtahů. V této věci lze namítat, že správce daně nevydal rozhodnutí bezodkladně poté, co došlo ke shromáždění podkladů potřebných pro rozhodnutí, případně že správce daně nevydal rozhodnutí, ačkoli uplynuly 3 měsíce ode dne, kdy byl učiněn vůči osobě, která podala podnět, nebo touto osobou poslední úkon v řízení, kterého se předpokládaná nečinnost týká. Dále může plátce DPH podat stížnost na postup správce daně při provádění daňové kontroly. Pokud však bude plátce DPH chtít zjistit možný důvod průtahů, může zkusit nahlédnout do spisu, ve kterém lze nalézt
indicie
pro neúměrně dlouhou daňovou kontrolu. Například je možné ze soupisu dokumentů ve vyhledávací části spisu zjistit, že správce daně provedl dožádání do jiného členského státu EU na několik odběratelů či dodavatelů či dožádání na různé české plátce DPH zahrnuté v obchodním řetězci. Některé dokumenty navíc může správce daně zařadit i do veřejné části spisu. Po zjištění, že je prováděno dožádání, může plátce DPH například nabídnout správci daně součinnost, že svého odběratele, se kterým obchoduje dlouhodobě, osloví napřímo a získá od něj údaje o samovyměření DPH v jeho německém přiznání k DPH a bude se tak snažit rychleji v rámci maximální součinnosti zjistit důvod nesrovnalostí, a tím ukončit prověřování formou daňové kontroly. Dožádání totiž bývá velmi zdlouhavý proces, kdy jiný správce daně reaguje na daný požadavek jiného správce daně někdy také v jiném státě EU. Dále může daňový subjekt navrhovat, aby přímo jeho správce daně zahájil kontrolní postupy u jiného českého plátce DPH, protože podle účinného znění daňového řádu může jakýkoliv místně příslušný správce daně provádět kontrolní postupy napříč Českou republikou. Informace zjištěné ze spisu tak mohou pomoci rychleji vyřešit některá jednání prováděná správcem daně. Pro úplnost lze dodat, že při splnění podmínek v daňovém řádu, náleží daňovému subjektu po uplynutí určité doby úrok ze zadržovaného nadměrného odpočtu DPH.Příklad
Pro účast na veřejné zakázce je třeba předložit výpis o bezdlužnosti
Česká společnost plánuje, že se přihlásí do výběrového řízení na nadlimitní veřejnou zakázku. V zadávací dokumentaci s odkazem na zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, je jednou z podmínek prokázání základní způsobilosti to, že subjekt nemá v České republice nebo v zemi svého sídla v evidenci daní zachycen splatný daňový nedoplatek.
V souladu s daňovým řádem může společnost požádat o vystavení potvrzení o neexistenci daňových nedoplatků vůči orgánům Finanční správy České republiky neboli potvrzení o bezdlužnosti. Žádost o vydání potvrzení o bezdlužnosti nebo o stavu osobního daňového účtu podléhá správnímu poplatku 100 Kč podle zákona o správních poplatcích. Správní poplatek může být uhrazen vylepením kolkové známky, úhradou na pokladně finančního úřadu či bezhotovostním převodem pod správnými platebními údaji. Správce daně pak do několika dní vystaví dané potvrzení, které slouží jako veřejná listina.
Příklad
Podané přiznání k dani z příjmů právnických osob není možné dohledat v archivu
Ve společnosti odešla hlavní účetní do důchodu. Nová hlavní účetní přebrala archiv s informací, že každé podané daňové přiznání je ve vytištěné formě založené v příslušném šanonu, který je označen příslušným zdaňovacím obdobím. Správce daně otevře daňovou kontrolu na dani z příjmů za rok 2014. Při dohledávání příslušného šanonu je zjištěno, že v šanonu se nachází dvě verze daňového přiznání, přičemž ani jedno není podepsané ani orazítkované od finančního úřadu a ani zde není vytištěno potvrzení o odeslání v elektronické formě. Hlavní účetní znejistí, protože neví, zda přiznání bylo vůbec podáno, případně jaká verze je podaná a vyměřená.
V každém případě je vhodné vždy archivovat daňové přiznání, které bylo podáno a vyměřeno. Pokud se podané daňové přiznání ztratí a není ani dohledatelné jako odeslané v datové schránce či v DIS, pak existuje možnost nahlédnutí do spisu, protože veškerá daňová tvrzení podaná daňovým subjektem se nacházejí ve veřejné části spisu. Při nahlédnutí do spisu lze tedy zjistit, která verze přiznání byla podána a k jakému dni, případně je možné požádat o vystavení kopie daňového přiznání.
Příklad
Odklad podání přehledů osoby samostatně výdělečně činné pro účely sociálního a zdravotního pojištění
Přehledy k sociálnímu a zdravotnímu pojištění je povinna osoba samostatně výdělečná činná podat nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání k dani z příjmů (tj. pro kalendářní rok 2016 nejpozději do 2. 5. 2017). Pokud daňové přiznání zpracovává daňový poradce a tato skutečnost je nejpozději do 30. 4. doložena, pak se posunuje také o příslušnou dobu termín pro podání přehledů (tj. pro kalendářní rok 2016 nejpozději do 1. 8. 2017). Jak je možné doložit řádné uložení plné moci?
Odklad podání daňového přiznání k dani z příjmů je možný v případě, že je příslušná plná moc ke zpracování a podání daňového přiznání udělena poradci a je zároveň uplatněna u správce daně před uplynutím tříměsíční lhůty pro podání řádného přiznání k dani z příjmů (tj. pro kalendářní rok 2016 nejpozději do 3. dubna 2017). Při doručení plné moci je možné požádat správce daně o razítko na kopii plné moci. Případně je možné správce daně požádat o výpis ze spisu, ze kterého bude patrné, že je příslušná plná moc uložena. V praxi lze také využít informací z DIS, kde je zaznamenáno uložení plné moci v přehledu písemností jako došlá plná moc s příslušným datem doručení. V praxi je takový důkazní prostředek orgány sociálního a zdravotního pojištění spolu s kopií plné moci přijímána jako doložení odkladu podání přiznání.
Příklad
Doručený platební výměr na úroky z prodlení
Daňovému subjektu je doručen platební výměr na úroky z prodlení za silniční daň, přičemž daňový subjekt je překvapen, protože si není vědom, že neuhradil řádně a včas svoji daňovou povinnost (ve výši 800 000 Kč). Podle platebního výměru se jeví, jako by daň silniční byla uhrazena 27. února 2017. Splatnost silniční daně byla přitom 31. ledna 2017. Daňový subjekt nejprve ověří úspěšnost platby u své banky a zjistí podle internet bankingu, že platba proběhla úspěšně již 20. ledna 2017. Správce daně však po telefonu daňovému subjektu sdělí, že peníze nebyly v řádném termínu splatnosti silniční daně připsány na osobní daňový účet a navíc, že daňový subjekt neplatil na daň silniční ani zálohy.
Daňový subjekt může požádat správce daně o vystavení potvrzení o stavu na osobním daňovém účtu. Pro tyto účely je nezbytné požadovat kromě vydání stavu na osobním daňovém účtu také přehled toků neboli přehled pohybů na osobním daňovém účtu. Podle zákona o správních poplatcích je tato žádost zpoplatněna správním poplatkem ve výši 100 Kč.
Z přehledu toků daňový subjekt zjistí, proč nedoplatek vznikl. Nejprve zjistí, že skutečně opomněl hradit zálohy na silniční daň, a dále zjistí, že úhrada k 27. únoru 2017 byla provedena z důvodu převedení přeplatku na DPH, protože v přiznání za leden 2017 deklaroval daňový subjekt nadměrný odpočet na DPH. Správce daně tak v souladu s daňovým řádem převedl přeplatek na DPH na nedoplatek na jiné dani. Daňový subjekt se tedy znovu podrobněji podívá na bankovní výpis a zjistí, že při úhradě 20. ledna 2017 uvedl překlep ve variabilním symbolu a uhradil daň sice včas na správný bankovní účet správce daně, ale pod jiným daňovým identifikačním číslem.
Jinou možností, jak by daňový subjekt prakticky okamžitě identifikoval případný nedoplatek, je pravidelná kontrola osobního daňového účtu přes DIS v sekci osobní daňové účty, kde je možné sledovat předpisy a platby za jednotlivé daně a sledovat také, zda daňový subjekt na dani nedluží. Výhodou DIS je, že jsou zde předepsány i zálohy, takže by se nemělo stát, že společnost zapomene předepsanou zálohu uhradit.
Pro úplnost lze dodat, že úhrada pod nesprávným variabilním symbolem či opomenutí placení záloh v určitém případě jsou důvody pro úplné či částečné prominutí úroků z prodlení, nicméně vzhledem k výši úroku z prodlení nebude zřejmě tato žádost o prominutí podána, protože částka za úrok nebude materiální. Daňový subjekt ale může zkusit žádost o prominutí podat, pokud se vejde do příslušných ospravedlnitelných důvodů. V této věci by mohlo přicházet v úvahu podle Pokynu Generálního finančního ředitelství GFŘ-D-21 k promíjení příslušenství daně:
–
Původní platba daně je daňovým dlužníkem vykonána omylem na jiný variabilní symbol nebo jiný účet správce daně, přičemž se současně nejedná o nejasnou platbu, promíjí se 100 %.
–
V případech, kdy jsou sankciovány pozdní platby zálohové povinnosti, a celková daňová povinnost nevznikne, či je nižší než úhrn případně zaplacených záloh, se promíjí 70 %.
Žádost o prominutí částky na příslušenství 3 000 Kč a méně nepodléhá správnímu poplatku, za žádost na vyšší částky je třeba uhradit správní poplatek ve výši 1 000 Kč.
Příklad
Podané odvolání neobsahuje správné argumenty
Společnost nesouhlasí s platebním výměrem vydaným na základě provedené daňové kontroly, a proto se rozhodla podat odvolání proti tomuto rozhodnutí doručeného 20. 2. 2017. Odvolání si nejprve vypracovala společnost a poté jej předala daňovému poradci k dopracování. Daňový poradce odvolání upravil co do formálních náležitostí odvolání a dále do odvolání přidal podpůrnou argumentaci z judikatury Nejvyššího správního soudu a Soudního dvora EU. Hlavní účetní přeposlala emailem 8. 3. 2017 asistence společnosti odvolání ve formátu „.xml“ k podání, a ta verzi z emailu podala z aplikace EPO se zaručeným elektronickým podpisem jednatele. Asistentka si ale zapomněla uložit potvrzení o podání. Hlavní účetní dva dny před uplynutím lhůty pro podání odvolání pro jistotu kontroluje, zda bylo odvolání podáno. Protože asistentka zapomněla uložit potvrzení o podání, hlavní účetní si není jistá, zda odvolání bylo podáno.
Odvolání musí daňový subjekt podat do 30 dnů ode dne napadaného doručení rozhodnutí. Pozdě podané odvolání by znamenalo zamítnutí odvolání a zastavení odvolacího řízení z důvodu, že bylo odvolání podáno po lhůtě. Dodržení termínu pro podání odvolání je tedy nezbytné zkontrolovat. Hlavní účetní jakožto pověřená osoba k nahlížení do spisu využije práva daňového subjektu nahlédnout do spisu a pořídit si kopii. Při osobní návštěvě finančního úřadu ze spisu zjistí, že odvolání sice bylo řádně podáno 8. 3. 2017, nicméně byla podána původní verze odvolání připravená společností (která neobsahuje ani povinné náležitosti odvolání ani neobsahuje přidanou argumentaci vypracovanou daňovým poradcem). Hlavní účetní při kontrole emailové korespondence zjistí, že zaslaný dokument „.xml” skutečně obsahoval nesprávnou verzi odvolání. Lze v této věci napravit pochybení?
Tuto situaci lze v souladu s daňovým řádem napravit. Jednak platí, že pokud obsahuje podané odvolání vady, které brání řádnému projednání věci (např. některá chybějící náležitost), tak správce daně vyzve odvolatele k doplnění podání s poučením, v jakém směru musí být doplněno, a stanoví pro to přiměřenou lhůtu, která nesmí být kratší než 15 dnů. V případě, že daňový subjekt odstraní vady, které brání řádnému projednání věci, a učiní tak ve lhůtě, potom platí, že odvolání bylo podáno řádně a včas. Navíc, do doby, než je rozhodnutí o odvolání vydáno, může daňový subjekt odvolání měnit, doplňovat nebo vzít zpět.
V praxi lze doporučit při podávání jakéhokoliv podání zavést minimálně dvojí kontrolu a ideálně využívat archivaci podaných písemností, a to uložením potvrzení z EPO obsahujícího rovněž samotné podání, nebo posíláním z datové schránky s využitím ukládání v datovém trezoru, případně kontrola přes DIS, kde je jednak zjevné datum podání a v případě zaslání elektronickou formou je v DIS přístupné i samotné podání.
Příklad
Daňový subjekt podá dodatečné přiznání k DPH s vratkou a čeká na vyměření
Daňový subjekt podal dodatečné přiznání k DPH 28. 2. 2017, kde deklaruje záporný rozdíl oproti poslední známé dani (tedy vratka DPH), a potřebuje vědět, zda již byla daň vyměřena, aby mohl podat žádost o vrácení přeplatku, který bude vrácen do 30 dní ode dne podání žádosti. Při podání dodatečného daňového přiznání daňový subjekt v praxi nemá informaci, zda již byla daň dodatečně doměřena. V případě, kdy se doměřovaná daň neodchyluje od daně tvrzené daňovým subjektem, tak správce daně nemusí daňovému subjektu výsledek vyměření oznamovat rozhodnutím, tj. dodatečným platebním výměrem. Dodatečný platební výměr správce daně pouze založí do spisu. Prakticky tak daňový subjekt nemá informaci, kdy byla daň doměřena. Jak může daňový subjekt postupovat?
V praxi se běžně postupuje tak, že daňový subjekt telefonicky kontaktuje správce daně, který mu obvykle skutečnost sdělí a provede úřední záznam. Pokud má daňový subjekt zpřístupněnu DIS, tak je možné tuto informaci zjistit v sekci přehled písemností, kde se objeví konkludentní dodatečný platební výměr. Více formalizovanou cestou je možnost nahlédnout do spisu či požádat o výpis ze spisu, ze kterého bude patrné, zda již byla daň doměřena. Další možnost je vyžádat si od správce daně stejnopis dodatečného platebního výměru. Na zaslání má ale správce daně lhůtu 30 dnů ode dne obdržení žádosti, anebo při podání žádosti již před okamžikem vydání dodatečného platebního výměru pak ode dne vydání dodatečného platebního výměru.
ZÁVĚR
V praxi lze doporučit daňovým subjektům využívat práva nahlížet do spisu při řešení různých problematických situací. Dále lze doporučit pracovat s DIS, která je zřizována zdarma, protože jde o praktickou a operativní formu přístupu k užitečným informacím (zejména sledování placení daní a podávání daňových tvrzení). Do budoucna by mohla být funkcionalita DIS rozšířena, aby daňové subjekty měly co nejsnazší možnost plnit své daňové povinnosti a minimalizovat v tomto ohledu své administrativní náklady a aby také mohly využívat svá práva stanovená v daňovém řádu.
1) https://adisepo.mfcr.cz/adistc/adis/idpr_epo/epo2/uvod/vstup_expert.faces
2) https://adisepo.mfcr.cz/adistc/adis/idpr_pub/dpr/uvod.faces
3) http://adisreg.mfcr.cz/adistc/DphReg
4) http://ec.europa.eu/taxation_customs/vies/