Bezúplatné příjmy v roce 2016, 2. část

Vydáno: 18 minut čtení
Bezúplatné příjmy v roce 2016
Ing.
Zdeněk
Morávek
V následujícím příspěvku bychom dále navázali na problematiku bezúplatných příjmů z pohledu aktuální právní úpravy, jak je vymezena v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), které jsme se věnovali již v minulém čísle tohoto periodika (Účetnictví v praxi č. 5/2016, s. 4). V této části se zaměříme zejména na příjmy z dědictví a odkazu a na příjmy z majetkového prospěchu.
DĚDICTVÍ
Častým případem bezúplatného příjmu je také příjem z dědictví a odkazu. Pokud se nejdříve stručně zaměříme na právní úpravu dědického práva, potom konstatujme, že
problematika dědictví je upravena v § 1475 až 1720 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“),
v hlavě III. označené jako Dědické právo. Dědické právo představuje právo na pozůstalost nebo na poměrný díl z ní, přičemž pozůstalost tvoří celé jmění zůstavitele, kromě práv a povinností vázaných výlučně na jeho osobu, ledaže byly jako dluh uznány nebo uplatněny u orgánu veřejné moci. Pozůstalost připadne dědici, popřípadě se rozdělí mezi více dědiců. Dědí se na základě dědické smlouvy, ze závěti nebo ze zákona. Tyto důvody mohou působit i vedle sebe.
Vedle toho je nutné odlišit
odkaz,
kterým se odkazovníku zřizuje pohledávka na vydání určité věci, popřípadě jedné či několika věcí určitého druhu, nebo na zřízení určitého práva. Odkazovník ale není dědicem.
Co se týká zdanění
těchto příjmů, jenom připomeňme, že zákonné opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zrušilo zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a z převodu