Od 1. ledna 2015 dochází ke změnám v oblasti placení pojistného na zdravotní pojištění v důsledku vydání vyhlášky MPSV č. 208/2014 Sb. , která ve zdravotním pojištění stanoví parametry pro výpočet tzv. průměrné mzdy, a nařízení vlády č. 204/2014 Sb. , kterým se zvyšuje minimální mzda na hodnotu 9 200 Kč.
Změny ve zdravotním pojištění od 1. ledna 2015
Ing.
Antonín
Daněk
PRŮMĚRNÁ MZDA
Za průměrnou mzdu se pro účely zdravotního pojištění považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Takto vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
Podle Vyhlášky č. 208/2014 Sb. ze dne 25.9.2014 představuje výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2013 hodnotu 25 903 Kč. Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu činí 1,0273. Součinem těchto dvou částek dostaneme po zaokrouhlení průměrnou mzdu pro rok 2015 ve výši
26 611 Kč.
Průměrná mzda se přímo dotýká zaměstnavatelů (a jejich prostřednictvím i zaměstnanců) a osob samostatně výdělečně činných a ovlivňuje čtyři následující oblasti.
1) Vznik zaměstnání u vybraných skupin zaměstnanců
Povinnost zaměstnavatele platit za zaměstnávanou osobu pojistné a současně ji přihlásit u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance vzniká dosažením příjmu alespoň 2 500 Kč u:
a)
osob pracujících na základě dohody o pracovní činnosti,
b)
členů družstev, kteří bez pracovněprávního vztahu k družstvu vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou tímto družstvem odměňováni,
c)
dobrovolných pracovníků pečovatelské služby.
Pokud bude přijata novela zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „ZDP“, a dalších zákonů (senátní tisk č. 343), budou se od 1.1.2015 pro účel vzniku zaměstnání, tedy pro dosažení příjmu 2 500 Kč, sčítat příjmy z více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele.
Podle stávající právní úpravy může nejbližší zvýšení této rozhodné částky činit 3 000 Kč, a to tehdy, až průměrná mzda dosáhne alespoň 30 000 Kč.
2) Minimum OSVČ
Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2015 je určen sazbou 50% z částky průměrné mzdy 26 611 Kč, tj. 13 305,50 Kč. Minimální výše zálohy OSVČ pro rok 2015 se vypočte jako 13,5% z částky 13 305,50 Kč a zvyšuje se tak od ledna 2015 z dosavadních 1 752 Kč na 1 797 Kč. Posledním dnem splatnosti nové minimální zálohy na měsíc leden 2015 ve výši 1 797 Kč je 9.2.2015 (8.2.2015 připadá na neděli).
3) Maximální vyměřovací základ
Zákonem č. 500/2012 Sb., o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, došlo k faktickému zrušení maxima u zaměstnance i OSVČ pro rozhodná období let 2013 až 2015. To znamená, že v průběhu těchto tří let neměla být (a v letech 2013 a 2014 ani nebyla) účinná ustanovení řešící maximální vyměřovací základ zaměstnance i OSVČ.
Připravované změny ve zdravotním pojištění (viz výše zmíněný senátní tisk č. 343) předpokládají zrušení maximálního vyměřovacího základu od 1.1.2015 v jeho komplexní podobě. Tato změna spočívá ve skutečnosti, že příslušná ustanovení týkající se maximálního vyměřovacího základu jsou z § 3 a 3a zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.“, vypuštěna (včetně zrušení § 3d), což znamená, že „strop“ při odvodu pojistného nebude nadále určen. Z tohoto důvodu budou zaměstnavatelé v roce 2015 odvádět pojistné na zdravotní pojištění bez omezení horní hranicí a ani nebude nadále omezena maximální výše zálohy (a pojistného) u OSVČ.
V roce 2015 tak budou zdravotní pojišťovny s ohledem na promlčecí dobu řešit případně podané žádosti zaměstnanců o vrácení přeplatku na pojistném z titulu překročení maximálního vyměřovacího základu, který vznikl v některém z roků 2010 až 2012. Nárok na vrácení přeplatku za roky 2008 a 2009 je v roce 2015 již promlčen.
4) Pravděpodobné pojistné
Aby mohla zdravotní pojišťovna zjistit, zda plátce platí pojistné podle zákona, musí jí zaměstnavatelé (po uplynutí příslušného měsíce) a OSVČ (za předcházející kalendářní rok) předložit příslušný Přehled. Je pravdou, že stále existují (a nepochybně i existovat budou) zaměstnavatelé i podnikatelé, kteří v tomto směru zákony nedodržují. Pro uplatnění postihu vůči těmto nezodpovědným plátcům začlenil zákonodárce do právní úpravy zdravotního pojištění institut pravděpodobného pojistného.
Pravděpodobná výše pojistného pro rok 2015 se stanoví ve výši 1,5násobku všeobecného vyměřovacího základu za rok 2013, což je výše uvedená hodnota 25 903 Kč. To znamená, že měsíční částka vyměřovacího základu z titulu pravděpodobného pojistného činí u zaměstnavatele 38 854,50 Kč (1,5 x 25 903), 13,5% pojistného pak po zaokrouhlení 5 246 Kč. U OSVČ je tato měsíční hodnota pravděpodobného pojistného poloviční (2 623 Kč).
ZVÝŠENÍ MINIMÁLNÍ MZDY
Zvýšení minimální mzdy od 1.1.2015 se v souvislosti s placením pojistného zaměstnavatelem projeví především při:
a)
provádění dopočtu
(a následného doplatku) pojistného do minimálního vyměřovacího základu u těch zaměstnanců, jejichž příjem je nižší než minimální mzda 9 200 Kč.
To znamená, že se nejedná o zaměstnance, u kterých není stanoven minimální vyměřovací základ dle ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. Doplatek do minima platí zaměstnanec.PŘÍKLAD
Zaměstnanec pracující na zkrácený pracovní úvazek má uzavřen jeden pracovní poměr na dobu neurčitou (pracovní smlouva nebo dohoda o pracovní činnosti) s měsíčním hrubým příjmem 8 000 Kč.
Ve vazbě na výši minimální mzdy od 1.1.2015 odvede zaměstnavatel doplatek pojistného ve výši 13,5% z částky: (9 200 - 8 000) x 0,135 = 162 Kč.
Zaměstnavatel odvede celkové pojistné ve výši 0,135 x 9 200 = 1 242 Kč.
Zaměstnanci strhne z platu:
-
1/3 pojistného ze skutečně dosaženého příjmu: (8 000 x 0,135) / 3 = 360 Kč,
-
a dále výše uvedený doplatek pojistného, tedy celkem: 360 + 162 = 522 Kč.
Ze svých prostředků pak zaplatí zaměstnavatel 1 242 - 522 = 720 Kč.
Poznámka:
Zákonné minimum musí být dodrženo i v případě pracovněprávního vztahu uzavřeného podle cizích právních předpisů nebo za situace, kdy:
-
je osoba ze státu Evropské unie, případně z Norska, Islandu. Lichtenštejnska nebo ze Švýcarska, zaměstnána u zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem na území České republiky, tedy účastna všech systémů sociálního zabezpečení v České republice podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 včetně prováděcího nařízení č. 987/2009,
-
se jedná o osobu - zaměstnance z tzv. třetí země (tedy mimo státy výše uvedené).
Naopak, minimální vyměřovací základ nemusí být dodržen u osob - zaměstnanců, vyjmenovaných v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.
b)
provádění dopočtu a doplatku pojistného do minima, kdy doplatek hradí zaměstnavatel
ve smyslu ustanovení § 207 až 209 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, z těchto důvodů:-
prostoje,
-
nepříznivé povětrnostní vlivy,
-
tzv. částečná nezaměstnanost - z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách.
c)
provádění dopočtu za situace, kdy má zaměstnanec více zaměstnavatelů,
d)
dopočtu do poměrné části minimálního vyměřovacího základu,
e)
odvodu pojistného v souvislosti s poskytnutím pracovního volna bez náhrady příjmu
(neplaceného volna) a při neomluvené absenci
- v této oblasti pravděpodobně dojde s účinností od 1.1.2015 k zásadní změně, kdy se pojistné z důvodu takové nepřítomnosti v zaměstnání platit nebude, nicméně zaměstnavatelé budou přihlížet k tomu, zda musí být u zaměstnance dodržen minimální vyměřovací základ či nikoli,f)
řešení přečerpané dovolené,
g)
neplatném rozvázání pracovního poměru.
Placení pojistného v návaznosti na minimální mzdu jako minimální vyměřovací základ zaměstnance představuje ve zdravotním pojištění značně problémovou oblast, které musejí zaměstnavatelé trvale věnovat zvýšenou pozornost.
PLACENÍ POJISTNÉHO OSOBAMI BEZ ZDANITELNÝCH PŘÍJMŮ
Za osobu bez zdanitelných příjmů se ve zdravotním pojištění považuje pojištěnec, který není v rámci příslušného kalendářního měsíce ani jeden den zaměstnancem nebo OSVČ nebo osobou, za kterou platí pojistné stát. Platba osob bez zdanitelných příjmů činí 13,5% z minimální mzdy 9 200 Kč a zvyšuje se tak z 1 148 Kč na částku 1 242 Kč.
NEKOLIDUJÍCÍ ZAMĚSTNÁNÍ
Podle ustanovení § 25 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, může uchazeč o zaměstnání, který nepobírá podporu v nezaměstnanosti, současně vykonávat závislou činnost (pracovní poměr, služební poměr, dohoda o pracovní činnosti, dohoda o provedení práce), pokud příjem za kalendářní měsíc nepřevýší polovinu minimální mzdy, tj. 4 600 Kč. U zaměstnance, který je poživatelem invalidního důchodu, je minimální mzda i po datu 1.1.2015 nadále určena částkou 8 000 Kč. To znamená, že výše příjmu této osoby může v tzv. nekolidujícím zaměstnání nadále činit nejvýše 4 000 Kč.
NAVRHOVANÉ ZMĚNY
V době zpracování tohoto článku byly před podpisem prezidenta například tyto změny:
-
úprava stanovení vyměřovacího základu zaměstnance,
-
snížení počtu plnění jako výjimek, které se nebudou zahrnovat do vyměřovacího základu zaměstnance dle § 3 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb.,
-
radikální změna u neplaceného volna a neomluvené absence,
-
jiné posuzování dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr - viz výše,
-
okruh změn v ZDP, které návazně ovlivní i zdravotní pojištění,
-
zrušení některých regulačních poplatků a další.
Lze konstatovat, že změny přijaté s účinností od 1.1.2015 poměrně výrazným způsobem ovlivní stanovení vyměřovacího základu a placení pojistného zaměstnavateli.