Když se s. r. o. daří

Vydáno: 37 minut čtení

Pokud se společnosti s ručením omezeným (dále jen „s. r. o.“) daří, pak se to zpravidla projeví třemi příjemnými důsledky. Především se její společníci alias členové této obchodní korporace mohou těšit na podíly na zisku. Zadruhé se snaží dále posílit svou situaci na trhu novými investicemi, jako je například modernizace výrobní linky, koupě nebo výstavba nových budov, případně odkupem cizích závodů nebo rovnou celých firem. A zatřetí zisky prokapají až k zaměstnancům ve formě vyšších mezd, prémií, bonusů a nejrůznějších benefitů.

Když se s. r. o. daří
Ing.
Martin
Děrgel
 
JAK ZJISTIT, ŽE SE S. R. O. DAŘÍ
Jedním z hlavních rozlišovacích znaků podnikání je, že jde o činnost prováděnou za účelem dosažení zisku. Zisk umožňuje nejen prosté pokračování stávající produkce, ale i její postupně rozšiřování, modernizaci a vylepšování, což by mělo v důsledku vést - v dlouhodobém horizontu -- k ještě vyšší ziskovosti.
Zisk je tak významným vlastním zdrojem financování rozvoje podniku,
i když nemusí být vždy ekonomicky optimální jej takto využít. Navíc přirozenou a velkou překážkou zadržení zisku pro účely rozvoje s. r. o. (např. k nákupu nových investic) bývají její společníci, kteří očekávají, že se jim jejich vklady a podnikatelské úsilí zhodnotí výplatou štědrých podílů na zisku, takže raději souhlasí s financováním rozvoje z cizích zdrojů, např. úvěrem.
Naproti tomu
ekonomická ztráta obecně předznamenává útlum aktivit,
protože odčerpává firemní zdroje, aniž by je v plném rozsahu byla schopna nahradit. Není ale ztrátovost jako ztrátovost, někdy je nutnou „daní“ za vstup do poněkud nejistých podnikatelských vod, zejména při zahájení činnosti nebo při přechodu na nové produkty či trhy, kdy počáteční investice a reklama vysoce převyšují provozní efekt. Pokud je zde reálná vyhlídka, že časem se situace zvrátí ve prospěch firmy, pak je taková dočasná oběť účelná a obvykle nezbytná.
Je ovšem samozřejmě rozdíl, zda mluvíme o dílčích ziscích a ztrátách nebo o celkovém zisku/ztrátě za celou s. r. o., a také za jaké časové období. Například administrativní a správní oddělení budou trvale ztrátová, což není samozřejmě důvodem pro jejich zrušení, ovšem naproti tomu dlouhodobá ztrátovost výrobní činnosti je již na pováženou. Nicméně šedivá je ekonomická teorie a pestrý strom života. Proto
někdy firmy dobře vědí, proč trpí dílčí ztrátovou produkci.
Může to souviset s podporou jejich obchodní značky, nebo se snahou udržet se na daném trhu, s jehož lepším využitím se počítá do budoucna, častým důvodem je pokus zbavit se takto obtížné konkurence, která si nemůže dovolit po delší čas financovat ztrátovou činnost apod. V každém případě lze ale obchodním korporacím - včetně s. r. o. - doporučit mít strukturovaný přehled o nákladech a dílčích ziscích
versus
ztrátách podle jednotlivých činností a provozů. Jinak se mohou jednatelé a společníci probudit až příliš pozdě.
PŘÍKLAD
Mějte firemní náklady pod kontrolou
Pekaři, s. r. o., provozují malou pekárnu, přičemž se jednatel snaží, aby firma prosperovala a zákazníci jí měli v oblibě. Proto věnuje péči nejen vysoké kvalitě výrobků, ale udržuje prodejní ceny pod konkurencí okolních supermarketů. Vychází totiž z předpokladu, že materiálové náklady na výrobu má toto s. r. o. srovnatelné s konkurencí a na rozdíl od ní její tři zaměstnanci představují jen relativně malé mzdové náklady a on sám si za obchodní vedení vyplácí jen průměrnou odměnu. Ekonomický efekt přitom sleduje pouze roční za celou firmu.
Jednatel a současně společník se proto podivil, že po mírném zvýšení prodejních cen a nezměněných mzdových nákladech se meziročně snížil zisk s. r. o. Na doporučení ekonoma se proto důkladněji podíval na dílčí náklady a výrobkové zisky. Díky tomu odhalil, že největší výrobkový zisk má firma na koláčích a frgálech, nízký zisk má z bílého pečiva, prakticky na nule je u chleba a na celozrnném pečivu á 100 gramů za 6 Kč prodělává.
Po rozklíčování jednotlivých druhů nákladů a jejich přiřazení k produktům jednatel odhalil, že se vcelku zbytečně obává mzdových výloh, které na jednotku produkce nemají až tak zásadní vliv. Naopak hrubě podcenil provozní výlohy za elektrickou energii spotřebovanou v pekárenské peci. Poté co navštívil odborný veletrh, se proto rozhodl nahradit elektrickou pec novým typem spalujícím dřevěné brikety s výrazně levnějším provozem.
Kvůli oblíbenosti mezi zákazníky sice chtěl zachovat i ztrátovou výrobu celozrnného pečiva, kde ale nově začal zkušebně nabízet tři varianty. Zaprvé stávající složení i gramáž 100 g již za mírně ziskovou cenu á 7 Kč, zadruhé o něco nižší gramáž (80 g) opět ve stejném složení za dosavadní cenu á 6 Kč (která díky tomu byla ziskově téměř na nule) a pak novinkovou směs celozrnné a klasické (levnější) mouky při zachování hmotnosti (á 100 g), díky čemuž mohl ponechat dosavadní cenu á 6 Kč, na niž jsou zákazníci zvyklí. Časem, např. po půl roce, jednatel uvidí, o který z těchto tří celozrnných produktů bude či nebude mezi lidmi zájem, a tomu se přizpůsobí.
Nastíněný detailní rozbor dílčích zisků a ztrát ale zajímá pouze jednatele a zvídavější společníky. Všechny ostatní - v čele se společníky, zaměstnanci a věřiteli - zajímá obvykle pouze celkový
účetní výsledek hospodaření za účetní období.
Tento údaj je středobodem účetní závěrky, přičemž jej z podstaty podvojného účtování najdeme jak ve výkazu zisku a ztráty (rozdíl výnosů a nákladů), tak i v rozvaze (rozdíl aktiv a pasiv).
V rámci účetní závěrky se uzavírají veškeré používané účty převedením jejich zůstatků podle povahy:
-
náklady a výnosy na účet 710-Účet zisků a ztrát,
-
aktiva a pasiva na účet 702-Konečný účet rozvažný.
K tomu poznamenejme, že bez ohledu na pestrost jednotlivých konkrétních účetních souvztažností je všechny můžeme rozdělit všeho všudy do tří typů:
-
Účtuje se pouze v rámci výsledkových účtů nákladů a výnosů
(což má v důsledku, součtu nulový dopad na výši zůstatku účtu 710, přičemž stav účtu 702 tímto není vůbec nijak ovlivněn).
-
Účtuje se pouze v rámci rozvahových účtů aktiv a pasiv
(což má v důsledku, součtu nulový dopad na výši zůstatku účtu 702, přičemž stav účtu 710 tímto není vůbec nijak ovlivněn).
-
Účtuje se mezi výsledkovými a rozvahovými účty
(zůstatky účtů 710 a 702 jsou tedy změněny stejně).
Proto naprosto stejný účetní výsledek hospodaření - shodný zisk nebo ztrátu - najdeme coby konečný zůstatek jak na účtu 710, tak i na účtu 702. Do očí bijícím rozdílem ovšem bude strana, kde tento konečný zůstatek najdeme - v případě zisku to bude na straně MD 710 a naopak na D 702, důvod je zjevný z obrázku.
Je tak nasnadě, jaký bude úplně poslední účetní zápis v uzavíraném účetním období, kterým budou vyrovnání, a tím také uzavření i oněch dvou uzávěrkových účtů 710 a 702 - jednoduše jejich vzájemným zúčtováním:
-
Převod zisku MD 710/D 702.
-
Převod ztráty MD 702/D 710.
Čistě z účetního hlediska slouží výsledek hospodaření (zisk nebo ztráta) za účetní období pouze pro účely uzavírání účetních knih. V této fázi jej není možno využít jakkoli jinak než k vyrovnání závěrkových účtů 702 a 710, jde zkrátka skutečně o - výsledek hospodaření („VH“) - za účetní období představující rozdíl aktiv a pasiv, resp. výnosů a nákladů. A jako taková rozdílová účetní položka nemá ani samostatný účet, protože jej zkrátka vůbec nepotřebuje, v souladu s bilanční rovnicí slouží toliko k vyrovnání salda výsledovky a rozvahy.
K zásadnímu zvratu v osudu účetního VH dojde úderem první sekundy nového účetního období. Účetní jednotka - v našem případě s. r. o. -
otevírá účetní knihy,
což se ale tentokrát týká pouze rozvahových účtů, protože výsledkové účty, jak známo, začínají každé účetní období od nuly. K tomu slouží po technické stránce:
-
Účet 701-Počáteční účet rozvažný,
coby protiúčet všem otvíraným účtům majetku a závazků, resp. obecněji aktiv a pasiv. Prakticky jde o zrcadlovou obdobu účtu 702-Konečný účet rozvažný, který jsme využili při uzavírání účetního období.
Co se stane s VH za právě uplynulé účetní období, který zajistil účetní bilanci (MD = D) uzávěrkových účtů 710 a 702? Po otevření všech účtů aktiv a pasiv, které měly ke konci předešlého účetního období nenulový zůstatek, přirozeně musí zůstatek „počátečního“ účtu 701 odpovídat právě VH za skončené účetní období.
Tentokrát již není možno jej proúčtovat souvztažně s účtem 710-Účet zisků a ztrát jako při uzavírání účetních knih. Jediným řešením je vyvést VH z účtu 701 na nějaký rozvahový účet. Kam s ním? Z pěti účtových tříd vylučovací metodou vcelku lehce dovodíme, že jelikož nejde o dlouhodobý majetek (účtová třída 0), o zásobu (účtová třída 1), ani o krátkodobý finanční majetek (účtová třída 2) nebo o zúčtovací vztahy (účtová třída 3), nezbývá, než jej začlenit do účtové třídy 4 - Kapitálové účty a dlouhodobé závazky. Konkrétně byla VH - zisku i ztrátě - přisouzena samostatná účtová skupina 43 - Výsledek hospodaření, kde je obvykle* jeden účet:
-
Účet 431-Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení.
Poznámka:
* Jak si upřesníme, druhým možným účtem v této účtové skupině je účet 432-Rozhodnuto o zálohách na výplatu podílu na zisku. A to když s. r. o. v minulém účetním období společníkům vyplatila zálohy na podíly na zisku, jak od roku 2014 nově umožnil zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“).
Tím, že VH za právě uplynulé účetní období dostal vlastní účet, došlo k jeho osamostatnění a je možno s ním nakládat.
A to v souladu s požadavky interních dokumentů s. r. o. a jejich společníků, s jistým omezením ZOK, k čemuž je kompetentní výhradně valná hromada s. r. o., jak vyplývá z § 190 odst. 2 písm. g) ZOK.
Skončilo-li minulé
účetní období se ziskem
(aktiva > pasiva), proběhne otevření účtů následovně:
 
PODÍLY NA ZISKU SPOLEČNÍKŮ
Využití účetního zisku s. r. o. formou výplaty podílů na zisku je pochopitelně společníky nejžádanější. Jedná se o externí řešení, kdy zisk, respektive jemu odpovídající část majetku s. r. o. - zpravidla peníze - opouští účetní jednotku a je převedena ve prospěch jejich společníků, případně také dalších osob. Tím samozřejmě klesne úhrn rozvahy (součet aktiv i pasiv), naproti tomu výsledovka (náklady ani výnosy) s. r. o. se nijak nezmění.
Spíše výjimečně může výplatu podílů na zisku provázet nárůst cizích zdrojů (dluhů), a to v případě, že dotyčná s. r. o. nemá aktuálně dostatek peněžních prostředků a kvůli tomu buď odloží splatnost části závazků ke společníkům, případně využije bankovní úvěr apod.
Jak si dále upřesníme, výplata podílů na zisku s. r. o. společníkům splňujícím kritéria tzv. mateřské společnosti je osvobozena od zdanění, v ostatních případech podléhá srážkové dani, kterou má za úkol srazit a odvést svému správci daně dotyčná obchodní společnost rozdělující zisk (plátce daně - viz schéma níže).
Rozhodování o rozdělení zisku
obecně - tedy nejen formou podílů na zisku společníkům - spadá do výhradní
kompetence
nejvyššího orgánu s. r. o., kterým je
valná hromada.
Postačí ale prostá většina hlasů přítomných společníků, ledaže by společenská smlouva požadovala vyšší většinu, a není zapotřebí ani pořizovat notářský zápis. Pro výplatu podílů na zisku ovšem ZOK stanoví tři podmínky, které je nutno všechny splnit:
1)
Schválena účetní závěrka
(§ 34 odst. 1 ZOK):
-
Musí jít o účetní závěrku řádnou (k poslednímu dni účetního období) nebo mimořádnou (jiné dny podle § 17 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „ZU“), kde je zisk zjištěn.
-
Nestačí tzv. mezitímní účetní závěrka, kterou podle požadavků zvláštních právních předpisů účetní jednotky sestavují k jinému okamžiku podle § 19 odst. 3 ZU (pro výplatu záloh ale stačí, viz dále).
-
V souladu se soudní judikaturou
by nemělo jít o účetní závěrku starší než 6 měsíců,
viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 4284/2007 potvrzený rozsudkem sp. zn. 29 Cdo 2363/2011.
2)
Splněn test insolvence
(§ 40 odst. 1 ZOK):
-
S. r. o. nesmí vyplatit zisk (ani prostředky z jiných vlastních zdrojů),
pokud by si tím přivodila úpadek
dle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „insolvenční zákon“).
-
Úpadek může mít dvě formy:
Platební neschopnost
(více než jeden věřitel, peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a neschopnost je plnit) a
Předlužení
(více než jeden věřitel a souhrn závazků převyšuje hodnotu majetku, přičemž se přihlíží i k dalšímu provozování závodu).
-
Pozor na to, že tento test je nutno provést nejen při rozhodování valné hromady o tomto způsobu využití zisku s. r. o., ale také těsně před samotnou výplatou.
3)
Limitace částky určené k rozdělení společníkům
(§ 161 odst. 4 ZOK):
-
Částka k rozdělení společníkům nesmí překročit výši VH posledního skončeného účetního období
zvýšenou o nerozdělený zisk minulých let a sníženou o neuhrazené ztráty minulých let
a o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu se ZOK a společenskou smlouvou.
-
Výkladově se dovozuje, že se rovněž přihlédne i k tzv. jinému VH minulých let, který může být jak kladný (zůstatek na D), tak i záporný (zůstatek na MD). Na tento účet se v souladu s § 15a vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení ZU pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „VPU“), zachycují hlavně významné opravy minulých účetních období a rozdíly ze změn účetních metod.
-
Dodejme, že na rozdíl od dřívějšího obchodního zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb., který byl k 31.12.2013 zrušen)
ZOK již nestanoví s. r. o. povinnost tvořit zákonný rezervní fond z části zisku.
Tuto povinnost ale může stanovit společenská smlouva, což je obvyklé zejména u s. r. o. založených před 1.1.2014, pokud doposud tuto povinnost ze společenské smlouvy nevypustili.
PŘÍKLAD
Podíly na zisku společníků s. r. o.
AB, s. r. o., založili dva zakladatelé: mateřská společnost A peněžitým vkladem 400 000 Kč a fyzická osoba B - peněžitým vkladem 100 000 Kč. Firma vykázala za rok 2014 (účetní období) zisk 1 milion Kč a společníci požadují maximální podíly na zisku. S. r. o. vykazuje neuhrazenou účetní ztrátu minulých let ve výši 400 000 Kč a její společenská smlouva stanoví povinnost tvořit rezervní fond každoročním přídělem 10% ze zisku.
Valná hromada AB, s. r. o., se koná v dubnu 2015 a schválila účetní závěrku za rok 2014, čímž je splněna první ze tří podmínek pro výplatu podílů na zisku společníkům. Firma nemá významné dluhy po splatnosti a ani z jiných důvodů jí nehrozí úpadek ve smyslu insolvenčního zákona, čímž vyhověla druhému testu. Třetí test limituje podíly na zisku jednak přednostním povinným (na základě společenské smlouvy) přídělem do rezervního fondu ze zisku ve výši 100 000 Kč. Dále je nutno částku zisku k rozdělení mezi společníky ponížit o neuhrazenou ztrátu minulých let 400 000 Kč. Tudíž jim lze vyplatit podíly na zisku v úhrnné výši maximálně 500 000 Kč.
Jelikož společenská smlouva o rozdělení zisku mezi společníky nestanoví jinak, uplatní se pravidlo § 161 odst. 1 ZOK - podle poměru jejich podílů v s. r. o. Podíl společníka A na základním kapitálu je 80%, čemuž bude odpovídat rovněž podíl na zisku 80% z 500 000 Kč = 400 000 Kč, který díky splnění podmínek osvobození od daně (viz dále) bude tomuto společníkovi vyplacen v plné výši. Podíl společníka B na základním kapitálu je pouze 20%, proto jeho podíl na zisku bude činit také 20% z 500 000 Kč = 100 000 Kč, přičemž jej sníží povinná srážková daň 15% o 15 000 Kč, kterou odešle s. r. o. správci daně, a zbývajících 85 000 Kč vyplatí společníkovi B.
Valná hromada nakonec část zisku za rok 2014 využila k plnému uhrazení účetní ztráty minulých let.
 I--------------------------------------------------I-----------I-------I-------I I 
Popis účetních případů souvisejících s
I
Částka
I
MD
I
D
I I
rozdělením zisku AB, s. r. o.
I
v Kč
I I I I--------------------------------------------------I-----------I-------I-------I I Vykázání účetního VH (zisku) za rok 2014 I 1 000 000 I 701 I 431 I I--------------------------------------------------I-----------I-------I-------I I Příděl do rezervního fondu (povinnost podle I 100 000 I 431 I 421 I I společenské smlouvy) I I I I I--------------------------------------------------I-----------I-------I-------I I Úhrada ztráty minulých let z rozdělovaného I 400 000 I 431 I 429 I I zisku za rok 2014 I I I I I--------------------------------------------------I-----------I-------I-------I I Přiznání podílů na zisku společníkům s. r. o.: I 500 000 I 431 I 364.A I I - Nárok společníka A (80% ), který je I 400 000 I I 364.B I I mateřskou společností I 100 000 I I I I - Nárok společníka B (20% ), který je českou I I I I I fyzickou osobou I I I I I--------------------------------------------------I-----------I-------I-------I I Zdanění podílů na zisku společníků s. r. o.: I 15 000 I 364.B I 342 I I - Podíl na zisku společníka A je osvobozen od I I I I I daně z příjmů I I I I I - Srážková daň 15% z podílu na zisku I I I I I společníka B I I I I I--------------------------------------------------I-----------I-------I-------I I Výplata "čistých" podílů na zisku (po zdanění) I 400 000 I 364.A I 221 I I společníkům: I 85 000 I 364.B I 221 I I - Výplata čistého podílu na zisku společníkovi A I I I I I - Výplata čistého podílu na zisku společníkovi B I I I I I--------------------------------------------------I-----------I-------I-------I I Odvod srážkové daně z podílů na zisku s. r. o. I 85 000 I 342 I 221 I I (pouze za poplatníka B) I I I I I--------------------------------------------------I-----------I-------I-------I
Daňový režim podílů na zisku
plynoucích od českého s. r. o. jejich společníkům, kteří jsou daňovými rezidenty Česka, stanoví zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) takto:
-
Společníkem je fyzická osoba:
-
Jde o příjem z kapitálového majetku dle § 8 odst. 1 písm. a) ZDP podléhající
tzv. srážkové dani,
resp. je samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně
15%
podle § 36 odst. 2 písm. b) ZDP.
-
Srážkovou daň má za úkol srazit (tj. odpovídající část dluhu vůči společníkovi převést na daňový dluh) a do konce následujícího kalendářního měsíce odvést svému správci daně plátce příjmu, tedy dotyčná s. r. o. rozdělující zisk. V souladu s § 38d odst. 2 ZDP je nutno srazit daň při výplatě, nejpozději však do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž valná hromada rozhodla o rozdělení zisku.
-
Poplatník obdrží příjem po zdanění, který
neuvádí do přiznání
ani neoznamuje svému zaměstnavateli.
-
Společníkem je právnická osoba:
-
Pokud je naplněn vztah
„mateřská
versus
dceřiná společnost“ (viz dále), je příjem osvobozen od daně
[§ 19 odst. 1 písm. ze) bod 1 ZDP], výjimkou je likvidace dceřiné společnosti (§ 19 odst. 2 ZDP).
-
V ostatních případech podíl na zisku obdobně jako u fyzických osob podléhá konečné srážkové dani 15%, kterou sráží a odvádí svému správci daně plátce příjmů, tedy dotyčná s. r. o. rozdělující zisk.
Vztah mateřská - dceřiná společnost
podmiňující osvobození od DPPO vymezuje § 19 odst. 3 ZDP:
-
Právní forma
společnosti:
-
podle směrnice Rady 2011/96/EU (v Česku se jedná o a.s., s. r. o. nebo družstvo);
-
Daňová rezidence
společnosti:
-
musí být v některém státě EU (a současně nikde mimo EU);
-
Společnost podléhá zdanění:
-
podle směrnice Rady 2011/96/EU (v Česku se jedná o daň z příjmů právnických osob);
-
Kvalifikovaný podíl
mateřské společnosti na dceřiné společnosti:
-
nejméně
10% podíl
na základním kapitálu,
-
držený
nejméně nepřetržitě 12 měsíců
(tuto podmínku lze splnit i dodatečně).
Poznámka:
Právní formy a
relevantní
daně podle směrnicí Rady 90/435/EHS o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států vyšly ve Finančním zpravodaji č. 8/2013.
U společníků - daňových nerezidentů
je nutno respektovat případné omezení práva Česka na zdanění podle mezinárodní
smlouvy o zamezení dvojího zdanění
uzavřené mezi Českem a státem rezidence poplatníka.
PŘÍKLAD
Podíly na zisku plynoucí společníkům s. r. o.
Valná hromada české firmy ABCDEFG, s. r. o., rozhodla na jaře 2015 vyplatit podíly na zisku za rok 2014 všem sedmi společníkům, z nichž každý má již déle než 12 měsíců podíl na základním kapitálu přes 10%:
-
A je česká kapitálová společnost:
-
Jde o vztah mateřská
versus
dceřiná společnost, podíl na zisku proto bude osvobozen od české daně z příjmů dle § 19 odst. 1 písm. ze) bodu 1 ZDP. Společník podíl obdrží v plné výši a nebude jej zdaňovat.
-
B je česká fyzická osoba:
-
Fyzická osoba nemůže být mateřskou společností, osvobození od daně podle § 19 ZDP se jí tedy netýká.
-
Vyplácející s. r. o. v souladu s § 36 odst. 2 písm. b) ZDP uplatní automaticky srážkovou daň 15%, což je konečné daňové řešení, takže poplatník obdrží čistý příjem po zdanění, který neuvádí do přiznání.
-
C je polská kapitálová společnost:
-
Jde o vztah mateřská
versus
dceřiná společnost, podíl na zisku proto bude osvobozen od české daně z příjmů dle § 19 odst. 1 písm. ze) bodu 1 ZDP. Společník podíl obdrží v plné výši a nebude jej zdaňovat.
-
D je rakouská fyzická osoba:
-
Fyzická osoba nemůže být mateřskou společností, osvobození od daně podle § 19 ZDP se jí tedy netýká.
-
Smlouva mezi ČR a Rakouskem umožňuje státu (Česku) zdanit tento příjem rezidenta druhého smluvního státu dle českých zákonů, tj. srážkovou daní. Českou sazbu daně 15% ale Smlouva omezuje na 10%, proto plátce daně (s. r. o.) srazí českou daň jen ve výši 10% a společníkovi vyplatí příjem po zdanění.
-
E je německá veřejná obchodní společností (Offene Handelsgesellschaft
alias
OHG):
-
Nejde o mateřskou společnost, překážkou je právní forma neuvedená ve směrnici Rady 2011/96/EU.
-
Smlouva ČR s Německem umožňuje státu (Česku) zdanit tento příjem nerezidenta ČR (rezidenta Německa) dle českých zákonů, tj. srážkovou daní. Přitom českou sazbu daně 15% Smlouva neomezuje, proto tuzemský plátce daně (s. r. o.) srazí českou daň 15% a společníkovi vyplatí příjem po zdanění.
-
F je americká akciová společnost:
-
Nejde o vztah mateřská
versus
dceřiná společnost, který je definován pouze pro firmy z EU, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska, tudíž nelze uplatnit osvobození podílu na zisku od zdanění v ČR.
-
Smlouva ČR s USA umožňuje státu (Česku) zdanit tento příjem nerezidenta (rezidenta USA) dle českých daňových zákonů, tedy plátcem daně srážkovou daní. Přitom českou zvláštní sazbu daně 15% Smlouva pro tyto případy omezuje pouze na 5%, což musí český plátce daně respektovat, viz § 37 ZDP.
-
G je obchodní společnost sídlící v „daňovém ráji“:
-
Nejde o vztah mateřská
versus
dceřiná společnost, který je definován pouze pro firmy z EU, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska, tudíž nelze uplatnit osvobození podílu na zisku od zdanění v ČR.
-
S „daňovým rájem“ nemá ČR Smlouvu ani dohodu o výměně daňových informací, ani nejde o smluvní stranu mnohostranné mezinárodní smlouvy řešící mj. výměnu daňových informací. Proto se plně uplatní speciální zvýšená sazba české srážkově daně 35%, jak stanoví § 36 odst. 1 písm. c) ZDP.
 
PODÍLY NA ZISKU JINÝCH OSOB
§ 34 odst. 1 ZOK umožňuje rozdělit podíly na zisku nejen společníkům dotyčné s. r. o., ale také jakýmkoli jiným osobám -
pokud to ovšem umožňuje společenská smlouva.
Vedle tohoto základního předpokladu je dále nutno i v těchto případech splnit výše uvedené podmínky omezující výplatu podílů na zisku.
V praxi jde nejčastěji o
motivační odměnu pro jednatele
a případně další manažery s. r. o. Z daňových důvodu ale nejde o rozumný mzdový nástroj. Podíly na zisku s. r. o. totiž v těchto případech nepodléhají konečné srážkové dani, ale v souladu s předvětím § 8 odst. 1 ZDP přednostně uvíznou mezi příjmy ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP. Proto
podíly na zisku vyplácené zaměstnancům podléhají standardně záloze na daň z příjmů ze závislé činnosti
podle § 38h ZDP. Což návazně znamená nejen poměrně
značné pojistné na sociální a zdravotní pojištění,
ale případně také solidární zvýšení daně u zálohy dle § 38ha ZDP. Na straně poplatníka se tedy jedná o stejný daňový režim jako u klasické odměny za práci (mzdy). Na rozdíl od ní se ale jedná z pohledu s. r. o. (zaměstnavatele) o
daňově neuznatelný náklad
dle § 25 odst. 1 písm. e) ZDP. Vhodnější je proto místo podílů na zisku příslušné zaměstnance - včetně jednatele s. r. o. -- motivovat na maximalizaci VH mimořádnou mzdovou odměnou (bonusem, prémií), jejíž výše bude záviset na výši zisku.
Rozhodne-li valná hromada o vyplacení podílu na zisku jiné osobě - která
není společníkem dotyčné s. r. o. ani jejím zaměstnancem
- pak daňový režim závisí na právní povaze dané osoby.
Jedná-li se o fyzickou osobu,
tak v souladu s § 8 odst. 1 písm. a) ZDP půjde o
příjem z kapitálového majetku podléhající konečné srážkové dani
15% podle § 36 odst. 2 písm. d) ZDP (do konce roku 2014 šlo o ostatní zdanitelný příjem dle § 10 ZDP nepodléhající srážkové dani). V případě, že
se jedná o právnickou osobu,
pak srážkové dani nepodléhá a zůstává tak ke zdanění u dotyčného poplatníka v rámci jeho
obecného základu daně
podle § 18 odst. 1 ZDP.
 
ZÁLOHY NA PODÍLY NA ZISKU
Zatímco do konce roku 2013 obchodní zákoník striktně zakazoval vyplácení podílů na zisk s. r. o., tak od 1.1.2014 nově § 40 odst. 2 ZOK umožňuje obchodním korporacím vyplatit zálohy na podíl na zisku. Přitom může jít o zálohy na podíl na zisku nejen pro společníky, ale případně také jiných osob, například pro jednatele, zaměstnance nebo tichého společníka. Na rozdíl od samotných podílů na zisku není rozhodování o zálohách na ně svěřeno do výlučné
kompetence
valné hromady, ale
může o nich rozhodnout přímo jednatel.
Nicméně lze doporučit, aby společenská smlouva svěřila tuto působnost valné hromadě s. r. o., případně aby tato
kompetence
jednatele byla podmíněna písemným souhlasem společníků nebo omezena polovinou aktuálního zisku apod.
Jak jsme si výše uvedli, pro rozdělení podílů na zisku s. r. o. ZOK stanoví tři podmínky (schválení řádné nebo mimořádné účetní závěrky, splnění testu insolvence a limitace částky určené k rozdělení). Pro výplatu záloh na podíly na zisku je nutno splnit
pět podmínek
stanovených v § 40 ZOK, za které osobně ručí jednatel:
1)
Schválena mezitímní účetní závěrka:
-
Ani v tomto případě zákon nestanoví, o jak aktuální, resp. staré, účetní údaje se má jednat. Opatrnější právní názory doporučují respektovat výše zmíněné soudní judikáty týkající se podílů na zisku, tedy aby mezi dnem
účetní závěrky a rozhodnutím o zálohách neuplynulo více než 6 měsíců.
Odvážnější právníci namítají, že tato přísnost není u záloh namístě, jelikož nejde o konečné řešení a dopadne-li nakonec hospodaření s. r. o. hůř a podíly na zisku budou nižší, tak se část zálohy vrací.
2)
Dostatek prostředků pro výplatu:
-
Z mezitímní účetní závěrky musí vyplývat, že s. r. o. má
dostatek prostředků na rozdělení zisku.
3)
Splněn test insolvence:
-
S. r. o. nesmí vyplatit zálohy na zisk,
pokud by si tím přivodila úpadek
dle insolvenčního zákona.
4)
Limitace výše zálohy:
-
Záloha na výplatu zisku nemůže být vyšší, než
součet VH běžného účetního období, nerozděleného zisku minulých let a ostatních fondů ze zisku snížený o neuhrazenou ztrátu
z minulých let a povinný příděl do rezervního fondu (podle ZOK a společenské smlouvy).
5)
Blokace účelových zdrojů:
-
K výplatě zálohy
nelze použít rezervních fondů,
které jsou vytvořeny k jiným účelům,
ani vlastních zdrojů, jež jsou účelově vázány
a jejichž účel není s. r. o. oprávněna měnit.
Pro zdůraznění významu záloh na podíly na zisku o nich dotyčná s. r. o. neúčtuje jako o běžných zálohách na účtech zúčtovacích vztahů, ale v souladu s Přílohou č. 1 VPU a bodem 3.1.12. Českého účetního standardu pro podnikatele č. 018 - Kapitálové účty a dlouhodobé závazky na speciálním účtu vlastního kapitálu:
-
432-Rozhodnuto o zálohách na výplatu podílu na zisku.
Poznámka:
Konkrétní číselné označení účtu v rámci účtové skupiny 43 - Výsledek hospodaření není závazné.
Pro daňový režim těchto záloh na podíl na zisku přitom platí stejná pravidla, jako pro samotný podíl na zisku. Což znamená, že pokud jsou splněny podmínky pro osvobození od daně ve smyslu § 19 odst. 1 písm. ze) bodu 1 ZDP (tj. ve vztazích mateřská
versus
dceřiná společnost), bude rovněž výplata zálohy osvobozena od daně. Jinak podléhá srážkové dani 15% podle § 36 a 38d ZDP se zmíněnou výjimkou daňových nerezidentů.
PŘÍKLAD
Záloha na podíly na zisku
Účetním obdobím Dcery, s. r. o., je kalendářní rok. Její jediný společník - mateřská společnost Matka, a.s. - ale od ní potřeboval peníze již na podzim 2014. Proto na jeho popud jednatel s. r. o. sestavil k 31.10.2014 mezitímní účetní závěrku a v souladu se všemi pěti podmínkami ad výše rozhodl o výplatě zálohy na podíl na zisku 2014 společníkovi 600 000 Kč (MD 432/D 364). S ohledem na statut mateřské
versus
dceřiné společnosti jde o příjem osvobozený od daně, proto došlo ihned k výplatě zálohy v plné výši 600 000 Kč (MD 364/D 221).
Pro srovnání předpokládejme dva alternativní výsledky hospodaření Dcery, s. r. o., za rok 2014, které vyplynuly z řádné účetní závěrky, kterou na jaře roku 2015 schválila valná hromada, resp. společník Matka, a.s.
a) Příznivý scénář
Výsledek hospodaření Dcery, s. r. o., za rok 2014 činil 1 mil. Kč. Valná hromada - v souladu se třemi podmínkami uvedenými výše - rozhodla o podílu na zisku společníka ve výši 800 000 Kč. Další část zisku zůstala v dceřiné společnosti, a to jednak ve formě statutárního fondu, a jednak coby nerozdělený zisk minulých let.
 I--------------------------------------------------I-------------I-----I-----I I 
Popis účetních případů souvisejících s
I
Částka v Kč
I
MD
I
D
I I
rozdělením zisku Dcera, s. r. o.
I I I I I--------------------------------------------------I-------------I-----I-----I I Počáteční zůstatek účetního VH (zisku) za rok I 1 000 000 I - I 431 I I 2014 I I I I I--------------------------------------------------I-------------I-----I-----I I Počáteční zůstatek účtu Rozhodnuto o zálohách na I 600 000 I 432 I - I I výplatu podílu na zisku I I I I I--------------------------------------------------I-------------I-----I-----I I Přiznání podílu na zisku s. r. o. společníka I 800 000 I 431 I 364 I I (Matka, a.s. ) valnou hromadou I I I I I--------------------------------------------------I-------------I-----I-----I I Zúčtování zálohy na podíl na zisku vyplacené v I 600 000 I 364 I 432 I I roce 2014 I I I I I--------------------------------------------------I-------------I-----I-----I I Vyplacení doplatku podílu na zisku společníkovi I 200 000 I 364 I 221 I I (osvobozeno od daně) I I I I I--------------------------------------------------I-------------I-----I-----I I Převod části zisku ve schvalovacím řízení do I 100 000 I 423 I 431 I I statutárního (sociálního) fondu I I I I I--------------------------------------------------I-------------I-----I-----I I Převod části zisku ve schvalovacím řízení na I 100 000 I 428 I 431 I I účet nerozděleného zisku I I I I I--------------------------------------------------I-------------I-----I-----I
b) Nepříznivý scénář
Výsledek hospodaření Dcery, s. r. o., za rok 2014 činil jen 500 000 Kč. Valná hromada - v souladu se třemi podmínkami uvedenými výše - rozhodla o podílu na zisku společníka ve výši 500 000 Kč. Přesah vyplacené zálohy na podíl na zisku musí společník (Matka, a.s.) vrátit dceřiné společnosti.
 I--------------------------------------------------I-------------I-----I-----I I 
Popis účetních případů souvisejících s
I
Částka v Kč
I
MD
I
D
I I
rozdělením zisku Dcera, s. r. o.
I I I I I--------------------------------------------------I-------------I-----I-----I I Počáteční zůstatek účetního VH (zisku) za rok I 500 000 I - I 431 I I 2014 I I I I I--------------------------------------------------I-------------I-----I-----I I Počáteční zůstatek účtu Rozhodnuto o zálohách na I 600 000 I 432 I - I I výplatu podílu na zisku I I I I I--------------------------------------------------I-------------I-----I-----I I Přiznání podílu na zisku s. r. o. společníka I 500 000 I 431 I 364 I I (Matka, a.s. ) valnou hromadou I I I I I--------------------------------------------------I-------------I-----I-----I I Zúčtování části zálohy vyplacené v roce 2014 ve I 500 000 I 364 I 432 I I výši podílu na zisku I I I I I--------------------------------------------------I-------------I-----I-----I I Rozhodnutí s. r. o. o povinnosti vrátit I 100 000 I 355 I 432 I I přeplatek zálohy společníkem I I I I I--------------------------------------------------I-------------I-----I-----I I Přijetí přeplatku zálohy nad konečný podíl na I 100 000 I 221 I 355 I I zisku od společníka I I I I I--------------------------------------------------I-------------I-----I-----I
 
DALŠÍ MOŽNÁ VYUŽITÍ ZISKU S. R. O.
Jak bylo předesláno, účetní zisk není nutné, resp. vhodné, vždy rozdělit společníkům, případně dalším osobám. Může totiž firmě posloužit jako vlastní zdroj financování nových investic, akvizic apod. Pro tyto účely se kladný VH ve schvalovacím řízení zpravidla „zaparkuje“ na účtu 428-Nerozdělený zisk minulých let (MD 431/D 428), případně se uplatní k úhradě dřívějších dosud neuhrazených účetních ztrát (MD 431/D 429). Další možností zadržení zisku v účetní jednotce je přesun do dobrovolně vytvářeného rezervního fondu (MD 431/D 421), statutárního fondu (MD 431/D 423), který je zpravidla společenskou smlouvou předurčen coby sociální fond pro podporu zaměstnanců anebo ve prospěch jiného fondu (MD 427/D 431). V každém případě ale musí mít účet 431-Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení do konce běžného účetního období nulový zůstatek, aby byl připraven přijmout další VH právě končícího období.
Zcela výjimečně je zisk využit ke
zvýšení základního kapitálu („ZK“) tzv. z vlastních zdrojů.
Toto zvýšení ZK je totiž
pouze nominální
a nikoli efektivní, neboli nepřináší do s. r. o. žádné nové prostředky na rozdíl od nových nebo zvýšených vkladů společníků. Právní podmínky stanoví § 227 až 232 ZOK.
V praxi je problematická především podmínka, že účetní závěrka, na základě které valná hromada o zvýšení rozhoduje, musí být
ověřena auditorem s výrokem bez výhrad.
Což se navíc týká také s. r. o., které jinak nemají povinnost auditu. V důsledku zvýšení ZK z vlastních zdrojů se mění
výše vkladů společníků v poměru dosavadních vkladů,
ledaže společenská smlouva připouští více podílů a valná hromada rozhodla, že vzniká podíl nový.
Podle poslední věty § 36 odst. 2 ZDP
se toto zvýšení ZK nepovažuje za podíly na zisku,
nepodléhá tak srážkové dani, ani nemění nabývací ceny podílů společníků. O zvýšení ZK z vlastních zdrojů dotyčná s. r. o. nejprve účtuje na podkladě rozhodnutí valné hromady na MD 431 (nebo 428 Nerozdělený zisk)/D 419 Změny ZK a až na základě pravomocného zápisu této změny v obchodním rejstříku na MD 419 Změny ZK/D 411 ZK.
Závěrem poznamenejme, že jednatel a firemní ekonom by měli
mírnit často maximalistické požadavky společníků na co nejvyšší podíly na zisku.
Mnohdy přehlížejí, nechápou či podceňují reálná tržní rizika a z účetní závěrky často správně nevyčtou, že účetní zisk není postaven na stabilním a udržitelném základě apod. VH je totiž ovlivněn řadou nepeněžních položek, s nimiž mají potíž zejména společníci, kteří před založením s. r. o. dlouhá léta podnikali jako fyzické osoby (OSVČ) a zvykli si na „peněžní účetnictví“.
PŘÍKLAD
Realita
versus
fikce
účetního zisku
Malému s. r. o. se v roce 2014 dařilo. Pan Jiří, který je jediným společníkem a jednatelem, podepsal smlouvy o prodeji zboží za 50 mil. Kč, zatímco u smluv o nákupech šlo v úhrnu o částku 40 mil. Kč. Což vyneslo obchodní přirážku 10 mil. Kč. Od své účetní má informaci, že provozní výlohy v roce 2014 činily zhruba 6 mil. Kč, takže se těší na tučný příjem do svého rodinného rozpočtu řádově ve výši 4 mil. Kč. Při projednávání účetní závěrky za rok 2014 byl společník příjemně překvapen, že zisk před zdaněním činil dokonce 4,5 mil. Kč. Přičemž ale nějak přeslechl informaci paní účetní, že to je hodně díky kursovým ziskům, zrušení opravných položek a uplatnění výnosových smluvních sankcí za neuhrazené pohledávky. Z daňového přiznání k dani z příjmů za rok 2014 vyšla firmě daňová povinnost - počítaná z daňového zisku a nikoli ze zisku účetního - 700 000 Kč, což snížilo účetní zisk za účetní období roku 2014 na 3,8 mil. Kč. Tvorba rezervního fondu byla již ze společenské smlouvy vypuštěna, takže ze zisku nic neukrojí, teoreticky si jej proto mohl pan Jiří celý vyplatit jako podíl na zisku z účasti v s. r. o. - po snížení o srážkovou daň 15%. Překážkou nebyly ani podmínky stanovené ZOK - jelikož splňuje všechny tři podmínky uvedené výše. Jenže ouha, účetní pana Jiřího „vrátila na zem“, když mu blíže osvětlila skutečnou ekonomickou situaci ABC, s. r. o. V pokladně a na účtech je aktuálně (v květnu 2015) už jen 200 000 Kč. Důvody jsou zejména tyto:
-
Zatímco závazky firma uhrazuje cca do měsíce, u pohledávek čeká často i půl roku.
-
Navíc řada odběratelů neplatí, ať už ze spekulativních nebo insolvenčních důvodů.
-
Značná část peněz je vázána v zásobách, které mnohdy bude nutno prodat pod cenou.
-
Účetní zisk neovlivnily splátky úvěru, které ovšem citelně odčerpaly vydělané peníze.
-
Zaúčtované výnosové smluvní sankce zadlužení odběratelé neplatí a zřejmě ani nezaplatí.
Pečlivá paní účetní dále upozornila jednatele, že v létě 2015 vyprší nájemní smlouva firemního skladiště a lze předpokládat, že pronajímatel bude při jejím prodloužení požadovat opět vyšší nájemné placené předem, případně nájemní smlouvu neobnoví a bude nutno rychle najít nové skladovací prostory, což bude také drahé. Dále by se mělo uvažovat o nahrazení značně ojetého nákladního auta novějším a přehlížet nelze ani požadavek zaměstnanců na mírné zvýšení mezd a případné motivační benefity. Značný rizikový potenciál je také v tom, že v poslední době jsou jak nákupní, tak i prodejní smlouvy uzavírány s neznámými menšími firmami bez osvědčené historie. Díky tomu se dále prohloubily problémy s úhradou pohledávek a rovněž je vyšší četnost reklamací...
Po zralém uvážení všech nepeněžních vlivů na účetní zisk, peněžních výloh a potenciálních rizik se společník uskromnil a rozhodl o vyplacení podílu na zisku za rok 2014 pouze ve výši 1 mil. Kč, a to navíc v rozložení na pět dvouměsíčních splátek á 200 000 Kč. Propříště věnoval větší pozornost solidnosti obchodních partnerů, sjednávání hotovostních úhrad s neznámými odběrateli a lepší právní ochraně před nekvalitním dodaným zbožím. U významnějších smluv v cizí měně s delší splatností si pak u banky sjednal tzv. měnový forward minimalizující dopad pohybu měnových kursů, protože předpokládá spíše oslabování české koruny.