Daň z příjmů fyzických osob stanovená paušální částkou

Ing. Jiří Vychopeň

Vydáno: 30. 06. 2016 26 minut čtení

Ing.

Jiří

Vychopeň

Již od roku 2001 je v § 7a zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), zavedena pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob možnost stanovení daně paušální částkou, a to na základě žádosti poplatníka podané místně příslušnému správci daně.

Daň paušální částkou může správce daně stanovit pouze poplatníkovi daně z příjmů fyzických osob, kterému kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů zdanitelných zvláštní sazbou daně plynou příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP včetně úroků z vkladů na účtu, který je podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání poplatníka.

Příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP jsou:

příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,

příjmy ze živnostenského podnikání,

příjmy z jiného podnikání, ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění.

Úroky z vkladů na účtu, který je podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání poplatníka, jsou při běžném způsobu zdaňování zahrnovány do příjmů z kapitálového majetku podle § 8 ZDP.

Poplatníkovi s výše uvedenými příjmy může být na jeho žádost stanovena správcem daně daň z příjmů paušální částkou, pokud jsou splněny

následující podmínky:

roční výše příjmů poplatníka podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP včetně úroků z vkladů na účtu, který je podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání poplatníka, v bezprostředně předcházejících třech zdaňovacích obdobích nepřesáhla 5 000 000 Kč,

poplatník provozuje podnikatelskou činnost bez zaměstnanců,

poplatník provozuje podnikatelskou činnost bez spolupracujících osob, s výjimkou případu, kdy poplatník provozuje podnikatelskou činnost za spolupráce druhého z manželů,

poplatník není společníkem společnosti podle § 2716 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“).

Paušální částkou může být daň z příjmů stanovena i poplatníkovi, který je plátcem daně z přidané hodnoty.

Přestože je okruh poplatníků, kterým může být daň stanovena paušální částkou, poměrně široký, je tento způsob zdanění příjmů v praxi málo využívaný, i když může být pro poplatníka v řadě případů výhodný.

Mezi výhody daně stanovené paušální částkou patří zejména úspora administrativy při zjišťování základu daně z příjmů, jelikož poplatník je podle § 7a odst. 7 ZDP pro tento účel povinen vést pouze

jednoduchou evidenci o výši dosahovaných příjmů, výši pohledávek a o hmotném majetku používaném pro výkon činnosti.

Výhodou daně stanovené paušální částkou může být i to, že poplatník již na začátku zdaňovacího období přesně ví, jak velkou daň z příjmů za toto zdaňovací období bude platit.

Paušální částkou může být daň z příjmů stanovena i poplatníkovi, který vede účetnictví.

Zpravidla však poplatník, kterému je stanovena daň paušální částkou podle § 7a ZDP, nevede účetnictví, a tudíž nemá pro účely daní z příjmů svůj majetek v obchodním majetku (k vyřazení z obchodního majetku dochází podle ustanovení § 4 odst. 4 ZDP dnem, kdy poplatník o obchodním majetku naposledy účtoval nebo jej naposledy uváděl v daňové evidenci vedené podle § 7b ZDP). V případě, že je poplatník účetní jednotkou podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZÚ“), a vede účetnictví i ve zdaňovacím období, za které je mu stanovena daň z příjmů paušální částkou, je jeho majetek vedený v účetnictví považován pro účely daně z příjmů za obchodní majetek.

I na poplatníka, kterému je stanovena daň paušální částkou podle § 7a ZDP, se vztahují evidenční a záznamní povinnosti stanovené jinými právními předpisy, např.:

Poplatník, který v rámci své samostatné činnosti, ze které mu plynou příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP, přijímá nebo vydává platby v hotovosti, je podle ustanovení § 97 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“), povinen vést průběžně

evidenci přijatých a vydaných plateb v hotovosti,

pokud nezaznamenává údaje o těchto platbách v jiné evidenci stanovené zákonem.

Je-li poplatník s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP plátcem daně z přidané hodnoty, je podle § 100 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), povinen vést v

evidenci pro účely daně z přidané hodnoty

veškeré údaje vztahující se k jeho daňovým povinnostem podle uvedeného zákona, a to v členění potřebném pro sestavení daňového přiznání, souhrnného hlášení nebo kontrolního hlášení. V evidenci pro účely daně z přidané hodnoty je plátce povinen vést také přehled uskutečněných plnění, která jsou osvobozena od daně nebo nejsou předmětem daně, a přehled obchodního majetku. Pro účely daně z přidané hodnoty se podle § 4 odst. 4 písm. c) ZDPH rozumí obchodním majetkem souhrn majetkových hodnot, který slouží nebo je určen osobě povinné k dani k uskutečňování ekonomických činností.

Není-li poplatník s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP plátcem daně z přidané hodnoty, ale je osobou povinnou k dani podle § 5 ZDPH, musí průběžně

zjišťovat výši obratu podle § 4a ZDPH,

který je hlavním kritériem pro vznik plátce daně z přidané hodnoty a

s tím související povinnosti registrace dosavadního neplátce k této dani. Podle § 6 ZDPH se plátcem stane osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, jejíž obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne 1 000 000 Kč, s výjimkou osoby, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. Poplatník s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP, který je osobou povinnou k dani podle § 5 ZDPH, se ale i bez ohledu na výši obratu může stát plátcem i z jiných důvodů stanovených v § 6a až 6f ZDPH, případně se může stát identifikovanou osobou v případech vymezených v § 6g až 6l ZDPH.

Správce daně může podle § 97 odst. 2 DŘ uložit kterémukoliv daňovému subjektu (tj. i poplatníkovi, kterému byla stanovena daň z příjmů paušální částkou podle § 7a ZDP), aby kromě evidence stanovené právním předpisem vedl

zvláštní záznamy potřebné pro správné zjištění a stanovení daně.

Součástí rozhodnutí o této záznamní povinnosti musí být přesné stanovení zaznamenávaných údajů, jejich členění a uspořádání, popřípadě návaznost na doklady, z nichž je záznam veden.

POSTUP POPLATNÍKA PŘI UPLATNĚNÍ DANĚ STANOVENÉ PAUŠÁLNÍ ČÁSTKOU

Poplatník s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP, který splňuje stanovené podmínky pro uplatnění daně z příjmů stanovené paušální částkou, si může

podat u místně příslušného správce daně žádost o stanovení daně paušální částkou, a to nejpozději do 31. ledna běžného zdaňovacího období.

Poplatník, který dosud zdaňoval výše uvedené příjmy standardním způsobem (tj. podáním daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob), se tedy musí rozhodnout pro případné uplatnění daně stanovené paušální částkou za zdaňovací období již na jeho počátku (obvykle ještě před podáním daňového přiznání za uplynulé zdaňovací období).

Jestliže poplatník ve zdaňovacím období provozuje samostatnou činnost, ze které mu plynou příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP, za spolupráce druhého z manželů, může o stanovení daně paušální částkou požádat i spolupracující manžel (manželka).

V žádosti o stanovení daně paušální částkou uvede poplatník tyto údaje:

předpokládané příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP (dále jen „předpokládané příjmy“),

předpokládané výdaje k uvedeným příjmům (dále jen „předpokládané výdaje“) a

další skutečnosti rozhodné pro stanovení daně paušální částkou uvedené v § 7a odst. 2 až 7 ZDP.

předpokládaných příjmů

zahrne poplatník příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž se daň vybírá zvláštní sazbou daně.

Podle § 7a odst. 3 ZDP

do předpokládaných příjmů

zahrnují také:

příjmy z prodeje majetku, který byl vložen do obchodního majetku poplatníka,

příjmy ze zrušení rezervy vytvořené podle zákona č. 593/1992 Sb. o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoR“).

Do předpokládaných příjmů

se nezahrnují

tyto příjmy ze samostatné činnosti:

podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na zisku,

příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem,

příjmy z výkonu nezávislého povolání,

příjmy z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku.

Při uvádění předpokládaných příjmů v žádosti by měl poplatník vycházet ze známých i očekávaných skutečností, ze kterých mu mohou vyplývat v běžném zdaňovacím období zdanitelné příjmy, zejména z uzavřených smluv a dohod, ze stavu pohledávek za již uskutečněná plnění, případně i z porovnání výše příjmů za předcházející období. Podle konkrétních podmínek je přitom třeba zvážit riziko, že skutečné příjmy se mohou významně odlišovat od předpokládaných, případně se mohou vyskytnout i další (zatím nepředpokládané) příjmy. Následkem by mohlo být zrušení daně stanovené paušální částkou, případně vznik povinnosti podat daňové přiznání, jak bude dále uvedeno.

Problematický může být zejména odhad příjmů ze zamýšleného prodeje nemovitých a movitých věcí, které měl poplatník vloženy do obchodního majetku, jestliže v době podání žádosti o stanovení daně paušální částkou nebyla ještě uzavřena kupní smlouva, nejsou k dispozici údaje o ceně obvyklé v místě a čase apod.

V praxi mohou mít poplatníci (ale i správci daně) problém s rozlišováním předpokládaných příjmů podle konkrétního ustanovení ZDP (např. zda se jedná o příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP nebo o příjem ze závislé činnosti podle § 6 ZDP, zda se jedná o příjmy z podnikání nebo o příjem z výkonu nezávislého povolání, zda jde o příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP nebo o ostatní příjmy podle § 10 ZDP apod.).

Vymezení

předpokládaných výdajů

pro daný účel není v § 7a odst. 1 ZDP formulováno dosti jasně. Z logiky věci je ale zřejmé, že do předpokládaných výdajů by poplatník měl zahrnout

jen daňově uznatelné výdaje podle § 24 ZDP,

které souvisí s předpokládanými příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP, tj. např. i odpisy hmotného majetku a plnění ve formě úplaty u finančního leasingu v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období, nikoliv však např. platby záloh a doplatků pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Podle § 7a odst. 3 ZDP

do předpokládaných výdajů

zahrnuje také:

zůstatková cena prodaného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat,

výše rezervy vytvořené pro příslušné zdaňovací období podle ZoR (např. výše vytvořené rezervy na opravy hmotného majetku).

Poplatník uvádí v žádosti pouze celkovou výši předpokládaných výdajů bez jejich bližší specifikace, přičemž v § 7a ZDP není uvedeno nic o prokazování výše předpokládaných výdajů. Pokud jde o odpisy hmotného majetku, nic zřejmě nebrání tomu, aby poplatník ve zdaňovacích obdobích, ve kterých uplatňuje daň stanovenou paušální částkou, využíval možnosti přerušení odpisů podle ustanovení § 26 odst. 8 ZDP (podle tohoto ustanovení nelze odpisování přerušit jen v tom případě, že poplatník uplatňuje výdaje paušální částkou podle § 7 nebo 9 ZDP, nikoliv při uplatňování daně stanovené paušální částkou podle § 7a ZDP).

Mezi

další skutečnosti důležité pro stanovení daně paušální částkou

patří zejména:

druh podnikatelské činnosti (při více různých činnostech v běžném zdaňovacím období i poměr, v jakém se na jednotlivých činnostech podílejí předpokládané příjmy),

údaj o roční výši příjmů ze samostatné činnosti podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP včetně úroků z vkladů na účtu, který je podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání poplatníka, za bezprostředně předcházející 3 zdaňovací období,

údaje rozhodné pro uplatnění nezdanitelných částí základu daně podle § 15 ZDP v předpokládané výši (např. úroky z úvěrů ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru použitých na financování bytových potřeb poplatníka, příspěvek poplatníka na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo na doplňkové penzijní spoření, pojistné na soukromé životní pojištění poplatníka, případně i zamýšlené dary na vymezené účely),

předpokládané slevy na dani podle § 35ba ZDP (tj. zejména základní slevu na poplatníka a případně další slevy, na které má poplatník v daném zdaňovacím období nárok) nebo podle § 35c ZDP (tj. daňové zvýhodnění na vyživované děti, které může poplatník v daném zdaňovacím období uplatnit formou slevy na dani, nikoliv jako daňový

bonus

údaje o případné spolupráci s druhým z manželů včetně poměru, v jakém se rozdělují společné příjmy a výdaje podle § 13 ZDP (v případě zahájení nebo ukončení spolupráce v běžném zdaňovacím období je nutné uvést datum zahájení nebo ukončení této spolupráce).

Pokud poplatník provozuje samostatnou činnost, ze které mu plynou příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP, za spolupráce druhého z manželů, rozdělí se předpokládané příjmy a předpokládané výdaje na spolupracujícího manžela (manželku) v poměru stanoveném podle § 13 ZDP. Nezdanitelné části základu daně podle § 15 ZDP, slevy na dani podle § 35ba ZDP a slevu na dani podle § 35c ZDP uplatní poplatník i spolupracující manžel (manželka) v žádosti o stanovení daně paušální částkou samostatně.

POSTUP SPRÁVCE DANĚ PŘI STANOVENÍ DANĚ PAUŠÁLNÍ ČÁSTKOU

Správce daně

stanoví daň paušální částkou po projednání s poplatníkem do 15. května běžného zdaňovacího období.

Pokud stanovený termín nebude dodržen, nelze stanovit pro toto zdaňovací období daň paušální částkou.

Podle ustanovení § 7a odst. 3 ZDP správce daně určí výši daně paušální částkou v závislosti na výši předpokládaných příjmů, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž se daň vybírá zvláštní sazbou daně, a na výši předpokládaných výdajů, nejméně však ve výši podle § 7 odst. 7 ZDP.

Podle § 7 odst. 7 ZDP může poplatník, pokud neuplatní výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu, uplatnit výdaje, s výjimkou uvedenou v § 12 ZDP, ve výši:

80% z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů ze živnostenského podnikání řemeslného; nejvýše však lze uplatnit výdaje do částky 1 600 000 Kč,

60% z příjmů ze živnostenského podnikání (kromě živnostenského podnikání řemeslného); nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 200 000 Kč,

30% z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku poplatníka; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč,

40% z jiných příjmů ze samostatné činnosti, s výjimkou příjmů podle § 7 odst. 1 písm. d) ZDP a podle § 7 odst. 6 ZDP; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč.

Příklad

Poplatník, který provozuje živnost účetního poradce, vedení účetnictví a vedení daňové evidence, si podal v měsíci lednu 2016 žádost o stanovení daně paušální částkou na zdaňovací období roku 2016, přičemž v žádosti uvedl předpokládané příjmy ze živnosti ve výši 500 000 Kč a předpokládané výdaje k těmto příjmům ve výši 200 000 Kč.

Pokud správce daně do 15.5.2016 stanoví poplatníkovi daň paušální částkou, bude v daném případě vycházet z předpokládaných příjmů ve výši uvedené poplatníkem, tj. 500 000 Kč, od kterých odečte předpokládané výdaje ve výši 300 000 Kč (tj. 60% z 500 000 Kč). Základ pro stanovení daně paušální částkou bude v tomto případě činit 200 000 Kč.

Pokud by ale v daném případě poplatník v žádosti uvedl předpokládané výdaje např. ve výši 400 000 Kč (tj. ve výši přesahující výdaje v procentní výši podle § 7 odst. 7 ZDP), správce daně by pro účel stanovení daně paušální částkou odečetl od předpokládaných příjmů ve výši 500 000 Kč předpokládané výdaje ve výši uvedené poplatníkem, tj. ve výši 400 000 Kč. Základ pro stanovení daně paušální částkou by v takovém případě činil 100 000 Kč.

Jak bylo již dříve uvedeno, v případě spolupráce manželů je daň paušální částkou stanovena každému z nich jednotlivě, přičemž správce daně rozdělí předpokládané příjmy a předpokládané výdaje (případně výdaje v procentní výši podle § 7 odst. 7 ZDP) podle údajů o spolupráci uvedených poplatníkem v žádosti.

Z rozdílu mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji (případně výdaji v procentní výši podle § 7 odst. 7 ZDP) po odečtení nezdanitelných částí základu daně správce daně

vypočte daň sazbou podle § 16 ZDP

(v současné době je tato sazba stanovena ve výši 15%).

Vypočtenou daň správce daně dále

sníží o předpokládané slevy na dani podle § 35ba ZDP a o předpokládanou slevu na dani podle § 35c ZDP,

uplatněné poplatníkem v žádosti o stanovení daně paušální částkou. Jak bylo již dříve uvedeno, při stanovení daně paušální částkou se nepřihlíží k předpokládanému nároku na uplatnění daňového bonusu na vyživované děti podle § 35c ZDP.

Podle ustanovení § 7a odst. 4 ZDP činí daň stanovená paušální částkou, i po snížení o uplatněné předpokládané slevy na dani podle § 35ba a 35c ZDP,

nejméně 600 Kč za zdaňovací období.

Správce daně sepíše o stanovení daně paušální částkou protokol o projednání této daně s poplatníkem, jehož součástí je i

rozhodnutí o výši daně stanovené paušální částkou a uvedení zdaňovacího období, kterého se týká.

Podle ustanovení § 7a odst. 5 ZDP může správce daně stanovit daň paušální částkou i na více zdaňovacích období, nejdéle však na tři zdaňovací období.

Rozhodnutí správce daně o výši daně stanovené paušální částkou vyhlášené při projednání s poplatníkem musí obsahovat zejména:

předpokládanou výši příjmů,

předpokládanou výši výdajů,

rozdíl mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji upravený podle § 7a odst. 2 ZDP,

výši uplatněných částek podle § 15 ZDP,

výši slev na dani podle § 35ba ZDP a slevy na dani podle § 35c ZDP,

výši daně a zdaňovací období, kterého se týká.

Jestliže poplatník se stanovenou daní při jejím projednání souhlasí, nelze se proti vyhlášenému rozhodnutí o stanovení daně paušální částkou odvolat. Pokud poplatník při projednání vyjádří s výší daně nesouhlas, nebude daň paušální částkou stanovena.

Při zjištění, že výše daně stanovené paušální částkou neodpovídá příjmu z činnosti, ze které byla tato daň stanovena, nebo došlo k nedodržení podmínek stanovených pro uplatnění daně stanovené paušální částkou (např. poplatník v průběhu zdaňovacího období přijme zaměstnance nebo se stane společníkem společnosti podle § 2717 a násl. NOZ), může podle ustanovení § 7a odst. 6 ZDP správce daně

zrušit rozhodnutím daň stanovenou paušální částkou.

Může tak ale učinit pouze pro zdaňovací období následující po zdaňovacím období, ve kterém byly uvedené skutečnosti zjištěny, což znamená, že správce daně v žádném případě již nemůže zrušit paušální daň stanovenou pro běžné zdaňovací období.

Příklad

Dne 10. května 2016 vydal správce daně rozhodnutí o stanovení paušální daně poplatníkovi na základě jeho včas podané žádosti, ve které byly uvedeny předpokládané roční příjmy ze živnosti ve výši 1 000 000 Kč a předpokládané výdaje k těmto příjmům ve výši 850 000 Kč.

Podle těchto údajů správce daně stanovil poplatníkovi daň paušální částkou pro zdaňovací období roku 2016 a pro zdaňovací období roku 2017.

V měsíci listopadu 2016 správce daně zjistí, že poplatníkovy příjmy ze živnosti budou nejméně o 100 000 Kč vyšší. Daň stanovenou paušální částkou pro zdaňovací období roku 2016 již správce daně nebude moci zrušit, může ji však zrušit pro zdaňovací období rok 2017.

Pokud by v daném případě správce daně zjistil uvedený rozdíl v příjmech až po skončení zdaňovacího období roku 2016, nemohl by již zrušit ani daň stanovenou paušální částkou pro zdaňovací období roku 2017.

Právní úprava daně stanovené paušální částkou nestanoví postup poplatníka nebo správce daně v případě, že v průběhu zdaňovacího období, na které je již stanovena daň paušální částkou, dojde ke změně skutečností rozhodných pro uplatnění nezdanitelných částí základu daně podle § 15 ZDP, které při podání žádosti o stanovení daně paušální částkou ani při jejím projednání se správcem daně nebyly poplatníkovi ještě známy (např. narození dalšího dítěte, uzavření životního pojištění nebo penzijního připojištění, ukončení životního pojištění nebo penzijního připojištění, poskytnutí daru apod.). Uvedenou situaci lze v konkrétním případě zřejmě řešit jedině postupem podle § 117 až 120 DŘ, tj. využitím možnosti obnovy řízení na žádost poplatníka nebo z moci úřední.

PLACENÍ DANĚ STANOVENÉ PAUŠÁLNÍ ČÁSTKOU

Daň stanovená paušální částkou je poplatníkovi vyměřena na základě rozhodnutí správce daně uvedeného v protokolu o ústním jednání, jak je výše uvedeno. Protokol podepisuje i poplatník. Daň stanovená paušální částkou se již nevyměřuje platebním výměrem.

Daň stanovenou paušální částkou musí poplatník zaplatit nejpozději

do 15. prosince běžného zdaňovacího období.

DAŇ STANOVENÁ PAUŠÁLNÍ ČÁSTKOU A DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ

Poplatník, kterému byla na základě jeho žádosti stanovena podle předpokládaných příjmů a předpokládaných výdajů za běžné zdaňovací období daň paušální částkou, nepodává za toto období daňové přiznání k dani z příjmů, pokud nenastanou skutečnosti uvedené v § 7a odst. 5 ZDP, jak je níže uvedeno.

Dosáhne-li poplatník v průběhu zdaňovacího období

příjmů z prodeje věci, která byla zahrnuta do obchodního majetku, nebo jiných příjmů podle § 6, § 7 odst. 1 písm. d), § 7 odst. 2, § 8, § 9 nebo § 10 ZDP v úhrnné výši přesahující 15 000 Kč za zdaňovací období, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž se daň vybírá zvláštní sazbou daně, než při stanovení daně paušální částkou předpokládal,

je podle ustanovení § 7a odst. 5 ZDP povinen po skončení zdaňovacího období podat řádné daňové přiznání. Příjmy a výdaje z činností podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP se v tomto daňovém přiznání neuvádí ve skutečně dosažené výši, ale ve výši, ze které správce daně vycházel při stanovení daně paušální částkou (tj. předpokládané příjmy a předpokládané výdaje). Zaplacená daň stanovená paušální částkou se v daňovém přiznání započte na výslednou daňovou povinnost.

Podáním daňového přiznání se rozhodnutí o stanovení daně paušální částkou ruší.

Příklad

Poplatník, který provozuje volnou živnost, uvedl v žádosti o stanovení daně paušální částkou pro zdaňovací období roku 2016 předpokládané příjmy z provozování živnosti ve výši 750 000 Kč a předpokládané výdaje ve výši 500 000 Kč. V měsíci květnu 2016 mu správce daně stanovil daň paušální částkou pro rok 2016, kterou poplatník zaplatí do 15.12.2016.

Po skončení zdaňovacího období roku 2016 poplatník zjistí, že:

skutečně dosažené příjmy ze živnosti včetně úroků z běžného účtu dosáhly 830 000 Kč,

skutečné výdaje na dosažení, zajištění a udržení uvedených příjmů činily 510 000 Kč.

Pokud poplatník nebude mít v roce 2016 žádné další příjmy, nebude podávat za toto zdaňovací období daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob a daňovou povinnost splní zaplacením daně stanovené paušální částkou.

Pokud poplatník obdrží v roce 2016 ještě navíc např. částku 100 000 Kč za prodej auta, které bylo vyřazeno z jeho obchodního majetku v roce 2015 (jedná se tedy o příjem zahrnutý do dílčího základu daně podle § 10 ZDP), bude muset za zdaňovací období roku 2016 podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ve kterém bude dílčí základ daně podle § 7 ZDP stanoven podle předpokládaných příjmů ze živnosti a předpokládaných výdajů na tyto příjmy, jak byly uvedeny v žádosti poplatníka o stanovení daně paušální částkou, tj. příjmy ve výši 750 000 Kč a výdaje ve výši 500 000 Kč (nikoliv skutečně dosažené příjmy ze živnosti ani skutečně vynaložené výdaje na tyto příjmy). V daňovém přiznání dále poplatník zahrne do dílčího základu daně podle § 10 ZDP skutečně dosažené příjmy z prodeje auta ve výši 100 000 Kč. Na výslednou daňovou povinnost v tomto daňovém přiznání poplatník započte daň stanovenou paušální částkou, kterou zaplatil do 15.12.2016.

DAŇ STANOVENÁ PAUŠÁLNÍ ČÁSTKOU A VYMĚŘOVACÍ ZÁKLADY PRO POJISTNÉ OSVČ

Podle § 5b odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, je vyměřovacím základem OSVČ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti částka, kterou si určí, ne však méně než 50% daňového základu, přičemž

u OSVČ, která je poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou podle § 7a ZDP, se za daňový základ považuje rozdíl mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji, z něhož se vychází při výpočtu daně z příjmů stanovené paušální částkou.

Podle § 3a odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, je vyměřovacím základem u OSVČ 50% příjmu ze samostatné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení, přičemž

u OSVČ, která je poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou podle § 7a ZDP, se za příjem ze samostatné výdělečné činnosti považuje, jde-li o příjmy z činnosti podléhající dani z příjmů stanovené paušální částkou, předpokládaný příjem a za výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení se považují předpokládané výdaje za takový rok.

PŘECHOD Z UPLATŇOVÁNÍ DANĚ STANOVENÉ PAUŠÁLNÍ ČÁSTKOU NA UPLATŇOVÁNÍ VÝDAJŮ V PROCENTNÍ VÝŠI

Poplatník s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP, který v běžném roce uplatňuje daň paušální částkou podle § 7a ZDP, může v následujícím roce přejít na způsob zjišťování dílčího základu daně z uvedených příjmů podle jejich skutečně dosažené výše s uplatněním výdajů ve stanovené procentní výši podle § 7 odst. 7 ZDP (tzv. výdajových paušálů). Na tento případ se nevztahuje povinná úprava základu daně (dílčího základu daně) podle § 23 odst. 8 ZDP.

DAŇ STANOVENÁ PAUŠÁLNÍ ČÁSTKOU A UKONČENÍ NEBO PŘERUŠENÍ ČINNOSTI

Úprava základu daně (dílčího základu daně) podle § 23 odst. 8 ZDP se nevztahuje ani na případ, kdy podnikatel, jemuž byla na zdaňovací období stanovena daň paušální částkou podle § 7a ZDP, v tomto zdaňovacím období ukončí nebo přeruší svou podnikatelskou činnost. Ukončení nebo přerušení podnikatelské činnosti v průběhu běžného zdaňovacího období nemá žádný vliv na již vydané rozhodnutí správce daně o stanovení daně paušální částkou pro toto zdaňovací období. Může však znamenat zrušení daně stanovené paušální částkou na následující zdaňovací období, pokud v něm poplatník svou podnikatelskou činnost neobnoví.

Související dokumenty

Zákony

Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty

Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád

89/2012 Sb., občanský zákoník