Minimální mzda představuje ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ zaměstnance a současně je vyměřovacím základem pro placení pojistného tzv. osobami bez zdanitelných příjmů. Minimální výše pojistného tak pro zaměstnavatele a zaměstnance, u kterých musí být toto minimum dodrženo, a u osob bez zdanitelných příjmů činí od 1.1.2016 částku 1 337 Kč.
Zvýšení minimální a průměrné mzdy k 1.1.2016
Ing.
Antonín
Daněk
Druhou významnou hodnotou je pro zdravotní pojištění průměrná mzda. Za průměrnou mzdu se pro účely zdravotního pojištění považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Takto vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
Podle vyhlášky č. 244/2015 Sb. ze dne 24.9.2015 představuje výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2014 hodnotu 26 357 Kč. Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu činí 1,0246. Součinem těchto dvou částek dostaneme po zaokrouhlení průměrnou mzdu pro rok 2016 ve výši 27 006 Kč. Zvýšení minimální mzdy od 1.1.2016 se v souvislosti s placením pojistného zaměstnavatelem projeví především při:
„a)
provádění dopočtu (a následného doplatku) pojistného do minimálního vyměřovacího základu u těch zaměstnanců, jejichž příjem je nižší než minimální mzda 9 900 Kč. To znamená, že se nejedná o zaměstnance, u kterých není stanoven minimální vyměřovací základ dle ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Doplatek do minima platí zaměstnanec.“
PŘÍKLAD
Zaměstnanec pracující na dohodu o pracovní činnosti má měsíční hrubý příjem 6 000 Kč.
Ve vazbě na výši minimální mzdy od 1.1.2016 odvede zaměstnavatel doplatek pojistného ve výši 13,5% z částky: (9 900 - 6 000) x 0,135
= 527 Kč
.Zaměstnavatel odvede celkové pojistné ve výši 0,135 x 9 900
= 1 337 Kč
.Zaměstnanci strhne z platu 1/3 pojistného ze skutečně dosaženého příjmu: (6 000 x 0,135) / 3
= 270 Kč
,a dále výše uvedený doplatek pojistného, tedy celkem: 270 + 527
= 797 Kč
.Ze svých prostředků pak zaplatí zaměstnavatel: 1 337 -797
= 540 Kč
.Naopak, minimální vyměřovací základ nemusí být dodržen u osob - zaměstnanců, vyjmenovaných v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.“):
„b)
provádění dopočtu a doplatku pojistného do minima, kdy doplatek plně hradí zaměstnavatel ve smyslu ustanovení § 207 až 209 zákoníku práce,
c)
provádění dopočtu za situace, kdy má zaměstnanec více zaměstnavatelů - dopočet provádí zaměstnancem pověřený zaměstnavatel,
d)
odvodu pojistného z poměrné části minimálního vyměřovacího základu.“
PŘÍKLAD
Zaměstnanec pracující na zkrácený pracovní úvazek ukončil své jediné zaměstnání dne 20. ledna 2016 a za odpracované dny mu byl zúčtován hrubý příjem ve výši 7 250 Kč.
V tomto případě musí být pojistné na zdravotní pojištění odvedeno nikoliv z aktuální celkové výše minimální mzdy, nýbrž alespoň z poměrné části minimálního vyměřovacího základu v návaznosti na počet kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci lednu 2016, kdy tato poměrná část minima činí 6 387,09 Kč [(20 / 31) x 9 900].
Vzhledem k tomu, že výší zúčtovaného příjmu je takto vypočtená poměrná část minimálního vyměřovacího základu překročena, je vyměřovacím základem zaměstnance za měsíc leden částka 7 250 Kč, dopočet do minima 9 900 Kč se v takových případech neprovádí.
NEPLACENÉ VOLNO A NEOMLUVENÁ ABSENCE ZAMĚSTNANCE
Od 1.1.2015 postupují zaměstnavatelé ve zdravotním pojištění při řešení problematiky neplaceného volna a neomluvené absence podle zcela nových pravidel. Zaměstnavatelé tak již opustili 22 let zažitou praxi, podle které byly při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance brány v úvahu celé kalendářní dny (nebo i měsíce) neplaceného volna nebo neomluvené absence zaměstnance. V důsledku této přelomové změny se tak pro zaměstnavatele stala prioritní právě otázka dodržení minimálního vyměřovacího základu u těch zaměstnanců, pro které tato povinnost platí.
Jinak řečeno, od 1.1.2015 se již neplatí pojistné z titulu neplaceného volna nebo neomluvené absence (resp. se za takové období již nenavyšuje vyměřovací základ zaměstnance), avšak zaměstnavatel musí zabezpečit dodržení minimálního vyměřovacího základu zaměstnance, resp. jeho poměrné části, tehdy, pokud pro zaměstnance a zaměstnavatele povinné minimum ve zdravotním pojištění platí.
Naopak, nemusí-li být zákonné minimum u zaměstnance dodrženo (§ 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.), pak se v případě neplaceného volna nebo neomluvené absence k zákonnému minimu nepřihlíží a vyměřovacím základem je buď:
-
dosažený příjem (od data 1.1.2016 i nižší než 9 900 Kč) nebo
-
není odvedeno žádné pojistné - například v případě trvání neplaceného volna po celý kalendářní měsíc třeba u poživatele některého z důchodů.
Ve smyslu výše uvedeného lze konstatovat, že v souvislosti s placením pojistného se - na rozdíl od podmínek platných do konce roku 2014 - identicky nahlíží na oblast neplaceného volna a neomluvené absence v tom smyslu, zda u těchto případů nepřítomnosti zaměstnance v zaměstnání (ne)musí být při odvodu pojistného dodrženo zákonné minimum.
NEKOLIDUJÍCÍ ZAMĚSTNÁNÍ
Uchazeč o zaměstnání, který nepobírá podporu v nezaměstnanosti, může současně vykonávat závislou činnost (pracovní poměr, služební poměr, dohoda o pracovní činnosti, dohoda o provedení práce), pokud příjem za kalendářní měsíc nepřevýší polovinu minimální mzdy, tj. 4 950 Kč. Maximální možná výše příjmu v tzv. nekolidujícím zaměstnání v částce 4 950 Kč platí i pro poživatele invalidního důchodu, u kterých se minimální mzda s účinností od 1.1.2016 zvyšuje na 9 300 Kč.
Je-li zaměstnanec v nekolidujícím zaměstnání registrován u zdravotní pojišťovny ve „státní kategorii“ po celý kalendářní měsíc, nevztahuje se na něho (resp. na jeho zaměstnavatele) povinnost odvodu pojistného z minimálního vyměřovacího základu, ale vyměřovacím základem je dosažený příjem, tedy bez povinnosti dopočtu do zákonného minima.
OSOBY BEZ ZDANITELNÝCH PŘÍJMŮ
Osoba bez zdanitelných příjmů (tedy osoba, která v rámci kalendářního měsíce nemá ani jeden den řešen svůj pojistný vztah zaměstnáním nebo výkonem samostatné výdělečné činnosti anebo registrací v kategorii osob, za které hradí pojistné stát, platí pojistné ve vazbě na vyměřovací základ, kterým je minimální mzda. Výše pojistného činí u těchto osob od 1.1.2016 částku 1 337 Kč.
MINIMUM OSVČ
Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2016 je určen sazbou 50% z částky průměrné mzdy 27 006 Kč, tj. 13 503 Kč. Minimální výše zálohy OSVČ pro rok 2016 se vypočte jako 13,5% z částky 13 503 Kč a zvyšuje se tak od ledna 2016 z dosavadních 1 797 Kč na
1 823 Kč
. Posledním dnem splatnosti nové minimální zálohy na měsíc leden 2016 ve výši 1 823 Kč je 8.2.2016.ZVÝŠENÍ PLATEB ZA „STÁTNÍ POJIŠTĚNCE“
Nařízením vlády č. 158/2015 Sb. ze dne 24.6.2015 se od 1.1.2016 zvyšuje vyměřovací základ u osob, za které platí pojistné stát, na částku 6 444 Kč. To znamená, že za každého tzv. „státního pojištěnce“ obdrží příslušné zdravotní pojišťovny od 1.1.2016 roku měsíčně 870 Kč, což je o 25 Kč více než v roce 2015.
Částka tohoto vyměřovacího základu zároveň představuje i výši odpočtu od dosaženého příjmu zaměstnance ve smyslu ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb. Odpočet (od 1.1.2016 ve výši 6 444 Kč) lze uplatnit pouze u poživatelů invalidního důchodu, a to jen u vybrané skupiny zaměstnavatelů. Nárok na odpočet tedy nemají žádné jiné osoby jako zaměstnanci, za které platí pojistné stát, a ani osoby samostatně výdělečně činné.
Poznámka redakce:
Upřesnění pojmu Aktiva celkem v příspěvku Novela zákona o účetnictví od 1.1.2016 z časopisu Účetnictví v praxi č. 9/2015 na s. 5
Aktivy celkem se pro účely tohoto zákona rozumí úhrn aktiv zjištěný z rozvahy. Budeme-li dovozovat z toho, že nové ustanovení již neobsahuje dovětek „v ocenění neupraveném o položky podle § 26 odst. 3“ a položky „AKTIVA CELKEM“ (netto) a „PASIVA CELKEM“ se musí rovnat, pak dospějeme k tomu, že hodnotu uvedeného kritéria je třeba zjišťovat z rozvahy sestavené v rámci řádné účetní závěrky ke konci rozvahového dne příslušného účetního období jako hodnotu položky rozvahy označené podle Přílohy č. 1 k vyhlášce č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jako „AKTIVA CELKEM“, která vyjadřuje součet hodnot jednotlivých položek aktiv uvedených v rozvaze (tj. součet aktiv ve sloupci netto).