Povinnosti s. r. o. do konce června 2014

V rámci náhrady úpravy obchodních společností a družstev v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník - zrušen (dále jen „ObchZ“), úpravou v ZOK a dalšími předpisy soukromého práva se „starých“ společností (společností vzniklých před 1.1.2014) týká:

ZOK nařizuje všem akciovým společnostem, aby měly zřízeny internetové stránky a zveřejňovaly na nich údaje, které je společnost povinna uvádět na obchodních listinách, popř. další údaje stanovené ZOK (§ 7 odst. 2 ZOK). Pro s. r. o. ZOK zřízení internetových stránek nevyžaduje, v § 7 odst. 3 však stanovuje, že pokud si je (dobrovolně) zřídí, vztahuje se na ni § 7 odst. 2 také.

Pokud má společnost internetové stránky zřízeny (ať již tento pojem chápeme jakkoli), měla by na nich - dle § 435 NOZ se jedná o následující údaje:

Pokud tak dosud neučinila, riskuje, že ji ke splnění této povinnosti vyzve rejstříkový soud na základě § 107 rejstříkového zákona a v případě nesplnění této povinnosti ani dodatečně by ji mohl uložit pokutu až do výše 100 000 Kč.

ZOK v § 7 odst. 2 nařizuje uveřejňovat i - tyto povinnosti se vztahují na akciovou společnost, popř. družstvo, pro s. r. o. povinnost zveřejňovat na svých internetových stránkách další informace stanovena není. Dovozovat z pravidel pro svolávání valné hromady u akciové společnosti (povinnost zveřejnit pozvánku na valnou hromadu na internetových stránkách dle § 406 odst. 1 ZOK) či z pravidel pro seznamování akcionářů s účetní závěrkou (§ 436 odst. 1 ZOK), že se tato pravidla vztahují i na s. r. o., které mají zřízené internetové stránky, je dle mého názoru naprosto nesmyslné. I kdybychom připustili, že z textu zákona taková povinnost plyne (i to je sporné), rozhodně výklad tohoto textu neobstojí z hlediska pravidel nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník - dále jen „NOZ“) o doslovném výkladu zákona (§ 2 odst. 2 NOZ).

Rejstříkový zákon nenařizuje, že by údaje o přístupu na internetové stránky byly údajem povinně zapisovaným do obchodního rejstříku a že by tak byly snadno dostupné přes portál www.justice.cz. Společnost však může údaje o zápisu svých internetových stránek dosáhnout tak, že tento údaj nechá zapsat jako ostatní skutečnosti ve smyslu § 25 odst. 1 písm. k) rejstříkového zákona. Údaj o internetové adrese se tak stane přístupným i pomocí nahlížení do obchodního rejstříku.

§ 777 odst. 1 a 2 ZOK stanovuje následující:

plyne, že pokud společenská smlouva společnosti vzniklé před 1.1.2014 obsahuje ujednání, které by bylo v rozporu s kogentními ustanoveními ZOK, tak již k 1.1.2014 bylo toto ujednání společenské smlouvy zrušeno. Vzhledem k běžné praxi, zásadám nové soukromoprávní úpravy atd. lze toto ustanovení považovat jen za pojistku, pokud by něco podobného nastalo - např. pokud by společenská smlouva obsahovala, že osoby blízké k jednatelům mohou uzavírat se společností pracovněprávní vztahy bez souhlasu valné hromady, jednalo by se o ujednání v rozporu s donucujícím (kogentním) ustanovením § 61 odst. 3 ZOK, a pokud by např. v červnu 2014 uzavřela uvedená osoba se společností pracovněprávní vztah bez souhlasu valné hromady, jednalo by se o neplatné právní jednání (byť by společníci ještě neprovedli změnu společenské smlouvy a ustanovení by z ní nevyškrtli). Nejčastěji by mohlo připadat do úvahy při uvolnění obchodního podílu - podle § 113 odst. 5 ObchZ přecházel na společnost obchodní podíl vyloučeného společníka, stejně tak tomu bylo například, pokud obchodní podíl nepřecházel na dědice (§ 116 odst. 3 ObchZ) anebo při ukončení účasti dohodou dle § 149a ObchZ; podle ZOK v těchto případech podíl na společnost nepřechází. Jestliže by společenská smlouva „opisovala“ ObchZ v tom smyslu, že uvolněný podíl přechází na společnost, jednalo by se o ustanovení odporující úpravě ZOK, které bylo ustanovením § 777 odst. 1 ZOK ze společenské smlouvy k 1.1.2014 vypuštěno.

Paragraf stanovuje povinnost přizpůsobit společenské smlouvy nové úpravě a do konce června 2014 přizpůsobené smlouvy doručit do Sbírky listin obchodního rejstříku. Tuto povinnost lze chápat dvojím způsobem:

Praxe podle všeho upřednostňuje druhý výklad a v principu není důvod se tomuto výkladu bránit, protože obdobné povinnosti plynou i z rejstříkového zákona (viz dále). Na druhou stranu není termín uvedený v § 777 odst. 2 ZOK (konec června 2014) z praktického hlediska nijak zásadní; pokud by se totiž tento termín nepodařilo dodržet, hrozí, že rejstříkový soud pod hrozbou případné likvidace společnosti společnost vyzve k přizpůsobení společenské smlouvy (zakladatelské listiny) nové úpravě. Domnívám se, že rejstříkový soud by tuto výzvu měl odůvodnit, tedy uvést, v čem je původní společenská smlouva v rozporu s novou úpravou. Proto nepředpokládám, že by rejstříkové soudy ve větší míře hned počínaje 1.7.2014 společnosti vyzývaly k přizpůsobení společenských smluv. I kdyby tak však učinily a společnost by na tuto výzvu v přiměřené lhůtě reagovala (např. na podzim roku 2014), žádná sankce by jí nehrozila. Je sice pravdou, že ze strany jednatele by se jednalo o výkon funkce s péčí řádného hospodáře (nesplnění povinnosti dle § 777 odst. 2 ZOK), ale pravděpodobně by tímto opomenutím nemohla ani společnosti, ani žádné jiné osobě vzniknout žádná škoda vymahatelná po jednateli.

(zakladatelské listiny) dle § 777 odst. 2 ZOK, přijmeme-li přísnější výklad, tedy znamená:

Náležitosti společenské smlouvy upravuje ZOK v § 146. Jedinou novou náležitostí je údaj o V rámci přizpůsobení společenské smlouvy by měl být do společenské smlouvy tento údaj doplněn.

S ohledem na údaje zapisované do obchodního rejstříku (viz dále) je možné v rámci přizpůsobení do společenské smlouvy doplnit, že s podíly nejsou spojena žádná zvláštní práva a povinnosti, tedy že se jedná o dle § 135 odst. 1 ZOK. Také lze do společenské smlouvy doplnit, že na podíl nebyl vydán

Výše popisované přizpůsobení společenské smlouvy ZOK dle § 777 odst. 2 ZOK není klasická změna společenské smlouvy, ale vyhotovení úplného znění společenské smlouvy z důvodu změny zákona. Není tedy věcí společníků, resp. valné hromady, ale věcí jednatele dle § 197 ZOK. Jednatel tedy přizpůsobí společenskou smlouvu (zakladatelskou listinu) ZOK a uloží ji do Sbírky listin obchodního rejstříku. Toto vyhotovení úplného znění společenské smlouvy nemusí mít formu notářského zápisu a není tedy spojeno s žádnými poplatky, pouze s případnými náklady na vyhotovení úplného znění společenské smlouvy a náklady na uložení do Sbírky listin. Tímto způsobem tedy může společnost dostát svým povinnostem dle § 777 odst. 2 ZOK a jednatel nemůže být obviněn z toho, že nezabezpečil přizpůsobení společenské smlouvy. Je však otázkou, zda je tento postup z praktického hlediska vhodný. Tímto způsobem nelze platně provést přizpůsobení se ZOK jako celku dle § 777 odst. 4 ZOK.

Zásadní změna práva obchodních korporací by měla být pro společníky impulsem, aby se zamysleli nad společenskými smlouvami a posoudili je z hlediska svých potřeb (zejména z hlediska převoditelnosti podílů, z hlediska podílu na zisku, stanovení pravidel pro vypořádací podíl a stanovení pravidel pro případné dědění podílů) a společenské smlouvy třeba i zásadním způsobem změnili. V rámci této změny společenské smlouvy (pro tu rozhodně neplatí termín do konce června 2014) by společníci pochopitelně smlouvu přizpůsobili terminologii a principům kogentních (závazných) ustanovení ZOK. V rámci této změny lze také doporučit provést přizpůsobení se ZOK jako celku - při tom je však třeba zvážit dopady tohoto přizpůsobení se.

Z praktického pohledu není žádný zásadnější důvod provádět výše naznačené změny zakladatelské listiny u společnosti s jediným společníkem, kde je otázka převoditelnosti podílu či jeho dědění na další osoby vcelku bezpředmětná. Jednočlenná společnost by tedy mohla pro přizpůsobení se nové úpravě využít výše popsaného postupu a zakladatelskou listinu neměnit, ale jen vyhotovit její úplné znění, do kterého bude promítnut ZOK - tento postup se obejde bez notářského zápisu. Na druhou stranu je právě u jednočlenné společnosti vhodné provést přizpůsobení společnosti ZOK jako celku - z tohoto přizpůsobení společníkovi v tomto případě nic nehrozí (protože má společnost plně pod kontrolou, zejména pokud je zároveň jednatelem) a má jistotu, že na něho nebudou použita některá nepříjemná ustanovení ObchZ. A zde je právě problémem to, že aby bylo přizpůsobení společnosti ZOK jako celku dle § 777 odst. 4 účinné, musí být provedeno jako změna zakladatelské listiny (k ní je zapotřebí notářského zápisu) a zároveň musí být zapsáno do obchodního rejstříku. Pokud by se podařilo do obchodního rejstříku přizpůsobení zapsat (což by teoreticky nastat nemělo, ale v praxi se zřejmě stát může), nebylo by toto přizpůsobení platné, ale pravděpodobně by se mělo jednat jen o neplatnost relativní - a relativní neplatnost nebude u jednočlenné společnosti problémem.

O změně společenské smlouvy může rozhodnout valná hromada, a to dvoutřetinovou většinou [dle § 171 odst. 1 písm. a) ZOK, stejně jako tomu bylo podle § 127 odst. 4 ObchZ]. Problémem je, že zatímco ObchZ dával změnu společenské smlouvy plně do valné hromady [§ 125 odst. 1 písm. d) ObchZ], ZOK dává změnu společenské smlouvy do valné hromady jen tehdy, určí-li tak společenská smlouva [§ 190 odst. 2 písm. a) ZOK]. Valná hromada tedy může změnit společenskou smlouvu (např. změnou společenské smlouvy přizpůsobit společnost ZOK) jen tehdy, byla-li tato výslovně uvedena ve společenské smlouvě. Lze připustit i výklad, že uvedená valné hromady může být součástí společenské smlouvy na základě uvedené v § 777 odst. 4 ZOK - jedná se však o výklad, se kterým je spojena určitá míra právní nejistoty. Pokud tedy společenská smlouva nedává valné hromadě kompetenci ke změně společenské smlouvy, lze doporučit jistější postup a změnit společenskou smlouvu dohodou všech společníků. Panuje-li mezi společníky shoda, je změna společenské smlouvy dohodou všech společníků určitě vhodnější - potřeba notářského zápisu je obdobná jako u změny společenské smlouvy valnou hromadou a postup je právně naprosto nezpochybnitelný.

Z ObchZ bylo možné dovodit, že jednatel měl v obecné rovině vždy nárok na odměnu za výkon funkce - alespoň v obvyklé výši, i když tak nerozhodla valná hromada. Podle § 59 odst. 3 ZOK platí, že pokud není odměna za výkon funkce sjednána ve smlouvě o výkonu funkce, platí, že výkon funkce je bezplatný.

Na uvedenou úpravu navazuje

V návaznosti na § 777 odst. 3 ZOK lze konstatovat, že pokud chce mít jednatel zaručen nárok na odměnu, měl by si tento nárok nejpozději do konce června 2014 podložit rozhodnutím valné hromady. Prakticky to znamená např. následující:

Pokud by se ZOK automaticky plně použil na společnosti vzniklé před 1.1.2014, mohlo by dojít k nežádoucímu zásahu do práv a povinností společníků. Proto ZOK obsahuje

Pokud by uvedené přechodné ustanovení ZOK neobsahoval, mohlo by dojít např. k následujícímu:

Byť to § 777 odst. 4 ZOK ani § 777 odst. 5 ZOK výslovně neuvádí, nepoužije se § 777 odst. 4, pokud se společnost změnou společenské smlouvy přizpůsobí ZOK jako celku dle § 777 odst. 5 ZOK (viz níže).

Zásadním problémem § 777 odst. 4 ZOK je, že není vůbec jasné, jak vykládat pojem „práva a povinnosti společníků“ - zda jde o práva a povinnosti upravené ObchZ v rubrice „Práva a povinnosti společníků“ (§ 113 až 124 ObchZ), popř. práva a povinnosti upravené v obecné úpravě obchodních společností, nebo též šířeji chápaná práva a povinnosti (např. účastnit se na společnosti prostřednictvím valné hromady, tzn. např. i úprava valné hromady dle ObchZ). Dále je nejasné, zda se součástí společenské smlouvy stávají veškerá ustanovení o právech a povinnostech společníků (tedy ustanovení i ) - s přihlédnutím k zásadě § 2 odst. 2 NOZ, tzn. zásadě o výkladu zákona v souladu s úmyslem zákonodárce, se musí (dle mého názoru) jednat jen o ta ustanovení ObchZ, od kterých bylo možné se ve společenské smlouvě odchýlit. Například ObchZ výslovně zakazoval vyplácet zálohy na podíly a společenská smlouva nemohla stanovit, že tyto zálohy lze vyplácet. Bylo by nelogické, aby zákonodárce (když v § 40 odst. 2 ZOK umožňuje vyplácet zálohy na podíly na zisku) chtěl u starých společností tyto zálohy zakázat tím, že by do jejich společenských smluv fiktivně vložil z ObchZ zákaz vyplácet tyto zálohy. V každém případě budou společnosti, které se zákonu jako celku nepřizpůsobí, ve velké nejistotě, co ze staré úpravy ObchZ pro ně platí a co nikoli.

Zdůrazňuji, že i § 777 odst. 4 ZOK je nutné vykládat podle nových zásad soukromého práva, tedy v souladu s úmyslem zákonodárce, což věc pochopitelně nijak nezjednodušuje. Ve světle zásad výkladu soukromého práva dle § 2 odst. 2 NOZ nemůže dle mého názoru obstát např. názor, že „stará“ společnost nemůže snížit svůj základní takovým způsobem, že by výše vkladu některého ze společníka klesla pod minimální výši vkladu společníka dle ObchZ, tedy pod 20 000 Kč, ledaže se přizpůsobí ZOK jako celku dle § 777 odst. 5 ZOK. V každém případě by bylo v tomto případě zbytečné riskovat, a protože snížení základního kapitálu je stejně změnou společenské smlouvy, tak lze v rámci této změny provést i přizpůsobení se ZOK jako celku a vyhnout se riziku výkladu § 777 odst. 4 ZOK.

Vyhnout se problémům s výkladem § 777 odst. 4 ZOK lze využitím § 777 odst. 5 ZOK:

Z § 777 odst. 5 ZOK jednoznačně plyne, že přizpůsobení se ZOK jako celku je platně možné jen na základě změny společenské smlouvy (ke změnám společenské smlouvy viz výše), tzn., že je nutné o této změně učinit notářský zápis. Údaj o přizpůsobení se ZOK jako celku se zapisuje do obchodního rejstříku jako ostatní skutečnost. Aby tedy bylo přizpůsobení se ZOK jako celku platné, je nutné nejen změnit společenskou smlouvu (tedy i zaplatit odměnu za notářský zápis - např. pokud by společenskou smlouvu měnila valná hromada, činí dle notářského tarifu odměna notáře nejméně 2 500 Kč), ale také údaj o přizpůsobení zapsat do obchodního rejstříku a zaplatit za tento zápis správní poplatek 2 000 Kč.

Společnost se ZOK přizpůsobí nejlépe tak, že do společenské smlouvy bude vložen tento text:

Pokud se společnost přizpůsobí jako celku ZOK, měli by si společníci uvědomit některé změny, které tímto přizpůsobením vzniknou - zejména viz výše k převodu podílu na jiného společníka bez souhlasu valné hromady a k vypořádacímu podílu vztahujícímu se k volně převoditelnému podílu v komentáři k § 777 odst. 4 ZOK.

V rámci změny společenské smlouvy lze doporučit, aby si společníci promysleli, co vše by mohli zahrnout do společenské smlouvy - buď proto, aby modifikovali úpravu ZOK, nebo proto, aby využili některých nových možností, které ZOK společníkům dává.

Podle § 25 rejstříkového zákona se (tedy i do obchodního rejstříku) zapisuje mimo jiné:

Dle § 48 rejstříkového zákona se o s. r. o. zapisují např. také tyto údaje:

Rejstříkový zákon

§ 122 odst. 1:

§ 122 odst. 3:

Pokud společnost nechce riskovat výzvu rejstříkového soudu k doplnění příslušných údajů, měla by do konce června 2014 tyto údaje doplnit, jedná se zejména o tyto údaje:

U společníků a jednatelů je nutné také zapsat bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu. Vzhledem k tomu, že za změnu zápisu údajů v obchodním rejstříku se platí správní poplatek 2 000 Kč bez ohledu na to, kolik údajů je měněno, doporučuji při zápisu změn zapsat také údaj o tom, že se jedná o podíly základní (nejsou-li s nimi spojena žádná zvláštní práva a povinnosti) a že na ně nebyl vydán kmenový list (pokud na ně vydán nebyl).

Změna údajů zapsaných v obchodním rejstříku se provádí pomocí formuláře dostupného na https://or.justice.cz/ ias/tangle/iform. Poplatek za změnu zápisu (2 000 Kč) se provádí po podání návrhu změn (až je návrhu přiděleno příslušné číslo jednací) - v případě bezhotovostní úhrady je nutné dotazem na příslušném rejstříkovém soudu zjistit variabilní symbol, pod kterým se platba provede.

Z výkladu, podaném v tomto článku, plyne, že kromě případného upravení odměny jednatele ve smlouvě o výkonu funkce do 30.6.2014 (ale toto lze bez následků napravit i později) není tento termín z praktického hlediska nijak zásadní a že je vcelku zbytečné se snažit věc vyřešit „po česku“ např. za 2 000 Kč tak, že se provede změna zápisu údajů v obchodním rejstříku a že se uloží do Sbírky listin úplné znění společenské smlouvy formálně přizpůsobené ZOK. Vhodnější bude využít uvedené příležitosti a promyslet si zásadní přepracování společenské smlouvy (u společníků mnohých společností se jistě od založení společnosti či poslední významné změny společenské smlouvy změnily jejich soukromé poměry a dále reagovat na nová pravidla a také na nové možnosti) a toto provést současně s přizpůsobením se ZOK jako celku, a to i za cenu, že se termín 30.6.2014 nepodaří zcela dodržet.