Když se s. r. o. daří

Vydáno: 37 minut čtení

Pokud se společnosti s ručením omezeným (dále jen „s. r. o.“) daří, pak se to zpravidla projeví třemi příjemnými důsledky. Především se její společníci alias členové této obchodní korporace mohou těšit na podíly na zisku. Zadruhé se snaží dále posílit svou situaci na trhu novými investicemi, jako je například modernizace výrobní linky, koupě nebo výstavba nových budov, případně odkupem cizích závodů nebo rovnou celých firem. A zatřetí zisky prokapají až k zaměstnancům ve formě vyšších mezd, prémií, bonusů a nejrůznějších benefitů.

Když se s. r. o. daří
Ing.
Martin
Děrgel
 
JAK ZJISTIT, ŽE SE S. R. O. DAŘÍ
Jedním z hlavních rozlišovacích znaků podnikání je, že jde o činnost prováděnou za účelem dosažení zisku. Zisk umožňuje nejen prosté pokračování stávající produkce, ale i její postupně rozšiřování, modernizaci a vylepšování, což by mělo v důsledku vést - v dlouhodobém horizontu -- k ještě vyšší ziskovosti.
Zisk je tak významným vlastním zdrojem financování rozvoje podniku,
i když nemusí být vždy ekonomicky optimální jej takto využít. Navíc přirozenou a velkou překážkou zadržení zisku pro účely rozvoje s. r. o. (např. k nákupu nových investic) bývají její společníci, kteří očekávají, že se jim jejich vklady a podnikatelské úsilí zhodnotí výplatou štědrých podílů na zisku, takže raději souhlasí s financováním rozvoje z cizích zdrojů, např. úvěrem.
Naproti tomu
ekonomická ztráta obecně předznamenává útlum aktivit,
protože odčerpává firemní zdroje, aniž by je v plném rozsahu byla schopna nahradit. Není ale ztrátovost jako ztrátovost, někdy je nutnou „daní“ za vstup do poněkud nejistých podnikatelských vod, zejména při zahájení činnosti nebo při přechodu na nové produkty či trhy, kdy počáteční investice a reklama vysoce převyšují provozní efekt. Pokud je zde reálná vyhlídka, že časem se situace zvrátí ve prospěch firmy, pak je taková dočasná oběť účelná a obvykle nezbytná.
Je ovšem samozřejmě rozdíl, zda mluvíme o dílčích ziscích a ztrátách nebo o celkovém zisku/ztrátě za celou s. r. o., a také za jaké časové období. Například administrativní a správní oddělení budou trvale ztrátová, což není samozřejmě důvodem pro jejich zrušení, ovšem naproti tomu dlouhodobá ztrátovost výrobní činnosti je již na pováženou. Nicméně šedivá je ekonomická teorie a pestrý strom života. Proto
někdy firmy dobře vědí, proč trpí dílčí ztrátovou produkci.
Může to souviset s podporou jejich obchodní značky, nebo se snahou udržet se na daném trhu, s jehož lepším využitím se počítá do budoucna, častým důvodem je pokus zbavit se takto obtížné konkurence, která si nemůže dovolit po delší čas financovat ztrátovou činnost apod. V každém případě lze ale obchodním korporacím - včetně s. r. o. - doporučit mít strukturovaný přehled o nákladech a dílčích ziscích
versus
ztrátách podle jednotlivých činností a provozů. Jinak se mohou jednatelé a společníci probudit až příliš pozdě.
PŘÍKLAD
Mějte firemní náklady pod kontrolou
Pekaři, s. r. o., provozují malou pekárnu, přičemž se jednatel snaží, aby firma prosperovala a zákazníci jí měli v oblibě. Proto věnuje péči nejen vysoké kvalitě výrobků, ale udržuje prodejní ceny pod konkurencí okolních supermarketů. Vychází totiž z předpokladu, že materiálové náklady na výrobu má toto s. r. o. srovnatelné s konkurencí a na rozdíl od ní její tři zaměstnanci představují jen relativně malé mzdové náklady a on sám si za obchodní vedení vyplácí jen průměrnou odměnu. Ekonomický efekt přitom sleduje pouze roční za celou firmu.
Jednatel a současně společník se proto podivil, že po mírném zvýšení prodejních cen a nezměněných mzdových nákladech se meziročně snížil zisk s. r. o. Na doporučení ekonoma se proto důkladněji podíval na dílčí náklady a výrobkové zisky. Díky tomu odhalil, že největší výrobkový zisk má firma na koláčích a frgálech, nízký zisk má z bílého pečiva, prakticky na nule je u chleba a na celozrnném pečivu á 100 gramů za 6 Kč prodělává.
Po rozklíčování jednotlivých druhů nákladů a jejich přiřazení k produktům jednatel odhalil, že se vcelku zbytečně obává mzdových výloh, které na jednotku produkce nemají až tak zásadní vliv. Naopak hrubě podcenil provozní výlohy za elektrickou energii spotřebovanou v pekárenské peci. Poté co navštívil odborný veletrh, se proto rozhodl nahradit elektrickou pec novým typem spalujícím dřevěné brikety s výrazně levnějším provozem.
Kvůli oblíbenosti mezi zákazníky sice chtěl zachovat i ztrátovou výrobu celozrnného pečiva, kde ale nově začal zkušebně nabízet tři varianty. Zaprvé stávající složení i gramáž 100 g již za mírně ziskovou cenu á 7 Kč, zadruhé o něco nižší gramáž (80 g) opět ve stejném složení za dosavadní cenu á 6 Kč (která díky tomu byla ziskově téměř na nule) a pak novinkovou směs celozrnné a klasické (levnější) mouky při zachování hmotnosti (á 100 g), díky čemuž mohl ponechat dosavadní cenu á 6 Kč, na niž jsou zákazníci zvyklí. Časem, např. po půl roce, jednatel uvidí, o který z těchto tří celozrnných produktů bude či nebude mezi lidmi zájem, a tomu se přizpůsobí.
Nastíněný detailní rozbor dílčích zisků a ztrát ale zajímá pouze jednatele a zvídavější společníky. Všechny ostatní - v čele se společníky, zaměstnanci a věřiteli - zajímá obvykle pouze celkový
účetní výsledek hospodaření za účetní období.
Tento údaj je středobodem účetní závěrky, přičemž jej z podstaty podvojného účtování najdeme jak ve výkazu zisku a ztráty (rozdíl výnosů a nákladů), tak i v rozvaze (rozdíl aktiv a pasiv).
V rámci účetní závěrky se uzavírají veškeré používané účty převedením jejich zůstatků podle povahy:
-
náklady a výnosy na účet 710-Účet zisků a ztrát,
-
aktiva a pasiva na účet 702-Konečný účet rozvažný.
K tomu poznamenejme, že bez ohledu na pestrost jednotlivých konkrétních účetních souvztažností je všechny můžeme rozdělit všeho všudy do tří typů:
-