Výše zálohy OSVČ ve zdravotním pojištění v roce 2016

Vydáno: 8 minut čtení

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), jako jediná ze skupin plátců pojistného ve zdravotním pojištění, platí pojistné formou záloh a případného doplatku pojistného.

Výše zálohy OSVČ ve zdravotním pojištění v roce 2016
Ing.
Antonín
Daněk
Výši měsíčně placených záloh na pojistné přímo ovlivňují především tyto skutečnosti:
-
charakter samostatné výdělečné činnosti, kdy je tato činnost buď hlavním, nebo vedlejším zdrojem příjmů,
-
pojištěnec nemusí jako OSVČ dodržet minimální vyměřovací základ, a tudíž se na něho nevztahuje povinnost placení (alespoň minimálních) záloh, takže může v roce 2016 platit buď zálohy nižší než 1 823 Kč, nebo nemusí platit žádné zálohy.
Pokud je totiž pro OSVČ samostatná výdělečná činnost hlavním (resp. jediným) zdrojem jejích příjmů, je její povinností platit zálohy na pojistné, a to od ledna 2016 nejméně v částce 1 823 Kč.
Aktuální právní úprava, platná ve zdravotním pojištění, v podstatě umožňuje OSVČ platit následující zálohy na pojistné:
a) 0 Kč
Zálohy na pojistné není povinna platit:
-
OSVČ, pro kterou je její samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů,
-
v prvním kalendářním roce své samostatné výdělečné činnosti OSVČ, za kterou je plátcem pojistného i stát, resp. na takovou osobu se nevztahuje minimální vyměřovací základ,
-
OSVČ pro kterou neplatí ustanovení o povinnosti placení pojistného alespoň ze zákonného minima v situaci, kdy je za předcházející kalendářní rok (2015) „v mínusu“, a to od měsíce podání Přehledu v roce 2016, anebo v situaci, kdy má v běžném roce taktéž záporný výsledek svého hospodaření a požádá zdravotní pojišťovnu o snížení měsíčně placených záloh,
-
OSVČ za kalendářní měsíc, ve kterém byla po celý tento měsíc uznána práce neschopnou nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů.
b) 1 Kč až 1 822 Kč
Zálohy v tomto rozpětí (avšak i vyšší) mohou platit v roce 2016 od měsíce podání Přehledu za rok 2015 ty OSVČ, které nemusejí dodržet minimální vyměřovací základ (viz § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů -například se jedná o osoby, za které je plátcem pojistného i stát).
PŘÍKLAD
Žena na rodičovské dovolené vykázala za dvanáct měsíců výkonu své samostatné výdělečné činnosti v roce 2015 příjmy 146 689 Kč a výdaje 78 224 Kč. Částku pojistného za rok 2015 a výši měsíční zálohy pro rok 2016 vypočteme následovně:
 P = 0,135 x 0,5 x (146 689 - 78 224) = 4 622 Kč,  kde P = pojistné za rok 2015  0,135 = sazba pojistného  0,5 = 50%  příjmů po odpočtu výdajů    Z = 4 622 / 12 = 386 Kč,  kde Z = výše měsíční zálohy pro rok 2016, splatná od měsíce podání Přehledu (až do kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém bude, případně měl být, podán Přehled v roce 2017)  12 = počet měsíců výkonu samostatné výdělečné činnosti v roce 2015  
Při souběhu výkonu zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti se musí OSVČ rozhodnout, která její činnost bude v daném kalendářním roce (měsíci) hlavním zdrojem jejích příjmů. Pro účely placení pojistného nelze v takových případech sčítat pojistné placené z titulu zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti, jinými slovy, buď musí být:
-
v zaměstnání odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu 9 900 Kč, nebo
-
v rámci samostatné výdělečné činnosti musí být placeny alespoň minimální zálohy, tedy v roce 2016 nejméně v částce 1 823 Kč.
Jestliže v případě souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností nedosahují příjmy v zaměstnání minimální mzdy, musí zaměstnanec zaměstnavateli dokladovat Čestným prohlášením, že ve své samostatné výdělečné činnosti platí alespoň minimální zálohy jako OSVČ - v tomto případě pak odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše příjmu. Pokud tato podmínka splněna není, provádí zaměstnavatel dopočet do minimálního vyměřovacího základu.
c) 1 823 Kč a více
Zálohy v částce alespoň 1 823 Kč, placené v roce 2015, platí OSVČ i v roce 2016, a to až do kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém podá v roce 2016 Přehled za rok 2015. Platba záloh na rok 2016 se pak bude odvíjet od výsledků podnikatelské činnosti dosažených v roce 2015.
PŘÍKLAD
Příjmy OSVČ za celý rok 2015 činily 1 658 546 Kč a výdaje 942 368 Kč. Dle vzorců v předchozím příkladu činí pojistné za rok 2015 částku 48 343 Kč a měsíční platba zálohy v roce 2016 (od měsíce podání Přehledu) pak 4 029 Kč.
d) maximum u OSVČ
Od roku 2013 není ve zdravotním pojištění stanoven maximální vyměřovací základ, což znamená, že za rozhodné období kalendářního roku již není určena maximální výše pojistného a rovněž výše zálohy není omezena horní hranicí.
 
DAŇOVÝ PORADCE
Pokud OSVČ zpracovává daňové přiznání daňový poradce, je OSVČ povinna tuto skutečnost doložit zdravotní pojišťovně do 30. dubna kalendářního roku, ve kterém má povinnost podat daňové přiznání za předchozí kalendářní rok - pro tento účel postačí předložení kopie plné moci, kterou OSVČ zmocňuje daňového poradce zpracováním daňového přiznání. OSVČ, které nejsou povinny podávat daňové přiznání, předkládají zdravotní pojišťovně Přehled do 8. dubna následujícího roku. Vzhledem k pevně stanoveným termínům pro podání Přehledu již není nutností dokládat potvrzení o dni podání daňového přiznání.
 
ÚHRADA DOPLATKU POJISTNÉHO
Pokud OSVČ:
-
není povinna platit zálohy na pojistné (viz výše) a pojistné doplácí jednorázovou úhradou, nebo
-
je na základě úhrnu zaplacených záloh a dosažených výsledků podnikatelské činnosti povinna provést ještě doplatek pojistného,
-
pak úhradu doplatku pojistného za rok 2015 provede v roce 2016 nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být, podán Přehled za rok 2015, a to již připsáním platby na účet zdravotní pojišťovny.
 
SNÍŽENÍ ZÁLOHY OSVČ VE ZDRAVOTNÍM POJIŠTĚNÍ
Nadále zůstává zachována možnost OSVČ požádat zdravotní pojišťovnu o snížení měsíčně placených záloh na pojistné.
Zdravotní pojišťovna na žádost OSVČ poměrně sníží výši zálohy na pojistné, a to v případě, že příjem této osoby ze samostatné výdělečné činnosti je po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu, který připadá v průměru na 1 kalendářní měsíc v období od 1. ledna kalendářního roku do konce kalendářního měsíce předcházejícího podání žádosti, nejméně však v období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, nejméně o jednu třetinu nižší než příjem připadající v průměru na 1 kalendářní měsíc v předcházejícím roce, v němž alespoň po část měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost. Snížení lze provést na dobu nejdéle do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž byl nebo měl být podán Přehled v následujícím roce.
Od prosince 2011 již snížení zálohy placené OSVČ není časově omezeno na období nejdéle tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích, ale bylo výrazně prodlouženo až do doby, kdy OSVČ podá, resp. měla podat, zdravotní pojišťovně Přehled za předcházející kalendářní rok. Pokud OSVČ například podá Přehled za rok 2015 v měsíci dubnu 2016 a v tomto měsíci následně požádá o snížení zálohy, může jí být toto snížení zdravotní pojišťovnou povoleno až do konce kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž bude OSVČ povinna podat (resp. podá) tento Přehled v roce 2017.
 
ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ
Pokud OSVČ možnosti podání žádosti o snížení zálohy nevyužije, o peníze zaplacené formou záloh nepřijde. Po skončení kalendářního roku vždy proběhne v návaznosti na podaný Přehled vyrovnání (vyúčtování) zaplacených záloh a celkové částky pojistného, které je OSVČ povinna za rozhodné období kalendářního roku zaplatit. Poté OSVČ:
-
provede úhradu doplatku za situace, kdy celková výše pojistného za příslušný rok (2015) převyšuje úhrn zaplacených záloh, nebo
-
má jako OSVČ podle zákona zaplaceno minimum, takže nic nedoplácí, anebo
-
má nárok na vrácení přeplatku na pojistném, přičemž:
-
za podání žádosti o vrácení přeplatku se vždy považuje i podání Přehledu,
-
přeplatku lze alternativně použít na úhradu (části) záloh na pojistné na další období.
Zvolený postup vyznačí OSVČ na titulní straně podávaného Přehledu.