Společník a jednatel společnosti s ručením omezeným v roce 2012, 1. část

Vydáno: 27 minut čtení

Tento příspěvek je věnován odměňování společníků a jednatelů za práci pro společnost se zaměřením na změny pro rok 2012 [především se jedná o změny v pojistném na sociální zabezpečení, ale i změny v zákoně č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObchZ“), ve věci souběhu funkcí].

Společník a jednatel společnosti s ručením omezeným v roce 2012
Ing.
Pavel
Běhounek
 
ODMĚNA SPOLEČNÍKA ZA PRÁCI PRO SPOLEČNOST
V praxi je běžné, že společník se svojí prací osobně podílí na činnosti společnosti. Je-li společník zároveň jednatelem, je třeba odlišit činnosti, které jsou výkonem funkce jednatele (viz níže) a činnosti ostatní. V mnohých případech je společník (společníci) jedinou osobou, která zabezpečuje činnost společnosti. Například se může jednat o společnost podnikající v oboru vedení účetnictví a jedinými účetními společnosti jsou její společníci. V těchto případech obvykle činnost společníka (vedení účetnictví pro klienty společnosti), které je věnována tato kapitola, výrazně převyšuje činnost jednatele ( jednání se zákazníky, s úřady, vedení účetnictví společnosti atd.). V praxi bývá uvedená situace řešena buď tak, že společníci vykonávají práci bezplatně anebo na základě pracovněprávního vztahu (nejčastěji pracovního poměru). Poměrně málo rozšířenou možností je výkon práce pro společnost na základě obchodněprávního vztahu.
ObchZ v § 66 odst. 2 uvádí, že vztah mezi společností a společníkem se při zařizování záležitostí společnosti řídí přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě (viz dále k odměně jednatele). Z této úpravy by bylo možno dovodit nárok společníka na odměnu za práci pro společnost. Protože však ustanovení § 66 ObchZ se týká obecně vztahu obchodních společností a jejich statutárních orgánů (v případě veřejné obchodní společnosti jím je společník), domnívám se, že v případě společnosti s ručením omezeným se nevztahuje na jednatele a společníky, ale pouze na jednatele.
Bezplatnému výkonu práce společníka
pro jeho společnost podle mého názoru nic nebrání a ani z této situace nelze dovozovat nějaké přímé daňové důsledky – např. na straně společnosti tímto nevzniká jiný majetkový prospěch podléhající dani darovací, nelze společnosti doměřit daň ze závislé činnosti z obvyklé odměny (není-li odměna vůbec vyplácena) apod. Daňový problém (a návazně i problém v odvodech v pojistném na veřejnoprávní pojištění) však může nastat při rozdělování vytvořeného zisku společnosti, kdy vznikne problém, jaká část zisku je odměnou za práci pro společnost, tedy příjmem ze závislé činnosti, a jaká část zisku je příjmem z kapitálového majetku souvisejícím s držbou obchodního podílu. Tomuto problému předejdeme, pokud je společník za práci pro společnost odměňován.
Pracovněprávní vztah společníka ke společnosti
nebývá v praxi nijak zpochybňován (nejedná-li se o společníka, který je jednatelem, a sjednaná práce by se mohla krýt s výkonem funkce jednatele). V praxi se tedy postupuje podle toho, zda je některá z forem pracovněprávního vztahu (pracovní poměr, dohoda o pracovní činnosti, dohoda o provedení práce) formálně uzavřena. Zatím jsem nezaznamenal, že by bylo nutné při uzavírání pracovněprávního vztahu zkoumat, zda jsou naplněny
znaky závislé práce podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“)
. Formální problém však vzniká v situaci, kdy má společnost jediného společníka, a ten je zároveň jednatelem společnosti – v tomto případě pracovní smlouvu (dohodu o pracovní činnosti anebo dohodu o provedení práce) podepisuje tatáž osoba za společnost ( jako jednatel zaměstnavatele) i sama za sebe jako zaměstnanec a dochází tak ke střetu zájmů.
V případě, kdy
nejsou naplněny znaky závislé práce
ve smyslu ZP, je výkon práce společníka pro společnost obchodněprávním vztahem – podle