V následujícím textu si blíže rozebereme situace, kdy se pojistné na zdravotní pojištění v případě poskytnutého neplaceného volna platí a kdy se neplatí.
Neplacené volno ve zdravotním pojištění
Ing.
Antonín
Daněk
Při placení pojistného na zdravotní pojištění z pracovního volna bez náhrady příjmu (neplaceného volna) platí v roce 2013 tyto základní principy:
*
V zaměstnání, ve kterém bylo zaměstnanci poskytnuto po celý kalendářní měsíc pracovní volno bez náhrady příjmu, je vyměřovacím základem pro odvod pojistného minimální mzda. Pokud trvalo neplacené volno kratší dobu, připočítává se k zúčtovanému příjmu poměrná část minimální mzdy podle počtu celých kalendářních dnů trvání neplaceného volna dle § 3 odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon č. 592/1992 Sb.").
*
V případě neplaceného volna platí jednu třetinu z takto vypočtené výše pojistného zaměstnanec, úhrada zbylých dvou třetin (zcela nebo zčásti) může být předmětem písemné smlouvy uzavřené mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem ve smyslu ustanovení § 9 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon č. 48/1997 Sb."). Pokud taková smlouva uzavřena není, hradí tyto dvě třetiny pojistného zaměstnavatel.
*
Za neplacené volno, trvající kratší dobu než jeden celý kalendářní den, se pojistné neodvádí, tyto části dnů se nesčítají.
*
Výše minimální mzdy, která je základem pro výpočet pojistného z titulu neplaceného volna, činí částku 8 000 Kč.
*
Veškeré pojistné odvádí zdravotní pojišťovně zásadně zaměstnavatel, zaměstnanec si sám žádné pojistné neplatí.
POJISTNÉ SE ODVÁDÍ
PŘÍKLAD
Zaměstnanec má celý kalendářní měsíc neplacené volno a současně je mu do tohoto měsíce zúčtována odměna ve výši 4 000 Kč.
Vyměřovacím základem je součet částek z titulu celoměsíčního neplaceného volna (8 000 Kč) a odměny 4 000 Kč, tedy v úhrnu 12 000 Kč. Kdyby zaměstnanec splňoval některou z dále uvedených výjimek podle § 3 odst. 5 písm. a) až c) zákona č. 592/1992 Sb., odvedlo by se pojistné pouze z odměny 4 000 Kč.
PŘÍKLAD
Zaměstnanec končí pracovní poměr po dohodě k 31. 5. 2013, přičemž přečerpal zákonný nárok na dovolenou o pět dnů, za které byla zúčtována náhrada mzdy ve výši 3 200 Kč. Hrubý příjem za květen činí 12 000 Kč.
Dny přečerpané dovolené se vykazují jako dny neplaceného volna, za které se (mimo výše uvedených výjimek) odvádí pojistné. Při výpočtu výše pojistného za měsíc květen zaměstnavatel odúčtuje náhrady mzdy a následně připočte pojistné z důvodu neplaceného volna:
+--------------------------------------------+-------------+ | Text | Částka v Kč | +--------------------------------------------+-------------+ | Hrubá mzda | 12 000,00 | | Náhrada mzdy za 5 dnů přečerpané dovolené | –3 200,00 | | Mezisoučet | 8 800,00 | | Neplacené volno (5 / 31 x 8 000) | 1 290,32 | | Celkem | 10 090,32 | +--------------------------------------------+-------------+
Kdyby provedeným výpočtem případně došlo k poklesu vyměřovacího základu pod 8 000 Kč, musel by být proveden dopočet do zákonného minima s výjimkou osob, uvedených v § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.
(
Poznámka:
Ve zdravotním pojištění se nezaokrouhluje vyměřovací základ, ale zaokrouhlují se pouze částky pojistného a penále - na celé koruny směrem nahoru.)PŘÍKLAD
Zaměstnanci budou stávkovat.
Odvod pojistného na zdravotní pojištění za dobu stávky závisí vždy na posouzení účasti na stávce. Doba legální stávky se považuje za omluvenou nepřítomnost v zaměstnání (pracovní volno bez náhrady příjmu), v případě nelegální stávky se jedná o neomluvenou absenci.
Zaměstnanec stávkoval v měsíci květnu 2013 jeden den, přičemž se jedná o stávku legální.
V tomto případě se u zaměstnance vyměřovací základ zvýší o částku (8 000 / 31) x 1 = 258,06 Kč. Z této částky činí 13,5 % pojistného na zdravotní pojištění 35 Kč. Tuto částku může zaměstnavatel strhnout zaměstnanci z dosaženého příjmu v plné výši pouze za předpokladu, že má v tomto smyslu uzavřenu se zaměstnancem písemnou smlouvu. Není-li tato smlouva uzavřena, lze strhnout jen třetinu této částky, zbývající dvě třetiny uhradí zaměstnavatel ze svých zdrojů.
PŘÍKLAD
Zaměstnanec přestal bez omluvy docházet do zaměstnání a současně přerušil se zaměstnavatelem veškerou komunikaci.
Za každý kalendářní den trvání neomluvené absence zaměstnance v práci se k zúčtovanému hrubému příjmu připočítává pojistné z vyměřovacího základu, vypočteného poměrnou částí z minimální mzdy podle počtu kalendářních dnů trvání této absence. Trvá-li tato neomluvená nepřítomnost v práci po celý kalendářní měsíc, představuje platba pojistného částku 1 080 Kč. Při déletrvající neomluvené nepřítomnosti v práci však může zaměstnavateli vzniknout problém v tom smyslu, že pojistné za zaměstnance zdravotní pojišťovně odvést musí, ovšem získat od zaměstnance částku 1 080 Kč může být někdy v takových případech (kdy je se zaměstnancem přerušena veškerá komunikace) hodně složité.
V těchto případech zaměstnavatelé zpravidla nejeví zájem o další setrvání zaměstnance v pracovním po měru a chtějí (pokud možno co nejdříve) tento vztah ukončit. Optimálním způsobem vyřešení každé (i nestandardní) situace je vzájemná dohoda mezi oběma smluvními stranami, ovšem vzhledem k velmi problematické komunikaci nelze za daného stavu tento způsob ukončení pracovněprávního vztahu předpokládat. Za takové situace nastupují mechanismy doručení výpovědi zaměstnanci ze strany za městnavatele, kdy se však v případě uplatnění takového postupu musí zaměstnavatel opírat o zákonný (nezpochybnitelný) důvod a písemnou výpověď zaměstnanci doručit. Ve vazbě na příslušná ustanove ní zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZP"), může dát za městnavatel zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně uvedeného v § 52, kdy lze na popisovaný případ aplikovat písmeno g) tohoto ustanovení.
POJISTNÉ SE NEPLATÍ
Z obecného pohledu platí, že v případě poskytnutí neplaceného volna se pojistné na zdravotní pojištění odvádí mimo výjimek - tedy osob nebo situací - taxativně vyjmenovaných v ustanovení § 3 odst. 5 písm. a) až c) zákona č. 592/1992 Sb. To znamená, že zaměstnavatelé neodvádějí pojistné na zdravotní pojištění z titulu pracovního volna bez náhrady příjmu za tyto osoby - zaměstnance:
1)
uvedené v § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., kdy se jedná o osobu:
a)
s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P,
b)
která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání,
c)
která celodenně, osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů.
d)
která současně vedle zaměstnání podniká a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné,
e)
za kterou je plátcem pojistného stát,
f)
pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem je u těchto osob skutečný příjem.
2)
uvedené v ustanovení § 3 odst. 9 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., kdy se jedná o zaměstnance, který se stal v průběhu rozhodného období osobou, za kterou platí pojistné i stát nebo osobou uvedenou v bodě č. 1 písm. a) až c),
3)
vykonávající veřejnou funkci nebo práci pro jiného zaměstnavatele a tyto osoby doloží, že subjekt, pro který jsou v této době činné, za ně odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu,
4)
dlouhodobě se zdržující v cizině při splnění podmínek stanovených v § 8 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb.
PŘÍKLAD
Zaměstnanec je současně OSVČ a v rámci této své samostatné výdělečné činnosti platí v roce 2013 minimální měsíční zálohy na pojistné v částce 1 748 Kč. V měsíci dubnu mu bylo zaměstnavatelem poskytnuto neplacené volno v rozsahu tří kalendářních dnů.
Při splnění této zákonné podmínky, tedy placení záloh na pojistné jako OSVČ alespoň v minimální povinné výši, se v zaměstnání pojistné z poskytnutého pracovního volna bez náhrady příjmu neplatí.
PŘÍKLAD
Zaměstnankyni bylo v měsíci březnu poskytnuto neplacené volno v rozsahu dvou kalendářních dnů, přičemž dne 26. 3. nastoupila na mateřskou dovolenou.
Je-li zaměstnankyni poskytnuto neplacené volno za situace, kdy je alespoň po část kalendářního měsíce zařazena u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát, neplatí se z tohoto neplaceného volna pojistné na zdravotní pojištění. Tato možnost, tedy přípustnost registrace ve "státní" kategorii pouze po část kalendářního měsíce pro účely neplacení pojistného z neplaceného volna, byla do právní úpravy platné ve zdravotním pojištění začleněna s účinností od 1. 1. 2006.
PŘÍKLAD
Zaměstnanec se dohodl se zaměstnavatelem na poskytnutí déletrvajícího neplaceného volna a na zdravotní pojišťovně se odhlásil z důvodu dlouhodobého pobytu v zahraničí. Pracovní poměr nadále trvá.
Pokud si zaměstnanec vyřídí na zdravotní pojišťovně tzv. dlouhodobý pobyt v cizině podle § 8 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., musí tento pobyt trvat déle než šest měsíců. Zaměstnaná osoba vyplní před odjezdem u zdravotní pojišťovny formulář "Prohlášení o dlouhodobém pobytu pojištěnce v cizině", čímž je vyňata ze zdravotního pojištění v České republice, a současně je povinna odevzdat před odjezdem průkaz zdravotní pojišťovny. Za osobu dlouhodobě pobývající v cizině nikdo pojistné v ČR neplatí a pojistné neplatí ani zaměstnavatel z poskytnutého neplaceného volna. Současně však tato osoba nemá po uvedenou dobu nárok na úhradu hrazených služeb, poskytnutých českým systémem veřejného zdravotního pojištění.
Obdobným způsobem se postupuje i tehdy, pokud se zaměstnanec s bydlištěm v České republice rozhodne pracovat v některém ze států Evropské unie, případně v Norsku, na Islandu, v Lichtenštejnsku nebo ve Švýcarsku podle koordinačních nařízení Evropské unie. Tato osoba je na základě principu jednoho pojištění účastna všech systémů sociálního zabezpečení státu, ve kterém vykonává výdělečnou činnost, což musí po návratu zdravotní pojišťovně doložit příslušným dokladem. Zdravotní péče (hrazené služby) je čerpána za podmínek platných pro použití Evropského průkazu zdravotního pojištění. Toto vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění může být i kratší než šest měsíců.
Kdyby byla zaměstnanci zúčtována odměna do kalendářního měsíce, ve kterém je odhlášen, pojistné by se neodvádělo.
Na dobu, kdy je zaměstnanec odhlášen z českého systému, jej taktéž zaměstnavatel odhlašuje jako zaměstnance kódem "O" a po návratu pak přihlašuje kódem "P".
PŘÍKLAD
Osobě celodenně osobně a řádně pečující o jedno dítě do sedmi let věku bylo poskytnuto po celý měsíc březen pracovní volno bez náhrady příjmu, žádné další příjmy tato osoba v měsíci březnu nevykázala, v měsíci dubnu jí byl zúčtován hrubý příjem 6 400 Kč.
Pokud je poskytnuto pracovní volno bez náhrady příjmu osobě pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku, neplatí se z tohoto neplaceného volna pojistné na zdravotní pojištění. Jestliže nemá tato osoba v průběhu zaměstnání v určitém měsíci po dobu celého tohoto měsíce žádný příjem ze zaměstnání (nemoc, neplacené volno aj.) ani ze samostatné výdělečné činnosti, sdělí zaměstnavatel tuto skutečnost zdravotní pojišťovně. Za použití kódu "L" (v tomto případě k datu 1. 3.) oznámí její zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné stát. Jakmile však bude mít tato zaměstnaná osoba opět příjmy započitatelné do vyměřovacího základu pro placení pojistného na zdravotní pojištění, oznámí zaměstnavatel příslušné zdravotní pojišťovně kódem "T" (tj. k datu 31. 3.) ukončení nároku na zařazení této osoby do "státní" kategorie. Pojistné za měsíc duben se odvede ze skutečné výše příjmu v částce 864 Kč, tedy bez dopočtu do minimálního vyměřovacího základu.
PŘÍKLAD
Zaměstnanec pracuje na zkrácený pracovní úvazek, od měsíce dubna 2013 mu bylo poskytnuto neplacené volno z důvodu péče o závislou osobu.
Ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 písm. g) zákona č. 48/1997 Sb. je stát plátcem pojistného za osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni závislosti II, III a IV podle ustanovení § 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a za osoby pečující o tyto osoby, včetně osob pečujících o osoby mladší 10 let, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni závislosti I. Tuto skutečnost je však zapotřebí doložit příslušným potvrzením, které vydá příslušný obecní úřad. Osoby pečující o tyto závislé osoby uplatní u zdravotní pojišťovny nárok na zařazení mezi pojištěnce, za které je plátcem pojistného stát, vyplněním tiskopisu "Oznámení pojištěnce", s doložením uvedeného potvrzení. Zaměstnavateli však musí být řádně vydokladován nárok na zařazení do této kategorie osob. Alternativně lze tuto skutečnost oznámit i prostřednictvím zaměstnavatele, je-li mu daná skutečnost známa. Na formuláři "Hromadné oznámení zaměstnavatele" však není pro sdělení této skutečnosti uveden příslušný kód, proto by zaměstnavatel musel věcně a srozumitelně popsat vznik nároku na zařazení zaměstnance do této "státní" kategorie.
Protože je v tomto případě za zaměstnance současně plátcem pojistného i stát (po celý kalendářní měsíc nebo jen po jeho část), pojistné se z neplaceného volna odvádět nebude.