Problémy účtování a oceňování nedokončené výroby

Vydáno: 28 minut čtení

Účetnictví o nákladech vlastní výroby je velmi důležitou součástí vnitropodnikového informačního systému, protože zjištění nákladů na výrobu, tedy zjištění toho co stála výroba toho kterého výrobku, je pro účetní jednotku velmi důležité. V následujícím příspěvku se budeme zabývat převážně problematikou nedokončené výroby.

Problémy účtování a oceňování nedokončené výroby
Ing.
František
Louša
V každé podnikatelské účetní jednotce vznikají náklady, které přímo či nepřímo souvisejí s její fakturační činností. Může se stát, že v průběhu účetního období vzniknou takovéto náklady, ale nebylo je možné vyfakturovat nebo převést na sklad výrobků, případně polotovarů, obvykle proto, že nebyly provedeny veškeré práce a dílo, výrobek či zakázka nebyly ukončeny. Hodnota těchto nákladů představuje v účetnictví hodnotu nedokončené výroby a je povinnost ji zahrnout do zásob, které se nazývají zásoby vlastní výroby. Ve výrobních podnicích mohou vznikat ještě další složky zásob vlastní výroby. Jsou to polotovary, o kterých je obvykle třeba účtovat tehdy, když jsou hmotné výsledky činnosti jedněch vnitropodnikových útvarů předávány jiným vnitropodnikovým útvarům a mezitím jsou skladovány. Další složkou zásob vlastní výroby jsou výrobky. Na jejich sklad jsou převáděny hmotné výsledky výrobní činnosti, které nejsou z výroby či jiné činnosti přímo dodávány zákazníkům. Konečně poslední součástí zásob vlastní výroby jsou zvířata. V zemědělských podnicích či v jiných činnostech, které se zabývají chovem zvířat, jsou získávány jejich příchovky (nová zvířata) a přírůstky (na váze) z vlastního stáda, a proto oprávněně patří do zásob vlastní výroby. Do těchto zásob se účtují ale i nakoupená zvířata. Proto se tento druh zásob vlastní výroby může vyskytovat i u těch účetních jednotek, která se nezabývají chovem zvířat, ale mají např. hlídací psy, jejichž stav doplňují nákupem.
 
KALKULACE
Aby mohlo být správně účtováno o nákladech na výrobu, musí být předem stanoveno, které druhy nákladů jsou přímé a které nepřímé, a to pro každou činnost s fakturačními výstupy. Zároveň se je třeba zabývat i vytvořením kalkulačního systému. Jeho součástí je tzv. kalkulační vzorec, v kterém se určí, co je kalkulační jednicí a náklady jsou rozděleny na přímé a nepřímé. Kalkulační jednicí je taková ve výrobě či jiné činnosti vznikající část, na jejíž vznik lze hospodárně zjistit náklady, které s jejím vznikem souvisí. Přímé náklady jsou takové náklady, které rostou či klesají přímo úměrně s počtem či velikostí kalkulační jednice. Obvykle to je přímý materiál, přímé mzdy ( jejichž součástí jsou i náklady na zdravotní a sociální pojištění) a jiné (ostatní) přímé náklady. Mezi ty může patřit ledacos, ovšem musí plnit podmínku přímé souvislosti s kalkulační jednicí. Především to jsou tzv. subdodávky (používají se i jiné názvy např. poddodávky atp.) a dále doprava, různé služby, cestovné pracovníků, jejichž mzdy jsou přímé atd.
Pokud je za kalkulační jednici považována zakázka, jsou někdy, obzvláště ve stavebnictví, považovány za přímé náklady všechny náklady, které na zakázce vznikají. Ne vždy to ale musí být ten nejlepší způsob. Tak například náklady na opravy strojů a zařízení vzniklé při práci na zakázce jsou často způsobeny zatížením těchto strojů a zařízení při práci na předcházejících zakázkách atp. Proto je v některých účetních jednotkách používán institut vnitropodnikového nájemného, které zahrnuje jak náklady na odpisy, tak i na opravy. S ostatními přímými náklady ve formě subdodávek souvisí i potřeba jejich rozlišení od přefakturace. O tu jde tehdy, když je dle smlouvy na zákazníka přenášena faktura od subdodavatele, a to nejen ve svém rozsahu, ale i se stejnými cenami, kdežto ostatní přímé náklady (subdodávky) jsou sice též zákazníku fakturovány celé, ale jejich cena vůči zákazníku je stanovena samostatně.
PŘÍKLAD
Cestovní kancelář zajistí zákazníkovi letenku. Její cenu fakturuje zákazníkovi s přirážkou. Jde o subdodávku.
Spedice sjedná zakázku na přepravu a se zákazníke