ÚROK Z PRODLENÍ
František
Louša
Dodavatel nám vyčíslil za naši úhradu faktury po termínu splatnosti úrok z
prodlení. Na tomto úroku jsme se smluvně nedohodli, ani výše úroku není dle obchodního zákoníku.
Přesto souhlasíme s částkou, je naším daňovým nákladem na účtu 544?
ODPOVĚĎ:
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní
zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObchZ“), stanoví, že
„je-li dlužník v prodlení
se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník
povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva
občanského.“
Dále též stanoví, že „... dohoda o výši úroku odchylná od výše stanovené
předpisy práva občanského (§ 369), která je i s
ohledem na konkrétní okolnosti případu, praxi zavedenou mezi stranami a na obchodní zvyklosti zřejmě
zneužívající ve vztahu k věřiteli, je neplatná.“
Z citovaných ustanovení vyplývá, že je možné
uplatňovat úroky z prodlení, když nebyly smluveny. Protože ale nebyla smluvena jejich výše, je
věřitel v tomto ohledu vázán tak, jak je v citaci vedeno.Občanské
právo stanoví (ne tedy obchodní zákoník) výši úroků z prodlení v uvedeném nařízení vlády takto:
„Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro
poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení,
zvýšené o sedm procentních bodů.“
Pokud by došlo k prodlení před 1. 7. 2010, tak by bylo
uplatněno předchozí znění tohoto nařízení vlády.Z uvedených
právních předpisů lze odvodit, že úroky z prodlení jsou po zaplacení u dlužníka daňově uznatelné, i
když nebyly smluveny, ale pouze za toho předpokladu, že nebudou, z důvodu jejich nepřiměřené výše,
právně neplatné, jak je uvedeno v citaci na konci prvého odstavce.