Téměř každá ze společností má zvláště na začátku své existence, ale často i v jejím průběhu, problém s vlastními finančními zdroji. Ne na každý podnikatelský plán jsou vždy pohotově volné peníze. Roli věřitele při půjčování peněz hraje nejčastěji banka. Ne vždy se však podaří získat bankovní úvěr, společnost tak hledá náhradní zdroje, jakými se peníze společníků či tichých společníků, ale i jiných osob, dostanou do společnosti. Tento příspěvek věnujeme především v praxi nejfrekventovanějšímu způsobu, a to půjčkám a úvěrům, které jsou v převážné míře poskytovány společníky nebo jinými osobami spojenými s dlužníkem, nicméně budeme se zabývat i jinými nespojenými věřiteli. V detailu se pak soustředíme na pozici dlužníka a daňové dopady u něj. V dalším volném pokračování rozebereme ostatní dále uvedené varianty získání peněžních prostředků do společnosti.
Úvěry a půjčky v dani z příjmů
Ing.
Ivana
Pilařová
Možností získání „mimobankovních“ peněžních prostředků do společnosti je více, každá však má svá specifika a nehodí se pro všechny případy.
Rozhodnout se můžeme mezi těmito variantami:
*
úročená či bezúročná půjčka od společníka či jiného věřitele,
*
půjčka společníka s následnou kapitalizací pohledávky,
*
vklad tichého společníka,
*
příplatek mimo základní
kapitál
,*
peněžní vklady do základního kapitálu.
ÚROČENÁ PŮJČKA NEBO ÚVĚR OD SPOLEČNÍKA (ČI JINÉHO NEBANKOVNÍHO VĚŘITELE)
Častým problémem v praxi je odlišení úvěru a půjčky a diskuse o tom, zda půjčka může či musí být úročená. Následující tabulka by mohla přispět k orientaci v těchto otázkách:
+--------------------------------+-------------------------------------+------------------------------------------+ | | Smlouva o půjčce | Smlouva o úvěru | +--------------------------------+-------------------------------------+------------------------------------------+ | Právní úprava | § 657 až 658 ObčZ1) | § 497 až 507 ObchZ2) | +--------------------------------+-------------------------------------+------------------------------------------+ | Smluvní strany | Věřitel a dlužník. | Věřitel a dlužník. | +--------------------------------+-------------------------------------+------------------------------------------+ | Podstatné náležitosti smlouvy | * Určení smluvních stran. | * Určení smluvních stran. | | | * Přenechání věcí určených podle | * Závazek věřitele, že na žádost | | | druhu věřitelem dlužníkovi. | dlužníka poskytne peněžní prostředky. | | | * Určení přenechaných věcí. | * Určení maximální výše peněžních | | | * Závazek dlužníka přenechané | prostředků (tzv. úvěrový rámec). | | | věci vrátit. | * Závazek dlužníka poskytnuté | | | * Závazek dlužníka zaplatit úroky. | peněžní prostředky vrátit. | +--------------------------------+-------------------------------------+------------------------------------------+ | Předmět půjčky/úvěru | Věci určené podle druhu, zejména | Peníze. | | peníze. | | | +--------------------------------+-------------------------------------+------------------------------------------+ | Vznik smluvního vztahu | Přenecháním věcí nebo peněz. | Účinnost smlouvy. | +--------------------------------+-------------------------------------+------------------------------------------+ | Úročení | Půjčka je bezúročná, pokud není | Úvěr je vždy úročený, pokud není úrok | | | úrok dohodnut. | dohodnut, stanoví se úrok podle § 502 | | | | ObchZ. | +--------------------------------+-------------------------------------+------------------------------------------+
1) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObčZ“).
2) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObchZ“).
Na straně věřitele se bude vždy jednat ( jak v případě úvěru, tak i půjčky) o vznik závazku s případným úrokem. Daňová účinnost úroků z úvěrů a úročených půjček je složitou daňovou oblastí. Úroky z různých typů úvěrů a půjček podléhají řadě testů, jimiž se zkoumá jejich daňová účinnost. Úroky musí projít všemi testy, které se na ně vztahují, pak je teprve můžeme označit za daňově účinné. Kritéria pro výběr testů jsou různá – zkoumání vztahu věřitele a dlužníka na jejich propojení, způsob účtování úroků podle účetních předpisů, způsob naložení s finančními prostředky nebo také zaplacení úroků do konce rozvahového dne. Základem správného postupu je tedy důkladná znalost všech aspektů úvěru či půjčky.
Test na zahrnutí úroků do nákladů či do ceny aktiva
Tato oblast není složitá – úroky se mohou zahrnout do vstupní ceny dlouhodobého majetku – a to za dobu od poskytnutí úvěru či půjčky do uvedení majetku do užívání – pokud se tak účetní jednotka rozhodne [§ 47 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „VPU“)]. Pokud se účetní jednotka rozhodne, že se úroky stanou součástí vstupní ceny majetku, nejsou nákladem a nemusíme posuzovat jejich daňovou účinnost. Hodnota úvěru se pak nezapočítává do výpočtu dalších testů.
Test na časové rozlišení
Toto pravidlo je také jednoduché a vztahuje se ke všem nákladům [§ 3 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZU“)]. Přestože jsou úroky například podle smlouvy věřiteli vyúčtovány až po zaplacení celé jistiny, je třeba v účetnictví provést časové rozlišení a účtovat o alikvotním úrokovém nákladu. Volíme podle okolností souvztažnost MD 562/D 379 nebo 383.
Test na zaplacení úroků věřiteli do rozvahového dne
Pokud je věřitelem fyzická osoba, která nevede účetnictví, jsou úroky z úvěru či půjčky daňově účinné jen v případě, že byly zároveň s jejich nákladovým zaúčtováním také fyzické osobě zaplaceny [§ 24 odst. 2 písm. zi) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“)]. V případě nezaplacení do rozvahového dne jsou úroky daňově neúčinné a v následujících obdobích, kdy budou zaplaceny, mimoúčetně snižují základ daně. Fyzická osoba jako věřitel zdaňuje přijaté úroky v daňovém přiznání jako příjem podle § 8 ZDP.
Test podkapitalizace (nízké kapitalizace)
Test nízké kapitalizace [§ 25 odst. 1 písm. w) ZDP] se provádí za účelem zjištění daňové uznatelnosti úroků a ostatních finančních nákladů z úvěrů a půjček poskynutých věřiteli, kteří jsou ve vztahu k dlužníkovi spojenými osobami. Test patří ke složitějším daňovým výpočtům, proto se mu budeme v další části příspěvku věnovat podrobněji.
Test na úroky vázané na zisk poplatníka
Daňová uznatelnost úroků a ostatních finančních nákladů z úvěrů a půjček bez ohledu na vztah dlužníka k věřiteli může být komplikována ještě ustanovením § 25 odst. 1 písm. zl) ZDP, na základě kterého jsou plně neuznatelné úroky a ostatní finanční náklady z úvěrů a půjček, u nichž je výše či splatnost úvěru či půjčky navázána
na zisk poplatníka
, se nyní váže na všechny úvěry a půjčky bez ohledu na datum jejich vzniku. Za tyto úvěry však nejsou považovány případy, kdy zisk není jediným ukazatelem a jsou používány standardní ukazatele finanční analýzy. Za úvěry vázané na zisk se nepovažují také situace, kdy závislost úroků a zisku je nepřímo úměrná (čím vyšší zisk, tím nižší úrok). Komplikace spočívá v tom, že se hodnota těchto úvěrů, pokud jsou poskytnuté spojenými osobami
, dále započítává do hodnoty úvěrů a půjček, se kterou pracujeme při výpočtu testu nízké kapitalizace. Zde hrozí dvojí nebezpečí – úroky a ostatní finanční náklady z takových úvěrů a půjček se stanou daňově neuznatelné a ještě může dojít ke zhoršení vztahu úvěrů a půjček od spojených osob k vlastnímu kapitálu, čímž by byla mohla vzniknout vyšší daňově neuznatelná hodnota úroků a ostatních finančních nákladů z úvěrů a půjček, které do kategorie „ze zisku“ vůbec nepatří.
Test na obvyklou úrokovou míru
Pokud jsou úvěr či úročená půjčka poskytnuty mezi spojenými osobami, je podle obecného ustanovení § 23 odst. 7 ZDP třeba stanovit „obvyklou“ cenu (v případě půjček a úvěrů pak obvyklou úrokovou míru), která by byla sjednána mezi nezávislými osobami. Obvyklá úroková míra byla do konce roku 2007 stanovena přímo v zákonu. V této oblasti došlo počínaje 1. 1. 2008 ke dvěma významným změnám, které jsou aktuální i v roce 2012:
a)
Původně platné stanovení ceny obvyklé u půjček mezi spojenými osobami ve výši 140 % diskontu ČNB ke dni uzavření smlouvy, se ruší. Tím nedochází ke zrušení principu a existence obvyklých cen, dochází jen k tomu, že ZDP již obvyklou výši úroků u půjček nestanoví. Tuto obvyklou cenu si budou muset zúčastněné strany zjišťovat stejným způsobem jako obvyklou cenu u jiných plnění. V případě půjček uzavřených do konce roku 2007 však platí stále obvyklá úroková míra ve výši 140 % diskontu ČNB a není tedy třeba k těmto půjčkám zpracovávat dodatky ke smlouvě.
b)
Zákon výslovně vyjmenovává případy sjednaných úroků u půjčky, ve kterých není nutné správci daně uspokojivě doložit rozdíl mezi nižší smluvní úrokovou mírou a vyšší obvyklou úrokovou mírou a ani není nutné o tento rozdíl zvyšovat základ daně. Jedná se o tyto situace:
*
věřitelem je nerezident (fyzická nebo právnická osoba), nebo
*
společník nebo člen družstva, který je rezidentem České republiky.
Test na náklady mateřské společnosti související s držbou dceřiné společnosti
Tuto oblast řeší ustanovení § 25 odst. 1 písm. zk) ZDP, na základě kterého jsou úroky mateřské společnosti z úvěrů a půjček, které slouží k nákupu podílu či akcií dceřiné společnosti, daňově neúčinné. Nejedná se jen o úroky za dobu od poskytnutí úvěru či půjčky do doby nabytí podílu či akcií, ale o úroky z úvěrů a půjček za celou dobu, po kterou podíl na dceřiné společnosti mateřská společnost drží. Pokud by došlo k prodeji dceřiné společnosti spojené osobě, pak jsou úroky z úvěru či půjčky u mateřské společnosti neuznatelné ještě po dobu držby dceřiné společnosti touto spojenou osobou. Definice mateřské a dceřiné společnosti najdeme v § 19 odst. 3 a 4 ZDP, stejné podmínky pak platí pro společnost definovanou v § 19 odst. 9 ZDP.
Test na vztah k výnosům nezahrnovaným do základu daně či od daně osvobozeným
Jedná se o velmi důležité, obecně platné daňové pravidlo zakotvené v § 25 odst. 1 písm. i) ZDP. Podle tohoto ustanovení jsou daňově neúčinné úroky z úvěrů a půjček, pokud souvisejí s výnosy, které jsou od daně osvobozené či zdaňované srážkovou daní. Jedná se například o situaci, kdy z půjčených peněz zakoupíme akcie, z nichž plynou výnosy (dividendy) zdaňované zvláštní sazbou daně. Tyto výnosy patří do kategorie nezahrnované do základu daně a úroky z úvěrů a půjček použitých na nákup těchto akcií jsou daňově neúčinné.
Splnění podmínek § 196a ObchZ aneb odbočka do obchodního práva
Přestože článek věnuji daňovým dopadům úvěrů a půjček, neméně důležité je i právní hledisko. Zvlášť bych chtěla upozornit na ustanovení § 196a odst. 1 ObchZ, jehož porušení znamená absolutní neplatnost uzavřené smlouvy:
Společnost může uzavřít smlouvu o úvěru nebo půjčce s členem představenstva, dozorčí rady, prokuristou nebo jinou osobou, která je oprávněna jménem společnosti takovou smlouvu uzavřít, nebo osobami jim blízkými, nebo na ně bezplatně převést majetek společnosti jen s předchozím souhlasem valné hromady a jen za podmínek obvyklých v obchodním styku.
V této souvislosti je nutné posuzovat zejména bezúročné půjčky od výše jmenovaných osob. Bezúročná půjčka se v běžných obchodních vztazích nevyskytuje, na což je třeba brát při jejím uzavírání zřetel. Naopak, obchodní právo nijak neomezuje bezúročné půjčky od osob, které ObchZ v § 196a nejmenuje.
TEST NÍZKÉ KAPITALIZACE
Pro zdaňovací období roku 2012 je podstatné znát nejen znění a aplikační postupy § 25 odst. 1 písm. w) a odst. 3 ZDP, ale také informace, které jsou součástí pokynu č. D-6, který pro zdaňovací období roku 2012 bude správci daně v praxi uplatňován. A právě znění pokynu č. D-6 vnáší do „klidných vod“ nízké kapitalizace nový rozruch, neboť zaběhané postupy jsou v některých momentech měněny.
Základní nezměněná pravidla posuzování
Shrňme si „jistoty“, tedy pilíře, na kterých výpočet a posuzování testu nízké kapitalizace stál i v minulosti a nic se na nich nezměnilo.
a)
Test nízké kapitalizace se vztahuje na posuzování daňové uznatelnosti úroků a jiných finančních nákladů z úvěrů a půjček
mezi spojenými osobami
. Propojenost těchto osob definuje zejména § 23 odst. 7 ZDP [včetně definice „účelového propojení“ podle § 23 odst. 7 písm. b) bod 5 ZDP] ale i samotné ustanovení § 25 odst. 1 písm. w) ZDP („back to back“ úvěry – viz níže). Pokud věřitel a dlužník v tomto vztahu nejsou, test nízké kapitalizace se na dané náklady nevztahuje.b)
Pro posuzování úvěrů a půjček mezi spojenými osobami nehraje žádnou roli
datum uzavření smlouvy
. Test nízké kapitalizace v dnešní podobě postihuje nerozdílně jak úvěry a půjčky sjednané mezi spojenými osobami v roce 2012, tak i v letech předcházejících bez ohledu na to, zda se v jednotlivých letech v minulosti test na úroky a další finanční náklady vztahoval či nikoliv.c)
U všech úvěrů a půjček od spojených osob (bez ohledu na datum jejich uzavření) se testují nejen úroky z úvěrů a půjček, ale i
další finanční náklady
, které jsou definovány pokynem č. D-6 v části k § 25 v bodu 7. Na možné testování ostatních finančních nákladů je nutné pamatovat již v účetnictví, které musí poskytnout požadované údaje o výši těchto nákladů.Do skupiny finančních nákladů, tj. nákladů souvisejících s úvěry a půjčkami se zahrnují napříkad tyto náklady:
*
náklady na zajištění ve smyslu nákladů na obstarání úvěru – například znalecký posudek vyhotovený bankou, nikoliv však jiným subjektem,
*
odměna ručiteli,
*
provize zprostředkovateli půjčky,
*
poplatky:
–
za zpracování úvěru, například za posouzení žádosti a ohodnocení rizika, administrativní náklady,
–
za bankovní záruky,
–
přímo související s úvěrem,
–
za vedení úvěrového účtu a správu úvěru,
–
za rezervaci zdrojů a poplatky za rezervované nečerpané prostředky,
–
za předčasné čerpání úvěru,
–
za změnu typu úrokové sazby nebo typu úročení,
–
za přechod k jiné bankovní instituci.
Do skupiny nákladů souvisejících s úvěrem naopak nepatří například:
*
penále či jiná sankce za nesplácení úvěru,
*
kursové rozdíly,
*
náklady na zajištění úvěrového rizika věřitele (například sepsání zástavní smlouvy),
*
náklady na zajištění úrokového, měnového rizika dlužníka (například zajišťovací deriváty),
*
náklady na poradenství (například bankovní, daňové, finanční).
d)
„Back to back“ úvěry
je označení konstrukce, ve které nespojená osoba je pouze formálním věřitelem, přes kterého úvěr formálně „proteče“ od skutečného věřitele, který je osobou s dlužníkem spojenou. V podstatě se jedná o specifický druh spojených osob. Hodnota těchto úvěrů, pokud jsou poskytnuté spojenými osobami, se započítává do hodnoty úvěrů a půjček pro testy nízké kapitalizace.Stávající pravidla a novinky ve výpočtu vyplývající z pokynu č. D-6
a)
Stejně jako předchozí pokyn č. D-300, i pokyn č. D-6 v části k § 25 v bodu 8 předkládá doporučený
návrh na výpočet
s přihlédnutím ke konkrétním podmínkám daňového subjektu. Návod se sestává z postupu o čtyřech krocích a jsou připojeny také vzorce a legenda, která obsah vzorců objasňuje. V praxi se jedná o obdobu stávajícího postupu platného v podmínkách roku 2010.b)
Průběh výpočtu je standardní, až na jednu významnou změnu, a tou je Je třeba si uvědomit, že určení způsobu výpočtu průměru vlastního kapitálu může velmi zásadně ovlivnit konečnou výši vlastního kapitálu a tím i celkový výpočet.
výpočet průměru vlastního kapitálu
. Došlo tím k vyrovnání „logiky výpočtu“, neboť jsou poměřovány dva průměry, přičemž oba jsou počítány jako vážené
aritmetické průměry: *
vážený aritmetický průměr vlastního kapitálu, kdy váhou je počet dní, po které daný stav vlastního kapitálu trvá, a
*
vážený aritmetický průměr stavu úvěrů a půjček od spojených osob s tím, že váhou je opět počet dní, po které daný stav jistiny úvěru či půjčky trvá.
c)
Máme-li počítat průměr vlastního kapitálu, je důležité
analyzovat změny
, které výkyvy hodnot vlastního kapitálu vyvolávají. V této oblasti pokyn neobsahuje žádné další informace, proto je nutné vyhledat změny vlastního kapitálu v účetnictví. Vlastní kapitál
je definován jako souhrn stavů účtů účtové skupiny 41 až 43, přičemž k hodnotě aktuálního výsledku hospodaření daného roku se při výpočtu nízké kapitalizace nepřihlíží a nepovažuje se za změnu hodnoty vlastního kapitálu. Je nutné si uvědomit, že druhů změn hodnoty vlastního kapitálu je celá řada a jednotlivých změn může být v jednom zdaňovacím období zřetězeno hned několik. Namátkou uveďme změny
zvyšující
hodnotu vlastního kapitálu:*
zvýšení základního kapitálu vkladem společníka,
*
oceňovací rozdíl při přeměnách společností,
*
oceňovací rozdíly z kapitálových účastí,
*
poskytnutí příplatku mimo základní
kapitál
,*
opravy chyb minulých let proúčtované jako zvýšení základního kapitálu,
*
první účtování o odloženém daňovém závazku,
*
počínaje rokem 2012 také dopady ze změny účetních metod.
Naopak změny
snižující
hodnotu vlastního kapitálu jsou následující:*
rozdělení zisku na dividendy či podíly na zisku,
*
vrácení příplatku mimo základní
kapitál
, *
oceňovací rozdíly z kapitálových účastí,
*
opravy chyb minulých let proúčtované jako snížení základního kapitálu,
*
první účtování o odloženém daňovém závazku,
*
počínaje rokem 2012 také dopady ze změny účetních metod.
Existují i změny vlastního kapitálu, které probíhají v rámci jednotlivých účtů s tím, že
celková hodnota vlastního kapitálu se nemění:
*
příděl do rezervního fondu či jiných fondů tvořených ze zisku,
*
úhrada ztráty z rezervního fondu,
*
úhrada ztráty ze zisku minulých let,
*
zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů.
PŘÍKLAD
Posouzení daňové účinnosti úroků z úvěrů a půjček
Společnost má ve svém účetnictví evidovány tyto závazky z úvěrů a půjček:
a)
Úročenou peněžní půjčku na nákup zásob od společníka pana Rady uzavřenou 1. 7. 2011, úrok je stanoven ve výši 12 %, což je obvyklá cena projednaná s bankou ke dni poskytnutí půjčky. Výše půjčky, kterou společník poskytl ze svého obchodního majetku jako účetní jednotka, činila po celý rok konstantní částku 12 mil. Kč, splátky byly do konce roku 2012 nulové. Celkové časově rozlišené úroky z půjčky za rok 2012 činí 240 000 Kč. Úroky byly věřiteli zaplaceny v březnu 2013.
b)
Úvěr od ČSOB uzavřený 4. 12. 2009 – počáteční stav činí 7 mil. Kč, peníze byly použity na běžné provozní náklady společnosti. Úvěr se pravidelně měsíčně splácí ve výši 200 000 Kč, k 31. 12. 2012 činí zůstatek 4,6 mil. Kč. Výše ročních úroků činí 85 000 Kč. Tento úvěr je kromě majetku společnosti také ručen blankosměnkou obou jednatelů a jejich životními pojistnými smlouvami uzavřenými ve prospěch věřitele.
c)
Úvěr od ČSOB leasing uzavřený dne 3. 12. 2012 na nákup osobního automobilu ve výši 460 000 Kč, roční úroky z tohoto úvěru činí 8 000 Kč. Do konce roku nebyla splacena žádná splátka. Úvěr je ručen zajišťovacím převodem vlastnického práva k tomuto automobilu s následnou výpůjčkou.
d)
Investiční úvěr poskytnutý společníkem panem Viktorem dne 14. 10. 2012 ve výši 1,9 mil. Kč na výstavbu nové prodejny, která ihned započala (předpokládaná
kolaudace
je v roce 2013). Úvěr je splatný dne 14. 12. 2019. Do konce roku 2012 byla splacena částka 180 000 Kč. Úroky za rok 2012 činí 29 000 Kč, byly účtovány souvztažností MD 042/D 379 a společníkovi vyplaceny v hotovosti dne 30. 12. 2012.e)
Bezúročná půjčka poskytnutá společnosti společníkem panem Viktorem bez účelového určení dne 1. 6. 2012 ve výši 10,2 mil. Kč se sjednanou jednorázovou splatností do konce roku 2015.
f)
Úvěr od nebankovního nespojeného věřitele ve výši 5 mil. Kč poskytnutý 1. 11. 2011 na nákup 60 % akcií jiné společnosti za účelem budoucího výnosu z dividend. Úroky připadající na rok 2012 činí 425 000 Kč.
Vlastní
kapitál
k 1. 1. 2012 činil 3,95 mil. Kč, dne 5. 4. 2012 bylo rozhodnuto na valné hromadě o výplatě podílů na zisku v hrubé výši 2,79 mil. Kč, účetní zisk k rozvahovému dni 31. 12. 2012 činí 11 800 330 Kč.Řešení:
Výpočet testu nízké kapitalizace v tis. Kč
Výpočet čtyřnásobku váženého aritmetického průměru vlastního kapitálu:
4 x [(3 950 x 96 + 1 160 x 270)/366] = 4 x 1 891,803 = 7 567,212
Průměrná denní výše úvěrů a půjček:
12 000 x 366 / 366 = 12 000
Výpočet koeficientu daňově účinných nákladů:
7 567/ 12 000 = 0,63 Určení koeficientu daňově neúčinných nákladů: 1 – 0,63 = 0,37
Stanovení výše daňově neúčinných nákladů v Kč:
240 000 x 0,37 = 88 800
+---------------------+----------------------------------+-------------+ | Druh úvěru, půjčky | Řádek daňového přiznání | Částka v Kč | +---------------------+----------------------------------+-------------+ | a) | 40 – § 25 odst. 1 písm. w) ZDP | 88 800 | | b) | bez úpravy | 85 000 | | c) | bez úpravy | 8 000 | | d) | bez úpravy | 29 000 | | e) | bez úpravy | 0 | | f) | 40 – § 25 odst. 2 písm. zk) ZDP | 425 000 | +---------------------+----------------------------------+-------------+
ZÁVĚR
Pokud se vaše společnost nachází na straně věřitelů, věnujte řádnou pozornost výběru testů, kterými budete posuzovat daňovou uznatelnost úroků a často i jiných spojených nákladů. Některé testy se vztahuji na všechny úvěry a půjčky, jiné jen na ty od spojených věřitelů, roli hraje i způsob použití finančních prostředků. Tato oblast patří ke složitým komplexním daňovým problémům, zvláště pokud je nutné počítat test nízké kapitalizace, kde je třeba pracovat také s účetními pojmy.