Vyhláška č. 500/2002 Sb. , kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZU “), pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „VPU “), je novelizována vyhláškou č. 467/2013 Sb. , která nabyla účinnosti dnem 1.1.2014. V následujícím příspěvku Vám přinášíme dokončení výkladu z časopisu Účetnictví v praxi č. 2/2014 na str. 4. Tentokrát si rozebereme následující novelizované oblasti VPU : technické zhodnocení, zpřesnění účetních metod, zálohy na podíl na zisku a legislativně-technické úpravy.
Změny prováděcí vyhlášky pro podnikatele k zákonu o účetnictví
Ing.
Jiří
Koch
TECHNICKÉ ZHODNOCENÍ
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“), vymezuje nově majetek a majetkové složky z hlediska soukromého práva. Protože tím dochází k zásahu i do specifických účetních kategorií majetku a jeho částí, je vhodné v dané souvislosti upravit stávající ustanovení týkající se technického zhodnocení (dále jen „TZ“), které soukromé právo nezná.
TZ je definováno v § 47 doplněném odstavci 3 novely VPU.
TZ se rozumí zásahy do majetku uvedeného do užívání, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů, nebo rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku, včetně nástaveb, přístaveb a stavebních úprav, pokud vynaložené náklady dosáhnou ocenění určeného účetní jednotkou pro vykazování jednotlivého dlouhodobého majetku v položkách „B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek“ (§ 6 odst. 1 věta první) a „B.II.3. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí“ nebo v případě majetku vykazovaného v položce „B.II.2. Stavby“ dosáhnou vynaložené náklady významné hodnoty ve vztahu k pořizovací ceně nebo reprodukční pořizovací ceně jednotlivé stavby. Pokud je stavba oceněna podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona, pak účetní jednotka postupuje při určení hranice významnosti přiměřeně. Náklady vynaloženými na TZ se rozumí souhrn nákladů na dokončené zásahy do jednotlivého dlouhodobého majetku za účetní období.
Současně se zrušují jako nadbytečné poznámky pod čarou č. 2a a 3 odkazující na zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP").Definice TZ tak zachovává účel a smysl tohoto pojmu a nemění ani jeho věcnou náplň vymezenou v ZDP vzhledem k tomu, že se jedná o princip, který je v praxi dostatečně odzkoušený.
Odstraňuje se však dosavadní nesystémová vazba TZ na podmínky vymezené v ZDP,
jehož jednotlivá ustanovení jsou konstruována s ohledem na fiskálně určené jednání poplatníka daně (§ 33 odst. 1 věta druhá; § 32a odst. 6 věta druhá) a nesystémově zasahovala do účetních předpisů. Podle těchto ustanovení se za TZ považují i výdaje nepřesahující částku 40 000 Kč, pokud je poplatník na základě svého rozhodnutí neuplatní jako daňově účinný výdaj (náklad). V těchto případech lze těžko říci, jak správně zaúčtovat daňově neuplatněné částky a zachovat věcný obsah tohoto pojmu. Určité řešení nabízí bod 5.2. Českého účetního standardu (dále jen „ČÚS“) č. 013 Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek umožňující účetní jednotce rozhodnout se, zda TZ, které nepřekročí částku 40 000 Kč, bude aktivovat či zda jej zúčtuje do nákladů.Hlavní změna však spočívá v tom, že se
rozšiřuje pravomoc účetní jednotky určit si hranici TZ samostatně,
navíc v logické vazbě na hranici příslušné složky dlouhodobého majetku, na kterém je TZ realizováno. Pro hranice aktivace TZ dlouhodobého majetku platí stejná hodnotová hranice jako pro aktivaci dlouhodobého majetku samotného, tj. od výše stanovené účetní jednotkou a dobou použitelnosti delší než jeden rok.
Účetní jednotky, které této možnosti nevyužijí, např. protože nebudou chtít zvyšovat administrativní zátěž, mohou přirozeně zachovat dosavadní hodnotové hranice TZ tak, jak jsou vymezeny v ZDP.PŘÍKLAD
Účetní jednotka si stanovila vnitřním předpisem následující limity:
I--------------------------------------I-----------------------------------I I Hranice pro zařazení do dlouhodobého I Hranice pro technické zhodnocení I I majetku I I I--------------------------------------I-----------------------------------I I Movité věci od 5 000 Kč I Technické zhodnocení od 5 000 Kč I I--------------------------------------I-----------------------------------I I Software od 60 000 Kč I Technické zhodnocení od 60 000 Kč I I--------------------------------------I-----------------------------------I I Stavby bez ohledu na výši ocenění I Technické zhodnocení od 40 000 Kč I I--------------------------------------I-----------------------------------I
Ve vazbě na výše uvedené je shodně řešeno TZ provedené:
-
na drobném majetku,
-
nabyvatelem užívacího práva
nebo jinou účetní jednotkou než vlastníkem majetku (viz § 28 odst. 5 ZU),-
na dlouhodobém nehmotném a odpisovaném hmotném majetku
vykazovaném ve vyjmenovaných položkách („B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek“, „B.II.3. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí“, resp. „B.II.2. Stavby“),a to od částky určené účetní jednotkou. Tato částka musí být vždy shodná s výší ocenění určenou pro vykazování jednotlivého dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku. Úpravy jsou promítnuty zejména v § 6 odst. 2 a § 7 odst. 7.
U
TZ majetku vykazovaného v položce „B.II.2. Stavby“
nelze uplatnit obecné pravidlo, že hodnota TZ je shodná s výší ocenění určenou účetní jednotkou pro vykazování jednotlivého dlouhodobého majetku, protože pro účely účetních předpisů jsou stavby vždy dlouhodobým majetkem, a to bez ohledu na výši ocenění. Účetní jednotka při posuzování hodnotové hranice pro TZ stavby tedy bude vycházet z ustanovení § 7 zákona a dalších souvisejících ustanovení s tím, aby jí stanovená hranice odpovídala pořizovací nebo reprodukční pořizovací ceně
s podmínkou, že účetní jednotkou stanovená výše vzniku TZ respektuje ve všech souvislostech princip významnosti, věrného a poctivého zobrazení ve smyslu příslušných ustanovení zákona. Účetní jednotka může za TZ u položky „B.II.2. Stavby“ stanovit i hodnotu nižší, kdy náklady na TZ nedosáhnou daným ustanovením u uvedené hranice významnosti.V případě nemovitých kulturních památek a církevních staveb, kdy pořizovací cena není známa a stavba je oceněna ve výši 1 Kč podle § 25 odst. 1 písm. k) ZU, účetní jednotka postupuje přiměřeně s tím, že hranici vzniku TZ stanoví s ohledem na významnost provedeného TZ na dotčené stavbě.
ZPŘESNĚNÍ ÚČETNÍCH METOD
Zpřesnění se týká dvou účetních metod vymezených v ustanovení:
1)
§ 61a, který obsahuje metodu ocenění při nabytí více než jedné složky majetku převodem či přechodem podle § 24 odst. 3 písm. b) zákona, a
2)
§ 61b obsahujícího metodu přechodu z daňové evidence na účetnictví.
V nově doplněném
odst. 3 § 61a
se zpřesňuje, že při poměrném rozúčtování pořizovací ceny nebo reprodukční ceny se vychází z ocenění všech složek majetku znalcem nebo kvalifikovaným odhadem,
tzn., že znalecké posudky nebo kvalifikované odhady musí být stanoveny pro všechny složky majetku,
a v novém odst. 4
se umožňuje stávající metodu ocenění při nabytí více než jedné složky majetku převodem či přechodem podle § 24 odst. 3 písm. b) ZU obdobně použít i pro nabytí více než jedné části majetku.
V § 61b odst. 2 se zpřesňuje text využitím slova leasing. Novelizované ustanovení používá
„finanční leasing“
.ZÁLOHY NA PODÍL NA ZISKU
Od 1. ledna 2014 umožňuje § 40 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“),
vyplatit zálohy na podíl na zisku
při splnění stanovených podmínek.Tato úprava, kterou stávající zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, výslovně zakazoval, bude jistě velmi populární.
Z hlediska účetního zachycení
je nutné si uvědomit, že:-
podmínky pro výplatu zálohy na podíl na zisku vycházejí z výše vlastního kapitálu zjištěného v účetnictví;
-
účetní jednotka vždy posoudí, jestli takovéto rozdělení složky vlastního kapitálu neodporuje zákonu a ostatním právním předpisům ani neobchází jejich účel;
-
o záloze na podíl na zisku je třeba účtovat ve vazbě na ustanovení § 38d ZDP (daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně);
-
každou zálohu je třeba vyúčtovat.
Rozhodnutí příslušného orgánu společnosti vyplatit zálohu na podíl na zisku
je pro uživatele účetní závěrky významnou informací. Pro zvýšení právní jistoty správného postupu při účetním zobrazení vyplacených záloh na podíl na zisku a zamezení chybným interpretacím a různorodému postupu při účtování bylo zvoleno řešení, které se odlišuje od standardního účtování o zálohách prostřednictvím účtů zúčtovacích vztahů v rámci účtové třídy 3 a zvyšuje vypovídací schopnost rozvahy.K okamžiku rozhodnutí příslušného orgánu společnosti o výši zálohy na výplatu podílu na zisku účtuje účetní jednotka prostřednictvím závazkového účtu a příslušného účtu v účtové skupině 43 - Výsledek hospodaření.
V rámci této účtové skupiny zřídí tedy účetní jednotka zvláštní syntetický účet, který k rozvahovému dni vykazuje zůstatek (např. účet 432).
Aktivní zůstatek účtu 432 se v rozvaze vykazuje se záporným znaménkem v nové položce vlastního kapitálu. Při otevírání a uzavírání účetních knih bude se zůstatkem tohoto účtu zacházeno jako s každým jiným rozvahovým účtem. Postup účtování je doplněn do ČÚS č. 002 a 018. Pokud jde o účet 431-Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení,
jeho úloha se nemění.Rozhodnutí o výši zálohy na výplatu podílu na zisku se vykazuje v nové rozvahové položce
„A.V.2. Rozhodnuto o zálohách na výplatu podílu na zisku /-/“.
Stávající položka „A.V. Výsledek hospodaření běžného účetního období /+ -/“ je nahrazena položkou „A.V.1. Výsledek hospodaření běžného účetního období /+ -/“.
Tato položka se musí rovnat položce „***Výsledek hospodaření za účetní období“ uvedené ve výkazu zisku a ztráty.V této souvislosti se upravuje § 4 odst. 8 o sestavování rozvahy ve zjednodušeném rozsahu. Rozvaha ve zjednodušeném rozsahu zahrnuje pouze položky označené velkými písmeny latinské abecedy a římskými číslicemi, s výjimkou položek „A.V.1. Výsledek hospodaření běžného účetního období“ a „A.V.2. Rozhodnuto o zálohách na výplatu podílu na zisku“; to jsou položky, které mají - proti obecnému pravidlu zjednodušení - označení i arabskou číslicí. To znamená, že
obě tyto nové položky se uvádějí i v rozvaze sestavené ve zjednodušeném rozsahu.
O nové označení položky A.V.1. se upravuje také § 4 odst. 11, tj. kontrolní vazba výsledku hospodaření běžného účetního období v obou účetních výkazech.PŘÍKLAD
Výsledek hospodaření zjištěný z mezitímní účetní závěrky obchodní společnosti k 31.3.2014 je 300 000 Kč. V dubnu 2014 rozhodla valná hromada obchodní společnosti vyplatit společníkům zálohu na podíl na zisku ve výši 100 000 Kč. Výplata se uskuteční 30.5.2014. Pro lepší srozumitelnost neuvažujeme s dalšími účetními případy včetně zdanění.
I----I-------------------------------------I------------I------------I-------------I I Č. I Účetní případ I MD I D I Částka v Kč I I----I-------------------------------------I------------I------------I-------------I I 1. I Náklady celkem I 5xx I různé účty I 500 I I----I-------------------------------------I------------I------------I-------------I I 2. I Výnosy celkem I různé účty I 6xx I 800 I I----I-------------------------------------I------------I------------I-------------I I 3. I Vyúčtování závazku vůči společníkům I 432 I 364 I 100 I I I ve výši jejich podílu na zálohách I I I I I I na výplatu podílu na zisku podle I I I I I I rozhodnutí valné hromady I I I I I----I-------------------------------------I------------I------------I-------------I I 4. I Úhrada závazku I 364 I 221 I 100 I I----I-------------------------------------I------------I------------I-------------I I-----------------------------------------------------------------------------I I Rozvaha k 31. 12. 2014 I I-------------------------I-----I--------------------------------------I------I I B. Dlouhodobý majetek I 500 I A. VlastníkapitálI 900 I I I I--------------------------------------I------I I I I A.I. ZákladníkapitálI 700 I I I I--------------------------------------I------I I I I A.V.1. Výsledek hospodaření běžného I 300 I I I I účetního období I I I-------------------------I-----I--------------------------------------I------I I C. Oběžná aktiva I 400 I A.V.2. Rozhodnuto o zálohách na I -100 I I I I výplatu podílu na zisku I I I-------------------------I-----I--------------------------------------I------I IAKTIVA CELKEM I 900 I PASIVA CELKEM I 900I I-------------------------I-----I--------------------------------------I------I
Z příkladu vyplývá, že obě položky A.V.1. a A.V.2. vstupují do hodnoty „PASIVA CELKEM“. O případné pohledávce z titulu vrácení vyplacené zálohy na výplatu podílu na zisku (například z titulu nedosažení předpokládaného zisku nebo dosažení ztráty) se účtuje v okamžiku vniku nároku účetní jednotky na vrácení této zálohy.
LEGISLATIVNĚ-TECHNICKÉ ÚPRAVY
Legislativně-technické úpravy souvisejí převážně s rekodifikací a spočívají v doplnění nebo nahrazení pojmů stávajících pojmy novými. Ve VPU jsou zavedeny systematicky napříč celým prováděcím právním předpisem. Vzhledem k novým pojmům a dalším úpravám se zasahuje i do formátu výkazů účetní závěrky. K významnějším úpravám uvedeme stručný komentář s popisem příslušných souvislostí.
V § 1 písm. a) se doplňuje, že VPU upravuje rozsah a způsob sestavování účetní závěrky
a vyhotovení výroční zprávy.
Změna souvisí s novelou ZU, která v ustanovení § 4 odst. 8 písm. a) rozšířila zmocnění prováděcích předpisů o úpravu vyhotovení výroční zprávy. Ve VPU zatím není nikde vymezen rozsah a způsob vyhotovení výroční zprávy, a proto se pro rok 2014 bude v tomto případě vycházet pouze z ustanovení § 21 ZU, tedy z obecného vymezení obsahu výroční zprávy. Předpokládá se, že doplnění bude provedeno v další novele VPU, která naváže na novou směrnici EU o účetnictví v příštím roce.Pojem
„podnik“
, respektive „část podniku“
, se nahrazuje pojmem „obchodní závod“
, respektive „část obchodního závodu“
; zavádí se zkratka „obchodní závod“
, která zahrnuje i část obchodního závodu. Změna sjednocuje terminologii s NOZ (§ 502 a 503). Změna je provedena v ustanovení § 1 písm. f) a g), § 6 odst. 3 písm. d), § 6 odst. 9, § 7 odst. 10, § 10 odst. 8 a § 17 odst. 8.V § 2 odst. 1 jsou odvolávkou na novelizované ustanovení § 2 odst. 2 ZU vyjmenovány
účetní jednotky, na které se VPU vztahuje.
Pojem
„společnost“
byl nahrazen pojmem „obchodní korporace“
a pojem „společníci společností a členové družstev“
pojmem „společníci obchodní korporace“
. Tato změna souvisí se ZOK a novelou ZU, kde v § 1 odst. 2 písm. g) a § 4 odst. 5 se slova „účastníci sdružení“
nahrazují slovy „společníci sdružení ve společnosti“
. Tento pojem je zvolen mj. proto, aby se jasně odlišoval od pojmu „společníci obchodní korporace“. Těmi se podle ZOK rozumí společníci obchodních společností a členové družstev (viz např. § 3 odst. 4 a 4 ZOK). Úprava novely současně reaguje na ustanovení § 2716 a násl. NOZ, které nahrazuje institut smlouvy o sdružení bez právní subjektivity podle § 829 a násl. stávajícího občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb. - dále jen „ObčZ“) novým institutem smlouvy o společnosti
; současně se zrušuje odvolávka v poznámce pod čarou. Podstata společnosti (bez přívlastku), která nemá právní osobnost, je stejná jako u stávajícího sdružení bez právní subjektivity. Spočívá ve smluvním závazku alespoň dvou osob sdružit za společným účelem činnosti nebo věci, anebo obojí. Nové pojmy se týkají ustanovení § 1 písm. d), e) a h), § 14, § 14a odst. 1, 2 a 3, nadpisů § 54 a 54a, § 54, § 54a a 54b, přílohy č. 1 a 2, v nichž se změnilo označení některých položek rozvahy:
AKTIVA CELKEM:
-
z „C.II.4. Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení“ na „C.II.4. Pohledávky za společníky“,
-
z „C.III.4. Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení" na
„C.III.4. Pohledávky za společníky“.
PASIVA CELKEM:
-
z „A.II.4. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách společností“ na
„A.II.4. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách obchodních korporací“,
-
z „A.II.5. Rozdíly z přeměn společností“ na
„A.II.5. Rozdíly z přeměn obchodních korporací“,
-
z „A.II.6. Rozdíly z ocenění při přeměnách společností“ na
„A.II.6. Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací“,
-
z „B.II.4. Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení“ na
„B.II.4. Závazky ke společníkům“,
-
z „B.III.4. Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení“ na
„B.III.4. Závazky ke společníkům“,
které obsahují zejména dlouhodobé a krátkodobé pohledávky a dluhy ke společníkům obchodní
korporace
a společníkům sdruženým ve společnosti.Položky výkazu zisku a ztráty:
-
z „C.2. Odměny členům orgánů společnosti a družstva“ na
„C.2. Odměny členům orgánů obchodní korporace“.
V příloze č. 4, která obsahuje směrnou účtovou osnovu, jsou
nové názvy účtových skupin:
-
35 - Pohledávky za společníky,
-
36 - Závazky ke společníkům.
Vyjma ustanovení § 3 odst. 1, kde je v návaznosti na ZU vymezen rozsah účetní závěrky pro podnikatele a v příloze č. 1, kde je v návaznosti na ZU stanoveno uspořádání a označování položek rozvahy, se ve VPU zrušuje nadbytečné slovo
„(bilance)“
, v textaci zůstává pouze termín „rozvaha“.V § 6 odst. 3 písm. d) je promítnuta legislativně-technická úprava týkající
se goodwillu
opravující chybné umístění textu do věty třetí, namísto věty druhé, při novele vyhlášky v roce 2011, a tím vznikl zmatečný text. Dosavadní principy se nemění.Pojem
„nájemné“
se doplňuje slovem „pachtovné“
, resp. „nájem“
slovem „pacht“
, slova „nájem podniku“
slovy „pacht obchodního závodu“
. Změna souvisí s rekodifikací NOZ, kde se v ustanovení § 2332 a násl. definují nové pojmy „pacht“, „pachtovné“, „pachtýř“ a „propachtovatel“.Doplnění se týká § 6 odst. 3 písm. a), § 10 odst. 8, § 17 odst. 8, § 39 odst. 7, § 47 odst. 1 písm. g), § 47 odst. 2 písm. b), § 56 odst. 9.
Další úprava reaguje na zavedení nového institutu
„závdavek“
v NOZ (§ 1808 a násl.), a to vedle dosud používaného institutu „záloha“
. Úprava se týká § 6 odst. 7, § 7 odst. 9, § 8 odst. 4, § 9 odst. 6, § 10 odst. 6 a § 58 odst. 2 a § 67 odst. 2 písm. b). Závdavek se doplňuje jen tam, kde je to vhodné; neplatí to např. u zálohy na daň z příjmů. Závdavek nebyl doplněn ani do názvů položek účetní závěrky.Pojem
„půjčka“
se nahrazuje slovem „zápůjčka“
. Změna sjednocuje terminologii s NOZ, který v ustanovení § 2390 a násl. vymezuje pojem „zápůjčka“. Úprava se týká § 8 odst. 2 a 3, § 11 odst. 3 a 4, § 17 odst. 3, § 39 odst. 4, § 41 odst. 3, § 49 odst. 1 a přílohy č. 1, která vymezuje uspořádání a označování položek rozvahy. Položka aktiv „B.III.4. Půjčky a úvěry - ovládaná nebo ovládající osoba, podstatný vliv“ má nový název „B.III.4. Zápůjčky a úvěry - ovládaná nebo ovládající osoba, podstatný vliv“.
NOZ nově řeší rovněž
právní povahu zvířat
. Z tohoto důvodu se upravuje ustanovení § 9 odst. 5 tak, že položka „C.I.5. Zboží“ obsahuje movité věci a zvířata
, nabyté za účelem prodeje, pokud účetní jednotka s těmito věcmi a zvířaty obchoduje. VPU tedy reflektuje, že zvířata již nebudou právně chápána jako věci.V § 12 odst. 2 se upřesňuje
obsahové vymezení položky „C.IV.2. Účty v bankách“
(označení položky se nemění). Podle novelizovaného textu tato položka obsahuje zůstatky peněžních prostředků zejména na účtech v bankách nebo u spořitelních a úvěrních družstev
, popřípadě peníze na cestě vztahující se k této položce. Pokud banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo umožňuje, aby byl ke konci rozvahového dne vykázán pasivní zůstatek u účtu peněžních prostředků, pak je tento zůstatek obsahem položky „B.IV.2. Krátkodobé bankovní úvěry“.Obdobné změny se týkají i § 32 a 34 a souvisejí s rekodifikací NOZ, který stanovuje možnost
vedení platebních účtů nejen u bank, ale i u spořitelních a úvěrních družstev aj., a zrušuje rozdělení na vkladové a běžné účty.
Pojem „bankovní účty“ NOZ nepoužívá, v § 2662 a následující rozděluje „účty“ na platební (dle zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů), které lze zřídit jen u bank nebo spořitelního a úvěrního družstva, a jiné než platební (důvodová zpráva uvádí termínované vklady, stavební spoření a zvlášť vkladní knížku). Současně se nepoužívá pojem „bankovní úvěr“. V § 39 odst. 6 novely VPU se proto uvádí pouze „úvěry“
; název položky „B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci“ se z praktických důvodů nemění.V příloze č. 1 se mění název položky „B.II.3. Samostatné movité věci a soubory movitých věcí“ na
„B.II.3. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí“
. Slovo „hmotné“
nebo „hmotných“
se doplňuje i v dalších ustanoveních týkajících se movitých věcí a jejich souborů. Změna souvisí s novým vymezením věci v NOZ v ustanoveních § 496 (hmotné a nehmotné věci) a § 498 (nemovité a movité věci) a s nimi souvisejících. Nehmotné movité věci se tak vylučují z hmotných movitých věcí nebo souborů hmotných movitých věcí. Nehmotné movité věci jsou obsahem jiných položek (viz například ustanovení § 6).Nově se upravuje nadpis § 15 na
„Fondy ze zisku“
a obsahové vymezení pasivní položky „A.III. Fondy ze zisku“
. Tato položka obsahuje fondy vytvářené zejména podle ZOK, stanov, společenské smlouvy, zakladatelské smlouvy, zakladatelské listiny nebo podle zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.V příloze č. 1 se změnilo označení položky „A.III. Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku“ na položku
„A.III. Fondy ze zisku“
a položky „A.III.1. Zákonný rezervní fond/Nedělitelný fond“ na „A.III.1. Rezervní fond“
. Položka „A.III.2. Statutární a ostatní fondy“ se nemění.V příloze č. 4 se změnilo označení účtové skupiny z „42 - Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření“ na
„42 - Fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření“.
Změna souvisí s rekodifikací. ZOK neobsahuje povinnost tvorby rezervního fondu ani nedělitelného fondu. Obchodní
korporace
tak od 1. ledna 2014 nemusejí provádět povinný příděl zisku do rezervního fondu
, pokud tak nemají dobrovolně stanoveno ve svých zakladatelských dokumentech. I po 1. lednu 2014 však má řada společností zákonné rezervní fondy, protože k jejich zrušení nedojde automaticky, k tomu bude třeba aktivní postup společnosti. Rovněž v souladu s přechodnou právní úpravou podle § 775 a 777 ZOK existují obchodní korporace
, které se plně nepodřídí nové právní úpravě, a proto zákonná povinnost rezervního fondu u nich zůstane. Povinnost vytvořit zvláštní rezervní fond je podle ZOK (§ 316) pouze v případě, že společnost vykáže v rozvaze v aktivech vlastní akcie. Zvláštní rezervní fond společnost zruší nebo sníží, pokud vlastní akcie zcela nebo zčásti zcizí nebo použije na snížení základního kapitálu.V příloze č. 1 se mění název pasivní položky „A.II.1. Emisní ážio“ na
„A.II.1. Ážio“
. Změna reaguje na ZOK, který v ustanoveních § 15 a 144 a násl. stanovuje nový pojem „vkladové ážio“. Nový název této položky „A.II.1. Ážio“ umožní vykazovat v položce emisní i vkladové ážio.Pojem
„nemovitost“
se nahrazuje pojmem „nemovitá věc“
v souvislosti s NOZ, který v ustanovení § 498 definuje pojem „nemovitá věc“. Změna je promítnuta v § 9 odst. 5, § 47 odst. 1 písm. g) a § 56 odst. 8.Pojem
„dividendy“
se vypouští vzhledem k tomu, že ZOK definuje pouze „podíly na zisku“
. Týká se § 29, § 43 odst. 1, § 43 odst. 3, § 43 odst. 4, § 43 odst. 5, § 44 odst. 2 a § 63 odst. 8.V § 39 odst. 1, § 54 odst. 6 a § 57 odst. 1 se namísto slova
„datum“
používá „den“
. Změny tak sjednocují terminologii pro určení času. V § 39 odst. 1 se navíc uvádí, že v příloze účetní jednotka uvede jména členů statutárních a dozorčích orgánů k rozvahovému dni (ustanovení § 77 NOZ zákoníku definuje jméno člověka)
.V § 56 odst. 5 se pojem
„podílové spoluvlastnictví“
nahrazuje pojmem „spoluvlastnictví“
ve shodě s rekodifikací NOZ, který již nepoužívá „podílové spoluvlastnictví“.V celé řadě ustanovení novely VPU se dosavadní pojem
„závazek“
nahrazuje pojmem „dluh“
. Úprava navazuje na terminologii NOZ (§ 1721), který pod pojmem závazek rozumí závazkový právní vztah (dlužník a věřitel) a pod pojmem dluh to, co má být ze závazku plněno (budoucí finanční tok). Závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu nebo z jiné právní skutečnosti (§ 1723 NOZ). Ze závazku má věřitel pohledávku a dlužník dluh
(§ 1721 NOZ). Na tuto úpravu reaguje ZU v § 2, podle kterého pojem závazek podle tohoto zákona bude i nadále obsahovat dluhy.Výjimkou jsou názvy položek účetní závěrky, kde byl ponechán pojem „závazky“.
V případě započtení podle § 1982 a násl. NOZ dochází terminologicky k vzájemnému započtení pohledávek, nikoli dluhů, a proto se v § 58 nově uvádí, že za vzájemné zúčtování se nepovažuje
účtování o započtení pohledávek
ve smyslu ObčZ prostřednictvím rozvahových účtů pohledávek a závazků.