Příspěvek se zabývá změnami, které se promítají do daňového přiznání fyzických osob za rok 2013 oproti roku 2012. Jsou zde uvedeny změny ve vlastním formuláři Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2013 oproti roku 2012 a dále jsou blíže rozebrány změny, které musí zohlednit poplatník v daňovém přiznání fyzických osob za rok 2013, jako je uplatnění solidárního zvýšení daně, nemožnost uplatnit slevu na dani na poplatníka u starobního důchodce, změny u starobního důchodce s dalšími příjmy z výdělečné činnosti, omezení výše paušálních výdajů u některých druhů příjmů a nemožnost uplatnit slevu na manželku a na dítě při uplatnění paušálních výdajů.
Změny v daňovém přiznání fyzických osob za rok 2013
Ing.
Ivan
Macháček
OBECNĚ K PODÁNÍ DAŇOVÉHO PŘIZNÁNÍ ZA ROK 2013
Daňové přiznání (dále jen „DAP“) je podle znění § 38g odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně, přesáhly výši 15 000 Kč. Do této částky se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. K osvobozeným příjmům od daně z příjmů počítáme rovněž příjmy z příležitostných činností nebo příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována zemědělským podnikatelem, pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 20 000 Kč.
Pokud poplatník vykazuje daňovou ztrátu, je povinen podat DAP i v případě, že jeho roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob (dále jen „DPFO“), nepřesáhly 15 000 Kč. Příjmy zde rozumíme skutečně dosažené příjmy a nikoliv příjmy snížené o výdaje.
DAP není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky pouze od jednoho, anebo postupně od více plátců, včetně doplatků mezd od těchto plátců. Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou, sazbou daně podle § 36 ZDP, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 6 000 Kč a u poplatníka nedošlo ani v jednom měsíci k uplatnění solidárního zvýšení daně při výpočtu měsíční zálohy na daň ze závislé činnosti. DAP je povinen podat poplatník s příjmy ze závislé činnosti, anebo s funkčními požitky, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu darů poskytnutých do zahraničí podle § 15 odst. 1 ZDP. DAP není dále povinen podávat poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou vyjmuty ze zdanění podle § 38f zákona.
Zaplacené zálohy na daň, splatné v průběhu zdaňovacího období, se započítávají na úhradu skutečné výše daně. Ze záloh, u nichž došlo k prodlení s placením, se na úhradu skutečné výše daně započítají pouze zálohy zaplacené do lhůty pro podání DAP.
DAP u daní vyměřovaných za zdaňovací období, které činí nejméně 12 měsíců, se podává podle § 136 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“), nejpozději do třech měsíců po uplynutí zdaňovacího období. U poplatníků DPFO je zdaňovacím obdobím kalendářní rok, a to i v případě, že poplatník účtoval v hospodářském roce. Jde-li o daňový subjekt, který má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem nebo jehož DAP zpracovává a podává poradce (daňový poradce nebo advokát), podává se DAP nejpozději do šesti měsíců po uplynutí zdaňovacího období. To platí jen, je-li příslušná plná moc udělená tomuto poradci uplatněna u správce daně před uplynutím této tříměsíční lhůty. Daňový subjekt je povinen v řádném DAP sám vyčíslit daň a uvést předepsané údaje, jakož i další okolnosti rozhodné pro vyměření daně. Daň je splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání řádného DAP.
Zákonným termínem pro podání DAP k DPFO za zdaňovací období roku 2013 je 1.4.2014 a v případě, že DAP zpracovává poradce nebo jde o subjekt, jehož účetní závěrku je nutno ze zákona ověřit auditorem, půjde o termín 1.7.2014.
V souladu se zněním § 166 DŘ se za den platby považuje:
-
u platby, která byla prováděna poskytovatelem platebních služeb nebo provozovatelem poštovních služeb, den, kdy byla platba připsána na účet správce daně,
-
u platby prováděné v hotovosti u správce daně den, kdy úřední osoba platbu převzala.
V případě pozdního podání DAP anebo v případě pozdě uhrazené daně vyplývají pro daňový subjekt dle DŘ sankce:
-
Podle znění § 250 DŘ daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit pokutu, nepodá-li DAP, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo podá-li DAP po stanovené lhůtě a toto zpoždění je delší než pět pracovních dnů. Pokuta je stanovena ve výši 0,05% stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše 5% stanovené daně, resp. 0,01% stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5% stanovené daňové ztráty. Pokuta za pozdní podání řádného DAP se nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost ji uhradit, dosáhne-li její vypočtená výše částku menší než 200 Kč. Maximální výše pokuty nesmí být vyšší než 300 000 Kč. O povinnosti platit pokutu rozhodne správce daně platebním výměrem a současně ji předepíše do evidence daní.
-
Podle § 252 DŘ daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti daně až do dne platby včetně. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí (repo sazba k 1.1.2014 činí 0,05%). Úrok z prodlení se nepředepíše, nepřesáhne-li v úhrnu u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 200 Kč.
ZMĚNY VE FORMULÁŘI PŘIZNÁNÍ K DPFO ZA ROK 2013 OPROTI ROKU 2012
Ve formuláři Přiznání k DPFO za rok 2013 došlo oproti formuláři za rok 2012 k následujícím změnám:
ř. 43 DAP - zatímco v přiznání za rok 2012 byl tento řádek neobsazen, v přiznání za rok 2013 se zde uvede poměrná část základu daně v procentním vyjádření pro účely prominutí úhrady daně z důvodu mimořádné události v číselném vyjádření: (ř. 37 + ř. 39) / ř. 42 x 100 Výpočet na tomto řádku se vztahuje pouze na poplatníky, kteří uplatňují prominutí úhrady DPFO podle rozhodnutí ministra financí čj. MF-65 647/2013/39, které bylo publikováno ve Finančním zpravodaji č. 6/2013, vydaném dne 11.6.2013.
ř. 59 DAP - zatímco v přiznání za rok 2012 nebyl tento řádek obsazen, v přiznání za rok 2013 se zde uvede vypočtené solidární zvýšení daně podle § 16a zákona. Jedná se o výši 7% kladného rozdílu mezi součtem hodnot na ř. 31 a ř. 37 po vynětí a 48násobkem průměrné mzdy (pro rok 2013 je to částka 1 242 432 Kč). Pro výpočet se použije hodnota bez příjmů, u kterých poplatník uplatňuje metodu vynětí.
ř. 60 DAP - daň celkem zaokrouhlená na celé Kč nahoru jako součet ř. 58 a ř. 59.
Tabulka č. 1 DAP je nově nazvána „Údaje o starobním důchodu a údaje o manželce (manželovi)“ a oproti přiznání za rok 2012 se zde navíc uvede, pobíral-li poplatník k 1. 1. zdaňovacího období starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního pojištění stejného druhu.
7. oddíl Placení daně - doplňuje se řádek 84a DAP s názvem „Částka promíjené úhrady na daň z příjmů (ř. 74 / 100 x ř. 43)“. Jedná se o částku maximálně ve výši odpovídající výši skutečné škody vzniklé na majetku poplatníka používaného k činnostem, z nichž plynou příjmy podle ustanovení § 7 nebo 9 zákona v důsledku mimořádné události na území, pro něž byl vyhlášen nouzový stav. Výše škody musí být doložena posudkem pojišťovny v případě, že je majetek pojištěn, není-li pojištěn, posudkem znalce, který poplatník předloží současně s podáním DAP. Bude-li skutečný výše škody nižší než částka vypočtená na ř. 84a, uvede se na tento řádek částka odpovídající skutečné výši škody vzniklé na majetku používaném k činnostem, z nichž plynou příjmy podle ustanovení § 7 a 9 zákona.
ř. 91 DAP s názvem Zbývá doplatit - do položek snižujících vypočtenou daň po uplatnění slev na ř. 74 se doplňuje údaj z ř. 84a.
Přílohy k DAP se doplňují o Pojistné přiznání a o Posudek pojišťovny nebo znalce k prokázání výše skutečné škody v důsledku mimořádné události (povodně) na území, pro které byl vyhlášen nouzový stav.
UPLATNĚNÍ SOLIDÁRNÍHO ZVÝŠENÍ DANĚ
Solidární zvýšení DPFO bylo do ZDP zavedeno zákonem č. 500/2012 Sb. Do ZDP byla začleněna nová ustanovení § 16a, 38g odst. 4 a § 38ha ZDP. Současně je v části jedenácté zákona č. 500/2012 Sb. v článku XVII uvedeno zrušení nově zařazených ustanovení týkajících se solidárního zvýšení daně s účinností od 1.1.2016.
V DAP k DPFO za zdaňovací období (kalendářní rok) 2013 je proto nutné poprvé navýšit vypočtenou daň podle § 16 ZDP o solidární zvýšení daně dle § 16a ZDP, pokud přichází u poplatníka v úvahu. V DAP k DPFO za rok 2013 se výše solidárního zvýšení daně uvede na ř. 59.
Solidární zvýšení daně činí dle § 16a ZDP 7% z kladného rozdílu mezi:
a)
b)
a 48 násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení (pro rok 2013 je to částka 1 242 432 Kč).
Pro posouzení nutnosti uplatnit solidární zvýšení daně se sečte u poplatníka za zdaňovací období:
-
úhrn zdanitelných příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků (příjem peněžní i nepeněžní), které jsou předmětem daně a nejsou od daně z příjmů osvobozeny (nevychází se ze superhrubé mzdy, tj. z příjmů zvýšených o povinné pojistné hrazené zaměstnavatelem)
-
a dílčí základ daně z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti.
Tento součet se pak porovná za zdaňovací období v roce 2013 s částkou 1 242 432 Kč. Pokud součet bude vyšší než tato částka, rozdíl podléhá výpočtu solidárního zvýšení daně ve výši 7% z tohoto rozdílu. Vypočtená daň z příjmů včetně solidárního zvýšení daně bude u poplatníka snížena o jednotlivé druhy slev na dani z příjmů dle § 35ba ZDP a o daňové zvýhodnění na vyživované dítě dle § 35c ZDP.
Solidární zvýšení daně u zaměstnance v DAP
Ze znění § 38g odst. 4 ZDP vyplývá, že pokud se u poplatníka DPFO zvyšuje o solidární zvýšení daně daň nebo měsíční záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků, je povinen poplatník podat DAP. Pokud tedy bylo u zaměstnance alespoň v jednom kalendářním měsíci uplatněno solidární zvýšení daně při stanovení měsíční zálohy na daň, je povinen poplatník podat za zdaňovací období DAP a není možno u něho provést roční zúčtování daně zaměstnavatelem, i když má poplatník u svého zaměstnavatele podepsané prohlášení k dani. V DAP si poplatník za celé zdaňovací období spočítá, zda součet příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 ZDP a dílčího základu daně podle § 7 ZDP překročí anebo nepřekročí limit 48 násobku průměrné mzdy. Pokud nedojde u poplatníka za celé zdaňovací období k překročení tohoto limitu, bude mu vrácen případný přeplatek na dani z titulu uplatnění solidárního zvýšení daně v příslušném kalendářním měsíci v rámci stanovení měsíční zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti.
PŘÍKLAD
Poplatník pobírá v roce 2013 pouze příjmy ze závislé činnosti od jednoho zaměstnavatele. V průběhu roku je zaměstnanci zúčtována v jednotlivých měsících mzda v rozmezí 55 000 až 92 000 Kč. Pouze za měsíc listopad 2013 mu byla zúčtována mzda včetně mimořádné prémie ve výši 120 000 Kč.
V měsíci listopadu 2013 přesáhne mzda poplatníka částku 103 536 Kč, na poplatníka se tedy vztahuje uplatnění solidárního zvýšení daně při stanovení měsíční zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti za měsíc listopad. Přestože solidární zvýšení daně je uplatněno pouze v jednom kalendářním měsíci, zaměstnanec nemůže žádat zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně a musí za zdaňovací období roku 2013 podat DAP k DPFO. S ohledem na výši příjmů ze závislé činnosti v ostatních měsících lze předpokládat, že jeho příjmy ze závislé činnosti za rok 2013 nepřevýší roční hranici pro uplatnění solidárního zvýšení daně 1 242 432 Kč. V DAP požádá poplatník o vrácení přeplatku na dani ve výši 1 153 Kč z důvodu uplatnění solidárního zvýšení daně při výpočtu zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti za měsíc listopad 2013.
PŘÍKLAD
Zaměstnanec má v průběhu roku 2013 souběžné zaměstnání u dvou zaměstnavatelů. U žádného ze zaměstnavatelů nepřesáhne měsíční mzda zaměstnance částku 103 536 Kč. Jiné příjmy nemá.
Při výpočtu měsíční zálohy na daň u žádného zaměstnavatele není uplatněno solidární zvýšení daně. Poplatník je povinen podle znění § 38g odst. 2 ZDP po skončení roku 2013 podat v zákonném termínu přiznání k DPFO za rok 2013. Pokud součet příjmů od obou zaměstnavatelů zahrnovaných do dílčího základu daně ze závislé činnosti přesáhne za rok 2013 částku 1 242 432 Kč, musí poplatník na ř. 59 DAP vypočítat solidární zvýšení daně dle § 16a ZDP.
Solidární zvýšení daně u OSVČ pouze s příjmy dle § 7
V případě, že poplatník DPFO má výlučně příjmy z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti (zdaňované dle § 7 ZDP) v DAP k dani z příjmů za rok 2013 přesáhne základ daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti částku 1 242 432 Kč, rozdíl základu daně převyšující tuto limitní hranici bude podléhat solidárnímu zvýšení daně ve výši 7% z tohoto rozdílu, a toto bude uvedeno na ř. 59 DAP.
PŘÍKLAD
Právník dosáhne za rok 2013 zdanitelné příjmy ve výši 2 250 000 Kč. K těmto příjmům uplatňuje paušální výdaje. Jiné příjmy poplatník nemá.
Poplatník si může uplatnit paušální výdaje v limitované výši 800 000 Kč dle § 7 odst. 7 písm. c) ZDP. Jeho základ daně z příjmů za rok 2013 tak bude činit 1 450 000 Kč. Poplatník je povinen uplatnit v DAP solidární zvýšení daně ve výši: (1 450 000 Kč - 1 242 432 Kč) x 0,07 = 14 529,76 Kč
V DAP za rok 2013 uvede poplatník v oddíle 4:
Solidární zvýšení daně u OSVČ s příjmy dle § 7 současně s příjmy dle § 8 až 10 ZDP
V případě, že poplatník DPFO má kromě příjmů z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti (zdaňované dle § 7 ZDP) ve zdaňovacím období roku 2013 ještě další příjmy zdaňované dle § 8 (příjmy z kapitálového majetku), dle § 9 (příjmy z pronájmu) nebo dle § 10 ZDP (ostatní příjmy), pak v DAP k dani z příjmů za rok 2013 porovná pouze dílčí základ daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti s částkou 1 242 432 Kč. Pokud je dílčí základ daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti vyšší než tato limitní částka, pak rozdíl mezi dílčím základem daně dle § 7 ZDP převyšující tuto limitní hranici bude podléhat solidárnímu zvýšení daně ve výši 7% z tohoto rozdílu. Tento výpočet nikterak neovlivní výše příjmů z kapitálového majetku, výše příjmů z pronájmu ani ostatní příjmy zdaňované dle § 10 ZDP.
Pokud by však poplatník měl příjmy z pronájmu majetku zahrnutého v obchodním majetku, jsou tyto příjmy zdaňovány dle § 7 odst. 2 písm. e) ZDP a pak se tyto příjmy z pronájmu zahrnou do dílčího základu daně z příjmů dle § 7 a mohou ovlivnit výši solidárního zvýšení daně.
V případě, že poplatník DPFO má současně příjmy ze závislé činnosti zdaňované dle § 6 ZDP a v žádném měsíci nebylo uplatněno solidární zvýšení daně při stanovení měsíční zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti a dále má příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP, bude postupovat při sestavení DAP k DPFO za rok 2013 následovně. Pro posouzení nutnosti uplatnit solidární zvýšení daně se sečte u poplatníka za zdaňovací období roku 2013:
-
úhrn zdanitelných příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků (příjem peněžní i nepeněžní), které jsou předmětem daně a nejsou od daně z příjmů osvobozeny
-
a dílčí základ daně z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti.
Tento součet se pak porovná za zdaňovací období roku 2013 s částkou 1 242 432 Kč. Pokud součet bude vyšší než tato částka, rozdíl podléhá výpočtu solidárního zvýšení daně ve výši 7% z tohoto rozdílu.
PŘÍKLAD
OSVČ podniká na základě živnostenského oprávnění a za rok 2013 dosáhne dílčího základu daně z podnikání ve výši 925 000 Kč. Současně je poplatník zaměstnán a dle potvrzení zaměstnavatele pro účely DAP jeho příjmy ze závislé činnosti dosáhly výše 325 000 Kč a úhrn povinného pojistného 110 500 Kč.
V DAP k DPFO za rok 2013 uvede poplatník následující údaje:
-
na ř. 31 úhrn příjmů od zaměstnavatele ve výši 325 000 Kč,
-
na ř. 32 úhrn povinného pojistného ve výši 110 500 Kč,
-
na ř. 34 dílčí základ daně podle § 6 ve výši 435 500 Kč,
-
na ř. 37 dílčí základ daně z podnikání ve výši 925 000 Kč,
-
na ř. 42 základ daně 1 360 500 Kč,
-
na ř. 58 daň vypočtená dle § 16 ZDP ve výši 204 075 Kč.
Poplatník v DAP k DPFO za rok 2013 musí k vypočtené dani z příjmů z dílčích základů daně z příjmů dle § 6 a 7 ZDP připočítat solidární zvýšení daně ve výši:
(325 000 Kč + 925 000 Kč - 1 242 432 Kč) x 0,07 = 529,76 Kč
Poplatník uvede v daňovém přiznání:
-
na ř. 59 solidární zvýšení daně 529,76 Kč,
-
na ř. 60 daň celkem zaokrouhlenou na celé Kč nahoru ve výši 204 605 Kč.
Solidární zvýšení daně v případě spolupráce osob
Pokud OSVČ v rámci svého podnikání využívá institutu spolupracujících osob podle § 13 ZDP, provádí se výpočet solidárního zvýšení daně dle § 16a ZDP až po rozdělení příjmů a výdajů na tyto spolupracující osoby. U spolupracující osoby se solidární zvýšení daně vypočítá dle § 16a ZDP včetně příjmů a výdajů, které na ni byly převedeny od OSVČ.
NEMOŽNOST UPLATNIT SLEVU NA DANI NA POPLATNÍKA U STAROBNÍHO DŮCHODCE
Pro rok 2013 platí znevýhodnění starobních důchodců oproti roku 2012 z důvodu nemožnosti uplatnit slevu na dani z příjmů na poplatníka ve výši 24 840 Kč. Vyplývá to z doplněného ustanovení § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP zákonem č. 500/2012 Sb. Dle tohoto ustanovení slevu na dani na poplatníka nemůže uplatnit ve zdaňovacích obdobích 2013 až 2015 poplatník, který k 1. lednu zdaňovacího období pobírá starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu.
Jedná se o dvě skupiny starobních důchodců:
-
Výše vypláceného starobního důchodu z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu převyšuje částku 288 000 Kč za rok, a toto převýšení přesáhne hranici 15 000 Kč, přičemž jde o jediný příjem starobního důchodce, kdy je poplatník povinen podat daňové přiznání.
-
Starobní důchodce pobírá k 1.1.2013 jakoukoliv výši starobního důchodu z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu a má kromě tohoto důchodu a penze další příjmy z výdělečné činnosti zdaňované dle § 6 až 10 ZDP.
V případě, že starobní důchodce má v roce 2013 příjmy ze závislé činnosti a zaměstnavatel mu provádí roční zúčtování daně, nemůže zaměstnavatel za rok 2013 snížit vypočtenou daň z příjmů o slevu na dani na poplatníka. Starobní důchodce, který podává DAP, ve kterém zdaňuje příjmy dle § 6 až 10 ZDP, si nemůže za rok 2013 v DAP uplatnit slevu na dani na poplatníka.
Opatření o zrušení slevy na dani na poplatníka ve zdaňovacích obdobích 2013 až 2015 se týká poplatníků pobírajících k 1.1.2013 starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu, ale netýká se poplatníků, kteří pobírají jiný než starobní důchod, tj. např. vdovský důchod nebo invalidní důchod.
Pokud občan začal starobní důchod pobírat až od 2.1.2013 nebo později v průběhu roku 2013, je splněna podmínka pro uplatnění slevy na dani na poplatníka ve výši 24 840 Kč za zdaňovací období roku 2013.
PŘÍKLAD
Starobní důchodce, který pobírá starobní důchod od roku 2011, stále podniká. Vede daňovou evidenci. Za rok 2013 dosáhne základu daně z podnikání ve výši 165 000 Kč.
V roce 2013 si již nemůže poplatník uplatnit slevu na dani na poplatníka, takže jeho daňová povinnost uvedená v daňovém přiznání za rok 2013 bude činit 24 750 Kč. Pokud stejného základu daně z podnikání dosáhl za rok 2012, mohl si poplatník uplatnit slevu na dani na poplatníka a jeho daňová povinnost byla nulová.
PŘÍKLAD
Občan od 1.2.2013 začne pobírat starobní důchod. V roce 2013 nadále pronajímá byty v domě získaném v rámci
restituce
. Za rok 2013 dosáhne základu daně z příjmů z pronájmu ve výši 104 000 Kč.Protože poplatník k 1.1.2013 ještě nepobíral starobní důchod, nevztahuje se na něj omezení pro uplatnění slevy na poplatníka a za zdaňovací období roku 2013 si v DAP k dani z příjmů uplatní slevu na dani na poplatníka 24 840 Kč, takže po odečtení této slevy na dani je jeho daňová povinnost nulová.
STAROBNÍ DŮCHODCE S DALŠÍMI PŘÍJMY Z VÝDĚLEČNÉ ČINNOSTI
Počínaje rokem 2011 byla na základě ustanovení § 4 odst. 3 ZDP zpřísněna podmínka pro osvobození pravidelně vyplácených důchodů a penzí od daně z příjmů v případě souběhu těchto důchodů s další výdělečnou činností starobního důchodce. Podle tohoto ustanovení se osvobození pravidelně vyplácených důchodů a penzí uvedených v § 4 odst. 1 písm. h) ZDP nepoužije v případě, kdy součet příjmů podle § 6 a dílčích základů daně podle § 7 a 9 u poplatníka přesáhne ve zdaňovacím období částku 840 000 Kč. Do příjmů podle § 6 se pro účely tohoto ustanovení nezahrnují příjmy od daně osvobozené, ani příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Výše příjmů z kapitálového majetku dle § 8 ZDP a ostatních příjmů dle § 10 ZDP se do limitní částky nezapočítává.
Zatímco podle znění § 4 odst. 1 písm. h) ZDP podléhá zdanění jako ostatní příjem jen částka ročního důchodu převyšující hranici 288 000 Kč, tak v případě součtu příjmu z výdělečné činnosti důchodce dle § 6 a dílčích základů daně dle § 7 a 9 převyšujícího částku 840 000 Kč podléhá zdanění celá výše vyplaceného ročního důchodu, tedy i do částky 288 000 Kč.
V bodu 8 čl. II přechodných ustanovení zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů, se uvádí, že pro zdaňovací období let 2013 až 2015 se nepoužije ustanovení § 4 odst. 3 ZDP. Na rozdíl od roku 2012 osvobození pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí podle § 4 odst. 1 písm. h) ZDP tak v roce 2013 není omezeno žádnou výší dosažených příjmů podle § 6 a dílčích základů daně z příjmů dle § 7 a 9, jak je tomu uvedeno v § 4 odst. 3 ZDP. Jak se uvádí v důvodové zprávě k zákonnému opatření Senátu, důvodem je skutečnost, že novela ZDP č. 500/2012 Sb., již počínaje rokem 2013 neumožňuje starobním důchodcům uplatnit slevu na dani na poplatníka. Vzhledem ke skutečnosti, že důchodci nemohou uplatnit slevu na poplatníka již počínaje rokem 2013, dochází k dočasnému omezení použití ustanovení § 4 odst. 3 zákona již pro rok 2013.
PŘÍKLAD
Občan pobírá od roku 2012 starobní důchod, jehož výše v roce 2013 činí 16 780 Kč měsíčně. Je nadále zaměstnán ve vrcholové manažerské funkci a za rok 2013 činí jeho příjem ze závislé činnosti 841 000 Kč. Zaměstnanec má podepsané prohlášení k dani u svého zaměstnavatele.
S ohledem na znění bodu 8 čl. II přechodných ustanovení zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. se nepoužije za zdaňovací období 2013 ustanovení § 4 odst. 3 ZDP. Pobíraný starobní důchod bude u občana osvobozen od daně z příjmů i při souběhu s příjmy ze závislé činnosti převyšující hranici 840 000 Kč. Zaměstnanec může požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně, ale u starobního důchodce nemůže být uplatněna sleva na dani na poplatníka, poněvadž k 1.1.2013 pobíral starobní důchod. Za rok 2012 by platilo, že celá výše starobního důchodu by byla zdaněna zahrnutím do dílčího základu daně dle § 10 ZDP, protože příjem ze závislé činnosti by přesáhl limitní hranici 840 000 Kč, ale za rok 2012 by důchodce mohl ještě uplatnit slevu na dani na poplatníka ve výši 24 840 Kč.
OMEZENÍ VÝŠE PAUŠÁLNÍCH VÝDAJŮ V ROCE 2013
Zákonem č. 500/2012 Sb. došlo s účinností od 1.1.2013 v § 7 odst. 7 a § 9 odst. 4 ZDP k zavedení absolutního stropu výše paušálních výdajů, a to:
-
u příjmů podle § 7 odst. 1 písm. c) a u příjmů dle § 7 odst. 2 písm. a) až d) s procentem paušálních výdajů 40% lze uplatnit paušální výdaje nejvýše do částky 800 000 Kč (výši 40% bude možno uplatnit pouze z příjmů do 2 mil. Kč),
-
u příjmů podle § 7 odst. 2 písm. e) a u příjmů dle § 9 odst. 4 s procentem paušálních výdajů 30% lze uplatnit paušální výdaje nejvýše do částky 600 000 Kč (výši 30% bude možno uplatnit pouze z příjmů do 2 mil. Kč).
Pokud poplatník DPFO dosáhne za zdaňovací období roku 2013 u těchto příjmů výši vyšší než 2 mil. Kč a k těmto příjmům uplatňuje paušální výdaje, může uplatnit limitní výši paušálních výdajů 800 000 Kč, resp. 600 000 Kč, a to bez ohledu na výši příjmů přesahující 2 mil. Kč.
Pokud budou skutečně dosažené výdaje k příjmům dle § 7 odst. 1 písm. c), odst. 2 písm. a) až e) a dle § 9 ZDP vyšší než jejich maximálně přípustná absolutní výše při uplatnění paušálních výdajů (vyšší než 800 000 Kč, resp. 600 000 Kč), bude ve zdaňovacím období roku 2013 pro poplatníka, který dosud uplatňoval paušální výdaje, výhodnější uplatnit výdaje ve skutečné (prokazatelné) výši, tedy přejít z paušálních výdajů na prokazování skutečných výdajů. K této změně se mohl poplatník rozhodnout nejen počátkem zdaňovacího období roku 2013 nebo v průběhu roku, ale může tak učinit i po skončení roku 2013 v rámci přípravy a sestavení DAP za rok 2013. Při přechodu z paušálních výdajů na skutečné výdaje platí povinnost úpravy rozdílu příjmů a výdajů dle § 23 odst. 8 písm. b) ZDP.
NEMOŽNOST UPLATNIT SLEVU NA MANŽELKU A NA DÍTĚ PŘI UPLATNĚNÍ PAUŠÁLNÍCH VÝDAJŮ
Podle znění § 35ca ZDP, včleněného do ZDP zákonem č. 500/2012 Sb., platí, že uplatní-li poplatník u dílčího základu daně podle § 7 výdaje podle § 7 odst. 7 nebo u dílčího základu daně podle § 9 výdaje podle § 9 odst. 4 a součet dílčích základů, u kterých byly výdaje tímto způsobem uplatněny, je vyšší než 50% celkového základu daně, nemůže poplatník snížit vypočtenou daň o slevu na manželku podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP a rovněž nemůže uplatnit daňové zvýhodnění na dítě podle § 35c a 35d ZDP.
Možností
eliminovat
tyto negativní důsledky § 35ca ZDP je kromě již zmíněného přechodu z paušálních výdajů na skutečné výdaje i možnost převedení uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem v domácnosti (formou slevy na dani, resp. formou daňového bonusu) z poplatníka, který uplatňuje paušální výdaje, na manželku, partnerku, družku. Pochopitelnou podmínkou je, že manželka, partnerka, družka má zdanitelné příjmy a je u ní prováděno roční zúčtování daně zaměstnavatelem nebo podává za sebe DAP k dani z příjmů a současně se jedná o vyživované dítě tohoto poplatníka.PŘÍKLAD
Občan má příjmy ze závislé činnosti a současně pronajímá řadu bytů. Příjmy z pronájmu zdaňuje dle § 9 ZDP a uplatňuje k těmto příjmům paušální výdaje. Podíl dílčího základu daně z příjmů z pronájmu za rok 2013 je vyšší než 50% celkového základu daně poplatníka. Uplatňuje daňové zvýhodnění na dvě vyživované děti.
Protože poplatník uplatňuje paušální výdaje dle § 9 odst. 4 ZDP a podíl dílčího základu daně z příjmů z pronájmu je vyšší než 50% základu daně, nemůže dle § 35ca ZDP uplatnit za rok 2013 v DAP žádnou slevu na dani na vyživované děti. Pokud manželka (přítelkyně, družka) poplatníka má např. příjmy ze závislé činnosti nebo má příjmy dle § 7 až 10 ZDP, přičemž k příjmům dle § 7 a k příjmům dle § 9 neuplatňuje paušální výdaje, resp. se při uplatnění paušálních výdajů na ni nevztahuje znění § 35ca ZDP, může uplatnit v roce 2013 daňové zvýhodnění na děti manželka (přítelkyně, družka), pokud vyživované dítě žije s touto poplatnicí v domácnosti. Tím zůstane sleva na vyživované dítě zachována i v roce 2013.
Eliminování nemožnosti uplatnit slevu na dani na manželku při uplatnění paušálních výdajů může být i využití institutu spolupráce osob dle § 13 ZDP. Spolupracující manželka je totiž samostatný daňový subjekt a může si tak uplatnit slevu na dani na poplatníka i v případě, že manžel -- podnikatel uplatňuje paušální výdaje.
Využití institutu spolupráce osob však neovlivní negativní důsledky zavedení absolutního stropu výše paušálních výdajů pro procentní skupiny paušálních výdajů 30% a 40% [příjmy podle § 7 odst. 1 písm. c), příjmy podle § 7 odst. 2 písm. a) až d) s limitem výše paušálních výdajů 800 000 Kč a příjmy podle § 7 odst. 2 písm. e) s limitem paušálních výdajů 600 000 Kč]. Je tomu tak proto, že na spolupracující osobu se dle § 13 ZDP převádějí příjmy a výdaje, tedy výdaje po provedeném omezení jejich výše při uplatnění paušálních výdajů poplatníka s příjmy dle § 7 ZDP.
PŘÍKLAD
Zemědělský podnikatel dosáhne za rok 2013 zdanitelné příjmy ve výši 3 600 000 Kč. K těmto příjmům uplatňuje paušální výdaje ve výši 80%. Jeho manželka je doma.
Za zdaňovací období 2013 si podnikatel nemůže uplatnit slevu na dani na manželku z titulu uplatnění paušálních výdajů. Na poplatníka se nevztahuje zastropování paušálních výdajů, protože příjmy z podnikání v zemědělské výrobě jsou zdaňovány dle § 7 odst. 1 písm. a) ZDP a paušální výdaje ve výši 80% z příjmů nejsou limitovány. Zdanění podnikatele by bylo následující:
I-----------------------------I-----------I I Výpočet daně v Kč I Rok 2013 I I-----------------------------I-----------I I Zdanitelné příjmy I 3 600 000 I I-----------------------------I-----------I I Paušální výdaje 80% I 2 880 000 I I-----------------------------I-----------I I Základ daně I 720 000 I I-----------------------------I-----------I I Vypočtená daň I 108 000 I I-----------------------------I-----------I I Sleva na dani na poplatníka I 24 840 I I-----------------------------I-----------I I Daňová povinnost I 83 160 I I-----------------------------I-----------I
Zemědělský podnikatel se rozhodl využít v roce 2013 spolupráce manželky, která mu povede evidenci zásob, faktur a další ekonomickou agendu. Za tím účelem na ni převede 50% příjmů a výdajů. Zdanění obou osob bude v roce 2013 následující:
I-----------------------------I-----------I-----------I I Výpočet daně v Kč I Manžel I Manželka I I-----------------------------I-----------I-----------I I Zdanitelné příjmy I 1 800 000 I 1 800 000 I I-----------------------------I-----------I-----------I I Paušální výdaje 80% I 1 440 000 I 1 440 000 I I-----------------------------I-----------I-----------I I Základ daně I 360 000 I 360 000 I I-----------------------------I-----------I-----------I I Vypočtená daň I 54 000 I 54 000 I I-----------------------------I-----------I-----------I I Sleva na dani na poplatníka I 24 840 I 24 840 I I-----------------------------I-----------I-----------I I Daňová povinnost I 29 160 I 29 160 I I-----------------------------I-----------I-----------I
Celkové zdanění obou manželů činí 58 320 Kč a je o 24 840 Kč nižší než v případě nevyužití institutu spolupráce osob.