Pojistné přehledy OSVČ za rok 2012

Vydáno: 28 minut čtení

Podnikající nebo jinak samostatně výdělečně činné fyzické osoby a jejich spolupracující osoby coby tzv. osoby samostatně výdělečně činné ("OSVČ") mají každý rok tři nejdůležitější "papírové" povinnosti. Podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob, přehled o příjmech a výdajích pro účely sociálního pojištění a obdobný přehled pro účely zdravotního pojištění. Tato přiznání a přehledy musejí podat za každý kalendářní rok, a to i když by podnikali jen jeden měsíc nebo dosáhli daňové ztráty. Pojistné přehledy jsou sice stručnější než daňové přiznání, ale jejich vyplňování bývá smutnější, protože na rozdíl od daně před veřejnoprávním pojistným (až na malé výjimky) žádná OSVČ neuteče a dnes již poměrně vysoké minimální pojistné je nutno platit i při ztrátě.

Pojistné přehledy OSVČ za rok 2012
Ing.
Martin
Děrgel
 
PŘEHLED OSVČ PRO SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ
Třebaže se běžně hovoří o "sociálním pojištění", nic takového fakticky neexistuje. Jedná se o zavedenou zkratku, odborný slang, za nímž je nutno vidět dva konkrétní druhy pojištění:
*
Důchodové pojištění
, které upravuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Účelem je finanční zajištění ve stáří, invaliditě, ovdovění či osiření formou důchodu starobního, invalidního, vdovského/vdoveckého a sirotčího. Pro OSVČ je
účast na tomto pojištění povinná
- až na malé výjimky.
*
Nemocenské pojištění
, které upravuje zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. V případě OSVČ je účelem finanční zajištění v nemoci (karanténě) trvající déle než 21 dnů nebo v průběhu zhruba půlročního období na počátku mateřství. Pro OSVČ je
účast na tomto pojištění dobrovolná.
Nutno dodat, že po nedávném zpřísnění a omezení pojistných podmínek a dávek již nejde o výhodné pojištění.
Účast v systému důchodového a případně také nemocenského pojištění ovšem není zadarmo, za každého takto pojištěného pojištěnce je třeba přispívat, resp. platit pojistné, příslušné okresní/pražské/brněnské správě sociálního zabezpečení ("
OSSZ
").
Problematiku pojistného přitom upravuje další, speciální zákon č. 589/1992 Sb.,
o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen "ZSP"). Poznamenejme, že hovoří-li tento zákon pouze o "pojistném" bez dalšího upřesnění, rozumí se jím pojistné na sociální zabezpečení - zahrnující pojistné na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské pojištění - a také příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (určený pro podporu nezaměstnaných).
Přestože naším záměrem je zejména avizovaný pojistný přehled, musíme nejprve alespoň stručně přiblížit dva stěžejní pojmy důchodového pojištění OSVČ, na které v tomto přehledu vícekrát narazíme. Pro účely důchodového pojištění, jeho pojistného a záloh na toto pojistné je
činnost každé OSVČ
rozdělena na:
?
Hlavní samostatnou výdělečnou činnost ("hlavní SVČ"), s níž je vždy spojena
povinná účast na důchodovém pojištění
a také obecně vyšší minimální pojistné i vyšší zálohy na pojistné během roku.
?
Vedlejší samostatnou výdělečnou činnost ("vedlejší SVČ"), která
zakládá povinnou účast
na důchodovém pojištění pouze,
když daňový základ OSVČ přesáhne stanovenou mez (60 329 Kč
pro rok 2012) nebo je-li OSVČ účastna dobrovolného nemocenského pojištění anebo se dobrovolně přihlásí k důchodovému pojištění. Dále se k vedlejší SVČ váže i nižší minimální pojistné a nižší zálohy na pojistné během roku.
Zejména pro méně ziskové OSVČ je výhodné udržet si statut vedlejší SVČ, kdy mohou ušetřit tisíce na pojistném na důchodové pojištění, samozřejmě pokud si nechtějí dobrovolně více přispět na budoucí důchod. Při dnešní mlhavé vizi stále se vzdalujícího důchodového věku spolu s již předem politiky i odborníky avizovanou nedostatečností výše budoucích penzí je motivace k dobrovolnému zvýšení pojistného mizivá. Naprostá většina OSVČ proto oprávněně vnímá toto pojistné jako povinnou daň a platí jej pouze ve výši zákonného minima.