Daňové přiznání fyzické osoby za rok 2015 - shrnutí změn oproti roku 2014

Vydáno: 25 minut čtení

V příspěvku si rozebereme změny vyplývající ze zákona č. 267/2014 Sb. , které se týkají podání daňového přiznání fyzických osob za rok 2015.

Daňové přiznání fyzické osoby za rok 2015 - shrnutí změn oproti roku 2014
Ing.
Ivan
Macháček
Daňové přiznání u daní vyměřovaných za zdaňovací období, které činí nejméně 12 měsíců, se podává dle § 136 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Jde-li o daňový subjekt, který má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo jehož daňové přiznání zpracovává a podává daňový poradce, podává se daňové přiznání nejpozději do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Specifické podmínky týkající se daňového přiznání fyzických osob vyplývají z § 38g zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Podle tohoto ustanovení
je povinen podat daňové přiznání každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně, přesáhly výši 15 000 Kč
. Do této částky se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
Pokud však poplatník vykazuje daňovou ztrátu, je povinen podat daňové přiznání i v případě, že jeho roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč.
UPLATNĚNÍ § 4 odst. 3 ZDP ZA ROK 2015
Na základě bodu 8 článku II přechodných ustanovení zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. se nepostupovalo v letech 2013 a 2014 podle § 4 odst. 3 ZDP a osvobození pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí podle § 4 odst. 1 písm. h) ZDP v letech 2013 a 2014 nebylo omezeno žádnou výší dosažených příjmů podle § 6 a dílčích základů daně z příjmů dle § 7 a 9 ZDP.
Za zdaňovací období roku 2015 tomu je však již jinak. V přechodných ustanoveních zákona č. 267/2014 Sb. bod 2 se uvádí, že
pro zdaňovací období roku 2015 se nepoužije bod 8 článku II přechodných ustanovení zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb.
Souvisí to s opětovným přiznáním základní slevy na dani na poplatníka starobním důchodcům. Tím se obnovuje pro zdaňovací období roku 2015 aplikace ustanovení § 4 odst. 3 ZDP. V ustanovení § 4 odst. 3 ZDP, ve znění účinném od 1.1.2015, se uvádí, že
osvobození pravidelně vyplácených důchodů a penzí uvedených v § 4 odst. 1 písm. h) ZDP se nepoužije v případě, kdy součet příjmů podle § 6 a dílčích základů daně podle § 7 a 9 u poplatníka přesáhne ve zdaňovacím období částku 840 000 Kč.
Do příjmů podle § 6 se pro účely tohoto ustanovení nezahrnují příjmy od daně osvobozené, ani příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, pokud se nepostupuje podle § 36 odst. 7 ZDP.
Zatímco podle znění § 4 odst. 1 písm. h) ZDP podléhá v roce 2015 zdanění jako ostatní příjem jen částka ročního důchodu převyšující hranici 331 200 Kč, tak v případě součtu příjmu z výdělečné činnosti důchodce dle § 6 a dílčích základů daně dle § 7 a 9 převyšujícího částku 840 000 Kč, podléhá zdanění celá výše vyplaceného ročního důchodu, tedy i do částky 331 200 Kč.
PŘÍKLAD
Občan pobírá starobní důchod ve výši 13 800 Kč měsíčně. Je nadále výdělečně činný a za rok 2015 má příjmy ze zaměstnání (hrubá mzda) v celkové výši 381 000 Kč a příjmy z provozování neřemeslné živnosti ve výši 1 150 000 Kč, ke kterým uplatňuje paušální výdaje.
Dílčí
základ daně dle § 7
činí 1 150 000 Kč - 0,6 x 1 150 000 Kč
= 460 000 Kč.
Součet příjmů podle § 6 a
dílčího
základu daně dle § 7
činí za rok 2015:
381 000 Kč + 460 000 Kč
= 841 000 Kč.
Přestože souhrn příjmů dle § 6 a dílčího základu daně dle § 7 ZDP přesáhne za zdaňovací období hranici 840 000 Kč pouze o 1 000 Kč, musí poplatník postupovat podle § 4 odst. 3 ZDP, a zdanění podléhá i celá výše vypláceného starobního důchodu, tedy částka 13 800 Kč x 12 měsíců = 165 600 Kč. Tato částka je předmětem dílčího základu daně dle § 10 ZDP jako ostatní příjem a představuje zvýšení daně z příjmů o 24 840 Kč. Optimalizačním řešením u poplatníka by bylo, když by si pohlídal příjmy z podnikání v závěru roku 2015 tak, aby výše těchto příjmů byla o 2 500 Kč nižší, čímž by se dílčí základ daně ze samostatné činnosti snížil o 1 000 Kč na 459 000 Kč a součet příjmů ze závislé činnosti a dílčích základů daně dle § 7 a 9 ZDP by dosáhl limitní hranice 840 000 Kč, takže by § 4 odst. 3 ZDP nebylo nutno v daňovém přiznání za rok 2015 použít.
 
SOUKROMÉ ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
Do § 6 odst. 9 písm. p) bod 3 ZDP je s účinností od 1.1.2015 stanovena pro účely osvobození poskytnutého příspěvku zaměstnavatele na soukromé životní pojištění od daně z příjmů třetí podmínka, že podle podmínek pojistné smlouvy není umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy. Tato třetí podmínka je stanovena i v § 15 odst. 6 ZDP, který se týká uplatnění odpočtu od základu daně za zdaňovací období poplatníkem zaplaceného pojistného na jeho soukromé životní pojištění.
Pokud nebyla takto smlouva na soukromé životní pojištění upravena v termínu do 31.3.2015 (ve smyslu znění bodu 11 přechodných ustanovení zákona č. 267/2014 Sb.) a smlouva bude i nadále umožňovat výplatu jiného příjmu, pak nelze počínaje zdaňovacím obdobím 2015 uplatnit daňovou výhodu ve formě osvobození tohoto příspěvku zaměstnavatele u zaměstnance od daně z příjmů, ani uplatnit daňovou výhodu ve formě odpočtu od základu daně zaplaceného pojistného na soukromé životní pojištění (do výše částky 12 000 Kč).
V § 6 odst. 9 písm. p) bod 3 ZDP, ve znění účinném od 1.1.2015, se uvádí, že dojde-li před skončením doby 60 kalendářních měsíců od uzavření smlouvy nebo před rokem, ve kterém pojištěný dosáhne 60 let:
-
k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, nebo
-
k výplatě jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo
-
k předčasnému ukončení pojistné smlouvy,
osvobození na straně zaměstnance zaniká a příjmem zaměstnance podle § 6 ZDP, jsou ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, částky příspěvků na pojistné, které byly u pojištěného v roce výplaty nebo předčasného ukončení smlouvy a v uplynulých 10 letech od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozeny. Dle bodů 7 a 8 přechodných ustanovení k zákonu č. 267/2014 Sb. se tento postup dodanění příspěvků zaměstnavatele použije jen na příspěvky zaměstnavatele hrazené na soukromé životní pojištění zaměstnance po 1.1.2015.
Obdobně se v § 15 odst. 6 ZDP, ve znění účinném od 1.1.2015, uvádí, že dojde-li před skončením doby 60 kalendářních měsíců od uzavření smlouvy nebo před rokem, ve kterém pojištěný dosáhne 60 let, k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy, pak
nárok na nezdanitelnou část základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ZDP ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v uplynulých 10 letech z důvodu zaplaceného pojistného snížen základ daně.
Výše uvedený postup dodanění se neuplatní:
-
v případě plnění, kdy došlo ke vzniku nároku na starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně,
-
nebo v případě, stane-li se pojištěný invalidním ve třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění,
-
nebo v případě smrti,
-
a s výjimkou pojistných smluv, u nichž nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odkupné a zároveň rezerva, kapitálová hodnota nebo odkupné bude přímo převedeno na jinou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro daňové osvobození příspěvků zaměstnavatele anebo pro uplatnění nezdanitelné části základu daně.
K výše uvedenému zpřísnění podmínek v § 15 odst. 6 ZDP se v bodě 10 přechodných ustanovení k zákonu č. 267/2014 Sb. uvádí, že u pojistných smluv soukromého životního pojištění uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (před 1.1.2015) se v případě, že dojde k výplatě příjmů z pojistné smlouvy nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, u nezdanitelných částí základu daně uplatněných za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a uplatněných ve lhůtě 10 let před výplatou příjmů nebo ukončení smlouvy pro uplatnění nezdanitelné části základu daně, postupuje podle § 15 odst. 6 ZDP, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Z výše uvedeného vyplývá, že
pokud dojde k výběru jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy (mimořádný výběr), dojde k dodanění (v rámci dílčího základu daně dle § 10 ZDP) u poplatníka pouze uplatněného odpočtu od základu daně uplatněného počínaje rokem 2015.
Pokud by však došlo k předčasnému zrušení pojistné smlouvy a poplatník by nedodržel podmínky 2 x 60
(nedosáhl by věku 60 let a pojistná smlouva by netrvala 60 měsíců), musel by provést poplatník v rámci dílčího základu daně dle § 10 ZDP
dodanění veškerých uplatněných odpočtů od základů daně za uplynulých 10 let
(tato sankce totiž existovala v § 15 odst. 6 ZDP i před rokem 2015).
Zákonem č. 267/2014 Sb. došlo k doplnění § 38g ZDP o odstavec 6
, na základě kterého je povinen podat daňové přiznání poplatník, u kterého došlo k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy soukromého životního pojištění, v důsledku kterých došlo ke vzniku povinnosti zdanit příjem ze závislé činnosti.
Dodanění příspěvků na soukromé životní pojištění
z výše uvedených důvodů porušení zákonných podmínek neprovádí tedy plátce daně (zaměstnavatel), ale dodanění
provádí přímo zaměstnanec v daňovém přiznání, a to jako příjmy dle § 6 ZDP
. V tomto případě nemůže zaměstnavatel provést u zaměstnance roční zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti, ale zaměstnanec musí podat za zdaňovací období daňové přiznání.
V daňovém přiznání uvede zaměstnanec ke zdanění dle § 6 ZDP veškeré příspěvky zaměstnavatele, které byly osvobozeny od daně z příjmů, a to poskytnuté v roce výplaty příslušné částky a v uplynulých 10 letech, ale pouze počínaje rokem 2015.
Tento
příjem však nepodléhá odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
Zaměstnanec je povinen oznámit svému zaměstnavateli nejpozději poslední den kalendářního měsíce, v němž změna nastala, že nárok na daňové osvobození příspěvků hrazených zaměstnavatelem za jeho soukromé životní pojištění zanikl.
PŘÍKLAD
Zaměstnanec uzavřel v roce 2013 smlouvu na soukromé životní pojištění, na které mu přispívá zaměstnavatel pravidelně měsíčně 900 Kč. Věku 60 let dosáhne občan v roce 2019. Jsou splněny zákonné podmínky stanovené v § 6 odst. 9 písm. p) ZDP pro osvobození těchto příspěvků zaměstnavatele od daně z příjmů. Do 31.3.2015 uzavřel občan dodatek smlouvy, ve kterém je uvedeno, že nebude možno v rámci smlouvy vybírat finanční prostředky. Koncem roku 2015 občan žení syna, a proto je v prosinci 2015 uzavřen s pojišťovnou nový dodatek smlouvy, na základě kterého si občan část naspořených prostředků v tomto roce vybere k soukromému použití.
Zaměstnanec musí oznámit svému zaměstnavateli nejpozději poslední den kalendářního měsíce, ve kterém uzavře s pojišťovnou druhý dodatek ke smlouvě, že nárok na daňové osvobození příspěvků hrazených zaměstnavatelem na jeho soukromé životní pojištění zanikl. Příspěvky vyplácené zaměstnavatelem od doby uzavření tohoto druhého dodatku ke smlouvě bude zaměstnavatel u zaměstnance zdaňovat společně se mzdou včetně odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
Protože došlo k výplatě části naspořené částky, která není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, před dosažením věku 60 let zaměstnance, zaniká ve smyslu § 6 odst. 9 písm. p) bod 3 ZDP osvobození příspěvků zaměstnavatele na soukromé životní pojištění zaměstnance vyplacených před výběrem části naspořené částky. Zaměstnanec musí ve smyslu znění § 38g bod 6 ZDP podat daňové přiznání za rok 2015, ve kterém zdaní vyplacené příspěvky zaměstnavatele od ledna 2015 jako příjem ze závislé činnosti. Z tohoto příjmu se neodvádí pojistné na sociální a zdravotní pojištění, i když jsou tyto příjmy zahrnuty ke zdanění dle § 6 ZDP. Zaměstnanec v daném případě nemůže za rok 2015 požádat svého zaměstnavatele o roční zúčtování záloh na daň.
 
SOLIDÁRNÍ ZVÝŠENÍ DANĚ A DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ
Solidární zvýšení daně se týká fyzických osob s příjmy ze závislé činnosti a s příjmy ze samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP
. Netýká se příjmů zdaňovaných dle § 8 až 10 ZDP. Toto zvýšení daně činí dle § 16a ZDP 7% z kladného rozdílu mezi:
a)
součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 (příjmy ze závislé činnosti) a dílčího základu daně podle § 7 (dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti) v příslušném zdaňovacím období a
b)
48násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení.
Za průměrnou mzdu se podle § 15 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu.
Pro rok 2015 se stanoví limitní částka pro uplatnění solidárního zvýšení daně z vyhlášky č. 208/2014 Sb., a činí
1 277 328 Kč
. Pokud součet příjmů dle § 6 a dílčího základu daně dle § 7 ZDP přesáhne za rok 2015 limitní částku 1 277 328 Kč, uplatní se z rozdílu solidární zvýšení daně.
Uplatnění solidárního zvýšení daně u měsíční zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti vyplývá ze znění § 38ha ZDP
. Solidární zvýšení při výpočtu měsíční zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti činí 7% z kladného rozdílu mezi příjmy zahrnovanými do základu pro výpočet zálohy a 4násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení. Pro rok 2015 se jedná o limitní výši
106 444 Kč
.
V souvislosti s uplatněním solidárního zvýšení daně došlo zákonem č. 267/2014 Sb. s účinností od 1.1.2015 k doplnění dvou ustanovení ZDP:
1) Doplnění ustanovení § 16a ZDP o nový odstavec 3
Nově je stanoveno, že
vykáže-li poplatník u příjmů ze samostatné činnosti daňovou ztrátu, lze o ni pro účely odstavce 2 písm. a) snížit příjmy zahrnované do dílčího základu daně podle § 6
. Dle znění bodu 15 přechodných ustanovení k novele ZDP bylo možno tento postup použít již pro zdaňovací období roku 2014.
PŘÍKLAD
Poplatník daně z příjmů fyzických osob má jednak příjmy ze závislé činnosti a jednak příjmy ze živnostenského podnikání. Dle potvrzení zaměstnavatele pro účely daňového přiznání jeho příjmy ze závislé činnosti za rok 2015 činí 1 356 000 Kč a povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem 461 040 Kč. Vzhledem k tomu, že podnikatel opravoval svou provozovnu, vykáže v daňovém přiznání za rok 2015 v rámci dílčího základu daně dle § 7 ZDP daňovou ztrátu ve výši 99 000 Kč.
Vzhledem k tomu, že v některých měsících přesáhla mzda poplatníka limitní hranici pro uplatnění solidárního zvýšení daně 106 444 Kč, při výpočtu zálohy na daň v těchto měsících zaměstnavatel uplatnil u zaměstnance solidární zvýšení daně.
Ve smyslu novelizovaného § 16a ZDP může poplatník pro účely výpočtu solidárního zvýšení daně za rok 2015 odečíst daňovou ztrátu z podnikání od příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně dle § 6 ZDP.
Pro účely solidárního zvýšení daně v našem případě poplatník dosáhne částky: 1 356 000 Kč - 99 000 Kč = 1 257 000 Kč.
Tato částka je nižší než limitní výše 1 277 328 Kč, takže poplatník nemusí v daňovém přiznání za rok 2015 uplatnit solidární zvýšení daně.
Pro vlastní výpočet daně za rok 2015 však poplatník nemůže daňovou ztrátu z podnikání odečíst od dílčího základu daně z příjmů dle § 6 ZDP, takže poplatník bude vycházet pro zdanění z částky 1 356 000 Kč + 461 040 Kč = 1 817 040 Kč. Od této částky si uplatní nezdanitelné části základu daně dle § 15 ZDP a stanoví výslednou daň, od které uplatní příslušné slevy na dani. V daňovém přiznání si jako zaplacené zálohy na daň uplatní jednak měsíční zálohy na daň sražené zaměstnavatelem z příjmů ze závislé činnosti (včetně uplatněného solidárního zvýšení daně v jednotlivých měsících) na základě potvrzení zaměstnavatele a dále zálohy na daň zaplacené v rámci svého podnikání. Daňovou ztrátu z podnikání z roku 2015 může poplatník uplatnit v následujících zdaňovacích obdobích.
2) Změna ustanovení § 38g odst. 4 ZDP
Z ustanovení § 38g odst. 4 ZDP, ve znění účinném do 31.12.2014, vyplývalo, že pokud se u poplatníka daně z příjmů fyzických osob zvyšuje o solidární zvýšení daně daň nebo měsíční záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti, byl povinen poplatník podat daňové přiznání.
Pokud tedy bylo u poplatníka pouze s příjmy dle § 6 ZDP alespoň v jednom kalendářním měsíci uplatněno solidární zvýšení daně v rámci stanovení měsíční zálohy na daň, byl povinen poplatník podat za zdaňovací období roku 2014 daňové přiznání a nebylo možno u něho provést roční zúčtování daně zaměstnavatelem, i když má poplatník u svého zaměstnavatele podepsané prohlášení k dani.
Zákon č. 267/2014 Sb. s účinností od 1.1.2015 upravil ustanovení § 38g odst. 4 ZDP v tom smyslu, že daňové přiznání je povinen podat poplatník, u něhož se daň zvyšuje o solidární zvýšení daně.
Dle upraveného znění poplatník musí podat daňové přiznání pouze v případě, když se jeho daň za dané zdaňovací období zvyšuje o solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP. Tudíž tuto povinnost nemá poplatník výhradně s příjmy dle § 6 ZDP, pokud se pouze jeho měsíční záloha, popř. zálohy v několika měsících, zvýšily o solidární zvýšení daně podle § 38ha ZDP, avšak jeho daň za dané zdaňovací období se nezvyšuje o solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP. Ve smyslu bodu 48 přechodných ustanovení novely ZDP toto opatření bylo možno použít již pro zdaňovací období roku 2014.
Pokud tedy má zaměstnanec podepsáno u svého zaměstnavatele prohlášení k dani na rok 2015 a bylo v jednom nebo více kalendářních měsících u něho uplatněno solidární zvýšení daně v rámci stanovení měsíční zálohy na daň, ale jeho daň za celé období roku 2015 se nezvyšuje o solidární zvýšení daně, pak poplatník může požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně za rok 2015 a nemusí podávat daňové přiznání k dani z příjmů.
PŘÍKLAD
Poplatník má v roce 2015 pouze příjmy ze závislé činnosti. V jednotlivých měsících je mu zúčtována mzda v rozmezí 85 000 až 90 000 Kč. Za měsíce červen a září obdrží mimořádnou prémii, takže celková mzda za měsíc červen činí 129 000 Kč a za měsíc září 131 000 Kč. Poplatník uplatňuje jen základní slevu na dani na poplatníka.
Za měsíce červen a září 2015 přesáhla mzda poplatníka limitní hranici pro uplatnění solidárního zvýšení daně 106 444 Kč, tedy se na poplatníka vztahuje uplatnění solidárního zvýšení daně za oba měsíce při stanovení měsíční zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti.
Výpočet solidárního zvýšení daně:
Červen: (129 000 Kč - 106 444 Kč) x 0,07 = 1 578,92 Kč
Září: (131 000 Kč - 106 444 Kč) x 0,07 = 1 718,92 Kč
O částku solidárního zvýšení daně byla zaměstnanci zvýšena měsíční záloha na daň za měsíce červen a září. Vzhledem k tomu, že celkový příjem dle § 6 ZDP nedosáhne za rok 2015 limitní hranice pro uplatnění solidárního zvýšení daně 1 277 328 Kč, nemusí poplatník ve smyslu změněného § 38g odst. 4 ZDP podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2015, ale může požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně. V tomto ročním zúčtování zaměstnavatel zohlední veškeré měsíční zálohy na daň včetně solidárního zvýšení daně za měsíce červen a září 2015.
ZMĚNA § 36 odst. 7 A NEMOŽNOST PODAT DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ U PŘÍJMŮ ZDANĚNÝCH DLE § 7 odst. 6 ZDP
Na základě zákona č. 267/2014 Sb. došlo s účinností od 1.1.2015 k úpravě znění § 7 odst. 6 ZDP v tom smyslu, že
příjem autora za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky je samostatným základem daně
pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně za předpokladu, že úhrn těchto příjmů od téhož plátce daně
nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč
a jde o příjem uvedený v odstavci 2 písm. a).
V ustanovení § 36 odst. 7 ZDP dochází s účinností od 1.1.2015 k
vypuštění možnosti zahrnout příjmy zdaňované dle § 7 odst. 6 ZDP poplatníkem do daňového přiznání
, jak tomu bylo poprvé a naposled v roce 2014. Dle změněného ustanovení § 36 odst. 7 ZDP může pouze poplatník, který je daňovým rezidentem ČR, veškeré příjmy zdaněné v průběhu zdaňovacího období dle § 6 odst. 4 ZDP srážkovou daní zahrnout do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém byly příjmy vyplaceny, a současně započte daň sraženou z těchto příjmů na svou daň. V případě, že se zaměstnanec rozhodne zahrnout příjmy, u kterých zaměstnavatel postupoval podle § 6 odst. 4 ZDP a srazil z těchto příjmů srážkovou daň, do daňového přiznání, bude zaměstnanec a zaměstnavatel postupovat dle § 38j odst. 3 ZDP.
PŘÍKLAD
Fyzická osoba má v průběhu roku 2015 pouze autorské honoráře ze zpracovaných příspěvků do různých odborných časopisů zdaňované dle § 7 ZDP. Za měsíce únor až prosinec převyšují honoráře vyplácené v jednotlivém měsíci od jednoho vydavatelství částku 10 000 Kč a jejich souhrnná výše činí 352 000 Kč - k těmto příjmům uplatňuje poplatník paušální výdaje. Za měsíc leden 2015 obdrží autorský honorář za příspěvek do odborného časopisu ve výši 8 500 Kč od jednoho vydavatelství a ve výši 9 900 Kč od druhého vydavatelství, ze kterých srazí a odvede vydavatelství srážkovou daň ve výši 15%. Poplatník uplatňuje v daňovém přiznání základní slevu na dani na poplatníka.
Základ daně dle § 7 ZDP činí u poplatníka za rok 2015:
352 000 Kč - 352 000 Kč x 0,4 = 211 200 Kč.
Vypočtená daň z příjmů v daňovém přiznání:
211 200 Kč x 0,15 = 31 680 Kč.
Po uplatnění základní slevy na poplatníka je jeho daňová povinnost 6 840 Kč. Současně ze dvou honorářů je odvedena srážková daň 2 760 Kč.
 
MOŽNOST UPLATNĚNÍ DAŇOVÉ ZTRÁTY V DAŇOVÉM PŘIZNÁNÍ PO SMRTI ZŮSTAVITELE
Zákon o daních z příjmů v ustanovení § 38ga s účinností od 1.1.2014 stanoví, že podává-li osoba spravující pozůstalost
daňové tvrzení týkající se daňové povinnosti zůstavitele vzniklé ode dne jeho smrti do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti
, neuplatní:
a)
nezdanitelnou část základu daně,
b)
položku odčitatelnou od základu daně,
počínaje rokem 2015 s výjimkou daňové ztráty
(doplnění zákonem č. 267/2014 Sb.),
c)
slevu na dani,
d)
daňové zvýhodnění.
Z výše uvedeného vyplývá, že v
daňových přiznáních podávaných za zdaňovací období ode dne smrti zůstavitele do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti
může počínaje rokem 2015 uplatnit osoba spravující pozůstalost (v rámci zdanění příjmů z ležící pozůstalosti) pouze odpočet daňové ztráty od základu daně.
PŘÍKLAD
Podnikatel v daňovém přiznání za rok 2014 vykázal u základu daně dle § 7 ZDP daňovou ztrátu ve výši 68 000 Kč. Občan v květnu 2015 zemřel a řízení o pozůstalosti bylo ukončeno 20.10.2015.
Pokud daňová ztráta z roku 2014 nebyla uplatněna v daňovém přiznání, které podala osoba spravující pozůstalost (dědic) za období od počátku roku 2015 do dne předcházející smrti zůstavitele, může osoba spravující pozůstalost (dědic) uplatnit tuto daňovou ztrátu naposledy v daňovém přiznání, které podává za období ode dne smrti zůstavitele do 19.10.2015 (den předcházející dni skončení řízení o pozůstalosti). V opačném případě neuplatněná daňová ztráta propadá a nemůže ji uplatnit dědic, i když by pokračoval v podnikatelské činnosti zůstavitele.
 
OPRAVA CHYBY NA DANI ZAVINĚNÍM ZAMĚSTNANCE
Zákonem č. 267/2014 Sb. je s účinností od 1.1.2015 zaveden do § 38g ZDP nový odstavec 5
týkající se povinnosti podat daňové přiznání z důvodu dluhu na dani nebo neoprávněně vyplaceného daňového bonusu. V tomto ustanovení se uvádí, že
daňové přiznání je povinen podat poplatník, jehož plátce daně oznámil dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu vzniklou zaviněním poplatníka správci daně
a předal doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu podle § 38i odst. 5 písm. b) ZDP.
S účinností od 1.1.2015 je stanoven nový postup při opravě chyb vzniklých zaviněním zaměstnance, kdy zaměstnavatel (plátce daně) tuto situaci bude řešit pouhým oznámením správci daně, přičemž dluh na dani bude muset uhradit zaměstnanec, který bude muset za tím účelem podat daňové přiznání. K této změně se v důvodové zprávě k zákonu č. 267/2014 Sb. uvádí, že za účelem zajištění nového postupu při opravě chyb vzniklých zaviněním poplatníka, které bude mít plátce daně možnost řešit tím způsobem, že pouze podá oznámení správci daně a tuto dlužnou částku bude mít povinnost uhradit poplatník, se povinnost podat daňové přiznání tímto poplatníkem zakotvuje přímo do ustanovení § 38g ZDP, ve kterém jsou upraveny obecné podmínky, za kterých má poplatník, fyzická osoba, povinnost daňové přiznání podat. Správce daně tak již může k podání daňového přiznání poplatníka v těchto případech vyzvat. V tomto případě se neuplatní pokuta za opožděné tvrzení daně, pokud bude daňové přiznání podáno nejpozději ve lhůtě stanovené správcem daně ve výzvě k podání daňového přiznání.