V příspěvku se budeme zabývat vymezením pozemků v účetnictví a daňovým řešením nabytí a prodeje pozemku, který je anebo není zahrnut v obchodním majetku poplatníka. Ukážeme si zdanění příjmů z prodeje dle § 7 a 10 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), a případy, kdy je prodej pozemku osvobozen od daně z příjmů. Připomeneme si rovněž uplatnění daně z pozemků a daňovou uznatelnost této daně a ukážeme si dále změny související s uplatněním daně z nemovitostí u zpevněných ploch pozemků, které od 1. 1. 2012 již podléhají dani z pozemků.
Pozemky v účetnictví a daních
Ing.
Ivan
Macháček
POZEMEK A ÚČETNICTVÍ
Ve vyhlášce č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „VPU“)
, jsou pro účely účetnictví zařazeny pozemky do dvou kategorií:*
Dle § 7 odst. 1 VPU jako
dlouhodobý hmotný majetek
bez ohledu na výši ocenění, pokud nejsou zbožím, se zařazením pod bod B. II.1 aktiv v rozvaze. Podle znění § 28 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZU“), se však pozemky neodpisují.*
Dle § 9 odst. 5 VPU jako
zboží
(součást kategorie zásoby) – jde o nemovitosti, které účetní jednotka, jejímž předmětem činnosti je nákup a prodej nemovitostí, nakupuje za účelem prodeje a sama je nepoužívá, nepronajímá a neprovádí na nich technické zhodnocení.POZEMEK A DAŇ Z PŘÍJMŮ
V ustanovení § 26 ZDP
, které hovoří o vymezení hmotného majetku a jeho odpisování, nenalezneme konkrétní zmínku o pozemku. Z toho vyplývá, že pozemek z hlediska daňového není hmotným majetkem a nepřipadá v úvahu jeho daňové odpisování. Na pozemku nelze rovněž provést jeho technické zhodnocení.Koupě pozemku
Pokud podnikatel zakoupí pozemek k využití ke svým podnikatelským účelům a tento vloží do svého obchodního majetku, je výdaj za nákup pozemku vždy daňově neuznatelným výdajem.
Součástí pozemku může být porost (stromy, keře apod.) nebo pěstitelské celky trvalých porostů, popř. i stavba: a)
Nákup pozemku s porostem
– daňově neuznatelným výdajem je jak cena za vlastní pozemek, tak i ocenění porostu.b)
Nákup pozemku s pěstitelskými celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři roky
– daňově neuznatelným výdajem je jak cena za vlastní pozemek, tak i ocenění pěstitelských celků trvalých porostů. Tyto pěstitelské celky jsou zařazeny dle § 26 odst. 2 písm. d) ZDP jako hmotný majetek, který lze samostatně odpisovat po dobu deseti let se zařazením do 3. odpisové skupiny. Pěstitelskými celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři roky
se rozumějí podle § 26 odst. 9 ZDP: *
ovocné stromy vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 ha v hustotě nejméně 90 stromů na 1 ha,
*
ovocné keře vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 ha v hustotě nejméně 1 000 keřů na 1 ha,
*
chmelnice a vinice.
Podle znění § 27 písm. b) ZDP je pěstitelský celek trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři roky, jež nedosáhl plodonosného stáří, hmotným majetkem vyloučeným z odpisování. K tomu pokyn GFŘ č. D-6 v bodě 1 K § 27 ZDP uvádí, že pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři roky jsou hmotným majetkem vyloučeným z odpisování do konce zdaňovacího období předcházejícího zdaňovacímu období, ve kterém dosáhly plodonosného stáří. Pro určení plodonosného stáří, které není upraveno právním předpisem, je rozhodující vnitřní směrnice vycházející z platných agrotechnických lhůt.
PŘÍKLAD
Podnikatel zakoupil pozemek v celkové ceně 1 400 000 Kč. Na pozemku je zčásti lesní porost a zčásti ovocný sad se stromy meruněk a broskví splňující podmínku pro zařazení jako pěstitelský celek trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři roky. V kupní smlouvě je celková cena rozčleněna na základě znaleckého posudku na cenu za vlastní pozemek 150 000 Kč, za lesní porost 210 000 Kč a za ovocný sad 1 040 000 Kč.
Částka 1 400 000 Kč je nedaňovým výdajem podnikatele. Na inventární kartě bude ovocný sad zaevidován jako hmotný majetek a bude odpisován ze vstupní ceny 1 040 000 Kč po dobu deset let.
c)
nákup pozemku se stavbou
– daňově neuznatelným výdajem je jak cena za vlastní pozemek, tak i stavba. U podnikatele je třeba evidovat stavbu samostatně na inventární kartě jako hmotný majetek s jejím zahrnutím do obchodního majetku podnikatele s možným odpisováním této stavby. V případě, že je v kupní smlouvě sjednána jedna kupní cena obsahující jak cenu za pozemek, tak cenu za stavbu, pak je nutno sjednanou kupní cenu rozdělit na neodpisovaný pozemek a odpisovanou stavbu. Nejvhodnějším poměrem rozdělení kupní ceny je znalecký posudek kupované nemovitosti.PŘÍKLAD
Podnikatel zakoupil pro své podnikání pozemek se stavbou. Stavbu využije po rekonstrukci ke zřízení skladu a dílny. V kupní smlouvě je sjednána celková kupní cena 625 000 Kč. Ve znaleckém posudku je stavba oceněna na 500 000 Kč a pozemek na 175 000 Kč, tedy celkem 675 000 Kč.
Nedaňovým výdajem podnikatele je celá částka za nákup nemovitosti s pozemkem ve výši 625 000 Kč. Pozemek bude zaevidován v ceně 625 000 Kč x (175 000 Kč : 675 000 Kč) = 162 037 Kč. Stavba bude zaevidována jako nemovitý majetek v ceně 625 000 Kč x (500 000 Kč : 675 000 Kč) = 462 963 Kč, bude zařazena do 5. odpisové skupiny a z této částky budou uplatňovány daňové odpisy po dobu 30 let. Technické zhodnocení po jeho dokončení zvýší vstupní cenu (u rovnoměrného odpisování) popř. zůstatkovou cenu (u zrychleného odpisování) stavby.
Prodej pozemku zahrnutého v obchodním majetku
Daňové řešení prodeje pozemku vyplývá ze znění § 24 odst. 2 písm. t) ZDP:
*
Daňovým výdajem (nákladem) je pořizovací nebo reprodukční pořizovací cena pozemku
, s výjimkou pozemku nabytého vkladem nebo přeměnou, a to jen do výše příjmů z prodeje jednotlivého majetku
. Toto platí jak v případě, že se jedná o pozemek využívaný k podnikatelským účelům, tak o pozemek zakoupený za účelem jeho dalšího prodeje ( jde o zásoby).*
Daňovým výdajem (nákladem) u pozemku nabytého vkladem nebo přeměnou nebo následným vkladem nebo následnou přeměnou je při jeho prodeji pořizovací cena evidovaná před jeho prvním vložením nebo první přeměnou bez vlivu ocenění reálnou hodnotou, a to jen do výše příjmů z prodeje jednotlivého majetku.
*
U pozemku nabytého vkladem společníka nebo člena družstva, který je fyzickou osobou, který neměl pozemek zahrnut v obchodním majetku, a jeho vklad uskutečnil do pěti let od nabytí pozemku, je při jeho prodeji výdajem (nákladem) společnosti nebo družstva pořizovací cena, byl-li společníkem nebo členem družstva pořízen úplatně, cena podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku ke dni nabytí, byl-li společníkem nebo členem družstva nabyt zděděním nebo darem, a to jen do výše příjmů z jeho prodeje.
PŘÍKLAD
Podnikatel prodá v roce 2012 dva pozemky zahrnuté v obchodním majetku. Pozemek A byl zakoupen v roce 2009 za částku 42 000 Kč a prodán v roce 2012 za 58 000 Kč a pozemek B byl zakoupen v roce 2010 za 95 000 Kč a prodán v roce 2012 se ztrátou pouze za 68 000 Kč.
V případě prodeje pozemků zahrnutých v obchodním majetku poplatníka, je podle znění § 24 odst. 2 písm. t) ZDP daňovým výdajem pořizovací cena pozemku, ale jen do výše příjmů z prodeje jednotlivého majetku. Tedy do základu daně z podnikání vstupuje výše zisku z prodeje pozemku A ve výši 16 000 Kč a ke ztrátě z prodeje pozemku B se nebude přihlížet.
Prodej pozemku nezahrnutého v obchodním majetku
a)
osvobození příjmů z prodeje pozemku dle § 4 odst. 1 písm. a) ZDP
Podle tohoto ustanovení jsou od daně z příjmů fyzických osob
osvobozeny příjmy z prodeje souvisejícího pozemku
v případě prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, pokud v rodinném domě nebo bytu měl prodávající bydliště nejméně po dobu dvou let bezprostředně před prodejem. Obdobně se postupuje také u příjmů z prodeje souvisejícího pozemku v případě prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, pokud v rodinném domu nebo bytu měl prodávající bydliště bezprostředně před prodejem sice po dobu kratší dvou let, ale použije získané prostředky na uspokojení bytové potřeby.Pro osvobození příjmů plynoucích manželům z jejich společného jmění postačí, aby podmínky pro jeho osvobození splnil jen jeden z manželů, pokud majetek, kterého se osvobození týká, není nebo nebyl zařazen do obchodního majetku jednoho z manželů.
Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje tohoto bytu nebo domu, pokud je nebo byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do dvou let od jeho vyřazení z obchodního majetku. Osvobození se dále nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu na tomto majetku, včetně souvisejícího pozemku, uskutečněného v době do dvou let od nabytí, a z budoucího prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu na tomto majetku, včetně souvisejících pozemků, uskutečněného v době do dvou let od jeho vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po dvou letech od nabytí nebo po dvou letech od vyřazení z obchodního majetku.
b)
osvobození příjmů z prodeje pozemku dle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP
Podle tohoto ustanovení jsou od daně z příjmů fyzických osob
osvobozeny příjmy z prodeje pozemku nevloženého do obchodního majetku poplatníka, přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu pěti let
.V případě, že jde o prodej pozemků nabytých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem (manželkou), zkracuje se doba pěti let o dobu, po kterou byl pozemek prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele nebo zůstavitelů, pokud pozemek byl nabýván postupným děděním v řadě přímé nebo manželem (manželkou). Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje pozemků, pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku. Osvobození se dále nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího prodeje pozemku, uskutečněného v době do pěti let od nabytí, a z budoucího prodeje pozemku, uskutečněného v době do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po pěti letech od nabytí nebo po pěti letech od vyřazení z obchodního majetku.
V případě prodeje pozemku nabytého prodávajícím od pozemkového úřadu výměnou v rámci pozemkových úprav podle zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů, se doba pěti let zkracuje o dobu, po kterou prodávající vlastnil původní pozemek, který byl směněn, a tato doba se započítává i do doby, která běží od vyřazení směněného pozemku z obchodního majetku.
Podle znění § 4 odst. 2 ZDP se doba mezi nabytím a prodejem pro účely osvobození od daně z příjmů fyzických osob nepřerušuje, pokud v době mezi nabytím a prodejem došlo k rozdělení pozemku.
PŘÍKLAD
Občan zakoupil pozemek v roce 2005 za kupní cenu 69 000 Kč. Na pozemku chtěl občan postavit rodinný domek. Protože se rozešel se svou přítelkyní, ke stavbě domku nedošlo, a proto fyzická osoba pozemek v roce 2012 prodá za sjednanou prodejní cenu 98 000 Kč.
Jedná se o pozemek nevložený do obchodního majetku. Při prodeji pozemku je dodržen časový test pěti let mezi nabytím a prodejem pozemku, a proto bude dle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP příjem z prodeje pozemku v roce 2012 osvobozen od daně z příjmů fyzických osob.
c)
zdanění příjmů z prodeje pozemku dle § 10 ZDP
Pokud se jedná o pozemek nezařazený do obchodního majetku poplatníka daně z příjmů fyzických osob a při jeho prodeji není dodržen časový test pro uplatnění osvobození příjmů z prodeje pozemku od daně z příjmů, podléhá příjem z prodeje zdanění dle § 10 odst. 1 písm. b) ZDP. Přitom příjmy plynoucí manželům ze společného jmění manželů se zdaňují u jednoho z nich.
Jako daňový výdaj lze v tomto případě uplatnit:
*
cenu, za kterou byl pozemek prokazatelně nabyt
, přičemž jde-li o zděděný nebo darovaný pozemek, je daňovým výdajem při prodeji pozemku cena zjištěná podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o oceňování majetku“), ke dni nabytí,*
zaplacenou daň z převodu nemovitostí
, a to i v případě, že byla uhrazena v jiném zdaňovacím období, než ve kterém plyne příjem z prodeje pozemku,*
další výdaje související s prodejem pozemku
(poplatky realitní kanceláři, cena znaleckého posudku, poplatky za inzerci apod.).V § 10 odst. 4 ZDP se uvádí, že jsou-li výdaje spojené s jednotlivým druhem příjmu vyšší než příjem, k rozdílu se nepřihlíží. V pokynu GFŘ č. D-6 bodu 1 k § 10 odst. 4 ZDP se uvádí, že jednotlivým druhem příjmu se rozumí např. příjem z prodeje nemovitostí. Z výše uvedeného vyplývá, že
jsou-li výdaje spojené s prodejem pozemku vyšší než dosažený příjem z prodeje, k rozdílu se nepřihlíží – z prodeje nemůže vzniknout ztráta
. Ale zisk a ztrátu z prodeje více pozemků lze vzájemně kompenzovat a uplatnit souhrn cen, za které byly pozemky souhrnně nabyty, do výše souhrnu získaných příjmů z jejich prodeje v příslušném zdaňovacím období.PŘÍKLAD
Občan má ve vlastnictví dva pozemky nezahrnuté v obchodním majetku. Pozemek A zakoupil v roce 2008 za částku 48 000 Kč a sousedící pozemek B přikoupil v roce 2009 za částku 55 000 Kč. Na obou pozemcích předpokládal postavit rodinný dům se zahradou. Z důvodu úmrtí manželky se rozhodl v roce 2012 oba pozemky prodat, a to pozemek A za částku 62 000 Kč a pozemek B se ztrátou za částku 49 000 Kč.
Při prodeji obou pozemků není dodržen časový test pěti let pro osvobození příjmů z prodeje od daně z příjmů. Proto bude příjem zdaněn dle § 10 ZDP. Z prodeje pozemku A vzniká zisk 14 000 Kč a z prodeje pozemku B ztráta 6 000 Kč. Jedná se o jednotlivý druh příjmu, a proto celkový základ daně z příjmů dle § 10 ZDP bude u poplatníka za rok 2012 činit 14 000 Kč – 6 000 Kč = 8 000 Kč.
PŘÍKLAD
Fyzická osoba vlastnila pozemek od roku 2005. Pozemek nebyl zahrnut do obchodního majetku poplatníka. V roce 2012 došlo k rozdělení tohoto pozemku na dvě parcelní čísla a pozemek s jedním parcelním číslem byl prodán.
Rozdělením pozemku na dva pozemky zůstává zachována zákonná lhůta mezi nabytím a prodejem pro osvobození příjmů z prodeje pozemku od daně z příjmů fyzických osob dle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP. Vzhledem k tomu, že fyzická osoba dodržela časový test pro osvobození od daně z příjmů, nebude příjem z prodeje rozděleného pozemku v roce 2012 podléhat zdanění.
Směna pozemku
Z ustanovení § 611 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObčZ“), které pojednává o směnné smlouvě, vyplývá, že ustanovení o kupní smlouvě se přiměřeně použijí i na smlouvu, podle které si smluvní strany směňují věc za věc (tedy i nemovitost za nemovitost), a to tak, že
každá ze stran je považována ohledně věci, kterou směnou dává, za stranu prodávající, a ohledně věci, kterou směnou přijímá, za stranu kupující
. Podle znění § 3 odst. 2 ZDP se rozumí příjmem poplatníka daně z příjmů fyzických osob příjem peněžní i nepeněžní dosažený i směnou. Podle znění § 23 odst. 6 ZDP se za příjmy považuje jak peněžní, tak i nepeněžní plnění, oceněné podle zákona o oceňování majetku, přičemž
příjmy získané směnou se posuzují pro účely ZDP obdobně jako příjmy získané prodejem
. Příjmem každé ze smluvních stran je cena nemovitosti nabytá směnou oceněná dle zákona o oceňování majetku a výdajem každé ze smluvních stran je cena předané nemovitosti ke směně ke dni nabytí nemovitosti oceněná dle zákona o oceňování majetku.PŘÍKLAD
Podnikatel A vlastní pozemek zakoupený za 49 000 Kč. Podnikatel B vlastní pozemek zakoupený za 46 000 Kč. Oba pozemky jsou zahrnuty v obchodním majetku jednotlivých podnikatelů. Podnikatelé se dohodli, že si tyto pozemky v roce 2012 smění bez cenového dorovnání. Oba poplatníci vedou daňovou evidenci.
Příjmem podnikatele A bude částka 46 000 Kč za získaný pozemek od podnikatele B, přičemž jeho daňovým výdajem bude nabývací cena pozemku A, ale jen do výše ceny získaného pozemku B – směna pozemku u podnikatele A neovlivní jeho základ daně dle § 7 ZDP.
Příjmem podnikatele B bude částka 49 000 Kč za získaný pozemek od podnikatele A, přičemž jeho daňovým výdajem bude nabývací cena pozemku B, to je částka 46 000 Kč – směna pozemku u podnikatele B zvýší jeho základ daně dle § 7 ZDP o částku 3 000 Kč.
Výše uvedené řešení vychází z předpokladu, že částka na straně příjmu u podnikatele A ve výši 46 000 Kč a u podnikatele B ve výši 49 000 Kč odpovídá ocenění obou pozemků podle zákona o oceňování majetku, v době uskutečněné směny pozemků.
POZEMEK A DAŇ Z NEMOVITOSTÍ
Předmětem daně z pozemků
jsou všechny pozemky nacházející se na území České republiky, které jsou vedeny v katastru nemovitostí s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 2 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDN“).Předmětem daně z pozemků nejsou:
*
pozemky zastavěné stavbami uvedenými v § 7 odst. 1 nebo 2 ZDN v rozsahu půdorysu těchto staveb,
*
lesní pozemky, na nichž se nacházejí lesy ochranné a lesy zvláštního určení,
*
vodní plochy s výjimkou rybníků sloužících k intenzivnímu a průmyslovému chovu ryb,
*
pozemky určené pro obranu státu.
Poplatníkem daně z pozemku je vlastník pozemku. U pronajatých pozemků je poplatníkem daně z pozemků nájemce
, jde-li o pozemky evidované v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem, pozemky spravované Pozemkovým fondem České republiky nebo Správou státních hmotných rezerv nebo jde-li o pozemky převedené na základě rozhodnutí o privatizaci na Ministerstvo financí. Má-li k pozemku více subjektů vlastnické právo, jsou tyto subjekty povinny platit daň společně a nerozdílně, pokud v ZDN není stanoveno jinak.ZDN obsahuje řadu
osvobození od daně z pozemků
. Například podle znění § 4 odst. 1 písm. v) ZDN jsou od daně z pozemků osvobozeny pozemky orné půdy, chmelnic, vinic, ovocných sadů a trvalých travních porostů, jestliže tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou; pokud obec uvedené pozemky od daně z pozemků takto osvobodí, toto osvobození se nevztahuje na pozemky v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše obce, jestliže tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou, ve které současně vymezí tyto pozemky jejich parcelním číslem s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží.Pro stanovení
základu daně a sazby daně
jsou pozemky rozděleny následovně: 1)
Pozemky orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů
Základem daně u těchto pozemků je cena půdy zjištěná vynásobením skutečné výměry pozemku v m2 průměrnou cenou půdy stanovenou ve vyhlášce Ministerstva zemědělství. Sazba daně u pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad a ovocných sadů činí 0,75 % ze základu daně, sazba daně trvalých travních porostů činí 0,25 % ze základu daně.2)
Pozemky hospodářských lesů, rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb
Základem daně je cena pozemku zjištěná podle zákona o oceňování majetku k 1. lednu zdaňovacího období anebo se stanoví základ daně jako součin skutečné výměry pozemku v m2 a částky 3,80 Kč. Sazba daně u těchto pozemků činí 0,25 % ze základu daně.3)
Ostatní pozemky
Základem daně u ostatních pozemků je skutečná výměra pozemků v m2 zjištěná k 1. lednu zdaňovacího období. Sazba daně činí za každý 1 m2: *
U zpevněných ploch pozemků, užívaných k podnikatelské činnosti nebo v souvislosti s ní sloužících:
–
pro zemědělskou prvovýrobu, lesní a vodní hospodářství 1,00 Kč,
–
pro průmysl, stavebnictví, dopravu, energetiku, ostatní zemědělskou výrobu a ostatní podnikatelskou činnost 5,00 Kč.
*
U stavebních pozemků 2,00 Kč (vymezení stavebních pozemků je předmětem § 6 odst. 3 ZDN).
*
U ostatních ploch 0,20 Kč.
*
U zastavěných ploch a nádvoří 0,20 Kč.
Základní sazba u stavebních pozemků se násobí koeficientem dle lokality
(§ 6 odst. 4 ZDN), takže sazba daně ze stavebního pozemku je odlišná podle toho, kde se pozemek nachází:*
v obcích do 1 000 obyvatel činí koeficient 1,0,
*
v obcích nad 1 000 obyvatel do 6 000 obyvatel činí koeficient 1,4,
*
v obcích nad 6 000 obyvatel do 10 000 obyvatel činí koeficient 1,6,
*
v obcích nad 10 000 obyvatel do 25 000 obyvatel činí koeficient 2,0,
*
v obcích nad 25 000 obyvatel do 50 000 obyvatel činí koeficient 2,5,
*
v obcích nad 50 000 obyvatel, ve statutárních městech a ve Františkových Lázních, Luhačovicích, Mariánských lázních a Poděbradech činí koeficient 3,5,
*
a v Praze dosahuje výše 4,5.
Pro jednotlivé části obce může obec obecně závaznou vyhláškou koeficient pro stavební pozemek upravit, a to buď zvýšit o jednu kategorii, nebo snížit o jednu až tři kategorie podle členění koeficientů. Koeficient pro části Prahy lze zvýšit na 5,0.
Zpevněnou plochou pozemku
se dle ustanovení § 6 odst. 5 ZDN ve znění zákona č. 212/2011 Sb. (účinnost od 1. 1. 2012) rozumí pozemek nebo jeho část v m2 evidovaný v katastru nemovitostí s druhem pozemku ostatní plocha nebo zastavěná plocha a nádvoří, jehož povrch je zpevněn stavbou podle zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, bez svislé nosné konstrukce. Slouží-li zpevněná plocha pozemku různým podnikatelským činnostem a nelze-li vymezit rozsahy výměry zpevněné plochy pozemku sloužící jednotlivým činnostem, použije se sazba daně 5,0 Kč.Daň z nemovitostí jako daňový výdaj
Daňová uznatelnost daně z nemovitostí
je dle znění § 24 odst. 2 písm. ch) ZDP u poplatníka podmíněna jejím zaplacením
. Daňově účinným je i dodatečně doměřená daň z nemovitosti, a to v roce zaplacení, bez ohledu na to, k jakému zdaňovacímu období se vyměření daně nebo její doměření vztahuje. U poplatníka, který
vede daňovou evidenci
, se promítne daň z nemovitostí jako daňový výdaj při jejím zaplacení, a to bez ohledu na to, za které zdaňovací období byla daň z nemovitostí zaplacena. Podmínkou daňové účinnosti zaplacené daně z nemovitostí u poplatníka s příjmy dle § 7 ZDP, který tuto nemovitost používá ke svému podnikání, je zahrnutí nemovitosti do obchodního majetku poplatníka. Poplatník s příjmy dle § 9 ZDP, který využívá nemovitost k pronajímání, by měl nemovitost zaevidovat jako hmotný majetek, který lze odpisovat.Poplatník, který
vede účetnictví
, účtuje již o předpisu povinnosti k dani z nemovitostí na vrub účtu 532-Daň z nemovitostí se souvztažným zápisem ve prospěch účtu 345-Ostatní daně a poplatky. Pokud poplatník, který vede účetnictví, daň z nemovitostí v daném zdaňovacím období nezaplatí, musí o částku zaúčtovaného předpisu daně zvýšit základ daně v daňovém přiznání k dani z příjmů a naopak v následujícím zdaňovacím období, kdy dojde k úhradě dlužné daně, o tuto položku sníží základ daně v daňovém přiznání k dani z příjmů.Daňově neúčinným výdajem
(nákladem) je
u poplatníka daň z nemovitostí
, kterou poplatník zaplatí za předchozího majitele nemovitosti, který ji neuhradil. PŘÍKLAD
Podnikatel je účastníkem sdružení osob, přičemž pro účely činnosti sdružení poskytl vlastní nemovitost. Jedná se o věc jednotlivě určenou a nemovitost proto zůstává i nadále ve vlastnictví účastníka sdružení. Na základě podaného daňového přiznání v lednu 2012 je povinen poplatník platit daň z nemovitostí ve výši 5 100 Kč, a to dle znění § 15 odst. 1 ZDN ve dvou stejných splátkách. Ve zdaňovacím období roku 2012 však poplatník druhou splátku daně splatnou do 30. 11. 2012 opomene uhradit a úhradu 2 500 Kč provede až v lednu 2013. Podnikatel vede účetnictví.
Podnikatel může jako daňově uznatelný náklad uplatnit za zdaňovací období roku 2012 pouze částku 2 500 Kč. Protože na účtu 532 má zaúčtován za rok 2012 předpis daně z nemovitostí v plné výši 5 100 Kč, musí při úpravě výsledku hospodaření na základ daně z příjmů zvýšit výsledek hospodaření o částku neuhrazené daně z nemovitostí ve výši 2 500 Kč. Druhou splátku daně z nemovitostí uplatní podnikatel jako daňově uznatelný náklad až ve zdaňovacím období roku 2013 po jejím zaplacení.