Zákon č. 500/2012 Sb. , o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů, přinesl spoustu změn do právní úpravy různých oblastí celého ekonomického spektra, kdy je ve zdravotním pojištění nově pojata především problematika maximálního vyměřovacího základu u zaměstnance (a zaměstnavatele) i u osoby samostatně výdělečně činné. Jaké podmínky tedy platí ve zdravotním pojištění po 1. lednu 2013 u zaměstnanců a OSVČ s nadstandardními příjmy?
Maximum ve zdravotním pojištění po 1. lednu 2013
Ing.
Antonín
Daněk
VÝVOJ MAXIMA VE ZDRAVOTNÍM POJIŠTĚNÍ
Institut maximálního vyměřovacího základu doznal v oblasti zdravotního pojištění podstatné změny v roce 2008. Do roku 2007 se tato problematika dotýkala pouze osob samostatně výdělečně činných, u kterých bylo toto maximum (neboli 50 % příjmů po odpočtu výdajů za rozhodné období kalendářního roku) stanoveno částkou 486 000 Kč, přičemž z této horní hranice se odvozovala i maximální výše zálohy OSVČ, která tehdy činila 5 468 Kč. Podstatná změna, účinná od 1. 1. 2008, vycházela ze skutečnosti, že:
*
Poprvé v historii českého systému veřejného zdravotního pojištění bylo maximum řešeno i u zaměstnanců (zaměstnavatelů).
*
Částka maximálního vyměřovacího základu byla sjednocena pro zaměstnance i OSVČ a pro léta 2008 a 2009 byla stanovena na úrovni 48násobku průměrné mzdy.
*
V letech 2010-2012 bylo toto maximum zvýšeno na 72násobek průměrné mzdy.
Tímto postupem byli z hlediska placení pojistného poměrně výrazným způsobem zvýhodněni zaměstnanci i OSVČ s nadstandardními příjmy.
Zrušení maxima pro období let 2013-2015
Za účelem zvýšení příjmů do systému veřejného zdravotního pojištění dochází ke zrušení maximálního vyměřovacího základu zaměstnance i OSVČ pro rozhodná období let 2013-2015. To znamená, že podle nového § 3d, resp. podle § 3a odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon č. 592/1992 Sb."), nebudou po toto období účinná ustanovení řešící maximální vyměřovací základ zaměstnance i OSVČ.
V roce 2013 (jakož i v následujících dvou letech) není maximum určeno a pojistné odvádějí zaměstnavatelé za zaměstnance každý měsíc ze skutečně dosaženého příjmu, resp. ze všech položek zahrnovaných do vyměřovacího základu zaměstnance. OSVČ odvedou za rok 2013 pojistné v sazbě 13,5 % z 50 % příjmů po odpočtu výdajů, ani měsíční výše zálohy již není v tomto roce omezena horní hranicí. Naopak, jak zaměstnavatel, tak OSVČ musí dodržet zákonné minimum za situace, kdy se na zaměstnance (zaměstnavatele) a podnikatele tato povinnost vztahuje.
SOUBĚH ZAMĚSTNÁNÍ SE SAMOSTATNOU VÝDĚLEČNOU ČINNOSTÍ ZA ROK 2012
Ještě při zúčtování roku 2012 mohou pojištěnci řešit otázku maxima při souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností. Je-li dosaženo maximálního vyměřovacího základu již v zaměstnání, resp. ve více zaměstnáních, je vyměřovací základ OSVČ nulový. Může nastat situace, kdy je OSVČ zároveň zaměstnancem a úhrn vyměřovacích základů zaměstnance a vyměřovacího základu OSVČ přesáhne maximální výši vyměřovacího základu. V takovém případě se nejdříve sníží o tuto přesahující částku vyměřovací základ OSVČ. Je-li přesahující částka vyšší než vyměřovací základ OSVČ (tzn. vyměřovací základ OSVČ je po snížení nulový), sníží se o zbytek přesahující částky vyměřovací základ nebo úhrn vyměřovacích základů zaměstnance.
PŘÍKLAD
+-----------------------------------------------------+-------------+ | Text | Částka v Kč | +-----------------------------------------------------+-------------+ | Úhrn vyměřovacích základů zaměstnance za rok 2012 | 1 200 000 | | OSVČ – 50 % z příjmů po odpočtu výdajů za rok 2012 | 900 000 | | Celkem 2 | 100 000 | +-----------------------------------------------------+-------------+
Úhrnná výše příjmů pojištěnce přesahuje maximální vyměřovací základ o 290 136 Kč (2 100 000 - 1 809 864). O přesahující částku 290 136 Kč bude snížen vyměřovací základ OSVČ, který pak bude za rok 2012 činit 609 864 Kč (900 000 - 290 136). Vyměřovací základ zaměstnance zůstává tímto postupem nedotčen.
ŘEŠENÍ PŘEPLATKU
V roce 2013 budou zdravotní pojišťovny s ohledem na promlčecí dobu řešit případně podané žádosti o vrácení přeplatku na pojistném, který vznikl v některém z roků 2008-2012. Pro účely vrácení přeplatku na pojistném, vzniklém v tomto období, potvrzují zaměstnavatelé na žádost zaměstnance úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo za zaměstnance odvedeno pojistné.
Zaměstnanec mohl v roce 2012 zaplatit prostřednictvím zaměstnavatele pojistné nejvýše v částce 81 444 Kč (1/3 ze 13,5 % z částky 1 809 864 Kč). V případě vyšších příjmů, ať už v zaměstnání(ch) nebo v samostatné výdělečné činnosti, se mohl pojištěnec za rozhodné období kalendářního roku dostat do situace, kdy úhrnnou výší příjmů překročil zákonem stanovený maximální vyměřovací základ. V přímé souvislosti s řešením vzniklého přeplatku zaměstnance platí zejména tyto zásady:
*
Přeplatek si řeší vůči zdravotní pojišťovně pojištěnec sám, zaměstnavatel v takových případech pouze vystavuje potvrzení o úhrnu vyměřovacích základů, z nichž bylo za zaměstnance za kalendářní rok odvedeno pojistné, a to do osmi dnů ode dne obdržení žádosti.
*
V případě souběhu zaměstnání může vzniknout přeplatek pouze zaměstnanci, zaměstnavateli z tohoto důvodu žádný přeplatek nevzniká. (Poznámka: u zaměstnavatele může objektivně vzniknout přeplatek například odvodem vyšší částky pojistného, než jak je stanoveno zákonem, nebo při neoznámení změny zdravotní pojišťovny zaměstnancem.)
*
Přeplatek nevrátí zdravotní pojišťovna sama od sebe, nýbrž pouze na základě podané žádosti.
*
Vrátit přeplatek je možné pouze tehdy, pokud bylo pojistné zaplaceno a rovněž nesmí mít pojištěnec žádný další splatný závazek vůči zdravotní pojišťovně, například z výkonu samostatné výdělečné činnosti nebo třeba jako osoba bez zdanitelných příjmů. Pokud zdravotní pojišťovna takový závazek pojištěnce eviduje, použije se přeplatek pojistného kjeho (částečné či úplné) úhradě.
*
Při změně zdravotní pojišťovny předkládá pojištěnec žádost každé z nich, přeplatek pak vrací každá zdravotní pojišťovna v poměrné výši k součtu doložených vyměřovacích základů.
*
Lhůta pro podání žádosti není stanovena, s ohledem na institut promlčení pohledávek lze žádost o vrácení přeplatku za rok 2012 podat nejpozději do 31. 12. 2022.
Z výše uvedeného vyplývá, že přeplatek může v případě maximálního vyměřovacího základu vzniknout pouze buď v případě souběhu více zaměstnání, nebo při souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností.
MAXIMUM SE NEZKRACUJE
Vzhledem k tomu, že rozhodným obdobím je u maximálního vyměřovacího základu kalendářní rok, nepřihlíží se k délce trvání zaměstnání nebo výkonu samostatné výdělečné činnosti v rámci příslušného roku (aktuálně tedy naposledy za rok 2012), důležitý je dosažený vyměřovací základ, případně jejich součet. Naopak se snižuje minimální vyměřovací základ například v situacích, kdy zaměstnání netrvá po celý kalendářní měsíc nebo když OSVČ vykonává svoji samostatnou výdělečnou činnost pouze po část kalendářního roku.
PŘÍJMY ZE ZAMĚSTNÁNÍ V ZAHRANIČÍ
Může nastat situace, že občan s trvalým pobytem na území České republiky byl po část roku 2012 zaměstnán u českého zaměstnavatele a další část roku pak u zaměstnavatele třeba ve státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) nebo ve Švýcarsku, ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 883/2004 včetně prováděcího nařízení č. 987/2009, případně i v jiné "třetí" zemi. U zaměstnavatele v ČR dosáhne příjmu, který je nižší než maximální vyměřovací základ, avšak v součtu s příjmy ze zaměstnání v jiné zemi by již maximum překročil. V této souvislosti je zapotřebí konstatovat, že pokud bylo pojistné odvedeno v zahraničí, nesčítají se tyto příjmy a na zaměstnance se pak ustanovení o maximálním vyměřovacím základu nevztahuje.
ZÁVĚREM
Ještě v roce 2012 si měli zaměstnavatelé pohlídat, aby u zaměstnance nebyl při odvodu pojistného překročen maximální vyměřovací základ pro tento rok ve výši 1 809 864 Kč. V rozhodných obdobích let 2013-2015, kdy nejsou ve zdravotním pojištění účinná ustanovení týkající se maximálního vyměřovacího základu, se k této záležitosti přihlížet nebude a pojistné, resp. zálohy na pojistné, budou zaměstnavatelé (za zaměstnance) i osoby samostatně výdělečně činné odvádět po celý rok 2013 bez omezení horní hranicí. Naopak, u odvodu pojistného na sociální zabezpečení zůstalo i pro rok 2013 maximum zachováno, a to ve výši 48násobku průměrné mzdy.