Převod podílu v s. r. o.

Vydáno: 35 minut čtení

Společnost s ručením omezeným (dále jen „s. r. o.“) je kapitálovou obchodní společností, protože povinností jejích společníků není osobní účast na podnikání, resp. činnosti firmy, ale vklad do základního kapitálu. Před rokem 2014 požadoval obchodní zákoník (zákon č. 513/1991 Sb. , zrušen - dále jen „ObchZ “) základní kapitál s. r. o. alespoň ve výši 200 000 Kč, přičemž jednotlivé vklady společníků, z nichž je tvořen, musely činit nejméně 20 000 Kč. Naproti tomu jeho nástupce (zákon č. 90/2012 Sb. , o obchodních korporacích - dále jen „ZOK “) nyní stanoví již pouze symbolickou minimální výši vkladu 1 Kč. Za vklad vložený do s. r. o. obdrží zakladatel, posléze společník, podíl, který jej opravňuje „panovat“ ve firmě. Tímto rozdáním karet to ale nemusí skončit. Někdy se totiž stává, že při více společnících mezi nimi vzniknou rozepře, nebo některý z nich ztratí zájem o účast v s. r. o., případně mu zdravotní či jiné důvody neumožňují podílet se na podnikání firmy. V těchto a podobných případech bývá nejjednodušší a pro všechny zúčastněné obvykle optimální převést podíl v s. r. o. na jinou osobu, kterou může být jak jiný ze zbývajících společníků, tak i nově příchozí - tzv. třetí osoba. V naprosté většině reálných situací přitom dochází k úplatnému převodu podílu neboli k jeho prodeji, výjimečně ke směně. Proto této variantě budeme věnovat převážnou daňovou část tohoto příspěvku. Načež se jen stručně podíváme na okrajovou záležitost bezúplatného převodu podílu formou darovací smlouvy. V celém příspěvku se věnujeme čistě tuzemským transakcím, kdy převodce podílu, jeho nabyvatel i dotyčná s. r. o. jsou daňovými rezidenty ČR.

Převod podílu v s. r. o.
Ing.
Martin
Děrgel
 
PŘEVOD PODÍLU PRÁVNĚ
Podíl představuje účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinnosti z této účasti plynoucí. Základem pro stanovení podílu společníka v s. r. o. je jeho vklad. Pokud společenská smlouva nestanoví jinak, tak je v souladu s § 133 ZOK
výše podílu určena podle poměru jeho vkladu připadajícího na příslušný podíl k výši celkového základního kapitálu
(dále jen „ZK“) společnosti. Výše podílu má pro společníka stěžejní ekonomický význam, podle něj se totiž návazně určuje například výše jeho podílu na zisku nebo vypořádacího podílu.
Poněkud odlišný právní význam má
hlasovací právo společníků
na valné hromadě, které se odvíjí od počtu jejich hlasů. Obecným pravidlem stanoveným v § 169 odst. 2 ZOK přitom je, že za každou 1 Kč vkladu má společník 1 hlas. Ovšem toto základní pravidlo mohou zase změnit společníci v rámci společenské smlouvy.
PŘÍKLAD
Hrátky společníků s podíly a hlasy
ABC, s. r. o., založily tři osoby - A, B a C - peněžitými vklady jednotlivě ve výši 50 000 Kč, 30 000 Kč a 20 000 Kč. Celkový ZK firmy tak činí 100 000 Kč, na kterém se společníci podílejí z 50, 30 a 20 %.
Obvykle ve stejném poměru vkladů na ZK - 50, 30 a 20 % - bývají mezi společníky rozděleny i jejich podíly. Tak tomu ale není v ABC, s. r. o., kde se společníci dohodli na stejných podílech ve výši á 1/3, což uvedli do společenské smlouvy. Díky tomu např. budou mít stejné podíly na zisku. Proto se ohledně výše jejich podílů neuplatní obecné pravidlo ZOK (poměr vkladů), ale speciální řešení dohodnuté ve společenské smlouvě.
Těmto hodně kreativním společníkům nevyhovovalo ani další obecné pravidlo ZOK týkající se počtu jejich hlasů. Podle něj by s ohledem na jednotlivé výše vkladů společníci měli tyto počty hlasů: 50 000, 30 000 a 20 000. Sice se dohodli na tom, že ponechají vazbu na výši vkladu, ale pro zjednodušení počítání hlasů je zredukují o tři řády, neboli jeden hlas bude připadat na každý 1 000 Kč vkladu společníka. Čímž stejnoměrně klesnou počty hlasů všech společníků na následující konečný stav: A má 50 hlasů, B 30 hlasů a C má 20 hlasů.
Podle ObchZ platilo - a u „starých“ s. r. o. založených za jeho éry, které nepřešly pod právní režim ZOK platí i nadále - že každý společník měl pouze jeden podíl v s. r. o., přičemž všechny tyto podíly byly prakticky stejného druhu. Možnou pestrost přinesl ZOK i do této oblasti,
společenská smlouva totiž může připustit:
-
vznik různých druhů podílů
(podíly se stejnými právy a povinnostmi tvoří jeden druh),
-
aby jeden společník vlastnil více podílů
, a to i různého druhu,
-
aby byl podíl společníka představován kmenovým listem, který je cenným papírem.
S ohledem na zásadní význam výše a druhu podílu každého společníka jde o údaj povinně zapisovaný do obchodního rejstříku podle § 48 odst. 1 písm. j) zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů. Stejně jako údaj o tom, zda s. r. o. na příslušný podíl vydala kmenový list.
PŘÍKLAD
Komplikace s počty podílů jednoho společníka
První s. r. o.
byla založena v roce 2015, přičemž její společenská smlouva vymezuje dva druhy podílů:
1)
Základní podíl, se kterým nejsou spojena žádná zvláštní práva a povinnosti, podmíněný vkladem 10 000 Kč.
2)
Podíl s přednostním právem na podíl na zisku, k němuž se váže vklad 50 000 Kč.
Tři zakladatelé měli zájem na vytvoření ZK 300 000 Kč, který rozdělili na 5 základních podílů (dále jen „ZP“) a 5 podílů s přednostním právem na podíl na zisku (dále jen „PP“). Načež upsali tyto podíly: Adam 1 x ZP + 1 x PP = vklady 60 000 Kč, Beáta 3 x ZP + 1 x PP = vklady 80 000 Kč a Cyril 1 x ZP + 3 x PP = vklady 160 000 Kč.
Druhou s. r. o.
založil jediný zakladatel - pan David - již v roce 2014. V zakladatelské listině stanovil základní
kapitál
na 100 000 Kč, který sestá