Nejdůležitější povinností plátců pojistného ve zdravotním pojištění je pravidelné placení pojistného (záloh na pojistné) v souladu se zákonem. To znamená, že každý plátce musí příslušnou měsíční platbu (včetně případného doplatku u OSVČ) poukázat zdravotní pojišťovně včas, tedy nejpozději ke dni splatnosti, a dále ve správné výši, stanovené zákonem č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon č. 592/1992 Sb. "). Z hlediska řádného placení pojistného, případně příslušenství, je rovněž žádoucí, aby bylo možno platby řádně identifikovat, to znamená uvádět při platbě správný účet a správný variabilní symbol.
Pořadí plateb ve zdravotním pojištění
Ing.
Antonín
Daněk
KDO PLATÍ POJISTNÉ?
Aby mohly zdravotní pojišťovny řádně hradit svým smluvním partnerům poskytnutou a vykázanou zdravotní péči, musí nejprve zajistit potřebné zdroje v rámci výběru pojistného, tedy platbami od příslušných subjektů. Právní úprava platná ve zdravotním pojištění registruje tyto skupiny plátců:
?
zaměstnavatelé,
?
osoby samostatně výdělečně činné,
?
osoby bez zdanitelných příjmů.
V této souvislosti představují specifickou skupinu osoby, za které je plátcem pojistného stát. Jelikož za tyto "státní" pojištěnce platí pojistné příslušné zdravotní pojišťovně prostřednictvím státního rozpočtu České republiky stát, tyto osoby jako takové pojistné samy neplatí. Jiná je však situace, kdy jsou tito pojištěnci zaměstnáni nebo podnikají jako osoby samostatně výdělečně činné. U zaměstnanců odvádí pojistné za tyto osoby zaměstnavatel. Vyměřovacím základem je dosažený příjem bez nutnosti dopočítávat pojistné do minimálního vyměřovacího základu. Pokud se osoba, za kterou je plátcem pojistného stát, rozhodne podnikat, nemusí v roce zahájení své samostatné výdělečné činnosti platit zálohy na pojistné. Nicméně, v dalších letech však již tyto zálohy platí za předpokladu, že za rozhodné období předcházejícího kalendářního roku vykáže kladný hospodářský výsledek.
NEPLACENÍ POJISTNÉHO
Přímým důsledkem neplacení pojistného je vznik dluhu na pojistném včetně penále. V této souvislosti je zapotřebí si uvědomit, že bude zdravotní pojišťovna mimo vyrovnání dluhu na pojistném (a ze zákona dokonce musí) požadovat po plátci i úhradu penále. Na rozdíl například od pokuty, kterou zdravotní pojišťovna plátci může (ale nemusí) udělit, je její povinností vyměřené penále plošně nárokovat. Zdravotní pojišťovna si tedy nemůže selektivně vybrat plátce, u kterých bude dlužné penále vymáhat a u kterých nikoliv.
POŘADÍ PLATEB
Je-li plátce pojistného povinen platit zdravotní pojišťovně platby různé povahy, musí respektovat jejich pořadí, které je zakotveno v § 15 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. Podle tohoto ustanovení platí, že má-li plátce pojistného vůči zdravotní pojišťovně více splatných závazků, je pořadí jejich splácení následující:
a)
pokuty,
b)
přirážka k pojistnému,
c)
nejstarší nedoplatky pojistného,
d)
běžné platby pojistného,
e)
penále.
Uhradí-li plátce nejprve například penále, je zdravotní pojišťovna oprávněna převést takto provedenou platbu třeba na úhradu evidovaného dluhu na pojistném.
DŮVODY VZNIKU VÍCE ZÁVAZKŮ
V následujících třech příkladech si ukážeme, jak se může pojištěnec nebo zaměstnavatel dostat do situace, kdy bude mít u zdravotní pojišťovny současně více splatných závazků.
1)
OSVČ neplatila v průběhu roku 2011 zálohy v souladu se zákonem a v roce 2012 nepodala zdravotní pojišťovně Přehled za rok 2011. Na základě této skutečnosti zdravotní pojišťovna uložila OSVČ pokutu za nepředložení Přehledu. OSVČ poté požadovaný Přehled dodala, ovšem na základě vyúčtování jí vzniklo dlužné pojistné včetně penále.
2)
Zaměstnavatel opakovaně neplní oznamovací povinnost, nepřihlašuje a neodhlašuje své zaměstnance (včetně neoznamování skutečností rozhodných pro platbu pojistného státem) v zákonné osmidenní lhůtě, což bylo důvodem k uložení pokuty. Mimoto platí běžné pojistné opožděně a z dřívějšího období eviduje zdravotní pojišťovna u tohoto zaměstnavatele dluh na pojistném a penále
3)
Osoba bez zdanitelných příjmů se nepřihlásila u zdravotní pojišťovny do této kategorie, za což jí zdravotní pojišťovna uložila pokutu. Protože pojištěnec pojistné neplatil, vznikl jak dluh na pojistném, tak na penále. Na obě pohledávky vystavila zdravotní pojišťovna platební výměry.
Ve všech případech zdravotní pojišťovna všechny tyto svoje pohledávky uplatňuje a následně vymáhá na základě pravomocných a vykonatelných platebních výměrů, resp. výkazů nedoplatků.
PRÁVO ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY
Vyskytují se situace, kdy plátce nedodržuje při řešení svých závazků zákonem stanovené pořadí plateb. V takových případech je zdravotní pojišťovna oprávněna (ale nemusí) použít poukázanou platbu na úhradu svých pohledávek v souladu se zákonem. Pokud přistoupí k tomuto řešení, musí plátci vzniklou skutečnost oznámit.
NEVYMÁHANÉ POHLEDÁVKY
Při vymáhání nízkých pohledávek by reálně mohlo dojít k situaci, že by náklady na jejich vymožení převýšily konečný výtěžek. Z finančního hlediska by se jednalo o počínání značně neefektivní, nehledě na pracnost s touto činností spojenou. Z tohoto důvodu stanovil zákonodárce částky pojistného a penále, které nelze z pohledu zdravotní pojišťovny vůči dlužníkovi uplatňovat. Nedoplatky pojistného, které nepřesahují u příslušné zdravotní pojišťovny 50 Kč, nelze vymáhat. Takové dlužné pojistné však zdravotní pojišťovna nadále eviduje, a pokud vznikne další dluh, přičítá se dosud nevymáhaná částka k novému dluhu. V otázce penále je uplatňován odlišný postup. Penále se nepředepíše, nepřesáhne-li v úhrnu 100 Kč za kalendářní rok.