Je vcelku běžnou situací, když si občané mimo výkon svého zaměstnání ještě podnikatelsky přivydělávají. Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění je důležité, kterou svoji činnost považuje pojištěnec za hlavní, resp. vedlejší, zdroj příjmů. Hlavním zdrojem příjmů mohou být pro tento účel buď příjmy ze zaměstnání (případně společně s některými dalšími příjmy), nebo příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že příjmy po odpočtu výdajů v podnikatelské činnosti jsou zpravidla známy až při podání daňového přiznání, považují se za směrodatné údaje a vlastní posouzení osoby samostatně výdělečně činné, resp. údaje uvedené na titulní straně Přehledu podávaného OSVČ. Nicméně tuto důležitou skutečnost sděluje pojištěnec zdravotní pojišťovně podle skutečnosti tehdy, když začíná při zaměstnání podnikat nebo když jako OSVČ nastoupí do zaměstnání.
Zdravotní pojištění a souběh zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností v roce 2016
Ing.
Antonín
Daněk
Zaměstnaná osoba, která se rozhodla zároveň i podnikat, musí splnit především oznamovací povinnost bez ohledu na skutečnost, zda bude tato její podnikatelská činnost hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů. To tedy znamená, že do osmi dnů po zahájení samostatné výdělečné činnosti je povinna se přihlásit u příslušné zdravotní pojišťovny, kde musí být pojištěna z titulu všech svých činností. U osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění lze splnit oznamovací povinnost i prostřednictvím Centrálních registračních míst, zřízených při obecních živnostenských úřadech, a to vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář. V následujícím textu si i formou příkladů probereme různé varianty souběžného výkonu zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti, platné v právních podmínkách roku 2016.
SOUBĚH ČINNOSTÍ A ZAMĚSTNÁNÍ JAKO HLAVNÍ ZDROJ PŘÍJMŮ
Osoba samostatně výdělečně činná, pro kterou je podnikání jejím hlavním (resp. jediným) zdrojem příjmů, platí od ledna 2016 měsíční zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši 1 823 Kč. Tato podmínka platí i v případě, že za rozhodné období kalendářního roku 2016 vykáže ztrátu, nikoli zisk.
Odlišný je pak způsob placení pojistného na zdravotní pojištění osobami provádějícími samostatnou výdělečnou činnost vedle svého zaměstnání, přičemž tato samostatná výdělečná činnost je pro ně vedlejším zdrojem příjmů. Tyto osoby nemusejí platit měsíční zálohy na pojistné a pojistné na zdravotní pojištění za rok 2016 pak v roce 2017 jednorázově doplatí do 8 dnů po podání Přehledu o zaplacených zálohách, příjmech a výdajích. Osoba podnikající při zaměstnání se může rozhodnout i pro druhou alternativu. Pokud předpokládá vyšší příjmy a jednorázové zaplacení pojistného do 8 dnů po podání Přehledu by pro ni mohlo znamenat neúměrnou finanční zátěž, může zvolit možnost platit pravidelně zálohy na pojistné dle vlastní úvahy a rozdíl mezi zaplacenými zálohami a vypočtenou výší pojistného pak ve zmíněné osmidenní lhůtě po podání Přehledu doplatit.
Způsoby placení pojistného na zdravotní pojištění v případě samostatné výdělečné činnosti jako vedlejšího zdroje příjmů si předvedeme na následujících příkladech:
PŘÍKLAD
Zaměstnanec začal při zaměstnání podnikat dne 1.3.2016. Předpokládejme, že za rok 2016 dosáhne zisku, tj. rozdílu mezi příjmy a výdaji 62 000 Kč. Zálohy na pojistné v roce 2016 neplatí a do 8 dnů po podání Přehledu za rok 2016 (tedy v roce 2017) bude povinen odvést příslušné zdravotní pojišťovně pojistné, které se vypočte následujícím způsobem:
(62 000 x 0,5) x 0,135 = 4 185 Kč
kde:
62 000 = rozdíl mezi příjmy a výdaji,
0,5 = 50% příjmů po odpočtu výdajů (vyměřovací základ),
0,135 = 13,5% sazba pojistného.
PŘÍKLAD
Zaměstnanec začne při zaměstnání podnikat od 1.6.2016. Předpokládáme jeho zisk (neboli rozdíl mezi příjmy a výdaji) za rok 2016 ve výši 152 000 Kč. Pravidelně bude platit měsíční zálohy 600 Kč, na zálohách tedy zaplatí za období červen až prosinec 2016 částku 4 200 Kč (7 x 600).
Do 8 dnů po podání Přehledu za rok 2016 bude povinen zaplatit zdravotní pojišťovně doplatek, který se vypočte následovně:
Celkové pojistné činí: (152 000 x 0,5) x 0,135 = 10 260 Kč.
Na zálohách bude zaplaceno: 4 200 Kč.
Tento zaměstnanec, který současně podniká, bude povinen zaplatit v roce 2017 v zákonem stanovené osmidenní lhůtě po podání Přehledu za rok 2016 doplatek pojistného ve výši 6 060 Kč (10 260 - 4 200).
SOUBĚH ZAMĚSTNÁNÍ SE SAMOSTATNOU VÝDĚLEČNOU ČINNOSTÍ
V praxi se vyskytují případy, kdy příjem zaměstnance, který je současně OSVČ, nedosahuje minimální mzdy. Musí být zájmem jak zaměstnavatele, tak zaměstnance, aby bylo pojistné za rozhodné období kalendářního měsíce (zaměstnání) nebo kalendářního roku (samostatná výdělečná činnost) odvedeno v souladu se zákonem, neboť nedodržení minimálního vyměřovacího základu lze ze strany zdravotní pojišťovny v rámci kontroly placení pojistného u zaměstnavatele snadno zjistit porovnáním výše příjmu v zaměstnání a zařazením takového zaměstnance jako OSVČ.
PŘÍKLAD
Pojištěnec začal při zaměstnání podnikat, má tedy souběh zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností. Pravidelný hrubý příjem v zaměstnání činí 6 200 Kč, nicméně svoji samostatnou výdělečnou činnost nepovažuje za hlavní zdroj příjmů. Lze pro účely placení pojistného na zdravotní pojištění sčítat příjmy ze zaměstnání a ze samostatné výdělečné činnosti nebo musí být dodržen minimální vyměřovací základ v některé z těchto činností?
Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění nelze sčítat příjmy ze zaměstnání s příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. Naopak, právní úprava platná ve zdravotním pojištění jednoznačně stanoví, že minimální vyměřovací základ musí být dodržen buď v zaměstnání, nebo v samostatné výdělečné činnosti. Pokud se pojištěnec v daném případě rozhodne, že hlavním zdrojem jeho příjmů bude zaměstnání, pak:
-
musí být zaměstnavatelem odvedeno pojistné z minimálního vyměřovacího základu 9 900 Kč, tedy včetně doplatku pojistného do tohoto zákonného minima,
-
není povinností pojištěnce platit jako OSVČ zálohy na pojistné, ale pojistné zaplatí jednorázově do osmi dnů po podání Přehledu sazbou 13,5% z 50% skutečné výše příjmů po odpočtu výdajů.
Kdyby si pojištěnec zvolil jako hlavní zdroj příjmů samostatnou výdělečnou činnost, pak platí následující:
-
jako OSVČ musí platit zálohy na pojistné alespoň v minimální povinné výši, v roce 2016 tedy nejméně v částce 1 823 Kč,
-
v zaměstnání se odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu, tedy bez dopočtu do minimálního vyměřovacího základu 9 900 Kč.
V takovém případě dokladuje pojištěnec zaměstnavateli čestným prohlášením, že v rámci své samostatné výdělečné činnosti platí alespoň minimální zálohy ve smyslu zákona.
I když je samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů a zálohy na pojistné se neplatí, musí pojištěnec řádně splnit oznamovací povinnost, to znamená oznámit zdravotní pojišťovně v zákonné osmidenní lhůtě zahájení (ukončení) své samostatné výdělečné činnosti.
K odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu nepřihlíží zaměstnavatel tehdy, pokud se jedná o osobu vyjmenovanou v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, například „státního pojištěnce“.
„STŘÍDÁNÍ“ ZAMĚSTNÁNÍ SE SAMOSTATNOU VÝDĚLEČNOU ČINNOSTÍ
V rámci kalendářního roku mohou nastat situace, kdy je pojištěnec po část roku zaměstnancem a po část roku OSVČ.
PŘÍKLAD
Pojištěnec začne podnikat v dubnu 2016 a bude platit minimální zálohy 1 823 Kč. Poté nastoupí od 1.6.2016 do zaměstnání s pravidelným měsíčním příjmem 24 000 Kč. Toto zaměstnání ukončí ke dni 30.9.2016 a poté bude nadále pouze OSVČ.
V měsících červnu až září 2016 se musí pojištěnec s ohledem na výši příjmů rozhodnout, zda je za dané situace jeho samostatná výdělečná činnost hlavním či vedlejším zdrojem příjmů. Pokud by byla samostatná výdělečná činnost nadále hlavním zdrojem jeho příjmů, platil by tento pojištěnec i za měsíce červen až září minimální zálohy. V opačném případě by pak:
-
oznámil „svojí“ zdravotní pojišťovně, že se jeho samostatná výdělečná činnost stala od června 2016 vedlejším zdrojem příjmů, a přestal by na příslušné měsíce platit zálohy,
-
nejpozději do 10.10.2016 zdravotní pojišťovně sdělil, že se jeho samostatná výdělečná činnost opět stala hlavním zdrojem příjmů, tedy s povinností platit měsíční zálohy ve výši 1 823 Kč.
OSOBY, ZA KTERÉ PLATÍ POJISTNÉ STÁT
Tyto zaměstnané nebo podnikající osoby jsou zvýhodněny v tom smyslu, že nemusejí dodržet minimální vyměřovací základ jak v zaměstnání, tak v samostatné výdělečné činnosti. Podmínkou pro uplatnění tohoto postupu je skutečnost, že zařazení v kategorii „hrazené státem“ trvá po celý kalendářní měsíc.
PŘÍKLAD
OSVČ (například starobní důchodce) začala podnikat v únoru 2016 a současně je zaměstnána s měsíčním hrubým příjem 6 500 Kč.
V zaměstnání odvádí zaměstnavatel pojistné sazbou 13,5% ze skutečné výše příjmu bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu.
V rámci samostatné výdělečné činnosti taktéž nemusí tato osoba respektovat minimální vyměřovací základ, což kromě jiného znamená, že v prvním roce její samostatné výdělečné činnosti (2016) se na ni nevztahuje povinnost placení záloh na pojistné. V dalších letech však již tato povinnost vznikne za předpokladu, že takto podnikající osoba vykáže za rozhodné období předcházejícího kalendářního roku kladný výsledek své samostatné výdělečné činnosti, tedy za situace, kdy příjmy podléhající povinnosti placení pojistného převyšují výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení. Pokud však bude osoba nadále zaměstnána a prohlásí, že samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jejích příjmů, nebude muset zálohy platit.
Obdobný postup platí i pro ostatní osoby, za které je plátcem pojistného stát, například pro poživatele jiných druhů důchodů, studenty, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené a další.
PLNĚNÍ OZNAMOVACÍ POVINNOSTI
Zaměstnanci, kteří jsou zároveň podnikateli, si musejí uvědomit, že zahájení a rovněž i ukončení samostatné výdělečné činnosti jsou povinni oznámit příslušné zdravotní pojišťovně do 8 dnů po zahájení, resp. ukončení, této činnosti (viz ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů). V opačném případě jim může být ze strany zdravotní pojišťovny uložena dle § 44 citovaného zákona pokuta až do výše 10 000 Kč, při opakovaném nesplnění oznamovací povinnosti může pokuta dosáhnout až výše 20 000 Kč.