Vliv zvýšení minimální mzdy od 1.1.2016 na zákon o daních z příjmů

Vydáno: 17 minut čtení

V ustanovení § 21g zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), se uvádí, že minimální mzdou se pro účely daní z příjmů rozumí měsíční sazba minimální mzdy podle právních předpisů upravujících výši minimální mzdy: a) účinná k prvnímu dni příslušného zdaňovacího období a b) neupravená s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti. V článku si ukážeme vliv minimální mzdy a její změny na daňové řešení v ZDP . Jedná se o čtyři ustanovení, která se vážou na výši minimální mzdy.

Vliv zvýšení minimální mzdy od 1.1.2016 na zákon o daních z příjmů
Ing.
Ivan
Macháček
 
MINIMÁLNÍ MZDA
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“), rozeznává dva pojmy - minimální mzda (§ 111 ZP) a zaručená mzda (§ 112 ZP).
Minimální mzda
je nejnižší přípustná výše odměny za práci v základním pracovněprávním vztahu podle § 3 ZP, přičemž mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda. Do mzdy a platu se pro tento účel nezahrnuje mzda ani plat za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli. Základními pracovněprávními vztahy podle § 3 ZP jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti). V souladu se zněním § 111 odst. 2 ZP výši základní sazby minimální mzdy a dalších sazeb minimální mzdy odstupňovaných podle míry vlivů omezujících pracovní uplatnění zaměstnance a podmínky pro poskytování minimální mzdy stanoví vláda svým nařízením.
Zaručenou mzdou
je mzda nebo plat, na kterou zaměstnanci vzniklo právo podle ZP, smlouvy, vnitřního předpisu, mzdového výměru nebo platového výměru. Nejnižší úroveň zaručené mzdy podle znění § 112 odst. 2 ZP a podmínky pro její poskytování zaměstnancům, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě, a pro zaměstnance, kterým se za práci poskytuje plat, stanoví vláda nařízením, přičemž nejnižší úroveň zaručené mzdy nesmí být nižší než částka, kterou stanoví ZP v § 111 odst. 2 jako základní sazbu minimální mz