V současné době se zvyšuje četnost účetních případů, které se týkají dotací, a to i u subjektů soukromého sektoru, zejména v souvislosti s operačními programy, které umožňují čerpat prostředky fondů Evropské unie. Za posouzení v této souvislosti stojí česká právní úprava účtování, která není jednotná. V tomto příspěvku je pozornost věnována účtování dotací podnikatelskými subjekty nefinančního typu a tzv. nevýdělečnými organizacemi. Jde zejména o účtování dotací na pořízení dlouhodobých aktiv, na úhradu úroků spojených s jejich pořízením, na úhradu provozních nákladů, ale rovněž o problematiku vracení dotace v případě nedodržení stanovených dotačních podmínek.
Dotace pro podnikatele a nevýdělečné organizace: odlišnosti v účtování
doc. Ing.
Ivana
Kraftová
CSc.
Ing.
Markéta
Špičková
Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní
DOTACE
ČI SUBVENCE
?Obecně představují
dotace
nevratnou – zpravidla finanční – podporu z veřejných zdrojů, která na rozdíl od subvence
není vázána účelově.Z hlediska účetnictví je
relevantní
vymezení tohoto pojmu obsaženo v mezinárodních standardech finančního výkaznictví (dále jen „IFRS“), konkrétně v mezinárodním účetním standardu 20 Vykazování státních dotací a zveřejňování státní podpory (dále jen „IAS 20“)1, kde se uvádí: „Státní
Z uvedeného textu plyne, že je pro poskytnutí dotace
představují podporu státu ve formě převodu prostředků ve prospěch účetní jednotky výměnou za minulé nebo budoucí splnění určitých podmínek týkajících se provozních činností účetní jednotky.“dotace
vyžadováno splnění určitých podmínek, což už lze považovat za rys účelovosti.České předpisy pak explicitně dotaci s účelem spojují. Jde zejména o zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „rozpočtová pravidla“), která v § 3 písm. a) definu