Potřetí a naposledy se podíváme na každoroční „účetní maturitu“ v podobě účetní závěrky/uzávěrky, bez níž se žádné účetní období úplně každé účetní jednotky neobejde. Celý proces jsme si rozčlenili do nejčastějších deseti kroků, z nichž jsme již šest zdárně prošli. Takže již máme doúčtovány všechny účetní případy týkající se právě uzavíraného období – v našem případě kalendářního roku 2011 – zvládli jsme inventarizaci i časové rozlišení. V návaznosti na inventarizační zjištění jsme případně vytvořili rezervy a opravné položky, a zejména u akcií a cizoměnových položek jsme zaúčtovali změnu reálné, resp. aktuální korunové hodnoty.
Účetní závěrka dokončení
Ing.
Martin
Děrgel
Daň z příjmů v účetnictví
Jedním z posledních účetních zápisů v účetních knihách je vyčíslení splatné daně z příjmů poplatníka
alias
účetní jednotky, neboli výše daně z příjmů vypočtené prostřednictvím formuláře daňového přiznání. Pro účetní potřeby se přitom rozlišuje složka splatné daně z příjmů odpovídající činnosti běžné a mimořádné. Výjimkou jsou veřejné obchodní společnosti, které převádějí veškerý výsledek hospodaření (dále také „VH“) svým společníkům, kteří si jej zdaňují samostatně v rámci svých základů daně.
Naznačme si, jak se vzájemně ovlivňují účetnictví a daň z příjmů u podnikajících právnických osob.
+---+-------------------------------------------+ +-----+--------------------------------------------------+ | | Účetní systém | | | Daňový systém | +---+-------------------------------------------+ +-----+--------------------------------------------------+ | + | Výnosy účetního období (účet 6xx) | | | | | – | Náklady účetního období (účet 5xx) | | | | | = | Výsledek hospodaření před zdaněním | -----> | = | Výsledek hospodaření před zdaněním | | | | | – | Příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmů | | | | | – | Příjmy osvobozené od daně z příjmů | | | | | – | Příjmy tvořící samostatný základ daně | | | | | – | Příjmy zdaněné konečnou srážkovou daní | | | | | + | Náklady související s uvedenými druhy příjmů | | | | | + | Účetní náklady neuznané za daňové náklady | | | | | +/- | Daňové úpravy výsledku hospodaření dle ZDP | | | | | = | Základ daně | | | | | – | Daňová ztráta z minulých zdaňovacích období | | | | | – | Případné další odčitatelné položky dle § 34 ZDP | | | | | – | Odpočet poskytnutých daňově relevantních darů | | | | | = | Základ daně snížený (a zaokrouhlený) | | | | | x | 19 % (pro období započatá v roce 2011) | | | | | = | Daň z příjmů | | | | | – | Slevy za zaměstnance se zdravotním postižením | | | | | – | Sleva na dani z titulu investičních pobídek | | – | Daň z příjmů splatná (účet 591, 593) | <----- | = | Výsledná daňová povinnost | | = | Disponibilní zisk | | | | | – | Daň z příjmů odložená (účet 592, 594) | | | | | = | Disponibilní zisk k rozdělení (účet 431) | | | Pozn.: Daňová ztráta není účetní položkou! | +---+-------------------------------------------+ +-----+--------------------------------------------------+
Problematika transformace účetního výsledku hospodaření „před zdaněním“ na základ daně z příjmů je jednou z nejnáročnějších každoročních starostí účetních a daňových pracovníků, protože ve hře je celá řada větších či menších dílčích odlišností účetního a daňového pohledu na určité hospodářské skutečnosti. A to pochopitelně zejména na poli výdajů (nákladů), kde musí daňový zákon bedlivě střežit hlavní fiskální zájem státu na pokud možno spravedlivém zdanění. Což se týká nejen vyloučení excesů státu v podobě přehnaně vysokého zdanění, ale také i naopak podchycení nezdravě konkurenčních daňových spekulací nezákonně snižujících daňovou zátěž vychytralých poplatníků.
Následující tabulka shrnuje malý příklad převodu účetního zisku/ztráty na daň z příjmů/daňovou ztrátu.
Transformace účetního výsledku hospodaření na základ daně a výpočet daně z příjmů právnických osob
+-------------+---------------------------------------------------------------------------------------------+---------+-----------+ | Pořadí | Popis daňové operace (odkazy na paragrafy směřují do ZDP) | Účet | Kč | +-------------+---------------------------------------------------------------------------------------------+---------+-----------+ | VH | Výsledek hospodaření před zdaněním (zjištěný v rámci „1. kroku“ ad výše) | Všechny | 1 000 000 | +-------------+---------------------------------------------------------------------------------------------+---------+-----------+ | Zvýšení VH | Nedaňové účetní náklady [§ 23 odst. 3 písm. a) bod 2] celkem, z toho: | | 3 522 500 | | | * Náklady na reprezentaci [§ 25 odst. 1 písm. t)] | 513 | 200 000 | | | * Pojistné zaměstnavatele za prosinec 2011 neuhrazené do ledna 2012 [§ 24 odst. 2 písm. f)] | 524 | 35 000 | | | * Náklady na kulturu, sport a rekreaci zaměstnanců [§ 25 odst. 1 písm. h)] | 528 | 100 000 | | | * Náklady na poskytnuté dary [§ 25 odst. 1 písm. t)] | 543 | 100 000 | | | * Nehrazené účtované nové nákladové smluvní sankce [§ 24 odst. 2 písm. zi)] | 544 | 40 000 | | | * Nenahrazované manko na zboží nad normy úbytků [§ 25 odst. 1 písm. n)] | 549 | 46 000 | | | * Účetní odpisy [§ 25 odst. 1 písm. zg)] | 551 | 3 000 000 | | | * Schodek pokladny přesahující náhrady [§ 25 odst. 1 písm. n)] | 569 | 1 500 | | | Pojistné za zaměstnance sražené ale neodvedené [§ 23 odst. 3 písm. a) bod 5]: | 336 | 12 500 | | | * Jde o pojistné za prosinec 2011, které nebylo zaplaceno do 31. 1. 2012 | | | | | Inkasované staré výnosové smluvní sankce [§ 23 odst. 3 písm. a) bod 6] | Různé | 20 000 | | | Celkové zvýšení VH pro účely výpočtu základu daně | - | 3 555 000 | +-------------+---------------------------------------------------------------------------------------------+---------+-----------+ | Snížení VH | Neinkasované nové výnosové smluvní sankce [§ 23 odst. 3 písm. b) bod 1] | 644 | 40 000 | | | Pozdě odvedené pojistné sražené zaměstnancům [§ 23 odst. 3 písm. b) bod 2]: | 336 | 40 000 | | | * Jde o pojistné za prosinec 2010, které bylo zaplaceno až 2. 2. 2011 | | | | | Částky nezaúčtovaných daňových nákladů [§ 23 odst. 3 písm. c) bod 2]: | | | | | * Daňové odpisy hmotného majetku za rok 2011 [§ 24 odst. 2 písm. a)] | - | 2 000 000 | | | * Uhrazené staré nákladové smluvní sankce [§ 23 odst. 3 písm. b) bod 3] | Různé | 50 000 | | | Celkové snížení VH pro účely výpočtu základu daně | - | 2 130 000 | +-------------+---------------------------------------------------------------------------------------------+---------+-----------+ | ZD | Základ daně za rok 2011 (1 000 000 + 3 555 000 – 2 130 000) | - | 2 425 000 | +-------------+---------------------------------------------------------------------------------------------+---------+-----------+ | Snížení ZD | Odpočet daňové ztráty vyměřené za předcházející rok 2010 (§ 34 odst. 1) | - | 325 000 | | | Odpočet poskytnutých darů (až do výše 5 % z 2 100 000 Kč) podle § 20 odst. 8 | 543 | 100 000 | | | Základ daně po snížení (případně zaokrouhlený na celé tisíce korun dolů) | - | 2 000 000 | +-------------+---------------------------------------------------------------------------------------------+---------+-----------+ | DPPO | Vypočtená daň za rok 2011 činí 19 % ze sníženého základu daně (§ 21 odst. 1) | - | 380 000 | | | Sleva na dani za zaměstnance s lehčím zdravotním postižením [§ 35 odst. 1 písm. a)] | - | 18 000 | | | Výsledná daňová povinnost obchodní společnosti za rok 2011 | - | 362 000 | +-------------+---------------------------------------------------------------------------------------------+---------+-----------+
Vysvětlivky:
DPPO – Daň z příjmů právnických osob
ZD – Základ daně
ZDP – Zákon č.586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“)
Známe splatnou daň z příjmů, což bývá poslední kamínek do mozaiky účetní uzávěrky. Zbývá zaúčtovat splatnou daň z příjmů poplatníka (účetní jednotky) na Dal 341 do účetních (nedaňových) nákladů v rozlišení na činnost běžnou (MD 591) a mimořádnou (MD 593).
Účetní jednotky tvořící konsolidační celek a ty, které sestavují účetní závěrku v plném rozsahu dále ještě musejí (ostatní mohou) účtovat o
odložené dani z příjmů
. Což je čistě účetní libůstka ošetřující přechodné (dočasné) rozdíly mezi účetním a daňovým posouzením některých položek. Slouží k tomu speciální účet 481-Odložený daňový závazek/pohledávka, který se s výjimkou prvního roku vykázání účtuje souvztažně opět v rozlišení na běžnou (MD 592) a mimořádnou činnost (MD 594). Podstatou odložené daně je důsledné naplnění účetní zásady časové a věcné souvislosti neboli pravidla, že náklady a výnosy se účtují do období, s nímž souvisejí. Jedním z účetních nákladů je přitom i daň z příjmů, kde mohou
z důvodu dočasně odlišného účetního a daňového posouzení určitých účetních položek
vznikat přechodné rozdíly účetních a daňových nákladů, které ovlivňují i daň z příjmů. Odložená daň vlivy přechodných rozdílů na daň z příjmů eliminuje. Obecně může být účetní a daňový pohled na určitou hospodářskou skutečnost: *
Stejný – jako např. u zásob – pak zpravidla nevzniká potřeba odložené daně.
*
Rozdílný trvale – např. u nákladů z titulu darů – kde také nevzniká odložená daň.
*
Rozdílný dočasně – např. u odpisů hmotného majetku – kdy je odložená daň důvodná.
Uzavření účtů
Výsledek hospodaření za účetní období nelze technicky zjistit jinak než pohledem na zůstatky všech relevantních účtů použitých v daném období, čemuž se odborně říká uzavírání účtů hlavní knihy. K tomu jsou spíše po technické než věcné stránce vyčleněny dva samostatné účty:
*
Účet 710-Účet zisků a ztrát
*
Účet 702-Konečný účet rozvažný
Své uplatnění nacházejí pouze na konci účetního období, resp. při sestavování účetní závěrky. Slouží jako cílová depa pro zúčtování konečných stavů veškerých rozvahových a výsledkových účtů z účtového rozvrhu účetní jednotky, přirozeně jen těch, které k datu uzávěrky mají nenulový zůstatek.
Poznámka:
Ekonomicky a účetně je účetní ztráta záporný vlastní zdroj, čili věcně pasivum. Někteří experti proto považují za vhodnější než naznačené tradiční zúčtování ztráty (MD 702/D 710), proúčtování ztráty minusem na straně Dal konečného účtu rozvažného (–-/D 710, –D 702).
Specifická situace nastává u veřejných obchodních společností
(v. o. s.), které při uzavírání účetních knih převedou a zaúčtují vždy celý VH svým společníkům jako jejich podíl na VH. A to buď jako podíl na zisku (MD 596-Převod podílu na VH společníkům/D 364-Závazky ke společníkům při rozdělování zisku) nebo na ztrátě (MD 354-Pohledávky za společníky při úhradě ztráty/D 596). Takže v. o. s. nikdy nevykáže vlastní účetní VH a návazně ani daňový základ, proto ani nemusejí podávat přiznání k dani z příjmů, tuto „radost“ za ni přebírají její společníci. Přiměřeně to platí také o komanditní společnosti ve vztahu ke komplementářům, nicméně k. s. přeci jen zůstane vlastní účetní VH a návazně i daňový výsledek (připadající komanditistům), takže přiznání k dani z příjmů podávat musí, stejně jako její komplementáři přiznávající „zbytek VH k. s.“. Pro ilustraci uvádíme malý
příklad uzavírání výsledkových účtů
obchodní společnosti (s. r. o.): +-------------------------------------------------------------------+----------------------------------------------------------------+ | Uzavření nákladových účtů | Uzavření výnosových účtů | +------+-----------------------------+------------+-----------------+-------+-------------------------+------------+-----------------+ | Účet | Syntetický účet | Kč | Účetní operace | Účet | Syntetický účet | Kč | Účetní operace | +------+-----------------------------+------------+-----------------+-------+-------------------------+------------+-----------------+ | 504 | Prodané zboží | 40 040 000 | MD 710/D 504 | 602 | Tržby z prodeje služeb | 600 000 | MD 602/D 710 | | 513 | Za reprezentaci | 200 000 | MD 710/D 513 | 604 | Tržby za zboží | 50 000 000 | MD 604/D 710 | | 518 | Ostatní náklady | 4 000 000 | MD 710/D 518 | 644 | Smluvní sankce | 100 000 | MD 644/D 710 | | 521 | Mzdové náklady | 1 000 000 | MD 710/D 521 | 648 | Z inventury zboží | 6 000 | MD 648/D 710 | | 524 | Zákonné sociální pojištění | 350 000 | MD 710/D 524 | 662 | Výnosové úroky | 20 000 | MD 662/D 710 | | 528 | Ostatní sociální náklady | 100 000 | MD 710/D 528 | 663 | Kursové zisky | 121 000 | MD 663/D 710 | | 543 | Poskytnuté dary | 100 000 | MD 710/D 543 | 664 | Změna reálné hodnoty | 51 000 | MD 664/D 710 | | 544 | Smluvní sankce | 200 000 | MD 710/D 544 | 668 | Náhrada schodku kasy | 2 000 | MD 668/D 710 | | 549 | Manko zboží a počítače | 46 000 | MD 710/D 549 | | | | | | 551 | Účetní odpisy DHM | 3 000 000 | MD 710/D 551 | | | | | | 558 | Zákonná opravná položka | 50 000 | MD 710/D 558 | | | | | | 562 | Nákladové úroky | 700 000 | MD 710/D 562 | | | | | | 563 | Kursové ztráty | 110 500 | MD 710/D 563 | | | | | | 569 | Schodek pokladny | 3 500 | MD 710/D 596 | | | | | | 591 | Splatná DPPO 2011 | 362 000 | MD 710/D 591 | | | | | +------+-----------------------------+------------+-----------------+-------+-------------------------+------------+-----------------+ | | Náklady | 50 262 000 | - | | Výnosy | 50 900 000 | - | +------+-----------------------------+------------+-----------------+-------+-------------------------+------------+-----------------+
Rozdíl mezi těmito výnosy a náklady představuje kýžený poslední hledaný díleček do mozaiky účetní závěrky –
VH za účetní období
, který činí = 50 900 000 Kč – 50 262 000 Kč = alias
po zdanění638 000 Kč
. Nejde o nic jiného než o účetní zisk před zdaněním (1 mil.) snížený o DPPO za rok 2011 (362 000 Kč).
V rámci uzavíraného účetního období roku 2011 pro tento účetní výsledek (zisk) nenajdeme žádný účet, ten ale není potřeba, protože stejný rozdíl 638 000 Kč musel vyjít i na konečném účtu rozvažném 702 (tentokrát coby zůstatek na MD). A není nic jednoduššího než oba zůstatky zúčtovat:
Převod výsledku hospodaření po zdanění
+------------+---------+-------+ | 638 000 Kč | MD 710 | D 702 | +------------+---------+-------+
Po těchto účetních zápisech mají všechny účty z účtového rozvrhu firmy již nulový zůstatek.
Sestavení účetní závěrky
*
Povinné části účetní závěrky:
–
Rozvaha
– shrnuje stavy aktiv a pasiv ke konci účetního období.alias
bilance–
Výkaz zisku a ztráty
– shrnuje výnosy a náklady za účetní období.alias
výsledovka–
Příloha
– vysvětluje a doplňuje informace rozvahy a výsledovky a další údaje o firmě.*
Nepovinné (dobrovolné) části účetní závěrky:
–
Přehled o peněžních tocích (cash flow) – podrobný pohled na přírůstky a úbytky „peněz“.
–
Přehled o změnách vlastního kapitálu – informuje o uspořádání a změnách účtů 41x až 43x.
Výkazy účetní závěrky přitom obecně existují ve dvou provedeních:
*
v plném rozsahu,
*
ve zjednodušeném rozsahu
(méně vykazovaných položek a méně evidenčních údajů).Pokud účetní závěrka podléhá povinnému auditu (viz dále), musí být v plném rozsahu, výjimkou jsou akciové společnosti, které musejí účetní závěrku sestavovat vždy v plném rozsahu.
Účelem
rozvahy
je podat přehled o stavu majetku podle jeho druhů (složení) a zdrojů krytí k rozvahovému dni. Aktiva se člení podle možnosti zpeněžení – od nejméně likvidních (dlouhodobý majetek) k plně likvidním (peníze). Pasiva se člení na zdroje vlastní/cizí a na dlouhodobé/krátkodobé. Aktiva
jsou podle jednotlivých položek vyjádřena ve čtyřech sloupcích: 1)
Brutto
– aktiva v plné hodnotě neupravené o opravné položky a oprávky.2)
Korekce
– opravné položky k příslušnému majetku a oprávky k dlouhodobému majetku.3)
Netto
– rozdíl předchozích dvou sloupců, tj. výše aktiv snížená o opravné položky a oprávky.4)
Minulé období netto
– výše aktiv snížená o korekce vykázaná za minulé účetní období.Pasiva
jsou podle jednotlivých položek vyjádřena ve dvou sloupcích: 1)
Konečné stavy pasiv
za sledované účetní období.
2)
Konečné stavy pasiv
za minulé účetní období.
Rozvaha ve zjednodušeném rozsahu (v tis. Kč) +----------+--------------------------------------+---------------------------------------+----------+-----------------------------+------------------+ | Ozn. | Aktiva celkem | Účetní období | Ozn. | Pasiva celkem | Stav v účetním | | | +-----------------------------+---------+ | | období | | | | Běžné | Minulé | | | | | | +---------+----------+--------+---------+ | +--------+---------+ | | | Brutto | Korekce | Netto | Netto | | | Běžné | Minulé | +----------+--------------------------------------+---------+----------+--------+---------+----------+-----------------------------+--------+---------+ | A. | Pohledávky za upsaný vlastníkapitál| | | | | A. | Vlastníkapitál| | | | B. | Dlouhodobý majetek | | | | | A. I. | Základníkapitál| | | | B. I. | DNM | | | | | A. II. | Kapitálové fondy | | | | B. II. | DHM | | | | | A. III. | Fondy ze zisku | | | | B. III | DFM | | | | | A. IV. | Zisk/ztráta z minulých let | | | | C. | Oběžná aktiva | | | | | A. V. | Výsledek hospodaření | | | | C. I. | Zásoby | | | | | B. | Cizí zdroje | | | | C. II. | Dlouhodobé pohledávky | | | | | B. I. | Rezervy | | | | C. III. | Krátkodobé pohledávky | | | | | B. II. | Dlouhodobé závazky | | | | C. IV. | Krátkodobý finanční majetek | | | | | B. III. | Krátkodobé závazky | | | | D. I. | Časové rozlišení | | | | | B. IV. | Bankovní úvěry | | | | | | | | | | C. I. | Časové rozlišení | | | +----------+--------------------------------------+---------+----------+--------+---------+----------+-----------------------------+--------+---------+
Vysvětlivky:
DHM – Dlouhodobý hmotný majetek; DNM – Dlouhodobý nehmotný majetek; DFM – Dlouhodobý finanční majetek
Výsledovka
shrnuje tokové veličiny – výnosy, náklady a od nich odvozený zisk/ztráta – narůstajícím způsobem od začátku do konce účetního období. Fakticky rozvádí strukturu VH účetního období, a to ve stupňovitém uspořádání, kdy součty za dílčí stupně VH (označeny jednou hvězdičkou) jsou zjištěny jako součty rozdílů mezi příslušnými účty výnosů a nákladů. Náklady jsou označeny písmeny (A – T) a výnosy římskými číslicemi (I – XII), dalšími grafickými značkami zde jsou: +----------+--------------------------------------------------------------------------------------------+ | + (plus) | Rozdílová položka s ekonomickým významem, konkrétně: | | | * Obchodní marže (prodejní přirážka u zboží) | | | * Přidaná hodnota (u prodeje výrobků a služeb) | | * | Označení jednotlivých stupňů celkového VH, tzn.: | | | * Provozní VH = Výnosy z účtů 60x až 65x a 697 – Náklady z účtů 50x až 55x a 597 | | | * Finanční VH = Výnosy z účtů 66x až 67x a 698 – Náklady z účtů 56x až 57x a 598 | | | * Mimořádný VH = Výnosy 68x – Náklady 58x – Daň z příjmů z mimořádné činnosti (593 + 594) | | ** | VH za běžnou činnost = Provozní VH + Finanční VH – Daň za běžnou činnost (591 + 592) | | *** | VH za účetní období („Po zdanění“) = VH za běžnou činnost – Mimořádný VH – Účet 596 | | **** | VH před zdaněním = Provozní VH + Finanční VH + Výnosy 68x – Náklady 58x | +----------+--------------------------------------------------------------------------------------------+
Další tabulka přináší pro ilustraci
příklad výsledovky
alias
výkazu zisku a ztráty firmy: Výsledovka v druhovém členění ve zjednodušeném rozsahu (v tis. Kč) +-------------+------------------------------------------------------+---------------------+-----------------------+ | Označení | Popis položky | Běžné účetní období | Minulé účetní období | +------+------+------------------------------------------------------+---------------------+-----------------------+ | I. | | Tržby za prodej zboží | 50 000 | | | | A. | Náklady vynaložené na prodané zboží | 40 040 | | | + | | Obchodní marže | 9 960 | | | II. | | Výkony | 600 | | | | B. | Výkonová spotřeba | 4 200 | | | + | | Přidaná hodnota | 6 360 | | | | C. | Osobní náklady | 1 450 | | | | E. | Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku | 3 000 | | | | G. | Změna rezerv a opravných položek v provozní oblasti | 50 | | | IV. | | Ostatní provozní výnosy | 106 | | | | H. | Ostatní provozní náklady | 346 | | | * | | Provozní výsledek hospodaření | 1 620 | | | IX. | | Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů | 51 | | | X. | | Výnosové úroky | 20 | | | | N. | Nákladové úroky | 700 | | | XI. | | Ostatní finanční výnosy | 123 | | | | O. | Ostatní finanční náklady | 114 | | | * | | Finanční výsledek hospodaření | –620 | | | | Q. | Daň z příjmů za běžnou činnost | 362 | | | ** | | Výsledek hospodaření za běžnou činnost | 638 | | | * | | Mimořádný výsledek hospodaření | 0 | | | *** | | Výsledek hospodaření za účetní období (+/–) 6 | 38 | | | **** | | Výsledek hospodaření před zdaněním | 1 000 | | +------+------+------------------------------------------------------+---------------------+-----------------------+
Následující schéma naznačuje základní provázanost mezi třemi hlavními účetními výkazy:
Příloha
v účetní závěrce je třetí nedílnou součástí každé účetní závěrky, která bez ní není považována za úplnou, na což menší firmy občas zapomínají. Přičemž za tento přestupek (nejde-li o podnikatele), resp. správní delikt (u podnikatelů) hrozí pokuta do výše 3 % hodnoty aktiv celkem
(tj. bez vlivu odpisů a opravných položek) podle § 37 až 37ab zákona č.563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZU“). Příloha v účetní závěrce
představuje detailnější pohled na účetní jednotku, který není možno vyčíst z rozvahy ani výsledovky a který má významný vliv na posouzení zejména její hospodářské situace z pohledu uživatelů účetních výkazů. Jedná se o podrobnosti jak o vnitřních záležitostech účetní jednotky, tak i ve vztazích vůči vnějšímu světu. Rozsah údajů je značný, viz poměrně obsáhlý § 39 vyhlášky č.500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č.563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Naznačme, co nejdůležitější by v ní mělo být: 1)
Obecné informace:
a)
Popis účetní jednotky
, zejména: *
Datum vzniku obchodní společnosti nebo družstva nebo datum zahájení činnosti.
*
Popis organizační struktury a její zásadní změny během uplynulého účetního období.
*
Jména a příjmení členů statutárních a dozorčích orgánů k rozvahovému dni.
*
Průměrný počet zaměstnanců a z toho členů řídících orgánů, úhrnné údaje mezd a odměn.
b)
Sféry vlivu
, zejména: *
Společníci, kteří jsou ovládající osobou (ve smyslu § 66a ObchZ, zejména ? 40 % hlasovacích práv) nebo osobou mající podstatný vliv (? 20 % hlasovacích práv, § 22 odst. 5 ZU).
*
Společnosti, v nichž má naopak dotyčná účetní jednotka podstatný vliv nebo pro které je ovládající osobou.
*
Zda byly uzavřeny ovládací smlouvy a smlouvy o převodech zisku a jaké povinnosti z nich plynou.
*
Výše jistin a úroků u půjček, jakož i poskytnutá zajištění a jiná plnění členům statutárních a dalších orgánů.
2)
Použité účetní metody
, zejména: a)
oceňování,
b)
odpisování,
c)
tvorba opravných položek,
d)
přepočet cizích měn,
e)
způsob stanovení reálné hodnoty.
3)
Doplňující významné informace k rozvaze a výsledovce
, např.: a)
Rozpis hmotného majetku zatíženého zástavním právem, popř. u nemovitostí věcným břemenem.
b)
Souhrnná výše pohledávek a závazků po lhůtě splatnosti.
c)
Splatné závazky sociálního a zdravotního pojistného, daňové nedoplatky, doměrky a přijaté
dotace
.d)
Závazky kryté zástavním právem či jinak zajištěné, nevyúčtované v účetnictví a neuvedené v rozvaze.
e)
Významné události
, např.: přeměny, prodej (části) podniku, mimořádné škody, změny po datu účetní závěrky.f)
Další významné informace
, např. ohledně pronájmu, pohledávky a závazky splatné za více než pět let.Forma Přílohy není závazně stanovena, v praxi se lze setkat se dvěma způsoby jejího vypracování, resp. s jejich kombinací. Buď jde o „slohovou práci“, tedy o popis požadovaných skutečností volně psaným textem členěným pro přehlednost do kapitol nebo o řadu tabulek, do nichž jsou stručně vpisovány číselné či slovní údaje.
Co s účetní závěrkou
*
Audit účetní závěrky
, pro jaké účetní jednotky je povinný stanoví § 20 ZU: –
Akciové společnosti
, pokud ke konci rozvahového dne daného účetního období a účetního období bezprostředně předcházejícího překročily nebo již dosáhly alespoň jedno
ze tří uvedených kritérií: *
aktiva (bez odpisů a opravných položek) celkem více než 40 mil. Kč,
*
roční úhrn čistého obratu (výnosy snížené o prodejní slevy za 12 měsíců) více než 80 mil. Kč,
*
průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období více než 50 (zjištěný způsobem stanoveným zákonem č.89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů).
–
Ostatní účetní jednotky
, pokud ke konci uzavíraného i bezprostředně předcházejícího účetního období překročily nebo již dosáhly alespoň dvou ze
tří kritérií uvedených v předcházejícím bodu výše.–
Účetní jednotky, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis.
*
Schválení účetní závěrky
kompetentním orgánem (zpravidla valnou hromadou): Po schválení účetní závěrky nesmí účetní jednotka přidávat další účetní zápisy kdykoli později do uzavřených účetních knih s výjimkou případů přeměny společnosti. Do schválení účetní závěrky, nejpozději však do konce následujícího účetního období, lze uzavřené účetní knihy opět otevřít a provést opravu účetních zápisů a sestavit novou účetní závěrku, ovšem pouze z důvodů, že obsah položek neodpovídá skutečnému stavu. *
Zveřejnění účetní závěrky:
Účetní jednotky s povinným auditem zveřejňují účetní závěrku až po ověření auditorem a po schválení
k tomu příslušným orgánem, a to do 30 dnů
od splnění obou uvedených podmínek, nejpozději však do konce bezprostředně následujícího účetního období bez ohledu na to, zda byly tyto účetní záznamy schváleny. Z účetních jednotek jsou povinny účetní závěrku zveřejnit ty, které se zapisují do obchodního rejstříku (příp. ty, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis), a to jejím uložením do sbírky listin obchodního rejstříku. Přitom účetní závěrka patří mezi dokumenty, které se podle vyhlášky č.562/2006 Sb., o digitalizaci obchodního rejstříku, ve znění pozdějších předpisů, povinně zakládají do sbírky listin pouze v elektronické podobě
(v knižním formátu PDF). *
Finanční analýza a vyhodnocení
uplynulého účetního období, kde lze provádět řadu výpočtů: –
Meziroční nebo mezifiremní změny relevantních vykazovaných účetních položek.
–
Poměrové ukazatele jako např.:
*
Rentabilita poměřující zisk s výší zdrojů na jeho dosažení.
*
Likvidita
vyjadřující schopnost účetní jednotky splácet své závazky.*
Aktivita hodnotí v nejrůznějších směrech efektivnost hospodaření s aktivy.
*
Zadluženost stanoví v jakém rozsahu jsou příslušná aktiva financována cizím kapitálem.
*
Archivace účetní závěrky
a její případná skartace: –
Minimální uschovací doba je 10 let počínajících koncem účetního období, kterého se týká.
–
Podnikatelé zapsaní v obchodním rejstříku musejí u účetní závěrky postupovat podle zákona č.499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, ve znění pozdějších předpisů, a před skartací jí nabídnout státnímu archivu.