Druhy účetních závěrek v roce 2015

Vymezení druhu účetní závěrky souvisí se dvěma dalšími pojmy, a to důvody uzavírání účetních knih (§ 17 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „ZU“) a rozvahový den (§ 19 ZU).

Účetní jednotky uzavírají účetní knihy k těmto okamžikům:

Z výše uvedených případů dovodíme přes pojem „rozvahový den“ druh účetní závěrky.

Účetní jednotky sestavují účetní závěrku (obecně, bez rozlišení druhu) k rozvahovému dni, kterým je den, kdy uzavírají účetní knihy (tj. k datům uvedeným výše). účetní závěrku sestavují účetní jednotky k poslednímu dni účetního období a v ostatních případech sestavují účetní závěrku [tj. ke všem výše uvedeným datům s výjimkou bodu j)].

Ze ZU ani dalších účetních předpisů neplyne žádný rozdíl (s výjimkou rozvahového dne) mezi obsahem a rozsahem řádné a mimořádné účetní závěrky. Rozdíly nejsou ani v rozsahu prací uzavírání účetních knih ani v povinnosti inventarizace ani v povinnosti zveřejňování obsahu účetní závěrky.

Mezitímní účetní závěrka se sestavuje v případech, kdy to vyžadují zvláštní právní předpisy (§ 19 odst. 3 ZU). Účetní jednotky v daném případě sestavují účetní závěrku v průběhu účetního období i k jinému okamžiku než ke konci rozvahového dne.

V případech sestavování mezitímní účetní závěrky panují určité při jejím sestavování:

Naopak se mezitímní účetní závěrky týkají v plném rozsahu. Pro někoho může být překvapením vznik povinnosti výpočtu a zaúčtování:

Z hlediska uvádí ustanovení § 66 písm. c) zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících fyzických a právnických osob, pouze povinnost uložení (kromě jiného) řádné, mimořádné a konsolidované účetní závěrky. Mezitímní účetní závěrka zde jmenována není, lze proto dovodit, že se do Sbírky listin neukládá.

Z hlediska se v souvislosti se sestavením mezitímní účetní závěrky nepodává daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob, není vyměřována ani placena daň z příjmů. Výjimkou by byla situace, kdy je rozhodný den sestavení mezitímní účetní závěrky shodný s rozhodným dnem pro sestavení řádné či mimořádné účetní závěrky.

Jednoznačně nejdůležitějším důvodem sestavení mezitímní účetní závěrky je ustanovení § 40 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), který jejím sestavením podmiňuje možnost rozhodování o výplatě a následnou výplatu záloh na podíly na zisku v obchodních korporacích. Z mezitímní účetní závěrky musí vyplynout nejen skutečnost, že obchodní má dostatek prostředků na rozdělení zisku, ale také maximální výše této zálohy.

Ta je pak limitována součtem výsledku hospodaření běžného účetního období, nerozděleného zisku z minulých let a ostatních fondů ze zisku snížený o neuhrazenou ztrátu z minulých let a povinný příděl do rezervního fondu. K výplatě zálohy nelze použít rezervních fondů, které jsou vytvořeny k jiným účelům, ani vlastních zdrojů, jež jsou účelově vázány a jejichž účel není obchodní oprávněna měnit.

ZOK uvádí i situace povinnosti sestavení mezitímní účetní závěrky v souvislosti se stanovením vypořádacího podílu, jedná se však o poněkud odlišné situace proti pravidlům, která platila pro podobné situace v obchodním zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb. - zrušen k 31.12.2013).

Rekodifikované právo „zavedlo“ do oblasti účetnictví a daní občasnou pochybnost o totožném obsahu pojmů pro účely práva a pro účely účetnictví a daně z příjmů. Za účelem precizování definic pro účely daně z příjmů vznikla ustanovení § 21a až 21i zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Pojem mezitímní účetní závěrka však mezi nimi není. Proto je zcela namístě otázka, zda dva stejné pojmy v § 40 odst. 2 ZOK a v § 19 odst. 3 ZU mají také shodný obsah. Na tuto otázku odpovídá závěr Komise pro aplikaci nové civilní legislativy ve svém stanovisku č. 27. Je zde konstatováno, že požadavek § 40 odst. 2 ZOK je zákonným důvodem pro sestavení účetní závěrky podle § 19 odst. 3 ZU a dotyčná ustanovení se na mezitímní účetní závěrku vztahují.

V návaznosti na sestavení řádné či mimořádné účetní závěrky dochází ke vzniku povinnosti podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob na základě ustanovení § 38m ZDP a ve speciálních případech přeměn společností také § 38na ZDP. Obecně pak podávání daňových přiznání, a to i za období kratší jednoho roku, řeší § 136 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.

Řádná a mimořádná účetní závěrka je pak povinnou přílohou podávaných řádných daňových přiznání k dani z příjmů právnických osob.

Pojem „mezitímní výkaznictví“ se dá lehce a nesprávně ztotožnit s výstupy mezitímní účetní závěrky. Obsah tohoto pojmu je však definován poněkud odlišně (viz NÚR I-31 - Mezitímní výkaznictví).

Účetní jednotky v průběhu svého účetního období z různých důvodů Zveřejněním pak rozumíme předání či zpřístupnění informací z účetnictví mimo účetní jednotku. Právě toto zveřejňování účetních údajů se nazývá „mezitímním výkaznictvím“.

V praxi se uvedené předávání údajů mimo účetní jednotku děje například:

Svým může mezitímní výkaznictví:

Z hlediska se může jednat o:

Vzhledem k tomu, že české účetní předpisy mezitímní výkaznictví neupravuje, vznikla NÚR I-31, která rozsah takto poskytovaných informací řeší.

Pro účely výkladu je nutné rozdělit mezitímní výkaznictví na:

Základní parametry jednorázového účetního výkaznictví jsou shodné s pravidelným mezitímním účetním výkaznictvím s výjimkou srovnatelných údajů.

Jedná se o vykázání segmentů účetní závěrky, které se zjišťují tak, jako by se jednalo o součást pravidelného či jednorázového účetního výkaznictví (tj. je nutné respektovat například akruální princip). Srovnávací informace se nemusí uvádět, pokud se však uvedou, musí být srovnatelné rozsahem i obdobím.