V článku si ukážeme, k jakým změnám v daňovém řešení bezúplatného příjmu dochází v roce 2014 jak u příjemce daru (obdarovaný), tak u dárce, kteří jsou poplatníky daně z příjmů právnických osob.
Bezúplatný příjem (dar) a jeho daňové řešení u právnických osob v roce 2014
Ing.
Ivan
Macháček
DAŇOVÉ ŘEŠENÍ U PŘÍJEMCE BEZÚPLATNÉHO PŘÍJMU (DARU)
S ohledem na zrušení zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, s účinností od 1.1.2014, je daň dědická a daň darovací transformována jako tzv. bezúplatný příjem (bezúplatné plnění) do zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), na základě zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb.
V § 23 odst. 3 písm. a) bod 16 ZDP se uvádí, že
výsledek hospodaření
nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji se zvyšuje o hodnotu bezúplatného příjmu poplatníka, pokud se o tomto příjmu neúčtuje ve výnosech a nejedná se o příjem osvobozený od daně
nebo o příjem, který není předmětem daně, nebo o příjem ve formě daru účelově poskytnutého na pořízení hmotného majetku.V důvodové zprávě zákonného opatření Senátu k tomuto ustanovení se uvádí, že pokud bude o bezúplatném příjmu účtováno rozvahově, rozumí se jeho hodnotou částka ve výši ocenění v účetnictví, pokud o bezúplatném příjmu účtováno nebude, ocení se podle oceňovacích předpisů. V případě, kdy bude o bezúplatném příjmu účtováno výsledkově, výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji upravován nebude. Zvýšení základu daně podle tohoto ustanovení nenastane u poplatníka, který sice přijal bezúplatný příjem, o kterém nebylo účtováno výsledkově, ale tento příjem byl ve formě daru účelově poskytnutého poplatníkovi na pořízení hmotného a nehmotného majetku. V takovém případě je aplikován postup snížení vstupní ceny takto pořizovaného hmotného majetku v souladu s doplněním ustanovení § 29 odst. 1 ZDP.
Vymezení bezúplatných příjmů (darů), které jsou u právnických osob osvobozeny od daně, je nově předmětem ustanovení § 19b ZDP.
Ze znění odst. 2 písm. b) tohoto ustanovení zákona vyplývá, že od daně z příjmů právnických osob se osvobozuje bezúplatný příjem (dar) poplatníka, který je:1.
veřejně prospěšným poplatníkem se sídlem na území České republiky, pokud je nebo bude využit pro účely vymezené v § 15 odst. 1 nebo § 20 odst. 8 ZDP nebo jeho kapitálové dovybavení; toto osvobození od daně se však nepoužije u obcí a krajů,
2.
veřejně prospěšným poplatníkem se sídlem na území Norska, Islandu nebo jiného členského státu Evropské unie než České republiky, je-li jeho právní forma, předmět činnosti a způsob využití předmětu bezúplatného nabytí obdobný právní formě, předmětu činnosti a způsobu využití těch poplatníků, jejichž příjmy jsou osvobozeny podle výše uvedeného bodu 1.
Dále jsou od daně z příjmů
osvobozeny bezúplatné příjmy (dary) plynoucí do veřejné sbírky, na humanitární nebo charitativní účel, a rovněž bezúplatné příjmy přijaté z veřejné sbírky.
Definici veřejně prospěšného poplatníka nalezneme v § 17a ZDP.
Za veřejně prospěšného poplatníka se považuje poplatník, který
v souladu se svým zakladatelským právním jednáním, statutem, stanovami, zákonem nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci jako svou hlavní činnost vykonává činnost, která není podnikáním.
Zatímco ZDP ve znění účinném do 31.12.2013 uváděl v § 18 odst. 8 ZDP demonstrativní výčet poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, v novém § 17a ZDP ve znění účinném od 1.1.2014 tento demonstrativní výčet veřejně prospěšných poplatníků není uveden, ale naopak je zde výslovně uvedeno, kdo veřejně prospěšným poplatníkem není, a to:-
obchodní
korporace
,-
Česká televize, Český rozhlas a Česká tisková kancelář,
-
profesní komora nebo poplatník založený za účelem ochrany a hájení podnikatelských zájmů svých členů, u nichž nejsou členské příspěvky osvobozeny od daně, s výjimkou organizace zaměstnavatelů,
-
zdravotní pojišťovna,
-
společenství vlastníků jednotek a
-
nadace, která dle svého zakladatelského jednání slouží nebo jejíž činnost směřuje k podpoře osob blízkých zakladateli.
V důvodové zprávě k zákonnému opatření Senátu č. 344/2013 Sb. se k tomuto ustanovení uvádí, že veřejně prospěšným poplatníkem jsou i nadále zájmové sdružení právnických osob, pokud není zřízeno za účelem podnikání, spolek, odborová organizace, politická strana a politické hnutí, registrovaná církev a náboženská společnost, nadace a nadační fond, obecně prospěšná společnost a ústav, veřejná vysoká škola a veřejná výzkumná instituce, školská právnická osoba, organizace zaměstnavatelů, organizační složka státu, obec, kraj, dobrovolný svazek obcí, Regionální rada regionů soudržnosti, příspěvková organizace, státní fond, organizace zaměstnavatelů atd. U zájmových sdružení právnických osob zastupujících podnikatelské subjekty je kritériem pro zařazení do skupiny veřejně prospěšných poplatníků skutečnost, že mají osvobozeny členské příspěvky od daně z příjmů.
Pro příjemce bezúplatného příjmu je důležité znění § 25 odst. 1 písm. i) ZDP. V doplnění tohoto ustanovení na základě zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. se uvádí, že
jako daňově účinné výdaje nelze uplatnit výdaje (náklady) hrazené z prostředků, jejichž zdrojem byl u poplatníka daně z příjmů právnických osob bezúplatný příjem od daně osvobozený
nebo příjem, který nebyl předmětem daně. Pro veřejně prospěšné poplatníky platí dále ustanovení § 19b odst. 3 ZDP, na základě kterého se osvobození bezúplatných příjmů nepoužije, pokud ho poplatník neuplatní.
Přitom rozhodnutí poplatníka o uplatnění nebo neuplatnění osvobození bezúplatných příjmů nelze zpětně měnit. Záleží tedy na rozhodnutí veřejně prospěšného poplatníka. Pokud uplatní osvobození bezúplatného příjmu (daru) od daně z příjmů ve smyslu § 19b odst. 2 písm. b) ZDP, pak nutně musí postupovat podle znění § 25 odst. 1 písm. i) ZDP a nemůže uplatnit jako daňově uznatelné výdaje vynaložené v rámci získaných bezúplatných příjmů. Pokud by však veřejně prospěšný poplatník nevyužil osvobození přijatých bezúplatných příjmů od daně a tyto by zdanil, pak by vynaložené výdaje hrazené z takto získaných bezúplatných příjmů (darů) byly daňově uznatelné výdaje (náklady).V ZDP nalezneme další ustanovení vztahující se na poplatníka - příjemce bezúplatného příjmu (daru):
-
ustanovení § 23 odst. 3 písm. a) bod 3 ZDP
Na základě tohoto ustanovení je nutno výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji zvýšit o částky uplatněné v předchozích zdaňovacích obdobích nebo v obdobích, za která se podává daňové přiznání, jako osvobozený bezúplatný příjem veřejně prospěšného poplatníka nebo výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, pokud následně došlo k porušení podmínek pro jejich osvobození nebo uplatnění jako výdaje (nákladu) na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Toto zvýšení se uplatní ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém k porušení došlo.
-
ustanovení § 23 odst. 3 písm. c) bod 7 ZDP
Podle tohoto ustanovení lze
snížit výsledek hospodaření
nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji o hodnotu odvolaného daru,
a to u hmotného majetku nejvýše o zůstatkovou cenu, u ostatního majetku o částku zachycenou v účetnictví, pokud o ní není účtováno v nákladech (výdajích); základ daně lze snížit, pokud příjem obdarovaného z daru nebyl od daně osvobozen.Nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb. - dále jen „NOZ“) se zabývá odvoláním daru v § 2068 až 2078, přičemž rozeznává odvolání daru pro nouzi a odvolání daru pro nevděk.
Odvolání daru pro nouzi
se týká situace, upadne-li dárce po darování do takové nouze, že nemá ani na nutnou výživu vlastní nebo nutnou výživu osoby, k jejíž výživě je podle zákona povinen - v tomto případě může dar odvolat a požadovat po obdarovaném, aby mu dar vydal zpět nebo zaplatil jeho obvyklou cenu, nanejvýš však v tom rozsahu, v jakém se dárci nedostává prostředků k uvedené výživě. Odvolání daru pro nevděk se týká situace, ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy - v tomto případě dárce může od darovací smlouvy odstoupit.Odvoláním daru se zabývá dále nové ustanovení § 38u ZDP,
které stanoví, že dodatečné daňové tvrzení na daňovou povinnost nižší z důvodu odvolání daru pro nouzi se podává do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl dar vydán zpět, nebo byla zaplacena jeho obvyklá cena. Daň lze stanovit do konce roku následujícího po roce, ve kterém bylo dodatečné daňové tvrzení podáno, bez ohledu na to, zda již uplynula lhůta pro stanovení daně. Z výše uvedeného vyplývá, že obdarovaný v případě vrácení daru pro nouzi dárce může podat dodatečné daňové přiznání na daňovou povinnost nižší bez ohledu na běh lhůty pro stanovení daně dle § 148 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“).
Pokud by však došlo k vrácení daru pro nevděk, může rovněž podat obdarovaný dodatečné daňové přiznání na nižší daňovou povinnost, ale jen do tříleté lhůty stanovené v § 148 odst. 1 DŘ.-
ustanovení § 23 odst. 3 písm. c) bod 8 ZDP
Podle tohoto ustanovení lze snížit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji o hodnotu bezúplatného příjmu poplatníka, o kterou byl zvýšen výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle odstavce 3 písm. a) bodu 16 tohoto ustanovení, pokud je tento bezúplatný příjem využit k dosažení, zajištění a udržení příjmů a nebylo o něm účtováno v nákladech.
-
ustanovení § 25 odst. 1 písm. zp) ZDP
Z tohoto ustanovení vyplývá, že za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat účetní odpisy hmotného a nehmotného majetku odpisovaného pouze podle právních předpisů upravujících účetnictví, který byl nabyt bezúplatně, a tento bezúplatný příjem byl od daně z příjmů osvobozen nebo nebyl zahrnut do jejího předmětu; obdobně to platí pro zůstatkovou cenu v případě prodeje nebo likvidace tohoto majetku.
-
ustanovení § 25 odst. 1 písm. zq) ZDP
Z tohoto ustanovení vyplývá, že za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat hodnotu majetku, který se neodpisuje podle tohoto zákona ani podle právních předpisů upravujících účetnictví, který byl nabyt bezúplatně, a tento bezúplatný příjem byl od daně osvobozen nebo nebyl zahrnut do jejího předmětu.
-
ustanovení § 27 písm. j) ZDP
Hmotným majetkem vyloučeným z odpisování je hmotný majetek, jehož bezúplatné nabytí bylo od daně z příjmů osvobozeno nebo nebylo předmětem daně,
s výjimkou hmotného majetku fyzické osoby nabytého1)
dědictvím,
2)
odkazem,
3)
obmyšleným, pokud se jedná o hmotný majetek, který byl do svěřenského fondu vyčleněn pořízením pro případ smrti nebo
4)
obmyšleným, pokud se jedná o hmotný majetek, který zvýšil majetek svěřenského fondu pořízením pro případ smrti.
DAŇOVÉ ŘEŠENÍ U POSKYTOVATELE BEZÚPLATNÉHO PLNĚNÍ (DARU)
Bezúplatné plnění jako nedaňový výdaj
U dárce jsou podle znění § 25 odst. 1 písm. t) ZDP
výdaje na bezúplatné plnění jeho nedaňovým výdajem (nákladem).
Za bezúplatné plnění se podle tohoto ustanovení zákona nepovažuje reklamní nebo propagační předmět, který je opatřen jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu nebo názvem propagovaného zboží nebo služby, jehož hodnota bez DPH nepřesahuje částku 500 Kč a který není s výjimkou tichého vína předmětem spotřební daně.Bezúplatné plnění jako daňový výdaj
Daňovým výdajem (nákladem) jsou však podle znění § 24 odst. 2 písm. zp) ZDP
výdaje (náklady) vynaložené v rámci pomoci poskytnuté formou nepeněžního plnění v souvislosti s odstraňováním následků živelních pohrom,
ke kterým došlo na území ČR nebo jiného členského státu EU, Norska nebo Islandu. Předpokladem však je, že tyto výdaje (náklady) nejsou současně uplatněny u právnické osoby jako položka snižující základ daně podle § 20 odst. 8 ZDP. Poplatník daně z příjmů právnických osob tak může v případě těchto nepeněžních darů postupovat ve dvou variantách. Buď využije možnosti odpočtu daru od základu daně ve smyslu § 20 odst. 8 ZDP anebo bude postupovat podle znění § 24 odst. 2 písm. zp) ZDP.Odpočet hodnoty bezúplatného plnění (daru) u dárce
Poplatník daně z příjmů právnických osob při uplatnění odpočtu daru postupuje dle § 20 odst. 8 ZDP.
Od základu daně z příjmů si poplatník může odečíst hodnotu bezúplatného plnění:
1)
poskytnutého obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám
se sídlem na území ČR, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách, ve znění pozdějších předpisů, a to na:-
financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství,
-
na policii,
-
na požární ochranu,
-
na podporu a ochranu mládeže,
-
na ochranu zvířat a jejich zdraví,
-
na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní,
-
a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost;
2)
poskytnutého fyzickým osobám s bydlištěm na území ČR,
které jsou poskytovateli zdravotních služeb, dále které provozují školy a školská zařízení a rovněž které provozují zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, a to na financování těchto zařízení;3) poskytnutého fyzickým osobám s bydlištěm na území ČR,
které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu anebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a to na:
-
zdravotnické prostředky nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami,
-
na zvláštní pomůcky podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu,
-
a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání;
4)
poskytnutého na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území členského státu EU, Norska nebo Islandu.
Podmínkou pro uplatnění odpočtu bezúplatného plnění od základu daně u právnických osob z hlediska možné výše tohoto plnění a možné výše odpočtu od základu daně je:
1)
hodnota bezúplatného plnění daru činí alespoň 2 000 Kč,
2)
v úhrnu lze odečíst nejvýše 10% ze základu daně sníženého podle § 34 ZDP (tato výše platí pro všechny poplatníky daně z příjmů právnických osob),
3)
u hmotného nebo nehmotného majetku je hodnotou bezúplatného plnění nejvýše zůstatková cena hmotného majetku nebo hodnota zachycená v účetnictví podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZU“), u ostatního majetku.
Do limitů pro odpočet od základu daně se nezapočítávají bezúplatná plnění, která odpovídají uplatněným slevám na dílčím odvodu z loterií a jiných podobných her.
Odpočet darů od základu daně z příjmů nemohou uplatnit poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání.
Od základu daně
nelze odečíst hodnotu bezúplatného plnění, na základě kterého plyne poskytovateli bezúplatného plnění nebo osobě s ním spojené prospěch bez poskytnutí odpovídajícího protiplnění.
Z výše uvedeného limitního vymezení odpočtu bezúplatného plnění od základu daně z příjmů právnických osob vyplývá, že oproti roku 2013 došlo v roce 2014 ke zvýšení úhrnné částky odpočtu ze základu daně z 5% na 10% ze základu daně sníženého podle § 34 ZDP. V roce 2013 platila ještě možnost snížit základ daně nejvýše o dalších 5%, tedy celkem až o 10% v případě poskytnutí darů středním a vyšším odborným školám na pořízení materiálu nebo zařízení nebo na opravy a modernizaci zařízení využívaných pro účely praktického vyučování, vysokým školám a veřejným výzkumným institucím.
U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je součástí hodnoty bezúplatného plnění, kterou lze odečíst od základu daně, i část hodnoty bezúplatného plnění poskytnutého veřejnou obchodní společností na účely vymezené v § 20 odst. 8 ZDP, stanovená ve stejném poměru, jako se rozděluje základ daně nebo ztráta podle § 20 odst. 5. Hodnota bezúplatného plnění poskytnutého komanditní společností na účely vymezené v § 20 odst. 8 se rozděluje na komplementáře a komanditní společnost ve stejném poměru, v jakém se snižuje základ daně podle § 20 odst. 4 zákona. U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí hodnoty bezúplatného plnění, kterou lze odečíst podle § 20 odst. 8, i část hodnoty bezúplatného plnění poskytnutého komanditní společností na účely vymezené v § 20 odst. 8, připadající komplementářům v poměru, v jakém se rozděluje na jednotlivé komplementáře základ daně nebo ztráta podle § 20 odst. 6 ZDP.
V § 20 odst. 12 ZDP se uvádí, že ustanovení odstavců 8 až 11 se použije i pro bezúplatné plnění poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie než České republiky, a dále na území Norska nebo Islandu, pokud příjemce bezúplatného plnění a účel bezúplatného plnění splňují podmínky stanovené tímto zákonem.
Základem daně se zde rozumí základ daně snížený podle § 34 ZDP,
tj. snížený:-
o odpočet daňové ztráty (§ 34 odst. 1 až odst. 3 ZDP),
-
o odpočet na podporu výzkumu a vývoje a na podporu odborného vzdělávání (§ 34 odst. 4 až odst. 5 ZDP).
Podle pokynu GFŘ č. D-6 k § 20 ZDP lze hodnotu daru (bezúplatného plnění), kterou lze odečíst od základu daně podle § 20 odst. 8 zákona, uplatnit v tom zdaňovacím období, ve kterém byl dar prokazatelně poskytnut. Neuplatnění hodnoty bezúplatného plnění jako odčitatelné položky od základu daně v jednom zdaňovacím období tedy nelze převést do dalšího zdaňovacího období.
Poskytnuté bezúplatné plnění (dary) prokáže poplatník - dárce dokladem,
ze kterého musí být zřejmé:-
kdo je dárcem,
-
kdo je příjemcem daru,
-
hodnota daru,
-
předmět daru,
-
účel poskytnutí daru v souladu se zněním ZDP,
-
datum darování.
Nejvhodnějším dokladem je darovací smlouva uzavřená dle § 2055 až 2078 NOZ.
Poplatník
daně z příjmů právnických osob, který podává dodatečné daňové přiznání k dani z příjmů,
a chtěl by uplatnit vyšší částku odečtu hodnoty bezúplatného plnění (daru), musí postupovat podle ustanovení § 38p odst. 1 ZDP
, kde se říká:Vyšší částky odčitatelných položek podle § 34 a položek snižujících základ daně podle § 20 odst. 7 a 8 ZDP může uplatnit poplatník nebo jeho právní nástupce pouze v dodatečném přiznání k dani z příjmů právnických osob na vyšší daňovou povinnost nebo na daňovou povinnost, která se neodchyluje od poslední známé daňové povinnosti, a to jen v takové výši, aby rozdíl mezi nově stanoveným základem daně sníženým o tyto položky zaokrouhleným na celé tisícikoruny dolů a základem daně sníženým o odčitatelné položky podle § 34 a položky snižující základ daně podle § 20 odst. 7 a 8 zaokrouhleným na celé tisícikoruny dolů, z něhož byla daň pravomocně vyměřena (doměřena), činil alespoň 1 000 Kč.
PŘÍKLAD
Obchodní společnost poskytla poskytovateli zdravotních služeb, se kterým má uzavřenu smlouvu o poskytování závodní zdravotní péče jejím zaměstnancům, peněžní dar v roce 2014 ve výši 80 000 Kč. Společnost vykáže za rok 2014 základ daně z příjmů ve výši 580 000 Kč. Současně společnost uplatní odpočet daňové ztráty z roku 2012 ve výši 100 000 Kč.
Základ daně z příjmů právnických osob za rok 2014 po uplatnění odpočtu daňové ztráty činí: 580 000 Kč - 100 000 Kč = 480 000 Kč.
Společnost si může v daňovém přiznání za rok 2014 uplatnit odpočet daně z titulu poskytnutého daru pouze ve výši 10% ze 480 000 Kč, tj. částku 48 000 Kč.
PŘÍKLAD
Společnost s r.o. věnovala v roce 2013 dar fakultní nemocnici v Olomouci ve výši 50 000 Kč na zdravotnické účely. Vzhledem k tomu, že společnost vykázala základ daně z příjmů ve výši 500 000 Kč, mohla si v daňovém přiznání za rok 2013 uplatnit v souladu se zněním § 20 odst. 8 ZDP odpočet daru od základu daně z příjmů ve výši 5% ze základu daně sníženého podle § 34 ZDP, tj. 500 000 Kč x 0,05 = 25 000 Kč. V srpnu 2014 účetní společnosti zjistí, že v daňovém přiznání za zdaňovací období roku 2013 jsou zahrnuty výdaje na provedené technické zhodnocení nákladního automobilu ve výši 98 000 Kč, a to jako daňové výdaje.
Společnost podá za zdaňovací období 2013 do konce září 2014 dodatečné daňové přiznání, ve kterém zvýší základ daně o částku 98 000 Kč. S odvoláním na § 38p ZDP při zvýšení základu daně v dodatečném daňovém přiznání může uplatnit odpočet daru ve výši 598 000 Kč x 0,05 = 29 900 Kč, tedy o 4 900 Kč více než uplatnila v řádném daňovém přiznání. Je tím splněna podmínka stanovená v § 38p odst. 1 ZDP -rozdíl mezi nově stanoveným základem daně sníženým o hodnotu daru (598 000 Kč -- 29 900 Kč = 568 100 Kč, po zaokrouhlení na tisícikoruny dolů 568 000 Kč) a původním základem daně sníženým o uplatněnou hodnotu daru v řádném daňovém přiznání (500 000 Kč - 25 000 Kč = = 475 000 Kč) - je vyšší než částka 1 000 Kč.
PŘÍKLAD
Obchodní společnost zajišťuje na základě uzavřené smlouvy se střední odbornou školou praktické vyučování v rozsahu 120 hodin za kalendářní rok 2014, jehož se účastní 5 žáků školy. Pro účely odborného vzdělávání zakoupí společnost v roce 2014 příslušný stroj v pořizovací ceně 85 000 Kč, který je využíván ze 35% doby jeho provozu pro odborné vzdělávání žáků. Společnost dále v roce 2014 poskytne dar fotbalovému oddílu ve výši 70 000 Kč na sportovní činnost. Za zdaňovací období roku 2014 vykáže společnost základ daně z příjmů ve výši 750 000 Kč.
Ve smyslu znění § 34f ZDP si společnost uplatní v daňovém přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2014 odpočet od základu daně:
a)
odpočet na podporu pořízení majetku na odborné vzdělávání - odpočet ve výši 50% vstupní ceny pořízeného stroje z důvodu používání pro odborné vzdělávání v rozsahu od 30 do 50% doby jeho provozu, tj. částku 42 500 Kč;
b)
odpočet na podporu výdajů vynaložených na žáka nebo studenta - součin částky 200 Kč/hod, počtu hodin uskutečněných v období na pracovišti poplatníka v rámci praktického vyučování a počtu žáků přítomných při odborném vzdělávání. V našem případě se jedná o částku 200 Kč x 120 hodin x x 5 žáků = 120 000 Kč.
Celkem si společnost uplatní v daňovém přiznání za rok 2014 odpočet od základu daně na podporu odborného vzdělávání ve výši 162 500 Kč.
Z titulu poskytnutí bezúplatného plnění (daru) splňujícího podmínky uvedené v § 20 odst. 8 ZDP si může společnost uplatnit v daňovém přiznání za rok 2014 odpočet daru od základu daně z příjmů ve výši 10% ze základu daně sníženého podle § 34 ZDP, tj. částku: (750 000 Kč - 162 500 Kč) x 0,10 = 58 750 Kč.