Vedlejší činnost spolků

Vydáno: 20 minut čtení

Spolky představují jednu z právních forem neziskových organizací, které mohou být zakládány pouze za jiným účelem, než je podnikání a výdělečná činnost. Účelem založení spolku nemůže být dosahování zisku, neboť smyslem existence spolku a jeho posláním je uplatňování určitého společného neziskového zájmu zakladatelů, a to bez ohledu na to, zda se jedná o zájem výlučně soukromý nebo veřejný, případně o kombinaci soukromého a veřejného účelu. Zatímco právní předpisy jednoznačně zakazují výdělečný účel spolku, nezakazují provozování výdělečné činnosti jako takové. V praxi však může výdělečná činnost spolku přinášet některé nejasnosti.

Vedlejší činnost spolků
Ing.
Pavlína
Orlová
Hlavní činností spolku může být jen uspokojování nebo ochrana zájmů, k jejichž naplňování byl spolek založen. Hlavní činností spolku nemůže být podnikání nebo jiná výdělečná činnost.
K dosahování účelu založeného spolku však může docházet různými činnostmi, a to jak prostřednictvím hlavní činnosti, tak nepřímo formou vedlejší (výdělečné) činnosti. Podmínkou vykonávání vedlejší činnosti však je, že musí být vyvíjena pouze k podpoře a financování činnosti hlavní nebo k hospodárnému využívání majetku spolku. Zisk dosažený vedlejší činností může být použit pouze pro činnost spolku včetně správy majetku, nikoliv k rozdělení mezi členy spolku.
Spolky mohou podnikat či vyvíjet jinou výdělečnou činnost za předpokladu, že jim to nezakazují jejich stanovy a že je tato činnost vykonávána v souladu s nimi. Uskutečňování výdělečné činnosti by mělo reflektovat cíle a způsoby činnosti spolku, mělo by mít skutečně povahu činnosti vedlejší. Ve stanovách je třeba vedlejší činnost jasně a přesně odlišit od činnosti hlavní a upravit podrobněji podmínky jejího provozování. Předmět vedlejší činnosti je povinně zapisovaným údajem ve spolkovém rejstříku.
Pojem výdělečné činnosti je širším označením, které zahrnuje jak podnikání, tak i jinou výdělečnou činnost.
Vedlejší činností
může být:
-
podnikání, například živnostenské podnikání, kdy je spolek postaven na roveň kteréhokoliv jiného podnikatele, nebo
-
jiná výdělečná činnost, než je podnikání, například pronájem nemovitých věcí spolku, pokud s ním nejsou spojeny jiné než základní služby a nejedná se o živnostenské podnikání spočívající v poskytování pronájmu nemovitých věcí s jinými službami.
Jestliže se spolek rozhodne provozovat vedlejší činnost naplňující znaky podnikání podle zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „ŽZ“ (tj. samostatné provozování soustavné činnosti, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku v souladu s ŽZ), je třeba splnit veškeré podmínky pro konkrétní druh živnosti a získat živnostenské oprávnění. Toto živnostenské oprávnění se předkládá rejstříkovému soudu jako příloha k návrhu na zápis údajů, případně změny zapsaných údajů ve spolkovém rejstříku.
Spolek se může podílet i na podnikání jiné osoby nebo jiných osob, pokud si takovou možnost neomezí ve stanovách. Např. může vlastnit akcie akciové společnosti nebo být společníkem společnosti s ručením omezeným, př