Daňová kontrola podle daňového řádu

Vydáno: 25 minut čtení

Daňová kontrola v sobě spojuje dva pojmy, a to daně a kontrolu. Daňový subjekt přiznává a platí daně a správce daně kontroluje, zda byly daně přiznány ve správné výši. Daňová kontrola je tak nástrojem státu sloužícímu k tomu, aby bylo ověřeno, že ze strany daňových subjektů byly splněny daňové povinnosti.

Daňová kontrola podle daňového řádu
JUDr.
Lenka
Hrstková Dubšeková
K problematice daňové kontroly existuje poměrně rozsáhlá
judikatura
vztahující se k právní úpravě daňové kontroly podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSDP“). ZSDP byl od 1. 1. 2011 zrušen, takže budoucnost ukáže, nakolik bude dosavadní
judikatura
použitelná i za platnosti nového daňového řádu. Na tomto místě stojí za to připomenout, že v závěru loňského roku se Ústavní soud ve svém usnesení ze dne 3. 11. 2010, sp.zn. I. ÚS 378/10, dostupném na http://nalus.usoud.cz, přiklonil k argumentaci Nejvyššího správního soudu ohledně pojetí kontroly ve státní správě a preventivního významu daňové kontroly, a to v kontextu legitimního zájmu státu na výběru daní za současného respektování proporcionality prostřednictvím požadavků kladených na ochranu práv daňových subjektů v rámci daňové kontroly. Jinak řečeno to znamená, že daňovou kontrolu je správce daně oprávněn provádět u jakéhokoliv daňového subjektu i bez konkrétního podezření a aby se jednalo o zákonný postup ze strany státu, musí být správcem daně respektována práva daňového subjektu.
Pro daňové subjekty je důležité vědět, že daňová kontrola se prováděla do 31. 12. 2010 podle ZSDP a od 1. 1. 2011 je prováděna podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“). Z důvodové zprávy k návrhu daňového řádu dostupné na www.psp.cz vyplývá, že hlavní význam daňové kontroly zůstává zachován a že cílem nové právní úpravy je vyplnit mezery, na něž poukazuje praxe a
judikatura
, zejména ve vztahu k problematice zahájení daňové kontroly a jejího opakování. Nová právní úprava zohledňuje apel na jasné vymezení předmětu a rozsahu daňové kontroly. Daňová kontrola nemusí být vždy komplexním prověřením všech v úvahu přicházejících okolností a aspektů, ale může být tématicky zaměřena pouze na předem deklarovanou oblast.
 
PRÁVNÍ ÚPRAVA DAŇOVÉ KONTROLY
Daňová kontrola byla do konce roku 2010 upravena v ustanovení § 16 ZSDP. S účinností od 1. 1. 2011 nacházíme právní úpravu daňové kontroly v ustanoveních § 85 až § 88 daňového řádu, která patří do části druhé Obecná část o správě daní, hlava VI Řízení a další postupy, díl 2 Postupy při správě daní. K nové právní úpravě daňové kontroly je třeba vzít v úvahu také přechodná ustanovení daňového řádu (§ 264), ze kterých vyplývá, že pokud byla daňová kontrola zahájena do 31. 12. 2010 podle ZSDP a nebyla do této doby ukončena, tak po 1. 1. 2011 bylo možné daňovou kontrolu dokončit již podle příslušných ustanovení daňového řádu. Pro daňové subjekty a zejména ty, které jsou účetními jednotkami, je třeba si uvědomit, že od roku 2011 se daňová kontrola na jednotlivých daních u již skončených zdaňovacích období provádí podle daňového řádu, a nikoliv podle ZSDP.
 
HLAVNÍ ZMĚNY V DAŇOVÉ KONTROLE
Při porovnání ustanovení