Omyly uživatelů auditovaných účetních závěrek

Vydáno: 29 minut čtení

1)Audit účetní závěrky představuje její zkoumání (ověření) nezávislým odborníkem - auditorem. Výsledkem tohoto zkoumání je vyjádření názoru (výrok auditora), zda zkoumaná účetní závěrka (tj. účetní výkazy a příloha) podává věrný a poctivý obraz majetkové a finanční situace účetní jednotky a způsobu jejího hospodaření k datu, k němuž je účetní závěrka sestavená.

Omyly uživatelů auditovaných účetních závěrek
prof. Ing.
Libuše
Müllerová
CSc.
Ověřená účetní závěrka by měla být spolehlivým zdrojem informací pro rozhodování všech uživatelů účetních informací, ať už se jedná o stávající či potenciální investory, banky, obchodní partnery, státní orgány apod. Z toho lze usoudit na základní obecný cíl auditu, kterým je zabezpečení věrohodnosti účetních informací těch společností, které povinně zveřejňují účetní závěrky a výroční zprávy.
Povinnost auditu upravuje účetním jednotkám, které mají sídlo v České republice, zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZU“), v § 20 - Ověřování účetní závěrky auditorem. Jsou zde stanoveny limity (aktiva celkem brutto, roční úhrn čistého obratu, průměrný přepočtený stav zaměstnanců), při jejichž překročení po dvě účetní období má účetní jednotka povinnost auditu ze zákona. Nic však nebrání tomu, aby si účetní jednotky nechaly ověřit účetní závěrku i v případě, že se na ně zákonná povinnost auditu nevztahuje. Často to potřebují pro banku při žádosti o úvěr, pro leasingovou společnost při žádosti o leasing, na žádost zahraničního vlastníka, či z jiných důvodů. V zahraničí bývá tato praxe naprosto obvyklá.
Činnost auditorů je regulována nejen zákonem č. 93/2009 Sb., o auditorech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o auditorech“), ale i řadou navazujících zákonů a prováděcích předpisů, včetně Mezinárodních auditorských standardů, Etického kodexu a aplikačních doložek Komory auditorů České republiky. Komora auditorů ČR působí jako samosprávná profesní organizace s povinným členstvím od samého počátku zákonné úpravy auditorské profese od roku 1992. Hlavním posláním Komory je zajistit vysokou kvalitu této profese tak, aby byla srovnatelná s úrovní auditorů ve vyspělých zemích. Takový požadavek se stává stále více aktuální v souvislosti s procesem liberalizace auditorské profese v rámci zemí Evropské unie, který je provázen přísnou kontrolou kvality profese v mezinárodním měřítku.
 
NESPRÁVNÉ CHÁPÁNÍ ROLE AUDITU
Při své praxi se auditoři často setkávají ze strany uživatelů informací z účetních závěrek s názory, které nejsou zcela přesné, případně jsou zcela mylné. Od auditora očekávají účetní jednotky v některých případech služby, které by sice vzhledem ke své kvalifikaci poskytnout mohl, ale nesmí, neboť by to bylo v rozporu s etikou auditorské profese.
Auditor
při provádění své činnosti má povinnost dodržovat etický
kodex
, který je minimálním standardem profesní etiky auditora2). Etický
kodex
stanoví zejména bližší podmínky dodržování zásady bezúhonnosti, nezávislosti, nestrannosti, odborné způsobilosti a náležité péče, a to pro výkon auditorské činnosti jako služby ve veřejném zájmu. Etický
kodex
vydává Komora auditorů jako svůj vnitřní předpis.
Je pochopitelné, že profesní orientace uživatelů auditorských služeb je různá a není možné předpokládat, že se v právech a povinnostech auditorů a v předpisech, kterými se auditoři musí řídit, přesně orientují. V tomto směru má nezastupitelnou úlohu smlouva uzavřená mezi auditorem a účetní jednotkou. Je v zájmu obou stran, aby smlouva obsahovala vymezení rozsahu auditorské zakázky, včetně uvedení služeb, které odrážejí potřeby a požadavky společnosti, a zejména pak roz